91: Opomíjená zeleň ve městech: Jaký přínos mají plochy, které jsme nechali být

Tento přepis byl pro lepší čitelnost gramaticky a stylisticky upraven. V případě, že potřebujete doslovné citace, ověřte si je přímo v nahrávce.

Petr

Vážení a milí posluchači a posluchačky podcastu 2050, vítejte. Máme tady další epizodu, zdraví vás Petr Holík. A dneska tady mám zase hosta, kterým je Martin Ander. Už jste ho v našem podcastu potkali, když jsme se bavili o městských adaptacích na změnu klimatu a těchhle tématech a vlnách veder v městech, to bylo to téma, o kterým jsme se bavili. Tak, Martine, vítej, i tentokrát díky, že jsi přijal pozvání.

Martin

Ahoj, díky, dobrý den a díky za pozvání.

Petr

My vlastně možná jako navážeme na tu epizodu nebo jako toto téma, které s tebou chci probrat, je podobné v něčem a netýká se možná přímo tolik vedra, i když asi se budeme bavit i o vlnách veder a tak, ale ty teďka jsi jedním z autorů nebo jako spolupracuješ na studii, která se věnuje městské zeleni a konkrétně takovým místům? A ty to možná za chviličku uvedeš líp. Na která se ve městech jako zapomnělo. Nebo taková ta městská zeleň, která vzniká možná tak trošku samovolně, jo, někde prostě na nějakém Brownfieldu prostě něco zaroste a ono to má nějakou roli v těch městech. A možná, já, když jsem si trošku četl, jako o čem je, jaké jsou ty vaše výzkumné otázky? Tak můžeme asi říct, že možná ta role těchto míst v těch městech je možná významnější, než bychom čekali nebo jako výraznější. Tak o tom si dneska budeme povídat.

Martin

Já uvedu asi, nebo upřesním jako jednu věc, myslím. Projektem jsme teprve v loňském roce začali, že jeho kompletní výsledky ještě v tuhle chvíli nemáme, ale je pravda, že jsme do něj vlastně vstupovali přesně tady s touhletou ideou nebo s jakousi myšlenkou, hypotézou, jak se teda v těch vědeckých kruzích říká, že právě tahle zeleň, která mi taková vlastně jako samovolně vznikla, nikdo ji cíleně nezakládal, vlastní ani moc neudržuje. My jsme ji nazvali opomíjená, ale já se k tomu ještě dostanu. To asi ne. Nebyl úplně přesný název, ale rádi bychom se těmito plochami ve městě jako zabývali a dívali se na to, jaký je jejich přínos právě pro adaptaci na dopady změny klimatu, ať už jsou to na jednu stranu třeba ta vedra, nebo na druhou stranu právě třeba přívalové deště a podobně, protože ta zeleň jako významně pomáhá zadržovat ty srážky, takže ve smyslu tedy potom té srážkové vody od dešťové vody, která má odtékat tam, kde ta zeleň je, tak prostě ta města nebo ty části městské čtvrti jsou odolnější vůči nějakým dopadům přívalových dešťů, tak, jak jsme koneckonců z posledních tří týdnů. Tady v Česku jsme si už skoro, nebo minimálně na Moravě, v řadě obcí zvykli, že prostě přišly přívalové deště a bahno z pole nateklo vesele rovnou na ulici a do obce, tak ta zeleň v tomhle tom hraje samozřejmě pozitivní roli, takže my se chceme zabývat jak těmi adaptačními, adaptačním významem takovýchto ploch, tak také třeba i významem pro biodiverzitu a k té opomíjené zeleni, k tomu názvu. My jsme na začátku, když jsme se na tom projektu domlouvali společně s kolegy z Mendlovy univerzity, z Ostravské univerzity, z Czech Globu, tak jsme zvolili ten název opomíjená a trošku nám v tuhle chvíli jako nedošlo, že když to takhle nazveme, že řada lidí to začne vnímat tak, no, a tak, když je opomíjená, tak to bychom si jí měli začít všímat.

