80: Jak se mohou domácnosti podílet na flexibilitě elektrické sítě

Tento přepis byl pro lepší čitelnost gramaticky a stylisticky upraven. V případě, že potřebujete doslovné citace, ověřte si je přímo v nahrávce.

Petr

Dneska se potkáváme s Janem Hiclem z Delta Green a budeme se bavit o nové energetice a o tom, v čem bude jiná než ta energetika, na kterou jsme byli zvyklí doteď. Ve staré energetice se totiž vždycky výroba elektřiny přizpůsobovala spotřebě a nová energetika v tomhle bude možná trošku jiná a otevírá možnosti, jak částečně řídit i spotřebu. Takže nějaká klíčová slova tohohle rozhovoru budou flexibilita, agregace, flexibility. Vůbec se budeme bavit o tom, jak vlastně k nám elektřina tekla v minulosti, jak se vyráběla, jak se vyrábí dneska, jak se to nějakým způsobem mění a vyvíjí. Takže, Jane, vítej v podcastu. Já možná na úvod chci nechat trošku prostoru tobě, ať máš možnost se představit. Já jsem jenom řekl tvoje jméno, tak co vlastně děláš, čím se zabýváš? Jak ses k tomu dostal a kde jsi teď profesně?

Jan

Tak já budu mluvit asi hlavně za naši společnost Deltu Green a my jsme taková malá firma mezi těmi velkými energetickými obry a snažíme se přinést takovou revoluci do energetiky. Ty už jsi to trošku naznačil, ten svět energetiky se mění s tím, jak přicházejí nové zdroje energetiky. No a my se snažíme tu distribuovanou energetiku, která přichází s těmi obnovitelnými zdroji, uchopit trošku jinak a snažíme se přinášet inovace, které si myslím, že jsou i na evropské úrovni celkem unikátní. Tak se snažíme přinášet pro naše domácnosti české a do budoucna i evropské a snažíme se modernizovat tu tradiční energetiku.

Petr

A k tomu všemu se dostaneme. No, co to vlastně znamená ta modernizace? Já mám, já jsem poslouchal nějaké rozhovory s tebou, vím zhruba, čemu se věnuješ, to seš vlastně schopnej, o čem jsi schopnej mluvit a co vysvětlovat. A tak. Vlastně mám chuť udělat kus takovýho vzdělávání tady v tom podcastu, o co teda jde, když se, protože mám dojem, že když pochopím ty základní energetické principy, co je potřeba, aby to fungovalo a co se teďka mění, tak pak vlastně mě možná jako třeba spotřebiteli dávají víc smysl nějaké věci, co se dějou na tom trhu nebo nějaké trendy v té společnosti, tak to se snažím tímhle podcastem tu osvětu trošku šířit. A možná jako základní věc, od které se odrazit a která stojí za to říct, je, že v elektrické síti se prostě musí být nějaká rovnováha, že výroba se musí rovnat spotřebě, aby to prostě všechno fungovalo správně, a to se musí nějak řešit. A když to jako není, tak se to musí nějak vyvažovat a tak dál, jak to fungovalo doteď? Tahle ta fyzikální věc, jak si jako zařizovala, a jak se to možná mění teďka.

Význam rovnováhy výroby a spotřeby v síti

časová známka: 02:59

Jan

Doteď a ještě pořád to tak vlastně funguje. Ta síť, přesně, jak jsi to řekl, musí být v rovnováze mezi výrobou a spotřebou. A ten hlavní důvod, proč musí být mezi výrobou a spotřebou, je samozřejmě, abychom nepřetížili tu síť. To je první věc, ale druhá věc je, že ono k tomu přetížení dochází částečně i tím, že dojde ke zpomalení frekvence, když se ta síť začne přetěžovat. A díky tomu, že všechny ty výrobní zdroje mají povel vlastně jet na 50 Hertz, tak když se jeden z nich trošku zpomalí, tak se začne dít to, že už se ta sinusoida těch 50 Hz nepotkává se všemi ostatními zdroji v té síti, začnou v té síti mezi těmi zdroji se jakoby začnou trošku přetahovat, že jako nejdou všichni dohromady jako jedním rytmem, ale každý trošku jinak a už začnou v té síti třeba se projevovat i nějaké ztráty, a to je samozřejmě nežádoucí. Tohle se začalo objevovat poprvé, když začaly vznikat jako první přenosové sítě, a dokud existoval jenom jeden zdroj, tak nám záleželo jenom na tom, abychom ho nepřetížili.

