9: Mezinárodní jednání o klimatu: historie, smysl a důležité milníky

časová známka: 00:07

Petr

Zdravíme všechny posluchače podcastu 2050! Vítejte a děkujeme, že nás posloucháte!

Vendula

Právě posloucháte první díl nové série o mezinárodních klimatických jednáních a dohodách.

Petr

Téma mezinárodních dohod jsme si vybrali ze dvou důvodů.

Vendula

Prvním důvodem je, že na začátku listopadu odstartuje v Glasgow COP26. Pokud nás posloucháte pravidelně, možná si pamatujete, že zkratka COP označuje Conference of Parties. Zkrátka celosvětový klimatický summit.

Petr

No a my bychom vám chtěli představit kontext, ve kterém se tento summit odehrává. To znamená - proč se to vůbec děje, jaký je právní rámec tohoto setkání, jak podobná setkání vypadají a tak dále.

Vendula

No a při té příležitosti bychom se chtěli ze široka podívat na celý svět a odpovědět na otázku, jak na tom jednotlivé části světa s tím klimatem vlastně jsou. A to je ten druhý důvod, proč jsme zvolili toto téma.

Spousta věcí, které se týkají klimatu nejsou na jednotlivcích. Není to zdaleka jen o tom, co budete dělat vy - akce musí vzejít z úrovně firem nebo států. Ale to neznamená, že se to na příslušných místech neřeší. Ono se toho děje už opravdu hodně.

Petr

A my chceme abyste měli představu co se ve světě děje a jak probíhá dekarbonizace třeba i mimo Evropu. Občas se totiž setkáváme s názorem, že celé naše úsilí je zbytečné, když stejně ta Čína produkuje tak moc emisí… No ale ono i ta Čína se v poslední době dost vyvíjí a celý svět se hodně mění, tak prostě v tom si chceme udělat pořádek.

Vendula

Kromě našich analytiků z Fakta o klimatu, kteří pro podcast udělali pořádnou rešerši, jsme se ale bavili s hosty, kteří na tato mezinárodní jednání jezdí, znají je, sledují je a vědí, co se bude letos v Glasgow řešit.

Petr

A my jsme si řekli, že vám je představíme hned takto na začátku série, ať víte, na koho se můžete v průběhu těšit.

Vendula

Tak pojďme na to!

časová známka: 02:05

Pavel

Jmenuju se Pavel Zámyslický, jsem ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na MŽP.

Petr

První COP, první klimatický summit, kterého se Pavel účastnil byl v roce 2006 v Nairobi. No a od té doby je pravidelným návštěvníkem těchto mezinárodních konferencí a taky vyjednavačem za Českou republiku. Stejně tak jeho kolegyně Kateřina Suchá.

Kateřina

Já se jmenuju Kateřina Suchá a jsem vedoucí oddělení energetiky a ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí.

Vendula

Říkali jsme, že letošní konference se bude konat v Glasgow. To je proto, že Velká Británie se přihlásila k pořádání této akce. Rozhodla se totiž, že klima se stane pro letošek její diplomatickou prioritou.

Nick

Jmenuji se Nick Archer a jsem britským velvyslancem v Praze, kde tři roky žiji a pracuji. V roce 2021 je mou hlavní diplomatickou prioritou napomoci úspěšnému průběhu konference OSN o změně klimatu s názvem COP26, která se bude konat v listopadu ve skotském Glasgow.

Petr

Mezinárodní klimatické konference úzce souvisí s mezinárodním právem, s právem životního prostředí a také s nově se rozvíjejícím oborem - klimatickým právem. Na otázky právního rámce a závaznosti podobných dohod jsme se ptali právničky Hany Müllerové z Akademie věd.

Hana

Jsem Hana Müllerová. Pracuju v Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky, kde vedu centrum pro klimatické právo a udržitelnost. Jeho úkolem je založit u nás obor klimatického práva.

Vendula

Navštívili jsme naše kolegy z Asociace pro mezinárodní otázky a hledali někoho, kdo se těchto konferencí z pozice vyjednavače také účastnil.

Romana

Moje jméno je Romana Březovská a v současnosti pracuji jako analytička klimatického týmu v Asociaci pro mezinárodní otázky.

Petr

A protože klimatická změna se týká hlavně budoucích generací a ve světě se do jednání často zahrnují i mladí lidé, pozvali jsme si hosta i z této skupiny.