Petr

A měla by být opomíjená.

Martin

A měli bychom ji udržovat a tak, což my jsme tím říct nechtěli, protože upřímně trošku si myslíme, a ten výzkum by nám to měl potvrdit nebo vyvrátit, ale myslíme si, že když ta zeleň nebude udržovaná, tak bude mít ve finále mnohem větší adaptační přínosy než ta zeleň, kterou se snažíme intenzivně udržovat. On tam může být jako, ono to není černá a bílá, není to tak, že buď ta zeleň je extrémně udržovaná a je to sekaný trávníček na půl centimetru, anebo to je na druhou stranu prostě džungle, o kterou se nikdo nestará, tak samozřejmě v tom městě jsou i různé přechodové fáze a plochy, ale my tam to dělíme, to dělítko je spíš jako intenzivní, extenzivní, to znamená, že pokud tu plochu třeba, co se týče seče, tak jako jednou za dva roky někdo tam jako poseká nebo tam udělá nějakou probírku, tak to bereme spíš jako, že to je jako věc jako extenzivní a že víceméně se o to nikdo nestará.

Zatímco tam probíhají 4–6 sečí trávníku ročně, je to už potom jako intenzivně udržovaná zeleň.

Petr

A můžu se zeptat, jakoby mně by se hrozně líbilo si to umět představit. No, a teď chápu, že tady by bylo hezky ukázat pár fotek, což úplně neumíme, ale takhle v podcastu. Jestli třeba jsou nějaký místa, který si dokážeš jako konkrétní, jo, který můžeš uvést jako příklady, možná je někdo z posluchačů bude znát, anebo jestli bys dokázal i ten obraz jako vykreslit těmi slovy trošku jako, co si mám představit? Je to fakt spíš jako houští, nebo tráva, nebo jako lesopark, nebo jak to typově jako za místa?

Martin

Mluvil asi o třech typech, které budou asi nejvíc zastoupené, jednak je to taková ta v uvozovkách doprovodná zeleň u různých dopravních staveb, a to nejen teda různá oka křižovatek, kam nikdo ani nezabloudí, jak je rok dlouhý, protože nemá důvod, stejně tak jako taková ta jako zeleň někdy podivné houštiny pod nějakými nadjezdy, podjezdy a podobnými záležitostmi kolem železničních tratí ve městě a podobně.

Petr

Takže takový to, co ještě nezavazíte dopravní tepně, takže se to neseká, neřeže.

Martin

Ale není na to dost peněz, aby se to udrželo, takže se to radši nechá. Takže ono to taky trošku vychází z nějaké ekonomické rozvahy toho správce. Potom druhý typ jsou plochy, které jsou nevyužívané v různých areálech. Padlo tady vlastně to slovo brownfield, tak ono tak trošku by to vlastně mohlo být, jako určitě každý zná, zná takové ty příklady těch velkých areálů, třeba bývalých JZD a podobně, kde prostě ta plocha není stoprocentně využitá. Je tam spousta takových zapadlých koutů, které zase nemá ten majitel důvod vlastně udržovat, protože to není žádný park, okrasná zahrada, nic jiného, prostě tu plochu jenom nevyužívá, taky nechá být, protože prostě na to nemá čas a peníze, aby se o to nějakým způsobem staral. Přesto ta plocha v řadě měst může být jako poměrně velká plocha, které zase, ať už pro přírodu, anebo celkově jako adaptaci toho území, tím myslím to, že tam prostě, pokud jsou tam nějaké vzrostlé dřeviny, stromy, keře a podobně, tak oni samozřejmě, pokud mají dostatek vody, tak ochlazují to okolí a je to rozhodně lepší, než kdyby ta plocha byla udržovaná způsobem, že ji každé dva roky někdo totálně vyseká a nechá tam zase ten trávník. Takže tohle je druhý takový příklad a třetí by byly plochy, které na to svoje budoucí využití teprve čekají. Častokrát to jsou nějaké zastavitelné pozemky, které ale mají být zastavěny až za bůhví kdy, a ti majitelé to prostě jako nechávají svému osudu a nějak se o to nestarají do doby, než přijde ta chvíle, kdy tam budou chtít stavět.

