82: Klima 2024 – Extrémy nejsou klíčové, rozhoduje dlouhodobý trend

Tento přepis byl pro lepší čitelnost gramaticky a stylisticky upraven. V případě, že potřebujete doslovné citace, ověřte si je přímo v nahrávce.

Petr

Dobrý den, ahoj všem. Do nového roku 2025 tady zase podcast 2050 a Petr Holík zdraví. My jsme trochu v období, kdy teda hlavně se to dělo před Vánocema z toho, co jsem jako potkal, ale pořád jsme trošku v období, kdy lidi mají tendenci reflektovat ten minulý rok a dívat se na to, co se dělo a tak, a v tomhle podcastu bych to chtěl dneska udělat s Ondrášem Přibylou, zakladatelem a ředitelem projektu Fakta o klimatu. Tak vítej v tomhletom podcastu opět.

Ondráš

Dobrý den. Všecko nejlepší do nového roku.

Petr

To se tak teďka říká přesně, my jsme, my jsme spolu podobnou epizodu, jako chci udělat teďka, měli vlastně před rokem a už nevím přesně, jak se jmenovala, ale vlastně se ohlížela za tím, jak se mělo klima v tom posledním roce. A to je moje otázka i teďka, protože i v tomhle podcastu jsme se hodně zabývali dekarbonizací poslední dobou v tom smyslu, že jsme tak jako pokrývali ty části řešení v jednotlivých odvětvích a podobně. Myslím si, že aspoň takhle jednou za rok stojí za to se podívat i na to klima samotný.

Ondráš

Tedy na ten problém, nejenom na to řešení.

Petr

Přesně tak, jak se mělo klima v posledním roce.

Ondráš

Rekapitulace v roce 2024. A pojďme tím začít. Rok 2024 byl rekordní, co se teplot týče, v České republice byly poprvé překonány teploty, průměrná roční teplota dosáhla 10 °C. Ten rok měl 10,3 °C. A teď jsem měl několik rozhovorů v médiích, kde vlastně hned následující otázka byla, co to znamená, když bych k tomu doplňoval nějaká data. Vlastně. Extrémně teplý byl únor v tomto roce, teplotní odchylka byla někde kolem 6 °C. To znamená, že byl o 6 °C teplejší než normální únory, vlastně byl tím pádem teplejší než většina březnů a byl to z pohledu odchylky od normálu rekordní měsíc za celou dobu měření. Léto se řadí mezi tři nejteplejší, a třetí nejteplejší, a vlastně možná si posluchači řeknou, že to léto nebylo žádný extrém, ono nebylo extrémní v tom smyslu, že nebyly teploty blížící se k čtyřicítce, takových dnů bylo fakt málo.

Petr

Nebyly úplně vlny veder, na které jsme byli úplně v tom loňském roce.

Ondráš

Ale máme rekordní počet dní s teplotou nad 30 °C.

Ve smyslu. Nebylo extrémní vedro, ale bylo vedro dlouho. Možná si to pamatujete, vlastně ještě v září, jo, těsně před těmi povodněmi bylo velké teplo. V září přišly povodně vlastně jako důsledek teplého vzduchu, který nasál velké množství vlhkosti z moře, a pak se zastavil nad Jeseníky, respektive nad celou střední Evropou. Ty povodně nebyly jenom v České republice, tak to byla další významná událost.

Petr

Zároveň se dá říct, že k těm povodním docela rychle vyšla atribuční studie, která, pokud vím, tak říkala, že tyhle povodně byly dvakrát silnější ve světě se změnou klimatu. Pamatuju si to správně.

Ondráš

Ano, a ono možná není tak podstatné to kolikrát, jestli to je jedenapůlkrát nebo třikrát. Jako. Podstatné je, že ten signál změny klimatu se projevuje na frekvenci těch povodní. Jestli si to správně pamatuju, tak je to vlastně třetí stoletá voda.

Petr

Za posledních 30 let.