Barbora

Jmenuju se Bára Kvasničková, je mi 22 let a věnuju se advokační činnosti v oblasti klimatu v České republice. Studuju udržitelný rozvoj.

časová známka: 04:27

Vendula

Jednotlivé hosty potkáte v průběhu následujících epizod, podle toho, kde zrovna leží těžiště jejich odbornosti. Na našem webu taky najdete celé nesestříhané rozhovory - takže pokud budete chtít o nějakém tématu vědět ještě víc, poslechněte si rozhovory celé. Opravdu se tam dostáváme ještě více do hloubky. Na tyhle bonusové epizody jsme navíc založili další podcastové vlákno. Jmenuje se „2050: Bonusové epizody“ a najdete ho na Spotify, iTunes a všech dalších platformách.

Petr

V té dnešní, první epizodě série bychom si rádi udělali takový historický průlet krajinou mezinárodních jednání o klimatu. Abychom věděli, o čem se vlastně bavíme, co už se událo a jaké dohody dneska ve světě platí. Podíváme se na pár významných milníků ve světové klimatické politice. Od založení IPCC až po Pařížskou dohodu.

Vendula

Pro tyhle potřeby jsme připravili i grafiku, kterou najdete na webu v bonusových materiálech. My si ji teď společně projdeme a jestli máte i vy možnost, klidně se na ni během poslechu tohoto podcastu můžete společně s námi dívat. Jmenuje se Mezinárodní klimatické dohody. Pro tyhle potřeby jsme připravili i grafiku, kterou najdete na webu v bonusových materiálech. My si ji teď společně projdeme a jestli máte i vy možnost, klidně se na ni během poslechu tohoto podcastu můžete společně s námi dívat.

Petr

Já když mám teď tu grafiku před sebou, tak vidím, že vůbec první klimatická konference byla v roce 1979 v Ženevě. Což znamená, že oproti vědeckým zprávám, které na změnu klimatu upozorňovaly, je to se zhruba patnáctiletým zpožděním.

Vendula

Tuhle konferenci svolala Světová meteorologická organizace. Je to převážně vědecká konference jejímž výstupem je rozhodnutí o vzniku IPCC - ale o tom už jsme mluvili v minulé epizodě.

Petr

Možná se ptáte, jak se to vlastně stalo, proč jsme vůbec začali svolávat konference o klimatu. Tady bych rád připomněl rozhovor s Michalem Brožou, ředitelem české kanceláře OSN, který vysvětloval, že klimatická změna se zkrátka začala stávat tématem, které nebylo možné vyřešit bez globální spolupráce. A tady právě vstupuje do hry OSN.

časová známka: 06:40

Michal

Pro takovýhle podcast by mohlo být důležité, aby si lidé to téma fakt zasadili do širšího kontextu, protože potom ty technikálie typu data, kalkulačky, odpady a sucho, ty věci, které nás trápí, jsou pro ty lidi samozřejmě hrozně důležité, ale ten širší kontext, že i když se tady staneme těmi největšími bojovníky za klima a budeme mít ty nejlepší politiky a nejodpovědnější firmy, tak nám to bude úplně houbeles platný, pokud zbytek světa v tom nepojede taky a úplně stejně pro zbytek světa je strašně důležité, co děláme my.

Vendula

A tak bylo nebylo, OSN se dala na organizování mezinárodních jednání.

Petr

Ten panel IPCC nakonec vznikl v roce 1988. Byl založen právě Světovou meteorologickou organizací a Programem OSN pro životní prostředí. Jeho úkolem je shromažďovat vědecké poznatky o klimatu a klimatické změně a každých pět let o nich vydávat souhrnnou zprávu. To jsou ty Assessment reports, o kterých byla naše minulá epizoda.

Vendula

Pokud společně s námi koukáte do grafiky, vidíte, že dalším důležitým milníkem na časové ose byla konference v Rio de Janeiru v roce 1992. Někdy se jí říká taky „Summit Země“. Opět byla svolaná OSN a účastnilo se jí 172 zemí světa. Výstupem tohoto setkání je vznik Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Má zkratku UNFCCC.

Petr

Ta je platná dodnes. A v zásadě říká tři věci. Za prvé - že klimatickou změnu je třeba řešit. Za druhé - že jsou státy povinné poskytovat zprávu o svých emisích. Za třetí - že smluvní strany této dohody se budou každý rok setkávat.