Petr

A jsou to tím pádem spíš jako říká, že to můžou být velké plochy v těch městech, ale je to teda jako spíš mozaika jako docela malinkatých kousků nějakých koutů nebo jsou, někde se díváte i na plochy, já nevím, prostě 5 ha jako něčeho.

Martin

Můžou to být i relativně velké plochy. Myslím si, že v Brně bychom jako i takové, jako o takových, jako určitě bychom na takové narazili. Můžou to být třeba svahová území, teď mě jako vybavila taková poměrně velikánská plocha. Ti, co znají Brno, znají Královo Pole, tak celý ten svah pod planýrkou tam směrem k tomu kraopolskému obchodnímu centru, v té obrovské ploše, která vlastně jako.

Petr

Na to jsem upřímně myslel, tam jsem, jednou jsem tam úplně omylem zavítal a zjistil jsem, že to je vlastně docela dlouhá procházka jako loukou.

Martin

A v zásadě, když člověk pak přijde nahoru na ten kopec, tak s nádherným výhledem, to jsou přesně plochy, které nejsou udržovány, tam je to dáno především tím, že to je plocha po bývalé těžbě, je tam prostě svahová nestabilita, takže přestože to je z podstatné části pozemek určený k zástavbě, tak tam žádná neprobíhá, protože reálně to v tuhle chvíli není možné, navíc ta plocha je, což je zase typické, zatížená jako nejasnými majetkovými vztahy, tam je řada jako pozemků, které svého času spadly do restituce a potom jako nebyly vypořádány úplně korektně, takže tam probíhají teď ještě nějaké dořešování vlastně jako vlastnických sporů, zároveň tím, jak to byly, to byla bývalá Kohnova cihelna, takže tím se trošku jako taky naznačuje, kde ty pozemky vlastně potom skončily, co se majetků týče, protože tím, jak se po restituci vrátily, tak se vracely spoustě vlastně majitelů složité rodinné vztahy. Část rodiny prostě někde po světě a v tu chvíli prostě už jako když ten pozemek vlastní 20 lidí, z toho pět je někde v nedohledatelných v Americe, tak jako se těžko s tím pozemkem něco dělá.

Petr

Je tam prostě 50 let prostor, aby tam něco rostlo. Přesně se to vyřeší.

Martin

Přesně tak, takže tohle jsou plochy, které mohou být poměrně veliké. Na druhou stranu je pravda, že tím, že to jsou spíše náhodně vzniklé nebo z nějakých neracionálních důvodů vzniklé plochy, ne záměrně, tak určitě nebudou tvořit nějaký spojitý systém v tom městě nebo něco podobného. V tomto smyslu jsou to spíše roztříštěné plochy po městě, ale jak říkám, někdy mohou být poměrně velké a někdy se dokonce mohou nacházet velmi blízko centru města nebo obydleným plochám. Takže mohou mít význam nejen adaptační v tom smyslu ochlazování a podobně, ale mohou mít i význam třeba rekreační, že skutečně tam řada lidí chodí, protože tam chodí prostě na vycházky se psem a podobně. Takových ploch v Brně je celá řada, i samozřejmě v Praze a dalších velkých městech.

Petr

Já si uvědomuju, že tady ten typ ploch, jako potkám, třeba, když je nějaká stavba takovýto, jako někde se začne něco stavět, pak to osm let čeká na to, protože došly peníze, jo, nebo se něco nezkolauduje, nebo se, a tak, že to jsou vlastně často tak jako takový meziobdobí, kdy vlastně takovýhle plochy možná vznikají.