Ondráš

No, a v tomhle případě je potřeba říct, že stoletá voda je vlastně pojem, který používají hydrometeorologové, kteří se dívají na průtoky a říkají, takovýhle průtok by měl přicházet jednou za 100 let, ale my ho tady máme potřetí za 30 let.

Petr

To je zajímavý. Už jsem, myslím, měl na podzim dvě konverzace s lidma, kteří říkali: „No, a tohle furt nechápu, co to jako znamená, že je voda stoletá.“

Ondráš

Ano, protože to nepřichází jednou za 100 let, je to nějaký odhad toho, jak vysoké hladiny by občas měly přicházet vlastně, když to řeknu jinak. Extrémní události jsou nějakým způsobem výjimečné, to není normál, ale zároveň přicházejí. No, počasí je proměnlivé, takže to se děje, že občas přijde vlna veder a občas přijde vlna studeného vzduchu a občas prší hodně, občas prší málo.

A proto, abychom se podívali na tu kvantifikaci, abychom to dokázali uchopit, tak potřebujeme se bavit o tom, jak moc extrémní to je a jak často to přichází, a to je to kdesi. Meteorologové nebo hydrologové v tomhle případě udělali statistické odhady a říkají, že něco takového bychom v běžných podmínkách, a vlastně berou nějaké historické období, čekali jednou za 100 let, tak tomu budeme říkat stoletá.

Petr

Voda na základě vlastně jako těch historických dat za nějaký delší období, takže kdyby se, kdybysme tuhle tu vodu, kdybysme si to období, ve kterým to měříme, vzali za posledních 30 let, tak by to pravděpodobně byla desetiletá voda.

Protože se nám už stala třikrát za posledních 30 let.

Ondráš

Ano, a to je to, co se taky děje, že vlastně hydrologové musí nějakým způsobem se potýkat s tím měnícím se stavem, že něco, co bylo dříve vzácnější, tak teď je častější, tak si musíme říct, jak tomu budeme říkat, jak to budeme, o té extrémitě vlastně budeme mluvit. No, a když bych teda dotahoval ten rok 2024, tak podzim byl už sice teplejší než normály, ale už tam nebyl snad žádný velký extrém. Aspoň já si nevzpomínám, že by byl a v datech mi nic nevyšlo.

Petr

Já si jenom říkám, že jsme to tak jako vzali. Ty povodně a horka nebyly zas tak extrémní vlny veder, jak si říkal, jako že nebyly ty čtyřicítky, ale každopádně ty povodně, tak jsme je proletěly trochu jako s lehkostí. Nevím, jestli si to nezaslouží 10 vteřin. Trochu vážnosti, že jako ono to zůstane jako další velkej šrám prostě na nějaký paměti České republiky, že prostě vlastně velká katastrofa na rozměry naší země. Nejsme moc, rád bych řekl, nejsme na tohle zvyklí, ale možná si na to pomalu zvykáme, že se to děje, ale nechtěl bych, aby se to dělo tak často.

Ondráš

A desítky miliard vyplacené na ty údaje se trochu liší podle toho, který berete, jestli jsou to čistě vyplacené na pojištění, nebo který stát odhaduje, nebo kam se všechny ty peníze poslaly, ale je to vlastně obrovský zářez.

Jako desítky miliard je vlastně hodně. A možná se tady projevuje ještě něco, co je u klimatu časté, že ti lidé, kteří nebyli v těch místech, kde ta ničivá povodeň byla, mají pocit, že se nic nestalo. Zajeďte si do Jeseníků. Podívejte se, jak to tam vypadá, nebo jak to tam vypadalo, jo, a to je to, s čím se potkala část obyvatel, ale ne všichni.

A potom je trošku těžké, že jo, pokud jsem na jižní Moravě a tady se vlastně nic zásadního nestalo a nevycestuji a nedovolím si ten kontakt s lidmi, kteří přišli o dům, tak je těžké si představit, že se vlastně něco stalo, že to něco je docela podstatné. Tak tohle je taková vlastnost klimatické změny, respektive v tomhle případě extrému, že jako ty, které postihne, pro ně je to vlastně fakt velké.