časová známka: 08:28

Hana

To setkání smluvních stran rámcové úmluvy se zkracuje COP. To normálně probíhá každý rok a je to mechanismus, který ustavila právě rámcová úmluva o změně klimatu. Je to tzv. konference smluvních stran a očekává se tedy, že se schází každý rok. Teď byla 1 rok covidová pauza, takže tím větší očekávání teď před námi je (co se týče toho setkání smluvních stran v Glasgow). Ten právní rámec je daný právě jednak rámcovou úmluvou a jednak vůbec celým tím mezinárodním rámcem pro klimatické právo, do něhož patří ještě Kjótský protokol a Pařížská dohoda.

Petr

Říká Hana Müllerová z Centra pro klimatické právo a udržitelnost.

časová známka: 09:20

Vendula

Dá se říct, že od té doby se důležité věci děly právě na konferencích COP. První byla v Berlíně v roce 1995. Důležitější byl ale rok 1997, kdy probíhal COP s pořadovým číslem tři. Ten se konal v Kjótu a výsledkem byl právě zmíněný Kjótský protokol. Průmyslové země se v něm zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 5,2 %. Kjótský protokol už platný není, protože jej později nahradila Pařížská dohoda.

Petr

I když většina států, která se k něčemu v Kjótském protokolu zavázala, svoje cíle splnila, dá se považovat za úspěch jen částečně. Problémem bylo tak trochu černobílé vidění světa a dá se říct, že se ukazovalo prstem na viníky - kdo může za ty emise a ten pak byl zodpovědný s tím něco dělat. To je na jednu stranu asi fér, ale mělo to pak ten efekt, že se ke Kjótskému protokolu připojilo relativně málo států.

Vendula

Rozvojové země se toho moc účastnit nechtěly, ze strachu, že když se více rozvinou - což je rozhodně v jejich zájmu, tak budou taky muset začít plnit podmínky Kjótského protokolu, a to pro ně nebude výhodné.

Petr

A naopak rozvinuté země se jej taky moc účastnit nechtěly, protože jim nepřišlo fér, že mají podléhat omezením, zatímco nastupující ekonomiky jako je Čína nebo Brazílie by tuto povinnost neměly. V následujících letech byly důležité milníky v roce 2005, kdy se začal formovat evropský systém obchodování s emisními povolenkami a následně rok 2010, kdy na COPu číslo 16 vznikl nový klimatický fond. Do tohoto fondu mají přispívat rozvinuté země a z těchto peněz pak mají být financována klimatická opatření v průmyslově méně rozvinutých zemích. Celková výše příspěvků měla postupně narůstat až do roku 2020, kdy měly státy dohromady přispívat 100 mld dolarů ročně.

Vendula

Důležitý průlom nastal v roce 2015, kdy byla na COP21 v Paříži podepsána Pařížská dohoda. V čem je výjimečná, popisuje Romana Březovská z Asociace pro mezinárodní otázky.

časová známka: 11:26

Romana

Pařížská dohoda je postavena na relativně jiných principech než třeba byl Kjótský protokol nebo rámcová úmluva OSN o změně klimatu.

Petr

Nerozděluje svět striktně na hlavní emitenty skleníkových plynů, tedy na ty, kteří v uvozovkách zapříčinili současnou změnu klimatu, a na ty ostatní. Ale spíše chápe vývoj států jako obecně emisně náročný. Konkrétně tak nepenalizuje státy, které se dosud rozvíjí a u kterých se dá očekávat, že budou emitovat další a další skleníkové plyny, ale snaží se motivovat celé mezinárodní společenství, tedy smluvní strany, aby urychlily přechod na nízkoemisní rozvojovou trajektorii. A tento přechod se týká jak vyspělých států, tak nastupujících ekonomik, tak i těch nejchudších států. Romana Březovská dále vysvětluje, čemu konkrétně se Pařížská dohoda věnuje.

Romana

Pařížská dohoda nejenže formuluje ten dlouhodobý cíl ochrany klimatu, ale zároveň pokrývá i řadu dalších oblastí. Nejenom tedy tuhle mitigaci, ale i adaptaci nebo finance, přenos technologií a budování kapacit. Jsou to podobné oblasti, které byly také už rámovány nějak v rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, ale pařížská úmluva nebo Pařížská dohoda k nim přistupuje, jinak. Vlastně tak, že ponechává větší prostor pro státy, aby si sami řekly, jak moc přispějí k stanoveným ambicím, takže v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, kdy je na každém státě, aby si zvolil, jak moc je schopný přispět do sdíleného úsilí. Zároveň má Pařížská dohoda v sobě mechanismus, má v sobě vnitřní mechanismus, pomocí kterého se snaží nutit státy, aby každých 5 let zvýšily své ambice, takže zvýšily své příspěvky k tomu společnému úsilí.