Jakmile začaly vznikat rozsáhlejší přenosové sítě a začalo se zapojovat víc zdrojů najednou, tak jsme se začali všichni starat o to, aby ty zdroje, což se začínalo dít na začátku, někdy ve dvacátých letech dvacátého století, tak se začalo dít to, že jsme začali ty zdroje mezi sebou synchronizovat.

Petr

To znamená, od nějaké energetiky mám jako jednu velkou elektrárnu a od té nějak jako paprskovitě jde síť prostě do čtyřech měst, vesnic, přechod k tomu, že najednou mám prostě šest elektráren, které všechny dodávají všude a musím to nějak jako propojit, tahle ta změna, jo.

Jan

Tak přesně tak. A někdy po druhé světové válce u nás vznikly instituce, které začaly synchronizovat a vyrovnávat tu síť, a to je to, co vlastně využíváme. Dodneška. Na začátku to bylo čistě jenom přes telefon, že se zavolalo, a vlastně i dodneška ty produkty, které využíváme, které vyrovnávají tu síť, tak jsou pojmenované, že to je automatická regulace, manuální regulace. A dřív opravdu se třeba zavolalo a řeklo, hele, kluci, máme problém na síti, potřebovali bychom, aby někdo přidal nebo ubral tu energii, protože ve výsledku je to podobné, jako když si sedneš na rotoped a někdo tě hodně zatíží, no, tak logicky začneš zpomalovat. A co je i zásadní pro tu síť, potom, když najednou tu zátěž odebereš, tak se začneš zase předbíhat na tom rotopedu, a to je to, co nám v té síti hrozí. A když ty stroje jdou každá jinou frekvencí, no, tak pak nám tam vznikají různé problémy, proto tu síť potřebujeme vyvažovat, a od začátku ji vyvažovali ty největší zdroje a vždycky to bylo jenom na straně výroby. A ty obrovské zdroje mají výhodu v tom, že jsou relativně flexibilní a dokážou svou výrobu zvyšovat třeba z 90 % na 92. Díky tomu, že to je velký výrobní celek, tak dokáže dodat do té sítě tu flexibilitu, není rychlá ta flexibilita, ale dokážou jí to dodat.

Petr

A že když říkáš velké zdroje, tak v českém prostředí to znamená velké uhelné elektrárny.

Jan

Přesně tak. Já jsem ještě před naším rozhovorem koukal na statistiky ČEPSu, to je organizace, která zajišťuje tu rovnováhu, která se kouká na tu síť, hlavně na frekvenci, podle které to vlastně pozná a zapíná do sítě ty zdroje. A za poslední rok tak 70 % všech zdrojů byly fosilní zdroje, hlavně uhelné elektrárny, no a těch 30 % je v kategorii ostatních. No, a co v té kategorii ostatní je, tak jsou tam častokrát, možná překvapivě, třeba dieselagregáty.

Petr

A teď jako 70, 30 % zdrojů, které se podílejí na té flexibilitě, které vyrovnávaly tu síť, jo.

Jan

Který vyrovnávají tu síť, přesně tak, a těch 30 % jsou teda ostatní. Něco z toho jsou dieselagregátory, často to jsou kogenerační jednotky, v některých případech to jsou i baterie.

Proměna pohledu na flexibilitu

časová známka: 07:38

Petr

A zároveň teda říká, že to, co. A my se k tomu asi budeme dostávat postupně, ale jako už jsem trošku říkal v tom úvodu, že jo, že jako teď se bavíme o nějaký flexibilitě na straně tý výroby, že ta elektrárna pojede na větší nebo menší výkon. Když se bavíme o nějaký flexibilitě, tak se často bavíme o flexibilitě spotřeby na straně spotřebitele, to znamená, že spotřebovávám ve chvíli, kdy je elektřiny víc nebo je levnější, což jako to stejný zase třeba dokážu ten přístroj vypnout, když je elektřiny zrovna málo. Tohle to je hodně vázaný na velkej rozvoj, rozmach v Česku, zatím ne tak velkej obnovitelných zdrojů. Zejména třeba fotovoltaiky, která zasvítí sluníčko, vyrábí, přijde mrak, nevyrábí. Dokážeš tohle trošku okomentovat? V čem ta změna probíhá? Ta změna, jako že vlastně ta výroba se stává variabilnější.