Já bych se chtěl zeptat. Mám dojem, že to jsou i okruhy, na které se vy chcete zaměřovat, potom v tom jako výzkumu na takový tři oblasti přínosů, které ty plochy můžou mít, a jeden z nich je teda biodiverzita nebo fakt nějaké takové přínosy pro přírodní svět, řekněme. Druhá je teda klima, co může hrát roli, a třetí, to mě jako překvapilo, že si kladete i otázku, jaký je vlastně vztah těch místních obyvatel k těmto plochám. Tak to jsou takové tři kapitolky, které bych rád prošel, tak jestli můžeme začít klidně tou biodiverzitou nebo co tam teda žije? A proč to může být zajímavé?

Martin

Vlastně můžem? Tak určitě my nejsme teda v tom projektu v tuhle chvíli na konci, takže se nedají říct úplně finální závěry, ale každopádně už jako kolegové, kteří, entomologové, kteří tam sledovali ty plochy v loňském roce, především na Ostravsku nebo v Ostravě, konkrétně část ploch v Brně, letos to rozšiřujeme ještě o Žďár nad Sázavou, čeká nás Hodonín, Plzeň, České Budějovice. Tak už teď z těch prvních sledování tam narazily na druhy. Většinou jde teda samozřejmě o nějaké brouky, motýly a podobně, ale častokrát jako druhy velmi zajímavé a dokonce teda ještě to nebylo stoprocentně potvrzeno, ale naznačovaly, že by se tam objevily i nějaké druhy, které vlastně nebyly vůbec jako na území České republiky ještě vlastně sledovány nebo popsány, takže z tohoto pohledu to vypadá, že pro tu biodiverzitu jsou to jako velmi, velmi zajímavé výsledky.

Docela zajímavé taky je, že se ukázalo, že třeba na těch plochách v Brně je toho o něco víc než v Ostravě, což jako zase určitě se budeme zabývat tím, jako čím to je, těch hypotéz může být víc a tohle bych nechal spíš na kolegy biology, ale určitě jako se budeme snažit i na tyhle otázky odpovědět. V čem se třeba podobné plochy, ale že jo, geograficky od sebe nějak vzdálené mohou, jako v čem zásadním se mohou lišit a co vlastně v té biodiverzitě, v těchto plochách hraje tu nejdůležitější roli, to jako na tyhle otázky ještě odpovíme, ale zdá se, že, a je to logické, že tyhle plochy jako z hlediska biodiverzity jsou velmi důležité, protože jsou to častokrát plochy, kam skutečně tím, že se ta plocha neudržuje intenzivně a nikdo moc tam nechodí, protože jsou to většinou právě skutečně ty houštiny a nějakým způsobem jako samovolně zarostlé plochy, tak tam je relativně klid a vlastně řada druhů si tyhle plochy může vyhledávat právě proto, že je tam klid, že tam mají nějakou potravu a tak dál, takže z hlediska biodiverzity určitě tyhle plochy budou zajímavější než ty intenzivně udržované parky a okrasné zahrady a podobně, ale asi logicky.

Petr

A je to, jsou tam i nějaký zajímavější nebo pestřejší druhy i rostliny, ty jsi říkal, nějací brouci, motýli, hmyz, který se tam stahuje, roste tam i něco zajímavýho jako nějaký. Já nevím, jestli si to sám představuju spíš, že se tam stahují nějaký ty luční druhy, který by byly třeba na pastvinách přirozeně, nebo naopak, dá se říct, něco jde k tomu.

Martin

Přiznám se, že na tohle, na tyhle odpovědi spíš čekám ještě od kolegů, tady vlastně ani v těch předběžných výsledcích zatím o nic jako zásadního neoznamovali. Ale tady asi víc bude potřeba počítat s tím, že tam jsou druhy, které prostě, řekněme, z toho hlediska adaptace jako přizpůsobení se tomu místu jsou jako nejsilnější, to znamená, že mají prostě tu největší vitalitu pro to, aby se tam uchytili a vlastně rozšiřovali, takže určitě tam najdeme spoustu druhů, které bychom asi mohli označit za invazní druhy, to asi se tam jako bude objevovat v tom městském prostředí hodně, protože právě tím, že se tam nezasahuje, tak tyhle druhy tam jsou všechny různé pajasany a podobně, ale určitě na tu správu z hlediska rostlinstva jsem taky docela zvědavý.