časová známka: 13:26

Vendula

Říká se, že Pařížská dohoda má tři hlavní pilíře. Za prvé - mitigace - neboli zmírňování nebo zastavení změn klimatu.

Petr

Tady si stanovuje cíl udržet nárůst globální teploty výrazně pod 2°C, ideálně jej zastavit na hranici 1,5°C.

Vendula

Za druhé - adaptace - neboli přizpůsobení se změnám klimatu.

Petr

Konkrétně mluví o zvyšování naší schopnosti se adaptovat a o zajištění tzv. „food security“. To znamená zajistit, abychom měli co jíst jednoduše řečeno. Aby nebyly ohroženy ty systémy, kterými získáváme potraviny.

Vendula

A za třetí - finance.

Petr

Konkrétně říká, že je nutné sladit finanční toky vzhledem ke stanovenému teplotnímu cíli. S tím souvisí věci jako uhlíkové daně, emisní povolenky, a pak různé granty, půjčky nebo dotace.

Vendula

Pařížská dohoda je naprosto revoluční právě v tom, jak je inkluzivní - je nastavená tak, aby vyhovovala co nejvíce státům. A díky tomu ji také všechny smluvní strany podepsaly.

časová známka: 14:30

Romana

Mezinárodní společenství má ambice snížit emise skleníkových plynů, ale vlastně neví jak a neví, jestli zrovna zvolená cesta, kterou se nyní ubírá, je ta správná, takže často něco vymyslí, potom se musí domluvit na tom, jestli přijme tu stanovenou nějakou vizi a potom ji vyzkouší a ta se třeba nepodaří naplnit a pak musí zkusit znovu a jinak, takže se neustále učíme z nezdaru, a to nás dovedlo až do dnešní situace, kdy vlastně Pařížská dohoda stojí na nezdarech vyjednávání z časů minulých.

Petr

Možná se ptáte, jak moc se teda daří tuhletu dohodu naplňovat…

Romana

Tak to, jestli Pařížská dohoda je nebo není úspěšná, tak to uvidíme v roce 2023, kdy vlastně dojde ke globálnímu hodnocení závazků. Právě během tohohle procesu, který se má odehrávat vždycky každých 5 let, tak se bude hodnotit dosavadní vývoj a dosavadní závazky jednotlivých smluvních stran, a to jak v oblasti mitigace, tak právě adaptace, financí, přenosu technologií.

Petr

A řady dalších oblastí, např. ztrát a škod nebo toho jak mitigační opatření regionů nebo států dopadají na jiné státy.

Vendula

I tak se ale můžeme podívat na to, jak vypadá průběžná situace. Což je i něco, co budou státy řešit v Glasgow. V jedné z dalších epizod si to probereme podrobně.

časová známka: 16:03

Petr

No a to už se pomalu dostáváme na konec naší časové osy. Jako důležité body na ní můžeme ještě zmínit speciální report IPCC z roku 2018, který mapuje cesty k budoucnosti, ve které teplota nepřesáhne jeden a půl stupně. Nebo pak rok 2020, ve kterém se začala formovat Zelená dohoda pro Evropu. To je nový rámec evropské klimatické politiky, který se v současné době plní konkrétními plány a legislativou.

Vendula

Jednou z jeho součástí je i nedávno představený balíček Fit for 55, ve kterém Evropská komise představila návrhy opatření, jak snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030.

Petr

V listopadu nás tedy v Glasgow čeká COP s pořadovým číslem 26. Teď už snad máte lepší představu o tom, co se v tomto ohledu dělo v posledních 40 letech.

Vendula

V příští epizodě se pokusíme odpovědět na otázku, proč jsou tato jednání důležitá a jaké mají reálné dopady. Jestli jsou to jen prázdné politické sliby, nebo se na jejich základě opravdu něco děje.

Petr

Prozatím vám tedy děkujeme za poslech a těšíme se u dalšího dílu.

Vendula

Mějte se fajn.

Petr

Na shledanou!