Jan

S tou distribuovanou energetikou musí přijít zákonitě i distribuce těch mechanismů. A díky tomu, že ty uhelné elektrárny končí, tak můžeme tu rovnováhu zajišťovat plynovými elektrárnami zčásti, ale ukazuje se, že velmi dobrým assetem pro vyrovnávání sítě můžou být jak baterie, tak ať už to jsou velké baterie, nebo třeba kogenerační jednotky. Ale my jsme dokázali, společně s Čepsem, že i domácnosti můžou být velmi dobrým assetem právě pro vyrovnávání sítě a že je do toho vyrovnávání dokážeme zapojit.

Petr

A dokážeš ještě možná okomentovat, proč vlastně to nemůže být pořád tak, jak to je teď? Jakože ta flexibilita se bude dít na straně výroby? Proč vlastně potřebuje vůbec přemýšlet nad tím, jak třeba zapojí domácnosti?

Jan

No, my tu flexibilitu, což je obecně, a asi pojďme si zopakovat, že flexibilita je obecně dovednost něčemu přizpůsobit, a čemu my se přizpůsobujeme? Tak ty už jsi to zmiňoval na začátku. Přizpůsobujeme se vlastně té síti a jeden druh flexibility je nejenom k vyrovnávání sítě, ale vlastně máme ještě druhý druh flexibility, kterej se nás snaží, my tomu tak poeticky říkáme, napojit na dech planety. A kdy my, když jako společnost se naučíme spotřebovávat elektřinu v době, kdy vyrábějí obnovitelné zdroje, tak dokážeme ty obnovitelné zdroje hezky využít a tu elektřinu pak nebudeme muset nějakým způsobem regulovat, aby v době, kdy ji vyrábí ty obnovitelné zdroje. Typicky třeba v létě, sluníčko, kdy svítí, tak je to zrovna v období, kdy ta síť je nejmíň zatížená, kdy je nejmenší spotřeba, a my bychom potřebovali naučit spotřebitele, aby tu největší spotřebu energie přesunuli právě do těch hodin, kdy se ta elektřina vyrábí z obnovitelných zdrojů.

A tady jenom, aby se posluchači nevyděsili, že jim budeme říkat, že snídani si musí dát odpoledne.

Musí udělat do termosky čaj, aby jim vydržel do druhýho, do rána. Tak ze statistik průměrný domácnosti vychází, že energetická spotřeba domácnosti je ze 75 % tvořena ohřevem domácnosti a ohřevem vody, to jsou relativně flexibilní spotřeby a neříkám, že je musíme všechny přesunout do tý denní hodiny nebo do těch hodin, kdy přes poledne vyrábí obnovitelný zdroje. Samozřejmě častokrát i vy to zmiňujete, ženám chybí hodně větru, takže ten vítr to potom jako hezky doplňuje, ale ty spotřebitelé jsou v ty špičkový hodiny tu, o ten ohřev vody nebo ohřev domácnosti, tak třeba na hodinu, na dvě vypnout a vlastně to není zas tolik poznat, ale tý síti to enormně pomůže, takže to je jedna flexibilita, která jako za účelem toho, abysme využívali víc obnovitelný zdroje, což má skvělý dopad na to, že ty obnovitelný zdroje, potom ta elektřina se víc využívá, když se víc využívá, tak ty peníze jdou do obnovitelných zdrojů, k těm výrobcům tý elektřiny, což má skvělý dopad na to, že ty investoři, kteří zainvestovali, tak tam vidí dobrou návratnost a když vidí dobrou návratnost, tak přemýšlí nad tím, proč neinvestovat do toho samýho assetu znovu a postavit další. A tím, když se nám podaří obecně se napojit na ten dech planety, tak zvýšíme hodnotu obnovitelných zdrojů, zvýšíme jejich podíl na výrobě elektřiny a tím se nám podaří tu energetiku zase o trošku víc ozelenit.