A nás, které nepostihla, tak.

Petr

Je to zpráva v médiích.

Ondráš

Zpráva v médiích. Takhle to trochu vyzní.

Petr

Ty jsi říkal, že dostáváš, že když jsi mluvil o tom posledním roce, tak jako dostáváš rychle otázku, tak co to teda znamená, že jsme měli přes těch 10 stupňů? Tak jak nad tím přemýšlíš? Jako co to znamená? Ono vlastně si říkám, možná to neznamená něco pro ten rok 2024, jako že to tak pro ten jeden rok změna klimatu se děje nějak dlouhodobě, tak, jak nad tím přemýšlíš. Nad tím, co to teda, co teda znamená. V Česku zase roste teplota.

Ondráš

Ono je to vlastně otázka, která říká: řekněte mi o tom víc.

Tak na jedné úrovni, čím se to projevuje? No, tak na Vánoce nebyl sníh, to už je teď docela běžné, obecně v zimě je málo sněhu, když napadne, tak často brzo roztaje. Důsledek toho je, že potom chybí vláha na jaře, kdy pravidelně bývalo tání, a to doplnilo vody, tak to teď nemíváme. Tak tohle je jeden z důsledků, jiný z důsledků je, a ano, více vln veder.

Respektive více teplých, taky vidíme jako trend. Další důsledek, který stojí za to si představit, je vlastně, co to znamená pro přírodu.

A ten nejlepší příměr, který mám, je, že jestliže se za posledních 60 let v Česku oteplilo zhruba o 2,3 °C, tak ty 2,3 °C je nějakých 350, 400 výškových metrů, to znamená, že les, který před 60 lety vyrůstal v takové běžné nadmořské výšce 400, 500 m nad mořem, teď žije v klimatu, které by odpovídalo nadmořské výšce 100 m nad mořem z tehdejších pohledů.

Petr

Takže někde z Vysočiny se přestěhoval prostě do pole k Mikulovu.

Ondráš

Něco takovýho, jo, a ono to pro ten les samozřejmě něco znamená, stromy potřebujou nějaké klima k tomu, aby jim tam bylo dobře. No, a ten smrkový les, který by normálně měl být někde v nadmořských výškách, jako od 600 smíšeně od 900 zhruba.

Čistě smrkový, takový ten horský les, no, tak ten je teďka v místech, kam nepatří, kde mu není dobře.

A pro stromy to není fajn, ale pro kůrovce to je fajn. Broučci, když je větší teplota, tak se vyvíjejí rychleji, takže kůrovec stihne se vyrojit nejen jednou až dvakrát za sezónu, to bylo na jižní Moravě v šedesátých letech, ale teďka třeba čtyřikrát za sezónu. No, tak jeho výrazně víc, tak toho dokáže víc požrat, když má co požrat, on už teda moc nemá co požrat tady na jižní Moravě.

Takže dlouze povídám o tom, že se to projevuje například tou kůrovcovou kalamitou, která pak má důsledky pro lesníky a pro jejich zisky.

Případně budoucí zisky z těch stromů, které nemůžou použít minulý rok, to už teda není aktualita z letošního roku, ale minulý. Evropská centrální banka vydala studii, která říká, že zvýšená inflace potravin, to znamená to, že potraviny zdražují rychleji než ostatní komodity, nese silný signál klimatické změny. Ono se to těžko odlišuje od války na Ukrajině a tak, ale vlastně ten signál klimatický tam změny tam je a je prokazatelný.

A ať tohle zní abstraktně. Ale olivový olej za poslední dva roky zdražil dvojnásobně.

