89: Jak se ve Fairtrade potkávají kávové plantáže, klima a spravedlnost

Tento přepis byl pro lepší čitelnost gramaticky a stylisticky upraven. V případě, že potřebujete doslovné citace, ověřte si je přímo v nahrávce.

Petr

Vážení přátelé, vítejte u další epizody podcastu 2050. Dneska máme takové téma, já si myslím, že to klíčové slovo každý z vás zná, a dneska se podíváme na něj trochu víc do hloubky a jak možná souvisí, nebo jak je provázané i s tématy tohoto podcastu, klimatická změna, dekarbonizace a tak. Budeme se bavit o fair trade. A sedí tady se mnou Lubomír Kadaně z organizace Fair Trade Česko a Slovensko. Říkám to správně?

Lubomír

Naprosto správně.

Petr

Tak vítejte, díky za přijetí pozvání.

Lubomír

Tak já děkuju za pozvání. Já děkuju za pozvání. Samozřejmě.

Petr

Tak to jsem nezvládl. Na začátek ale nevadí. Každopádně sešli jsme se tady. Tak díky za to, že jste přijel. Já bych se chtěl s váma pobavit o tom, jednak možná trošku víc do hloubky se podívat na tu značku Fair Trade, jako co to vlastně znamená? Protože tak nějak věřím, že opravdu jako drtivá většina posluchačů tohohle podcastu prostě vidí v obchodě fairtradovou čokoládu nebo si někdy koupila fairtradové kafe nebo něco takovýho, ale jako trochu víc si o tom povědět, si myslím, že je fajn, protože to je nějaký koncept, kterej v tom světě udržitelnosti, nebo jak tomu budeme říkat, prostě je významnej, tak, tak jsem rád, že tady to téma máme. A když se nám podaří ho i trošku jako propojit, jak souvisíte s tím klimatem, jestli vůbec, jo, jakože s tím tématem, který my tady řešíme jako primárně, tak budu moc rád.

Lubomír

Souvisí, to můžu předběhnout, takhle souvisí, a to si řekneme všechno.

Petr

Tak můžete možná na úvod jenom tak na zarámování? Já jsem vás představil jen tak jako jméno organizace, tak jestli byste klidně řekl i trošičku, já nevím, tak takovéto jako obligátní otázka, jak jste se k tomu dostal, nebo jakože o tom vašem příběhu vlastně, z jaký, z jaký pozice vlastně tady dneska budete v tom rozhovoru?

Lubomír

Já jsem už ve Fair Trade. Česko a Slovensko. Bude to možná pět let nebo něco přes čtyři roky a jsem na pozici ředitele Fairtry Československo. Předtím jsem se věnoval obchodu, marketingu, ještě předtím teda marketingu, potom jsem nějakou dobu pracoval v zoo, v ochraně ohrožených zvířat, a pak jsem udělal výběrové řízení, když bylo vypsáno. Tehdejší ředitelka Hanka Malíková odcházela na mateřskou dovolenou. No, a od té doby pracuju pro Fair Trade. A když jsem přemýšlel nad tím, co tady vlastně říct, tak jsem si říkal, že vlastně i ten obchod, i ty aktivity následující moje, ať už marketing nebo to zoo, tak se nějakým způsobem potom v tom Fair Trade vlastně propojují, protože, a to si řekneme potom dál. Fair Trade je vlastně obchodní systém, ale s nějakými přesahy.

Petr

To je hezký, jakože trošku mi to rezonuje, protože občas jsem si říkal, že jako ve faktech o klimatu se pro mě propojují nějaký moje aktivity. Já jsem původně přírodovědec a pak jsem si začal hodně zabývat komunikací, tak teď dělám podcast o klimatu, což vlastně jsou takový propojení těch částí. Tak jenom, že to je vlastně hezký, když se potká víc věcí, který člověk v životě dělá. Takhle v jedné pozici.

Tak co teda ten fair trade, co bychom k němu měli říct? Kromě toho, že hele, možná v Albertu najdete nějakou čokoládu s tou značkou Fair Trade. Co by o něm, co by o něm lidi měli vědět? A myslíte, že třeba nevědí? Nebo nějak to jako pojďme zarámovat tématicky.