Petr

To znamená, vlastně to jako klíčová věc v dekarbonizaci, že to jako není jenom o tom, že, nebo mám dojem, že když se mluví jako i v tomhle podcastu, už když se bavíme o tom, jako, jak dekarbonizovat energetiku, tak říkám, jako je potřeba postavit tohle a postavit tohle a postavit tohle a postavit hodně větru a tak, a to všecko jako je pravda a zároveň teda to, co ty říkáš, že musíme s tím umět dobře zacházet. Není to jenom o tom, postavit ty fotovoltaiky, ale jako přizpůsobit tu naši spotřebu, ten náš rytmus tomu, abychom je využili na maximum, abychom je vlastně využili jako ve chvíli, kdy vyrábí levně.

Naučme se využívat energii v době, kdy je vyrobena

časová známka: 12:00

Jan

Řekl jsi to naprosto přesně. A já častokrát vidím, že my se na jedné straně bavíme o tom, že pojďme přidávat víc obnovitelných zdrojů, pojďme přidávat vítr, pojďme přidávat slunce, což je pravda, stoprocentně potřebujeme. A jakkoliv to nechci rozporovat, tak to je část toho příběhu a ta druhá část toho příběhu je, že se musíme i naučit využívat tu energii. A ono to ve spoustě případů je naprosto přirozené, když si jakákoliv domácnost, se kterými fotovoltaiky pracujeme každodenně, pořídí fotovoltaiku, tak druhý den se s jejím mindsetem na využívání elektřiny totálně změní. Najednou začne přemýšlet nad tím, kdy začne pouštět pračku, kdy začne pouštět myčku, kdy bude ohřívat vodu a začne přemýšlet nad tím, jak celý ten jeho dům naladit právě na tu fotovoltaiku, když vyrábí, aby spotřebovával, protože logicky koupil si drahé zařízení, dal do toho relativně dost peněz, tak chce využívat tu elektřinu co nejvíce. A díky tomu, že ten člověk to má na střeše a vědomě se pro to rozhodl, tak je to relativně přirozené rozhodnutí, ale ne každý má tu možnost, ne každý má finanční prostředky na to, aby si obnovitelný zdroj pořídil.

Ale naše predikce na to, jak se ten trh bude vyvíjet, je, že do budoucna začnou vznikat. A prvním takovou vlaštovkou jsou spotové tarify, které vlastně říkají, že když je levná elektřina, tak ta je vyráběna hlavně z obnovitelných zdrojů, a když spotřebovávám v levné okamžiky na tom spotu, tak spotřebovávám z velké části z obnovitelných zdrojů. Naopak ty špičky drahé jsou právě z těch drahých fosilních zdrojů. Do budoucna je to vidět v těch zelenějších zemích, jako jsou severské země, že tzv. Time of use tarify, ne nutně spotový tarif, mají 24 různých cen denně.

Každou hodinu jedna cena, což je totální změna mindsetu pro většinu lidí. Protože byli zvyklí, že si koupí, že si podepíšou kontrakt na elektřinu na tři roky dopředu a tři roky mají stejnou elektřinu, a ti zapnou ráno nebo večer, je to úplně jedno. Nicméně tohle 24 různých cen za den, když je, vím jenom den dopředu, je úplně jako otočka o 180 stupňů oproti tomu, co znali.

Petr

To je možná takový jako srovnání. Jestli někdo investuje, tak jestli si prostě koupí nějakej velkej fond a 20 let na to nakouká, nebo jestli se dívá a traduje prostě po sekundách akcie, že jo, jakoby přesně, nebo v bitcoinu, přesně je to podobná věc, přesně.