Jo, na světových burzách. Proč? Protože suchá vedra ve Španělsku. Španělsko je dodavatelem asi 60 % olivového oleje. Světově káva, kakao. Vlastně to samé, když se podíváte na indexy cen na burze kávy a kakaa, tak tam vidíte strmý nárůst zhruba na ten dvojnásobek. To taky souvisí se změnou klimatu a s dopady v těch konkrétních místech. Takže ono se to projevuje takhle řadou věcí a to je částečná odpověď na to, co to teda znamená, co to teda znamená těch 10 °C, jo, to překročení té hranice, vlastně si myslím, že ta otázka možná je trochu nepřesná, protože to není, co znamená to překročení té hranice, ono trochu neznamená nic.

Když je ti jednou 50, tak to není o moc jiný než 49. Ale něčím nám to připadá významnější, jo. Tak ta hranice 10 stupňů, protože teď máme.

Petr

Vlastně, oslavili jsme kulatiny trošku jako trochu bizarní, no.

Ondráš

Něco takovýho, takže je to něčím symbolický, ale zároveň je to projev toho trendu dlouhodobého.

Petr

Ten dlouhodobý trend je teďka, kolik se otepluje jako za rok nebo za desetiletí v České republice.

Ondráš

Asi 0,36 °C za dekádu, takže třetinu stupně za dekádu.

Když se pak podíváme na to, jak přibývají tropické dny, tak jsou to typicky 2 až 4 tropické dny za dekádu.

Na různých datech různě, ale ten trend je zhruba ta třetina stupně za dekádu a ono se to dá ilustrovat i jinak. Když jsem se narodil, to byl rok 1981, tak žádný z předchozích let nebyl teplejší než osm stupňů.

Ondráš

Průměrná teplota v Česku byla vždycky pod 8 °C. Rok 1983, když mi byly dva roky, byl první, kde byla teplota vyšší než 8 °C.

Rok 2000, to jsem byl v prváku na Vysoké, byl první, kdy byla průměrná roční teplota České republiky nad 9 °C.

Rok 2024, to je teď minulý, byl první, kdy byla nad 10 °C. Já zažiju určitě i rok, kdy bude nad 11 °C.

A tahle ta představa, myslím, že trošku lépe ilustruje to, že se s tím klimatem něco děje a že to není v tom jednom roce. Ten rok 2000 nebyl významný, protože se teplota posunula, protože to byl nějaký milník, který byl překročen, a bude překročen další, takže to dlouhodobé oteplování je ten problém, a to je trošku těžké dostat do médií, protože média se chytají toho rekordu, říkají: byl rekordní rok, máme to brát jako problém. No, trochu ne. Podívejte, my jsme ho přežili docela dobře, teda povodně, jo, ale.

Zas tak šílená katastrofa to nebyla. Mohla být horší, v některých místech světa byly horší.

Já jsem si říkal, že vlastně hodně to projelo médii ke konci roku, že teda rok 2024 byl ten rekordní, jako víc se psalo o klimatu a zároveň jako stejně o klimatu by se dalo psát v půlce května a vlastně by ty důsledky byly pořád stejný, jo, je to dlouhodobý problém.

Ondráš

Protože ta pointa není rekord, ale trend.

No, a to je to, co potřebujeme sledovat, to je to, kam potřebujeme dát pozornost. Možná stojí za to ještě od toho trošku odhlédnout nebo odstoupit. Nebavit se jenom o České republice. Globálně byl rok taky nejteplejší.

A podle různých sad měření, podle toho, jestli berete teploty z Berkeley nebo NOAA jako zdroje, které dělají ty datové sady, tak vám vyjde něco nad 1,5 stupně Celsia. A někdo říká 1,6, někdo říká 1,52, ale vlastně byl to rok, který globálně se dá prohlásit za rok teplejší než 1,5 stupně Celsia. Zase stejná otázka, znamená tohle překročení magické hranice, něco ano a ne.

Petr

Magická hranice, je to něco, co jsme napsali v roce 2015 do Pařížské dohody, takže v tomto je vlastně symbolické, že je to jako první rok, ve kterém byla tahle hranice překročena.