Mluvčí 3

Jak.

Petr

Je to s tím klimatem, protože města řeší a budou řešit, že jo, jako typicky ta otázka městská je, jak se adaptovat na ty letní vlny veder, protože, a teď si můžeme jako opakovat tepelný ostrov města a jako tyhle ta témata, že jako to vedro ve městě je výrazně závažnější než na venkově, těžké to město ochlazovat a taky, jak můžou tyhle plochy hrát vlastní roli.

Martin

No, z tohohle pohledu úplně jednoznačně to potvrzuje to, co celou dobu vlastně z hlediska výzkumu, řekněme, významu vegetace pro ochlazování toho prostoru, tak víme, a to je prostě to, že čím větší listová plocha, čím více prostě vzrostlejší vegetace, tak tím větší ten efekt pro to ochlazování, protože tam to samozřejmě funguje tak, že ty rostliny skrze listy odpařují vodu. To odpařování vody, to je vlastně ten fyzikální proces, který ochlazuje, ochlazuje to okolí, protože při tom odpařování se spotřebovává energie, nebo přesně řečeno, se uzamyká do té vodní páry. A v tomhle smyslu právě tyhle, pokud bychom je srovnali třeba s plochami udržovanými, kde budou asi převažovat nějaké trávníky, pokud už nejsou rovnou plochy zastavěné, kde teda zele není vůbec žádná, tak tyhle plochy samozřejmě té listové plochy, té možnosti tu vodu odpařovat a ochlazovat, tak tady bude určitě jako ten potenciál mnohem, mnohem větší.

Petr

Znamená to, že zajímavější pro tohle jsou teda už jako třeba vzrostlejší keře a stromy, které nějak jako, už teda pokročilejší jako sukcesní stadia, když to řeknu takhle, jo, že už tam toho jako je, že už to zarůstá déle, že to není fakt jenom jako pár bylin, ale jako vzrostlejší zeleň.

Martin

Jednoznačně, protože tam z hlediska, řekněme, prevence vzniku tepelného ostrova a nějakých jako nepřímých dopadů vln veder hraje roli i zastiňování a samozřejmě pokud ta vegetace vzrostlejší, tak samozřejmě ten stín nebo stín toho povrchu je prostě kvalitnější a tím pádem víc toho záření se odrazí lépe. To z tohoto pohledu funguje, takže určitě jako takováto zase méně udržovaná vzrostlejší vegetace, tam bude ten přínos pro adaptaci větší, ale zároveň jenom teda, doplním se, vlastně nemusí ten adaptační přínos týkat jenom, řekněme, ochlazování v době veder, tam určitě, co je důležité jako zmínit, je i ta, řekněme, to preventivní působení ve vztahu na jednu stranu teda k přívalovým dešťům nebo k dopadům přívalových dešťů a na druhou stranu třeba k suchu.

Petr

K riziku zasakování vody.