Jan

A proto začínají vznikat nějaké produkty, které to jako trošku vrací zpátky do těch tradičních kolejí. Jsou to vlastně tzv. time of use, tarify, které víceméně říkají, tady je nějaká špičková hodina, tady spíš nespotřebovávejte, tady vyrábí obnovitelné zdroje, ty obnovitelné zdroje vyrábí častokrát ve velmi podobný okamžik, obzvláště fotovoltaika, tak prostě přes den je kolem poledne ta elektřina levnější, večer je dražší, takže zprostředkovávají to napojení na ty obnovitelné zdroje skrz nějaká jednoduchá pásma, kterým ten člověk rozumí. My jsme vždycky měli jako vysoký, nízký tarif, což bylo z důvodu vytížení sítě správné, ale teď si myslím, že i ten mindset se nám bude hodit na to, abychom tu společnost dokázali připojit na ty obnovitelné zdroje líp, tak to jenom já jsem chtěl zmínit, maličko jsme. Asi odbočuje od toho vyrovnávání sítě, ale to je jeden druh flexibility a ta flexibilita zase zpátky je možnost se přizpůsobit něčemu v domácnosti, tak to je jeden druh flexibility, který je za nás strašně moc důležitý, tak, abychom uměli se právě napojit na ty obnovitelné zdroje.

Petr

A to jak na ty vlastní, tak pak na ty velký, co jsou prostě různě po republice nebo po Evropě, které zrovna vyrábí.

Jan

Tak přesně tak.

Petr

Přemýšlím, kudy to teď vzít. Možná klidně zůstaňme tady u toho jako z toho uživatelskýho pohledu, jo, jakože ne každý chce být jako trader bitcoinu a každou vteřinu někde sedět u toho. To znamená, ty říkáš, že jsou nějaký tarify, jakože to už je vlastně hodně podobný jako ten vysoký a nízký tarif, jako spíš prostě zapnul ten náročný spotřebič v poledne než večer. Jak by to vlastně mohlo fungovat pro koncového zákazníka? Jakože znamená to, nebo případně vy s tím už nějak pracujete, že jo, tak znamená to, že já fakt musím, když mám fotovoltaiku na střeše, případně chci se teda přizpůsobovat tomu jako dechu té planety, že to fakt musím sledovat, jaký bude počasí, plánovat si, kdy si vyperu oblečení, zapnu varnou konvici, nebo se to dá nějak automatizovat, případně jaká je ta vize toho, jak to udělat pro ty uživatele, pro ty domácnosti. Co nejjednodušší?

Jan

To je skvělá otázka, se kterou se hrozně často setkáváme, protože ti lidé se toho samozřejmě bojí a nechtějí do těch životů, které jsou zavalené spoustou informací a starostí, si přidat další starost o to, kdy mají brát elektřinu ze zásuvky, protože to bylo něco, co nikdy nemuseli řešit a vlastně ani nechtějí řešit. Já si myslím, že by ani neměli řešit to nastavení, obzvlášť v České republice, kde toho větru je relativně málo, tak to nastavení je jednoduché. Od šesti do osmi ráno je elektřina relativně drahá, což mě pořád nijak nelimituje v tom, si udělat čaj. Ta spotřeba v té rychlovarné konvici, která běží pět minut, tak je naprosto zanedbatelná. Takže to mě jakkoliv nelimituje, když si nastavím, aby ty spotřebiče, ty silové, to znamená bojler, aby se nespouštěl od šesti do, dejme tomu, do osmi hodin ráno, tak je to fajn, když si to nastavím to samé, navečer zase až osmá hodina, tak je to taky super, a to je takový základ, který mě tím jako docela hezky provede.

Pak samozřejmě existují nějaké pokročilejší algoritmy, které už to sledují pokročilejší, ať už jsou různé domácí automatizace, které to dělají, ta optimalizace je samozřejmě vyšší, to napojení je větší, ale to, co jsem zmínil na začátku, tak je takové to klasické pravidlo 80, 20 za 20 % investice. Svojí časové jsem dosáhl osmdesátiprocentní úspory a vlastně docela hezky to funguje.