Lubomír

Já doufám, že to, co řeknu teď, tak lidi ví, my se k těm hlubším věcem dostaneme, možná potom, ale jenom, abychom to opravdu zarámovali a začli z vrchu. Tak my říkáme často takovou jako definici, což je definice, není hezké slovo, ale říkáme často, že fair trade je certifikace zboží, které splňuje určité standardy ekonomické, sociální a environmentální, to je ten základ, to je na vršku, na vršku té pyramidy. A zároveň je dobré možná říct, co fair trade není, protože i když já osobně si myslím, že všichni fair trade znají, nebo teda nemyslím, ale přál bych si to. Tak často se setkáváme s tím, že se nás někdo doptá, jako a jak, kde máte obchod? Jako my. Mně se stalo i, že když jsem šel do kanceláře, tak mě zastavila slečna, jestli nevím, kde je fair trade, že by si chtěla koupit nějaké fairtradové produkty, tak bych možná navázal na to, co fair trade je, i na to, co fair trade není, fair trade není firma, která by prodávala produkty, čokoládu nebo kávu, fair trade je určitý obchodní model, v jehož centru nebo v centru, jehož zájmu jsou drobní pěstitelé.

A zároveň je to certifikace zboží, to znamená, že je tam nějaké partnerství mezi obchodníky na jedné straně a na druhé straně na začátku toho dodavatelského řetězce jsou ti pěstitelé, tak je to nějaké propojení mezi těmito a je to vlastně nějaká navigace. Toho, co když si kupuju třeba čokoládu, kávu nebo třtinový cukr, tak co o něm dokážu zjistit díky tomu, že na tom obalu je známka Fair Trade.

Petr

To znamená, a to, co o něm dokážu zjistit, jsou teda nějaký jako garance. A teď možná jakoby čeho? To mě zajímá, co vlastně ta certifikace umožňuje?

Lubomír

Tak ty principy hlavní jsou zákaz nucené práce, jsou to nějaké podmínky, které jsou příznivé k životnímu prostředí, jsou to nějaké standardy toho, že ti pěstitelé pracují v důstojných podmínkách. A v první řadě, já to říkám naposled, ale je to v první řadě, tak je to i spravedlivá odměna za tu práci, která samozřejmě stojí jako na začátku toho důstojného života nebo důstojných podmínek.

Petr

A jak se vlastně stane, že, řekněme, že jsem pěstitelka v Brazílii? Jestli mířím dobře.

Lubomír

Brazílie, největší producent kávy celosvětově, tak to asi míříte dobře.

Petr

A jakým způsobem se stane, že se nějak zapojím do systému fair trade, že mě to na iniciativě těch třeba farmářů, kteří přijdou za vámi nebo za tou organizací, řeknou, my bychom chtěli být toho součástí, nebo naopak z vaší strany nějak vyhledáváte vhodné?

Lubomír

Objekty? Nebo jak? To se musíme podívat malinko na to, jak ten systém, jak ten systém vlastně funguje. My působíme, nebo fair trade je globální systém, který působí po celém světě a působí na základě snah jednotlivých organizací. My máme ve Fatře v tom systému asi 26 zapojených organizací, z toho těch 26 jsou vlastně lokální organizace, které působí v jednotlivých zemích, většinou v těch zemích jako evropských, Amerika a tak, a potom jsou to tři pěstitelské sítě v Asii, Africe a v Latinské Americe a Karibiku. A tyto tři pěstitelské sítě mají právě na starost podporu těch pěstitelů, to znamená, z velké části jejich práce šířit to povědomí o tom, co jim fair trade může přinést, a i zprostředkovat potom nebo poskytnout dostatečné podmínky k tomu, aby se mohli ti pěstitelé zapojit. To je jedna věc a druhá věc, o které vím často, protože se o tom mluví, tak ti pěstitelé si to často řeknou mezi sebou. Pokud jim fair trade něco přináší, jakože přináší určité výhody, tak si to řeknou mezi sebou a vzájemně se i podporují v tom, aby mohli do fair trade vstoupit.

A možná ještě jedna věc, je dobré zmínit, ti pěstitelé musí proto, aby mohli být součástí fair trade, vstoupit do družstev. Je to z toho důvodu, že fair trade má dva základní nebo hlavní nástroje: minimální cenu, která dává nějakou určitou stabilitu při výkyvech cen, a potom je to fair trade příplatek, což jsou nějaké určité finance navíc, které jdou potom zpátky do komunit, jsou určené na zlepšování pěstování, na nakládání s vodou a tak dál. Těch věcí je strašně moc, do škol, vzdělávání a tak. A o těch financích už potom rozhoduje demokraticky to družstvo. Právě že to není jeden pěstitel, který rozhoduje o tom, já to chci na určité podmínky, ale na určité věci, ale je to ujednatelné tak, jak to vyhovuje tomu družstvu, té skupině zapojených pěstitelů.