Ondráš

Ano, a když bych byl důsledný, tak Pařížská dohoda říká, snažme se o to, aby dlouhodobý průměr, to znamená, ne jeden rok, ale dlouhodobý průměr.

Nepřekročil 1,5 stupně Celsia.

To, že jeden rok překročí, to ještě není porušení Pařížské dohody, ale jako vlastně se sakra blížíme k té hranici, to tak asi je.

Ten rok globálně byl hodně ovlivněn vlastně extrémním El Niňo nebo velmi silným El Niňo, které bylo v první půlce roku, ale ty vysoké teploty El Niňo běžně přináší vyšší teploty, ale ty vysoké teploty atmosféry oceánů přetrvávaly i v druhé půlce roku, kdy už El Niňo ustoupilo, tak to.

Petr

Znamená tohle, že jako rok 2025 spíš nebude další nejteplejší, ale asi se nedostane na nějaký úplně, jako že by najednou bylo v České republice devět stupňů, tak to asi úplně nečekáme.

Ondráš

Já bych to tak viděl, no, jako nečekám, že bude výrazně chladnější, asi by nemusel být rekordní.

Nemusel by to být další rekord. Co se týče extrémních událostí, tak některé oblasti světa zažívají (nebo Evropy) nebudu se dívat dál do světa, ale jako v Evropě silné sucho. Na Sicílii to tam je dlouho.

A byly velké srážky, velké bouřky v Británii, taky to přineslo nějaké povodně, a ty vlastně možná nejsilnější extrémy byly ty povodně ve střední Evropě, které se nás dotkly, které vlastně na severní Moravě fakt poničily spoustu domů. No a byly velké povodně ve Valencii, to bylo někdy na konci října ve Španělsku.

A tam to bylo ještě mnohem ničivější.

Toto je nějaký přehled extrémů tohoto roku, když se podíváme jen do Evropy.

Petr

Mně přijde vlastně hezký, jako možná v kontrastu s tím, jak se ten poslední rok reportuje v médiích, tak fakt jako zůstat pozorností u tý dlouhodobosti. Mně se to dělá už vlastně trochu snadněji, nejdřív, protože tenhle ten podcast taky vstupuje do třetího, čtvrtýho roku, něco takovýho, už tři roky to děláme, takže už vlastně se taky v tom cítím tak jako, jo, tak tohle není projekt, kterej jsme to první léto nějak spachtlili, vydali sedm epizod, ale už jsme jako na té scéně. Nějakou dobu už prostě s tím tématem žiju, nějakou dobu už o tom tématu jako vedeme rozhovory, nějakou dobu a nějakou dobu asi ještě povedeme. Takže to, že je další rok, kterej je extrémní, je vlastně něco, co očekávám, že ve svém životě ještě budu zažívat. Zároveň už si to pamatuju, že jsem to ve svém životě zažíval v těch posledních letech a možná je to dobrý zaměření pozornosti i s tím, jak si říkal, jako co se stane, když je mi 50, tak jestli je to nějakej velkej zlom, je to nějaký symbolický jubileum, ale zároveň spíš ta pozornost jako nemá smysl, aby šla k tomu. Tak teď se něco velkýho změní. Pro mě to je možná trošku i s tím. Skončil rok a začal novej. Tak já si moc nedávám jako novoroční předsevzetí, že, tak teďka se teda něco radikálního v mým životě změní, ale je to možná nějaká jako možnost si připomenout, že můžu zrevidovat, jako, kam chci směřovat dál v tom životě a podobně.

Ondráš

No, to je trochu jako filozofická otázka, co to znamená překročení nějaké hranice, ať už je to hranice 50 let, nebo hranice 10 °C. Vlastně si myslím, že ten vibe, který cítím z médií, je jako „reagujte na to“.