Jak to může fungovat v domácnostech

časová známka: 18:09

Petr

A vy u vás ve firmě přímo máte takovýhle klienty, že jo, kteří mají vlastní fotovoltaiky, často vám nějakým způsobem poskytují nějaká data a vy to díky tomu řídíte. Můžeš to klidně okomentovat trošku víc do hloubky. Co tohle to znamená, případně jaké přístroje teda člověk musí mít doma, aby se dokázal podílet na té flexibilitě nějak líp? Co za data sledujete? Jaké možná dáváte pokyny, jestli si to představuju? Jestli vy jako dodavatel elektřiny jste takový jako malej ČEPS, který říká: „Hele, teďka zapni bojler, vypni bojler, protože prostě přichází mrak, bude svítit sluníčko zítra,“ a tak, jak to vlastně, jako, jak si to mám představit.

Jan

My vidíme ty ceny, jaký budou, jak jsem říkal, tak jsou známy vždycky na den dopředu, minimálně my používáme nějaký predikce, který nám říkají na 48 hodin, jak ty ceny budou vypadat. A zatím by bylo fajn, kdybychom uměli ovládat celou domácnost. Máš svým způsobem pravdu, že jsme takový malý ČEPS pro tu domácnost a zatím neumíme celou domácnost. My jenom baterii, fotovoltaiky, což je ale docela dobrej aset, který my dokážeme využít právě na ty drahý hodiny. My se učíme, jak ta domácnost spotřebovává, zjistíme si, kdy tam jsou, jaký spotřeby a na základě toho si tu baterku třeba před nabijem za levný ceny nebo ideálně z fotovoltaiky a schováme si ji na hodiny, kdy ta elektřina je dražší, tak, aby ten zákazník si ten čaj mohl udělat z baterky, kam si vlastně nachytal levnou elektřinu. A nastávají na síti i okamžiky, kdy ta elektřina je třeba večer drahá, výrazně dražší, a my tu baterku v první řadě necháme pro tu jeho spotřebu, ale pak ji třeba vezmeme a celou jí dáme do sítě.

A on za ní dostane zaplaceno, což nejenom že pomůže té síti jako takové, protože když je ta elektřina drahá, tak to znamená, že zase jedeme zaprvé z těch fosilních paliv a asi hlavně to, že jedeme z fosilních paliv. A díky tomu, že my tam dodáme tu elektřinu, tak zase trošku jakoby tu síť ozeleňujeme, protože to je vlastně elektřina, kterou on si vyrobil z fotovoltaiky. Takže ano, fungujeme trošku jako takový malý chat, že řídíme tu domácnost. Chtěli bychom, abychom měli těch zařízení víc, zatím tyhle a napojujeme je na ten dech planety.

Petr

A zároveň teda jako vlastně dodavatel elektřiny jste takovej jako malej trader pro nějakou domácnost, že jako jste schopni prodat moji elektřinu z fotovoltaiky tak, abych na ní víc vydělal, abych vlastně měl ekonomičtější tu spotřebu.

Jan

Tak, tak, a tady už se dostáváme trošku do toho druhého modelu využití flexibility, že už to není jenom o využívání těch obnovitelných zdrojů, ale je to i o tom vyrovnávání sítě, do kterého jsme se pustili na začátku, a to vyrovnávání sítě funguje na několika úrovních. A jak jsem říkal, nám se podařilo s Čepsem ověřit, že můžeme zapojit ty domácnosti. A tady jenom pro zajímavost, jeden technický parametr, ten jeden z těch produktů je připravený na to, že z nuly, z 0 procentního výkonu na 100 procentní výkon by se to zařízení mělo dostat během 7,5 minuty, což je nastavené na to, aby nějaký velký generátor prostě se dokázal roztočit rychleji. Samozřejmě ta masa, fyzikálně to nejde o moc rychleji.

Petr

To znamená, je to tak, že ČEPS řekne, hele, v síti chybí elektřina, elektrárnu zapněte, máte prostě podle smlouvy povinnost. Do 7,5 minuty prostě rozjet tu elektrárnu tak, abyste začali dodávat.