Petr

Jaký je to vlastně zájem, a teď už možná i na straně těch samotných pěstitelů, nebo i pak na straně té spotřeby tady zpátky v Česku, když to řeknu takhle, že je to spíš ten trend. Čím dál víc pěstitelů se chce zapojit do tohohle systému. Nebo byla nějaká první vlna, pak to spíš upadá, jo, jestli se dá říct, takhle vlastně, jak se to šíří.

Lubomír

No, ten zájem je. V tuhle chvilku je do fair trade zapojeno asi 2 miliony pěstitelů celosvětově, což je velký podíl, vlastně dost lidí, ale na druhou stranu jsou tam limity a ty můžou třeba spočívat v tom, že i máme případy, kdy, nebo máme příklady, kdy třeba pěstitel, který je zapojený do fair trade a pěstuje za podmínek fair trade, často je za podmínek bio, tak té produkce prodá třeba ohledně kávy nebo kakaa, obou je to podobné, asi 30 %. Kdyby prodal 100, tak ten zájem bude ještě větší, takže tady to je na straně té poptávky, na straně těch spotřebitelů, případně těch obchodních firem, aby se do toho zapojili ještě víc, protože těch 30 % je, u někoho je to samozřejmě ještě míň, to je celkový.

Petr

Číslo a teď to znamená 30 % jakoby z toho všeho, co vyprodukuje pod, řekněme, kvalitou toho certifikátu, a zbytek jakoby není zájem ze strany právě těch obchodních jakoby řetězců, nebo jak to.

Lubomír

Tam už to potom souvisí jako s cenou a.

Petr

S tím zbytkem se pak děje, co že to prostě prodá jinde, i když to má vyšší kvalitu, tak vlastně prodává levněji.

A já se vlastně chci doptat i trošku na to, jak asi existuje nějaká kritika na ten koncept fair trade a asi okolo toho kolují možná i nějaké dezinformace nebo něco, tak jakože já vím, že jednu, co jsem slyšel někde, tak klidně mi to vyvraťte, že to je prostě pět let starý dezinfo, tak bylo takové jako, no, ono to vlastně nefunguje a to, proč nefunguje, jako kvalita, protože ti farmáři, když v tom fairtradu mají jako garantovanou cenu, tak tam dávají schválně ty nekvalitní věci a ty kvalitní prodávají dráž jako ještě někde bokem, protože na tom vlastně víc vydělají taky. A klidně se můžete vyjádřit i k tomu příjmu a případně, jestli to vlastně má nějaké jako víc vyháčky, jestli to na něco naráží, jako ten, my jsme ten systém.

Lubomír

Jo. My jsme nějakou kritiku slyšeli a tohle slyším poprvé, že vy tam dávali jako míň kvalitní věci, protože je to fater a stejně se to jako prodá. Každopádně Fair Trade není známka nebo certifikace kvality jako takový, na to jsou třeba u kávy jiný metriky. Fair Trade má ty tři momenty, o kterých jsem mluvil, nějakou sociální, ekonomickou i environmentální spravedlnost za sebou, to je jakoby to klíčový. A tohle nám ta známka říká, to, že je to často třeba konkrétně u kávy, která je ikonickým produktem Fair Trade, spojený třeba s bio kvalitou, protože já nevím, jestli 60 % kávy se prodává zároveň se známkou nebo s certifikací bio organic, tak tam už možná můžeme mluvit o kvalitě, ale Fair Trade jako takovej není známka kvality, když se to často jako mění a samozřejmě jsou Fair Trade specialty coffee a tak dál, tak výběrová káva může být samozřejmě taky Fair Trade a často, nebo bývá, ale ta známka není známka kvality, což je možná mýtus, jeden, s kterým jsem se kdysi dávno jako setkával taky, že jo, ale ten Fair Trade, to vlastně není tak kvalitní jako super výběrová káva. No, ale to není ten.

Petr

Nemáte tu ambici.

Lubomír

Vlastně nemá.

Petr

Teda je ta kritika, kterou jste slyšel? A teď možná jako, jestli je nějaká, jestli nějaká objektivní z vašeho pohledu, že si říkáte jako, hele, opravdu ten systém naráží možná na limity a možná to nemusí být kritika ve smyslu, jako ta myšlenka je špatná nebo systém je špatně prováděnej, ale jako co jsou teda ty výzvy vlastně jako pro nějaký hladký fungování.