Martin

Protože jako když to řeknu hodně zjednodušeně, tak kořeny rostlin jsou takové, řekněme, trubky, které propichují vlastně tu, propichují tu půdu a umožňují lépe té vodě prostě se dostávat do těch spodních, spodních vrstev a doplňovat podzemní zásoby. Zároveň samozřejmě jako je pravda, že ty rostliny tu vodu zase jako z toho podzemí jako vysávají a tím efektem transpirace ji odpařují, ale pořád jako když bychom srovnali to množství vody, které se dokáže jako zasáknout na ploše, která je úplně bez vegetace, klidně jako na orné půdě, ale bez vegetace a půdě, která má tu vegetaci, no, tak ten rozdíl je obrovský a tomu zasakování významně ta vegetace pomáhá. Takže, a koneckonců to je možná taky věc, kterou hodně zdůrazňujeme v poslední době na různých vzdělávacích seminářích. Lidem z menších obcí, kteří vlastně žijí obklopeni velkými lány polí a vlastně ornou půdou zemědělskou, tak jim ukazujeme ty termosnímky. Ono se mluví o tepelném ostrově města a všichni to berou, že je to město, kde je to hodně toho betonu, asfaltu, a proto se přehřívá, ale když se podíváme na ty termosnímky, zvláště třeba na ty ze srpna, kdy už je po sklizni a vidíme, jakým způsobem se přehřívá vegetací, nepokrytá zemědělská půda, tak zjistíme, že ty povrchové teploty jsou podobné jako na tom asfaltu a betonu. A upřímně, ono by nás to nemělo úplně moc překvapovat, protože když se podíváme na fyzikální vlastnosti vlastně zeminy a betonu, tak z hlediska těch tepelných vlastností akumulace tepla a šíření tepla, tak ty materiály mají prakticky stejné fyzikální vlastnosti. Takže skutečně orná půda, která není pokryta vegetací, tak se z hlediska teda akumulace slunečního záření chová velmi podobně, takže proto my to i na těchhle seminářích zdůrazňujeme, že je potřeba skutečně jednat s těmi zemědělci o tom, aby používali mezi plodiny, aby prostě se snažili o to, že ta půda nebude vlastně v rámci roku nikdy holá, že tam vždycky něco poroste, protože ten vegetační porost vlastně tam drží ten stín a tím pádem zabraňuje přehřívání těchto ploch. Takže z tohoto pohledu zase je strašně důležité, že ty plochy zůstávají s nějakým vegetačním pokryvem, protože ten vegetační pokryv vlastně tlumí ten tepelný ostrov města.

Petr

Hele, a i když si představuju ještě ty jako ostrůvky tady té opomíjené zeleně, tomu říkáte, i když táto, možná není dokonalej. Název je ten jejich efekt adaptační nebo ochlazující tím zadržováním vody, všechny tyhlety věci, jak moc je lokální, protože já si říkám, má to fakt vliv jako na celý to město, nebo to je spíš otázka, jako, když jsem 10 m od toho, tak je tam trochu chladněji, anebo opravdu to jako na nějaký jako mezoklima toho města fakt může mít jako efekt.

Martin

Je to samozřejmě, že největší efekt je v tom místě nebo v jeho blízkém okolí, ale pokud ty plochy jsou dostatečně velké, jo, to teď nemluvíme o nějakém trojúhelníčku uprostřed křižovatky, ten to opravdu jako nezachrání, ale pokud mluvíme o těch větších plochách nějakých brownfieldů na Ostravsku, třeba obrovské plochy po výsypkách a podobně, které jako zarůstají, ale i tady ty různé brownfieldy známe i z jiných měst nebo nevyužité areály nejen po průmyslu známe i z jiných měst, tak to už jsou poměrně velké plochy a pokud prostě tvoří nějaké jako předěly nebo klíny do toho zastavěného území, tak tam už to ten vliv jako může mít už minimálně v tom, že zase jako větrem nebo nějakými posuny vlastně té masy vzduchu se ten chladnější vzduch tady z těchhle ploch, ať už jsou to na jednu stranu parky, lesoparky, tak to můžou být i tyhle plochy, tak ten chladnější vzduch se dostává do toho okolního města, takže ten vliv tam je, asi to nebude vliv na, řekněme, desítky kilometrů, toto jako ne, ale na to nejbližší okolí to nepochybně vliv má.

Petr

Jak se, když se podíváme na tu třetí kapitolku, tak jak se k tomu staví ti lidé ve městě. Máte už ohledně toho nějaké myšlenky, jakože vědí vůbec, že z takovýchto ploch existují a jaký k ní mají vztah?