Jan

Tohle. Přesně tak. Ona většinou se nezapíná, většinou už jako jede na nějaký úrovni a spíš zvyšuje ten výkon, ale i to zvýšení výkonu je náročná operace a prostě ta fyzika tam funguje. Tu hmotu jako o moc rychleji roztočit nejde. Zatímco my, když dáme příkaz baterce, která opravdu je na nule, na nule, jako klidně vypnutá, tak když jí dáme příkaz, tak 7,5 minuty je luxus, obrovský nám. Na to. Ve většině případů stačí 7,5 vteřiny, abychom se dostali na ten samej ten stoprocentní výkon, samozřejmě ten výkon té baterky je naprosto zanedbatelný oproti tomu, co dodává ta velká elektrárna, na druhou stranu těch domácností v Čechách máme něco kolem 200 000, které mají fotovoltaiky a naprostá většina z nich má i baterie, no a ty baterie, kdyby, když vezmeme, že průměrný výkon té baterie je něco kolem 5 kW. Tak když 200 000, tak se dostaneme na to, že se dostaneme na číslo kolem tisíce megawatt výkonu a těch domácností, které dokážou dostat, což je pro srovnání, výkon celé elektrárny v Počeradech. Kdyby uměla se hýbat z nuly až na 100 procent, tak to je flexibilita, kterou dneska domácnosti dokážou poskytnout, samozřejmě je to extrémně složitý se k ní dostat.

Nikdy nenapojíme všech 200 000 domácností. Vždycky to bude složitý. Jenom pro srovnání, tu číslo, jaký je v domácnostech, a to ještě pro kontext. Dodám, že ta vyrovnávací energie, kterou ČEPS zasmluvňuje, je vždycky na, zasmluvňuje na každou hodinu tak, aby byl připravený na výpadek největšího zdroje v síti, což je blok v Temelíně, který má, tuším, 1080 MW, na toto zasmluvňuje. Nicméně ta energie, kterou využívá, tak se pohybuje mezi 20, 30 až třeba 300 MW, které na to využívá. Když to srovnám, těchhle těch, dejme tomu, 200 MW, který se v těch jako zásadnějších okamžicích používají, když to srovnám s tím, že ty domácnosti dokážou dát 1000 MW, tak se vlastně dá říct, že ten koláč, o kterém jsme se na začátku bavili, že ve většině případů dodávají uhelné elektrárny. Tak už dneska my jsme z velký části dokázali nahradit domácnostma.

Petr

A zároveň si představuju, zda ta výzva je v tom, že zatímco uhelných elektráren je pár a ČEPS prostě uzavře čtyři velký smlouvy, tak těch domácností je 200 000 a ČEPS asi neuzavře 200 000 smluv a tak dál, to znamená, tam je nějakej mezistupeň, a to je právě ten termín. My jsme říkali, že se budeme v nějakých klíčových pojmech, to je ten agregátor flexibility, což si mám představit. Možná mi řekni, jak si to mám představit a jestli, kdo to vlastně je, jestli to je třeba ta vaše firma, v tomhle případě.

Jan

Ano, je. A ten agregátor flexibility, ač to jsou takový dvě ošklivý, tak agreguje flexibilitu, což jsme se moc neposunuli v tom vysvětlení. My se vlastně koukáme na samozřejmě, zmínil jsem naprosto přesně, ČEPS se vlastně jako nikdy nebude bavit s domácnostmi, protože těch domácností by muselo být tolik a bylo by to tak složitý, že to je mimo jeho rozměry, mimo jeho schopnosti, on se baví s těma velkýma výrobníma celkama.

Dřív byla dohoda taková nebo legislativa byla taková, že kdokoliv se chtěl podílet na vyrovnávání sítě, tak musel mít minimálně 10 megawattový blok, se kterým byl schopný vyrovnávat tu síť. To se díky legislativě Evropské unie změnilo a řeklo se, že minimální blok bude jedna megawatt, takže se to velmi výrazně snížilo, čímž se začínají dostávat do hry i menší kogenerace nebo, pardon, větší kogenerační stanice a už je ten trh víc otevřený a pak se řeklo, že ta megawatt může být agregovaná, a to znamená, že může být složena z víc zdrojů, typicky menší kogenerační stanice, každá má třeba 250 kW výkonu, což už může být kogenerační stanice, která je třeba někde u nějakého sídliště, tak se spojí čtyři dohromady, když dá a zabalí se to všechno vlastně do jednoho velkého rozhraní a to rozhraní se dá ČEPSu a řekne se ČEPSu, tohle se chová stejně jako jeden megawattový blok. My garantujeme kvalitu té služby.