Lubomír

V rámci toho, v rámci toho systému pro hladké fungování? Já bych se nejradši jako nebavil o těch kritikách, ale když se ptáte, tak ten systém je dost komplexní, je do něj zapojených fakt 2 miliony pěstitelů, skoro 30 velkých organizací, působíme po celém světě, je do toho zapojených, já nevím, 140 zemí nebo něco takového. A ten systém díky tomu, jak je komplexní, tak samozřejmě může být trošičku méně flexibilní vůči jednotlivým změnám, což se může stávat, ty změny, které se dějí, můžou být třeba pomalejší, než bychom si přáli, díky tomu, jak je ten systém nastaven. A zároveň často se setkáváme s tím, jo, ale tak mi řekni, kolik korun z té čokolády jde těm pěstitelům, kterýmu, konkrétně pěstiteli to jde, a to je jakoby jenom nepochopení toho systému, takhle to úplně nefunguje. Samozřejmě to, co se prodá, tak je důležitý na konci, ale ten pěstitel už ty peníze získá na začátku od těch obchodníků, takže říct, kolik přesně z té jednotlivý tabulky čokolády jde pěstitelům, se nedá.

A s tím souvisí to, že se nás často lidi právě ptají, jak zaručíte, že ty peníze potom opravdu těm pěstitelům jako jdou, kteří jsou navíc, a že to fakt dostanou ti pěstitelé a neskončí to někde mezi. Tak ten systém na to má odpověď, samozřejmě jsou to audity, externí audity, které dělá agentura, společnost Flocert, a ty spočívají v tom, že jsou několikrát ročně, jsou hlášené, nehlášené. A samozřejmě v tom systému se může stát, že někde dojde k nějakému pochybení, ale díky těm auditům, díky těm auditům je relativně rychle jako sjednána náprava. Důležitý je, abysme si vlastně byli vědomi i v rámci toho rozhovoru tady, že v centru našeho zájmu jsou ti drobní pěstitelé, a to je optika, s kterou, na kterou nahlížíme, na celej ten obchodní model. Díky této optice nahlížíme takhle i na klimatickou změnu, případně na dopady klimatických změn a tak dál. Takže to je možná jako klíčový si uvědomit i pro ten náš rozhovor, i pro to, co je fair trade vlastně, protože v centru zájmu jsou drobní pěstitelé. A možná na začátek ještě je dobré to zarámovat třeba tím, že podle těch informací, co mám, tak 90 % drobných pěstitelů, což jsou jakoby ty rodinné farmy, tak 90 % z nich vypěstuje, ne, jo, 90 % kakaa vypěstují tito drobní pěstitelé a u kávy je to kolem 80 %, což jsou jako velký čísla, co se týká této komodity, které jsou ale potom, následně obchodovány na burze. A na ty ceny a na ten vliv, co se potom s tím děje, tak mají tito drobní pěstitelé, tyhle rodinné farmy, jako ten nejmenší vliv na tu cenotvorbu a tak, stejně tak jako mají nejmenší vliv na to, co se děje s klimatem. A i ta jejich uhlíková stopa je potom jako velmi, vlastně velmi nízká. Takže to je ten článek, který stojí na začátku. Bez toho tu kávu, ani kakao, ani další plodiny bychom tady neměli, ale často žijí v podmínkách, které nejsou jako dostatečně důstojné, takže pěstitelé, drobní pěstitelé jsou v centru našeho zájmu a touhle optikou na to koukáme.

Petr

A teď teda ještě, a vy to asi tak trochu říkáte, ale možná to pojďme říct naplno, teda. Jako proč, proč zrovna ti drobní pěstitelé jsou v centru vašeho zájmu? Jakože? Nebo. Dokážu si představit, že jeden pohled může být, hele, 80 % produkce souvisí s těmahle subjektama. Tak potřebujeme, aby dobře fungovali, takže vlastně chceme podpořit jako, já nevím, stabilitu tý produkce, nebo chceme podpořit nějakou jako spravedlnost v rámci toho obchodního řetězce, nebo chceme jim jako pomoct mít vlastně větší moc a vliv na to, jak fungujou ty trhy s tím, co oni vlastně produkují. Možná všechno tohle, tak jakoby, kde je ta motivace vlastně k tomu, nebo kde byla při zakládání toho fair tradu?

Lubomír

No, to jste popsal všechno tohle. A ta motivace samozřejmě na začátku v tom, že spousta těch pěstitelů žije v podmínkách, které jsou vlastně nedůstojné, těžko plánují budoucnost, protože nemají jasný příjmy, nemají jistotu, nemají stabilitu v tom, s čím mohou počítat do budoucna, právě díky tomu, že spousta těch komodit, které jsou právě pro fair trade nejdůležitější, ať už je to káva nebo kakao, tak jsou obchodované na burze a obě ty komodity jsou vlastně dostatečně volatilní, to znamená, že ta jejich cena na burze se hýbe nahoru a dolů a v tom se špatně, v tom se špatně orientuje, jak hlavně těm pěstitelům. A tím pádem tohle to byl ten první moment. Často žijí v chudobě s velmi malým příjmem několika dolarů na den třeba nebo něco takového, a to je něco, co jsme se snažili změnit, protože to je nespravedlivě nastavený obchod, když součástí toho řetězce je nějaká část, která se není schopná uživit, ale přitom v dalších částech toho řetězce jsou vlastně už schované velké peníze.