Prostě. A reagovat se na to dá buď tím, že se trochu vyděsím a řeknu „Je, to je katastrofa 10 °C“, nebo řeknu, ale vždyť to bylo hezké léto, to je fajn, že se otepluje a vlastně na to má mít nějakou reakci, která se týká tohoto a vlastně jsem říkal, není důležitý ten milník, důležitý je ten trend, jak reagovat na trend. Vlastně možná ta metafora toho stárnutí je v něčem jako dobrá. Když je ti 50, tak to neznamená, že se nic neděje.

a člověk, který říká: „já se cítím pořád mladej“, to sice se můžete cítit, ale taky to znamená, že se něco děje, že jo, máte víc než před 10 lety a zároveň to taky není katastrofa.

Takže co je dobrá reakce na to, že člověk stárne? A trochu nevím, nechci to jako říkat, možná pro každého to bude jiný, ale vlastně je něčím zralý se prostě jako zastavit občas a říci, připomenout si, že tady máme nějaký trend, který se děje, a že s ním chceme něco udělat, a že to neznamená, že se z něj máme zděsit, nebo že si máme říct, neděje se, ale je to takový jako klidný, klidný přijetí a rozhodnutí k akci, když bych to bral toho stáří prostě.

Petr

No, ono v tom stáří mě to vlastně přijde, že to, co se stane v té padesátce, není tak důležitý, ale jako mezi mým čtyřicátým a šedesátým rokem se můj život asi hodně promění a tomu bych měl věnovat pozornost, aby možná bejt v tom nějak vědomej tomu, jako jak se měním tím, že stárnu v průběhu 20 let a stejně tak ten svět se mění. A možná, že teď přesun jako přesunuli, překročili jsme tu magickou hranici, ale jako, no, to důležitý je, že ten svět kolem nás se mění a my v tom jako horizontu, který je vlastně v kontextu našeho života hodně dlouhej, na to můžeme nějak reagovat.

Ondráš

A něco s tím můžeme udělat. Vlastně nejsme zcela bezmocní.

Můžeš cvičit, můžeš se lépe stravovat, můžeš se nějakým způsobem starat, ať už o svoje tělo, anebo prostě o smysl svýho života, trávit čas s dětma nebo cokoliv, a stejně tak prostě můžeme něco dělat s klimatickou změnou, a tam je to teda jako stárnutí zastavit nejde, klimatická změna. Ano.

Petr

Takže až vám bude 50, tak si řekněte, že na tom jste líp než klima, nebo hůř, vlastně než klima, klima se má zastavit.

Ondráš

Že jo, a ono se to projevuje i na tom, co děláme ve faktech klimatu. Vlastně do příštího roku chystáme Atlas dekarbonizace, chceme vlastně jako hodně jasně projít technologiemi, které umožňují vystavět svět, který má mnohem nižší emise než současný a vlastně funguje docela dobře. A to je naše práce, prostě zkoušet to vykreslit, abychom si to dokázali představit, abychom tam dokázali směřovat, abychom dokázali zastavit tu klimatickou změnu.

Petr

Jo, a možná přidám, teďka hodně pracujeme, budeme zase mít další natáčení k online kurzu, který vlastně k dekarbonizaci taky vyjde, takže.

Onlinový kurz pro vás nebo třeba vaše zaměstnance, nebo vaše kolegy bude k dispozici.

Ať nemusíte případně někomu doporučit 50, 70, 80 epizod podcastu, ale máme nějaký ucelenej kus, který se dá absolvovat, projít a vlastně udělat si v té dekarbonizaci trochu přehled a pořádek, tak to jsou.

Ondráš

Věci, na které se můžete těšit.

Petr

Přesně tak. Hele, díky za tohle povídání, díky za rozhovor, díky, že sis udělal čas.

Ondráš

Velmi rádo se stalo.

Petr

Nám všem, co nás posloucháte, tak teda všechno nejlepší do nového roku. Podcasty budou pokračovat. Přínos faktů o klimatu bude pokračovat. A doufám, že se nám podaří se zas potkat na nějakých dalších akcích. Mějte se krásně.