Martin

Ano, už začali kolegové z Czech Globu, kteří tady tuhle otázku budou zkoumat, tak začali připravovat vlastně nějaké dotazníky, nějaké šetření, samozřejmě nějaké předběžné analýzy už máme, je jednoznačné, že část lidí, a ono se to jako asi ukázalo i tou rychlou mediální reakcí, když jsme o tom začali mluvit, část lidí to vnímá negativně. Tyhle plochy v tom smyslu, že to je prostě.

Petr

Nikdo se to nestará.

Martin

Nikdo se o to nestará. Tady někdo selhal a podobně. Ty plochy se prostě vnímají jako nevzhledné, nepříjemné. Řada lidí z nich může mít pocity strachu, že by se tam mohl někdo schovávat nebo něco podobného, byť teda žádné statistiky o tom, že by se v těchto plochách dělo víc kriminality než kdekoliv jinde, na veřejných plochách a podobně, tak jako nemáme. Myslím, že to je jenom takový strach ze tmy, z neznámého a podobně, ale každopádně tyhle pocity ty plochy vyvolávají určitě u řady lidí. Na druhou stranu myslím, že určitě je i nezanedbatelná skupina těch lidí, kterým to vyhovuje v tom smyslu, že to jsou plochy, kde je relativně klid, není to prostě ten park, kde si všichni přišli na piknik a zaběhat a tak dál, že jsou to plochy, kde když jsem spíš takový samotářský typ a chci se projít někam do krajiny, tak tenhle typ těch ploch, které nebudou nějak intenzivně udržované, mi vlastně může docela vyhovovat. I ty plochy mohou vlastně sloužit k rekreaci, slouží k té takzvaně krátkodobé rekreaci, slouží k venčení psů a podobně a myslím, že řada lidí, například se psy, má tyto plochy raději než nějaké parky, kde přece jenom je důraz na to, aby tam nebyly nějaké psí exkrementy a podobně, což v těchto plochách nikdo moc neřeší, takže tam chodí asi raději. Z tohoto pohledu určitě ty plochy mají, nebo myslím si, že tím průzkumem zjistíme, že mají toto využití a zároveň budeme hodně zvědaví na to, jestli se nám podaří zjistit, jestli už lidé třeba chápou význam těchto ploch i z pohledu těch dvou prvních kategorií, to znamená té biodiverzity a adaptace, protože se začíná hodně mluvit o významu těchto věcí, zvlášť ve velkých městech, takže tam předpokládám, že zjistíme, že vnímání těchto ploch jako důležitých z tohoto pohledu se nám tam objeví. My jsme zatím dělali nějaké předběžné šetření, jenom tak v akademickém prostředí, tam to z toho vylezlo, ale na nějaké závěry skutečně si budeme muset počkat až na to finální sociologické šetření.

Petr

Tak to se těším, hele. A máte i nějaký myšlenky okolo jako managementu těch ploch, jakože je cílem dát nějaká doporučení, jakože hele, tady město, když máte takovéhle plochy, tak pojďte to vykoupit a nechat být. Nebo jestli nějaký takový typy prostě, jestli třeba říkám, když nás poslouchá, nevím, starosta menšího města, tak možná si říká, jo, to u nás taky, máme tady takový tři plošky, tak lidi na to nadávají, že tady se o to nestaráme, tak mám spíš jako udělat komunikační kampaň, že to je dobrý, že to tak leží, nebo mám spíš to nějak jako spravovat, dají se dát nějaký takovýhle typy.

Martin

Přesně tak. To je vlastně jedna z myšlenek, která stála u zrodu toho projektu, protože my tím projektem jako nechceme těm obcím říct, hele, je to opomíjené, neudržované. Měli byste to víc udržovat. To jako nebyl ten záměr a ten smysl.

Petr

To jim možná říkají sousedi, už to potřebujou.