Tak tohle je ta motivace, jestli odpovídám, jasně, jo.

Petr

Rozumím, děkuju. Co teda to klima nebo klima, dekarbonizace? Životní prostředí? Tahle, tenhle ten, jako, tahleta část tý věci, my, když jsme se bavili tady před tímhle rozhovorem, tak vy jste vlastně říkal, hele, hele, my na to koukáme nebo tak, tam, kde to potkáváme nejvíce z hlediska těch dopadů, asi i proto, že káva a kakao jsou často pěstovány v místech, kde ty dopady klimatické změny jsou už dnes asi výraznější než třeba tady ve střední Evropě, tak jak tohle téma vlastně souvisí jako s fair tradem.

Lubomír

No, souvisí, souvisí velmi, protože jestli vlastně asi tady pomůžu takovým sloganem, že ta klimatická změna není spravedlivá a teď se snaží tuhletu nespravedlnost aspoň nějakým způsobem jakoby snížit, protože ti, kdo odvádějí, jako už jsem to zmiňoval, nebo vytvářejí nejméně, nebo mají nejmenší uhlíkovou stopu, tak na ni ty dopady jsou pro ně zrovna největší, protože se týkají čistě jejich živobytí. A jak u kávy, tak u kakaa, tak ty klimatické změny nebo změny způsobené změnou klimatu nebo dopady způsobené změnou klimatu jsou, jsou fatální pro ilustraci. Arabica prospívá mezi 15 a 24 stupni nebo něco takového. A když se ta průměrná teplota zvyšuje, tak ta rostlina chřadne, až jakoby zajde, nebo mezi tím plodí méně a tak dál, a to se děje. Tenhle podcast se jmenuje 20, 50, ale zároveň se tady pomůžu, oslím můstkem.

Zároveň existuje studie, která říká, že je možné, pokud se něco zásadně nezmění, že do roku 2050 přijdeme na světě o polovinu ploch vhodných k pěstování arabiky. A to je jako alarmující až za 25 let. Ale je to relativně blízko a je to reálná hrozba a hlavně ilustruje tu situaci pěstitelů. My, když jsme mluvili o těch cenách té kávy, které vlastně nepřispívají k té stabilitě.

Tak ta klimatická změna tu nestabilitu zase ještě dál prohlubuje, ať už jsou to sucha, ať už jsou to vyšší teploty, ať už jsou to vlny veder nebo přívalové deště, tak tohle všechno ti pěstitelé teď zažívají a dotýká se čistě toho jejich podnikání nebo toho jejich farmaření a souvisí s tím potom ještě spousta dalších témat. Díky té nestabilitě z těch rodinných farem, kde po několik generací pěstovali kávu nebo kakao, si mladí snaží dostat do měst, protože mají pocit, že tam je jako obava, že na té farmě a pěstováním kávy se neuživí, protože je to nejisté.

Petr

Takže vlastně jakoby zaniká nějak jako i vlastně sociálně nebo kulturně vlastně celý jako obor trochu, jo, nebo jako slábne, tím je.

Lubomír

Jako, říkáte to silně, hodně, ale jasně slábne to, protože co my víme, tak i když káva třeba z Latinské Ameriky nepochází, pochází z Etiopie, ale v Latinské Americe, Kolumbii a tak dál, tak je už dlouho, relativně dlouho, několik generací, spousty generací součástí, součástí života, napojení na přírodu, na tu půdu a tak dál, a tohle je v ohrožení právě díky změnám klimatu.

Petr

Pracujete s tím nějakým způsobem, jako když se o tom bavíme, že se tohle děje? Tak, jak se k tomu staví fair trade? Je to nějak přímo, nebo spíše něco jako. Hele, pozorujete, že se to děje? Nebo případně jsou v rámci vaší organizace třeba nějaké, já nevím, programy zacílené na větší podporu těch, na které víc dopadají třeba nějaké ty lokální změny v počasí nebo něco takového?