Martin

No, oni tam právě v tuhle chvíli pod tím tlakem jsou, to jako úplně nepochybně objektivně prostě ty stížnosti od některých občanů, kteří říkají, zase tam máte neposekanou trávu, proč tohle neudržujete? Proč tady tohle nevysekáte? Proč to nevyčistíte a podobně? Takovéhle dopisy oni určitě dostávají, ale zároveň ten náš projekt má, vlastně si klade tu ambici jim připravit dostatek argumentů na to, aby mohli říct, podívejte se, ono je to takhle lepší. Je možné, že se vám to třeba esteticky úplně nelíbí a nevyhovuje to představě o ideální zeleni ve městě, ale proto město pro jeho fungování a pro ty přínosy a i přínosy pro vás jako občany, tak ty plochy mají obrovské tak, jak jsou, protože pokud my začneme jako obce více udržovat, více do nich zasahovat, tak nás to na jednu stranu bude stát peníze, takže v tom rozpočtu to bude vidět. A kvůli tomu bude muset třeba škrtnout něco jiného.

A zároveň my vlastně ty přínosy, které ta plocha pro vás má, zmenšíme, a to naše hypotéza, která teda čeká na to ověření, ale jako skutečně jsem přesvědčený o tom, že to spíš dopadne tak, že se potvrdí, že tyhle plochy z hlediska právě toho ochlazování mikroklimatu, prostě zvlhčování vzduchu a podobně, to vytváření, řekněme, příjemného prostředí v tom městě, takže ty plochy budou ve finále vlastně hrát nebo mít větší význam než ty plochy intenzivně udržované. Ony ty plochy intenzivně udržované zas mají jiné přínosy, proto se taky udržují, proto abychom prostě měli ty parky a mohli na ty pikniky někam chodit, a tak tyhle plochy to nechceme zpochybňovat, že by ve městě všechny parky měly být divočina, ale určitě i nad těmi parky lze uvažovat způsobem, kdy ne všechny plochy v rámci toho parku musí být stejně intenzivně udržovány, jako můžou i v těch parcích být plochy, které se jako, řekněme, minimálně udržují méně intenzivně.

Asi tam nebudou moct být plochy, které se neudržují vůbec. To jako v tom městě, přímo v tom centrálním asi úplně nejde, v parku v Lužánkách si to asi úplně představit nedovedeme, ale i tam mohou být a jsou plochy, které se udržují prostě méně často, protože tam víc se prostě klade důraz na nějaké ty luční trávníky a to, aby tam ta vegetace byla vyšší a plnila i ty funkce adaptační. Zatímco jiné části holt se sekají častěji, protože prostě je to ten pobytový trávník a ten park jako k těmto aktivitám musí sloužit, ale chceme skutečně tady tím projektem spíš právě těm starostům a zastupitelům nabídnout tu argumentaci, jak stavět tu osvětu kolem těchto ploch, jak spíše než vynakládat další peníze z rozpočtu, tak vlastně lidem vysvětlovat, proč je důležité, abychom takovéhle plochy ve městě měli.

Petr

Tak snad jim to trochu uleví. Tohle to jako dává smysl.

Martin

No, já doufám, jako. My jsme ze začátku, ano, zaznamenali od starosty takové obavy, jestli zase nechceme jim něco.

Petr

Co mají utrácet za něco dalšího.

Martin

Tak to jsme se je snažili uklidňovat, tak doufám, že potom ten výsledek přijmou s povděkem.

Petr

Tak já díky moc za představení tady toho projektu a budu se těšit na výsledky. Tak třeba se zase potkáme. Když zjistíte něco, co vás překvapilo, tak mě to určitě bude zajímat. Díky za představení vlastně toho, na čem teďka pracuješ. A díky, díky za tenhle rozhovor, díky, že jsi přijal pozvání zas do podcastu. A už máme domluvený, že za rok sejdeme nějaký update. Tak díky moc, že sis udělal čas.

Martin

Já děkuju za pozvání.

Petr

Měj se hezky. Ahoj, díky.

Martin

Ahoj.