Lubomír

Těch programů je, těch programů je spoustu. A tady si ještě znovu vyvolám to, co jsem říkal na začátku Fairtradu, minimální cenu a fairtradový příplatek, a ten fairtradový příplatek je tady v tom dost jako klíčový, protože je z velké části využíván právě na adaptaci na změny klimatu a fair trade tady poskytuje podporu ve smyslu školení agroinženýrů a tak dál. A fairtradové příplatky jsou potom i stavěny. Kromě škol a takových jako věcí, tak jsou z toho budovány i nádrže na vodu nebo celé systémy toho, jak šetrněji nakládat s vodou, čističky vod a tak, je toho spoustu. A ta adaptace na změny klimatu je jedním jako z pilířů i Fair Trade teďko, protože pro ty pěstitele je to opravdu klíčový, minimálně pro kávu a nejenom pro kávu, ale i pro kakao a i pro další komodity.

Petr

Takže dá se říct, jakože fair trade je vlastně jedním, nevím, z nástrojů jako ze směrů, kterými lze podpořit adaptaci na klimatickou změnu právě v těch, řekněme, zranitelných komunitách v těch zemích.

Lubomír

To se určitě říct dá, jasně, to se říct dá, nebo tak to je, si myslím.

Petr

Jak to konkrétně vypadá? Tady ty programy tý podpory právě pro ty pěstitele zasažený změnou klimatu.

Lubomír

Jo. No, je toho zase víc. Těch hlavních věcí, tak je třeba vývoj rezistentních odrůd odolných jak vůči nějakým škůdcům, které díky změnám klimatu, suchům a tak dál, jsou přítomné ve větším množství. Tak právě už jsem zmiňoval nakládání s vodou. Já si tady ještě pomůžu, podívám se na zlepšování zdraví půdy, investice do té půdy jako takové. Prořezávání a stínění znovu u kávy jako klíčová, klíčová věc. A celkově je to vlastně ve Fretrice hodně mluví už nějakou dobu o agroekologii, což je vlastně téma, které je důležité, ale dostatečně spojené s fair trade, protože je to vlastně hospodaření s důrazem na udržitelnost ve smyslu ekonomické, sociální a environmentální, tak se to dá vlastně zarámovat i takto. A pokud jste říkal, že čísla máte rádi, tak my víme, že skoro 40 % pěstitelů nějakým způsobem přijímá ty adaptační mechanismy na snižování změny klimatu a asi 32 %, což je 610 těch pěstitelských organizací, tak už reportují zavedení opatření pro snižování rizik, o kterých jsem mluvil, od těch rezistentních odrůd až po nakládání s vodou.

Petr

A to jsou ty čísla jakoby s podporou fair trade nebo s podporou fade.

A jako vlastně zní, že docela hodně jakože, že to, že vlastně ta organizace má vliv na to, aby se těm lidem opravdu dařilo líp. Já se spíš skládám v hlavě o tom, ne, že bych o tom nějak jako na začátku pochyboval, ale i ty čísla mě trochu pomáhají si představit, že jo, kdyby tam ten fairtrade vlastně nebyl, tak by to možná bylo fakt náročnější. V mnoha ohledech to stoprocentně.

Lubomír

O tom já jsem přesvědčen nejenom proto, že pro fair trade pracuju, ale zároveň si myslím, že ty dopady jsou velký. Dá se to ilustrovat znovu. Teď mi znovu přichází na mysl ten fairtradový příplatek, ale to jsou velký finance, které jdou právě těm pěstitelům jenom z nás za posledních 20 let jenom z České republiky. Na tom fairtradovém příplatku pěstitelé získali 200 000 000 Kč. Já vím, že to je za 20 let, ale je to 200 000 000 Kč. A v rámci celého fair trade jsou to miliardy za posledních 10 let, jako desítky miliard, myslím, takže ten dopad tam je. A jestli ještě můžu, tak ono je potom nejlepší to vidět, což ne všichni můžou samozřejmě naživo. My jsme tu možnost měli a to štěstí, že jsme byli v těch pěstitelských zemích a viděli jsme ta místa, kde fair trade funguje a působí, a viděli jsme ty konkrétní dopady, ať už to jsou školky stromů, které potom jsou doslova rozdávány těm pěstitelům, aby obnovili původní porosty, případně aby zajistili koridory pro migraci zvířat a tak dál. Je toho hodně.

Petr

Já se teďka možná ještě v myšlenkách vracím trochu na začátek k tomu, vlastně jak ten fair trade funguje. Já teď si říkám, kde se ty peníze vlastně berou, protože vy jste říkal, jako jo, hele, když teda ten koncept by neexistoval, tak jako často ti úplně původní pěstitelé žijí relativně v chudobě, pak je tam ten hodnotový řetězec někde v průběhu, kde se vlastně objevuje docela velkej byznys. A pak mě vlastně zajímá, jestli za ten fair trade vlastně platí ten koncový spotřebitel, jako jestli to platím já, že si koupím o 10 Kč dražší kávu. Nebo se jedná i třeba o nějaké přerozdělování těch financí v rámci těch řetězců, je někde jinde.

Lubomír

Ta druhá, ta druhá věc je správná, jde o přerozdělování těch financí mnohem víc než o to, že bychom to platili my. Koneckonců ty fair tradové produkty nemusí být nutně dražší než ostatní a ať už je to čokoláda, třeba, ta může být fair tradová, nemusí se lišit cenově od jiné čokolády jenom proto, že je to fair. Tady, jak máme, jak jsem zmiňoval bio, tak často ta bioprodukce zvyšuje jakoby náklady na tu produkci, tak možná tam by se dalo mluvit o tom propojení jako víc, ale u fair trade to tak za prvé být nemusí. To je jedna věc a za druhé ty ceny jdou od těch obchodníků, kteří to vykupují zpracovatelům a tak dál, ale ne přímo tak, že bych já si koupil fairtradovou čokoládu a řekl si, že 3 Kč z toho budou pěstitelům, takhle se to říct nedá, ten pěstitel už ty peníze dávno má.

Petr

A má tím pádem, a teď zase ty čtvrtky vrátím k tomu. Jako, hele, mě jako spotřebiteli, když si jdu koupit čokoládu, tak se mi to vlastně líbí. Chtěl bych to podpořit, abych tím možná i přispěl k té adaptaci na klimatickou změnu. Tady v těch zranitelných oblastech jsou tady tyhle spotřebitelské rozhodnutí, vlastně to, co fair trade potřebuje pro to, aby se rozvíjel, fungoval líp, anebo naopak spíš ta vaše práce spočívá v tom, potřebujeme nasmlouvat další velké korporáty, jakože potřebujeme spíš spolupráci s Nestlé nebo spíš potřebujeme, nevím, jo, jako víc lidí, kteří budou kupovat tu fairtradovou čokoládu, jako jak se to vlastně dá škálovat, takovýhle věci.

Lubomír

No, je to propojené, jakoby ten tlak může být jak zespoda ze strany těch spotřebitelů. O to, aby v obchodě, kam chodím, abych dostal tu fetriu, čokoládu, a když ji tam dostanu, tak abych ji kupoval místo té standardní, případně abych se vybíral třeba fetradovou kávu nad tou další. A obchodníci budou fungovat samozřejmě tak, že ve chvíli, kdy uvidí zájem, tak to podpoří, ale zároveň je potřeba říct, že třeba zapojení řetězců do fair trade těch velkých řetězců, tak tomu rozvoji hrozně, hrozně pomohlo. Samozřejmě, protože to jsou velké objemy, které dokážou zobchodovat, s kterými dokážou pracovat, tak vlastně z obou stran. A fair trade funguje způsobem, že oslovuje a pracuje jak na tom konci dodavatelského řetězce s těmi spotřebiteli, ať už komunikací nebo kampaněmi a tak dál, ale zároveň komunikuje s těmi obchodníky, takže to není buď, anebo, ale jsou to spojené nádoby.

Petr

Já dokážu si představit tu motivaci na straně spotřebitele, jaká je vlastně motivace na straně té velké firmy, která vlastně přemýšlí byznysově, se do toho zapojit.

Lubomír

Často stejná jako u těch koncových uživatelů nebo u těch spotřebitelů koncových, ale samozřejmě je to obchodní společnost, takže nedokážu si představit, že by se jim to úplně jako obchodně nevyplácelo, takže proto jsou to propojený nádoby. Ten spotřebitel o tom musí vědět, musí to znát, aby v tom obchodě sáhnul po produktu s tou známkou, a ten obchodník musí být dostatečně poučený, zaujatej ve smyslu zájmu k tomu, aby, a zodpovědnej vlastně taky, aby v rámci toho svého dodavatelského řetězce neměl podmínky nebo neměl pěstitele, kteří žijí jako v hrozných podmínkách, ale aby to bylo spravedlivý, takže ten zájem na straně jak spotřebitelů, tak obchodníků.

Petr

Když se bavíme o změnách klimatu a dekarbonizaci v tomto tématu, co to téma vlastně obnáší? Když řeknu klíčové slovo, emise skleníkových plynů, tak to nějak souvisí s hodnotovým řetězcem právě ve fair trade. Je to někde, kde se produkují, nebo se na to zaměřujete, je něco, kde se naopak šetří? Máte k tomu nějaké zajímavé informace? Třeba jako data, čísla, to by bylo užitečné.

Lubomír

No. S podobnou otázkou se občas setkáme i vlastně s tím, že už jsem se i setkal s nimi, ale to by bylo lepší tu kávu sem nevozit, protože cestuje lodí. Je tam velká uhlíková stopa, nějaké plodiny můžou cestovat letadlem, ještě větší uhlíková stopa a tak, a já si to nemyslím úplně, že by to jako něčemu pomohlo. Rozhodně ne těm pěstitelům, protože na světě je, já nevím, 25 000 000 lidí, kteří se živí pěstováním kávy. Já myslím, že je to 125 000 000 lidí, kteří na tom byznyse celém jako závisí, a to by jako stabilitu za mě úplně jako nepřineslo, ale znovu můžeme myslet na to, jakou kávu si dáme, a možná zajímavé číslo. Zajímavá studie z minulého předminulého roku, myslím, ohledně květin, která říká, že květiny vypěstované v Keni a dovážené k nám do České republiky mají nižší uhlíkovou stopu než květiny, které jsou vypěstované v Holandsku.

A samozřejmě, takže sáhnou tady po fairtradové květině, která bude z Keni a nebude z Holandska, tak je možná taky jako řešení, jak aspoň drobně přispět, přispět k těm nižším emisím. A je jedno, jestli tak ty květiny jdou letadlem nebo lodí, akorát se liší ta míra, takže pokud jdou letadlem z Keni, tak je ta uhlíková stopa nižší asi třikrát, necelé dva celá devětkrát tady koukám a když je lodí, tak je to skoro dvacetkrát nižší uhlíková stopa než u těch květin vypěstovaných v Holandsku.

Petr

Jo, já myslím, že toto hezky ilustruje vlastně princip, který se do velké míry dá říkat i obecně, že co se týká emisí skleníkových plynů, tak víc záleží na tom způsobu hospodaření, než na té dopravě a případně nějakých obalových materiálech. Takže často se potkám s tím, že lidi mají dojem, že to jako tropické ovoce je prostě absolutní hřích, protože se sem vozí lodí, ale často to, řekněme, jako přírodě blízkým způsobem nebo emisně nízkým způsobem pěstované plodiny v těch zemích, ze kterých se musí dovézt, tak bývají emisně méně náročné než to, když bychom to vypěstovali tady. No.

Lubomír

Jo. Já znám tu studii o květinách, nevím, jak je to u manga. Jasně. A tak dál. To nejsem schopný jakoby potvrdit, ale u těch květin je to takhle a vím, že zároveň kávu ani kakao si u nás nevypěstujeme jako nikdy, takže pokud chceme u kávy nebo kakaa jakoby zůstat a mít to, mohli bychom si uvědomit, že to je vlastně luxusní zboží, protože přichází zdaleka, je za tím spoustu práce jako jednotlivců, což je taky dobrý si uvědomit. A když potom sáhneme, tak je dobrý třeba sáhnout po té kávě nebo čokoládě nebo banánech, u kterých víme, za jakých podmínek byly vypěstovány. Takže to možná jako nakonec, že je dobrý se koukat na původ těch produktů i na původ těch potravin, které kupujeme, že na tom záleží.

Petr

Pojďme si udělat nějaké shrnutí na závěr, jakože ve smyslu, když teda doposloucháváte tuhle epizodu, tak jako pojďte si zapamatovat, nevím, tyhle ty tři hlavní věci, co byste o fair trade měli vědět, dokázal byste něco takovýho jako vypíchnout?

Lubomír

No jasně, padlo to na začátku, ale já to zopakuju. Ferty je certifikace zboží, kterou najdete na produktech ve vašich obchodech, a ta známka nám říká, že to zboží, ať už jsou to banány, káva, kakao, třtinový cukr a tak dál, bylo vypěstováno za určitých podmínek, které zajišťují nějakou spravedlivou odměnu pro pěstitele, důstojné životní podmínky a pracovní podmínky, šetrnost nebo šetrné pěstování k životnímu prostředí. A je to produkce bez dětské práce, což je klíčové. Je na nás jako na těch spotřebitelích teď aspoň trošku převzít zodpovědnost za to, jak ten svět funguje, a jaké podmínky mají i ti lidé, kteří stojí na začátku vlastně našeho šálku, šálku kávy, protože často si to neuvědomujeme, tak je dobré na to myslet, a v tom nám ta certifikace nebo ta známka na produktech může pomoct v té navigaci.

Petr

Tak já vám ještě jednou mockrát děkuju, že jste přijel a přijal pozvání, díky za tenhle rozhovor.

Lubomír

Já moc díky za pozvání. Bylo to fajn. Díky moc.

Petr

Mějte se krásně, na shledanou.

Lubomír

Taky díky moc.