Můžeš to ovládat stejně, jako bys ovládal velký výrobní celek u uhelné elektrárny, a on to tak ovládá. A na tom agregátoru je zajistit, aby ty asety, které jsou uvnitř v tom bloku, fungovaly tak, aby ten výsledný agregovaný produkt doručoval tu kvalitu, kterou požaduje ČEPS.

Petr

A ty ho zároveň potřebuješ umět ovládat jako jeden celek, že jo, to znamená, taky asi je potřeba, a to je otázka nějaký, jakoby, nevím, digitalizace nějakých chytrých systémů jako pro propojení vlastně toho všeho nějak, jo.

Jan

Tak, a to je přesně ta role těch agregátorů, ty agregátoři, kteří připojují kogenerační stanice, si tam přivezou svoje zařízení a připojí si to s kontrolou, jestli to všechno funguje. My jsme se pustili do odvážnějších vod, kde se spoléháme na to, že ty fotovoltaiky mají kvalitní měření, což se ukazuje, že mají extrémně kvalitní měření a že jsou spolehlivé, včetně připojení třeba k internetu a komunikace s námi, to se všechno potvrdilo, že ve statisticky významném vzorku funguje velice dobře.

A dokázali jsme, že dokážeme zajistit spoustu domácností, které se dokážou podílet na tom vyrovnávání sítě, že je dokážeme zabalit do bloku, který se tváří a splňuje parametry a splňuje je ještě mnohem líp než ty standardní produkty, které tam dodávají ty velké výrobní celky. Se na všechny domácnosti připojujeme a s vteřinovým rozlišením se ptáme, jaký máte výkon směrem do sítě, směrem ze sítě. Využíváme baterky u těch fotovoltaik, případně dokážeme vypnout třeba přetoky do sítě a tohle zabalíme do jednoho hezkého celku a pak to nabízíme dál.

Petr

Bavíme se o tom, že to ty domácnosti jako můžou dělat, že to je technicky možné, nebo to je to, co ověřujete. Nevím, jestli je zřetelný, snad, asi jo, ale možná stojí za to zopakovat, že to je prostě finančně výhodný, že tady ta služba je jako nějakým způsobem zaplacená. To znamená, já, když svoji fotovoltaiku a baterku do tohohle poskytnu, tak předpokládám, že zase šetřím na energiích.

Jan

Je to tak. A já, my jsme v posledním měsíci udělali pilotní projekt pro naše zákazníky, kde už opravdu jako rolatujeme to řešení a zapojujeme ty naše zákazníky, ještě úplně nezapojujeme do ČEPSu, na tom pracujeme, protože tam je potřeba různých certifikací, ale ještě jedna úroveň předtím, což je vyrovnávání odchylky, která vlastně s tou nerovnováhou na síti souvisí, a to vyrovnávání odchylky my děláme s našima zákazníky a už jim dokážeme přinést výnos z toho, že se podílí právě na vyrovnávání sítě, ten výnos se pohybuje u domácnosti, dejme tomu, mezi 200 až třeba 400 korunami měsíčně. Záleží na tom, jak volatilní ten trh je, jak moc té nerovnováhy tam je a tak dál. Nicméně za to, že ti zákazníci dokážou vyrovnávat tu síť, tak dostanou zaplaceno. Ale co je na tom to nejlepší, že komukoliv přijde jakákoliv koruna nebo stokoruna skrz nás, tak vlastně minimálně z těch 70, 80 %, to jsou peníze, které by jinak šly uhelným elektrárnám.

Petr

Takže zase hezké propojení s dekarbonizací, můžu si říct, vydělal jsem na tom, že se ušetřil uhlík.

Jan

Je to tak. Myslím si, že úplně bez jakýchkoliv okolků si ti zákazníci můžou říct, pomohl jsem vypnout uhelnou elektrárnu, protože jenom ještě doplním, ten, díky vysoké povolenky uhelných elektráren, tak ty vyrovnávací služby jsou z velké části jako revenue, který drží ty uhelné elektrárny ještě nad vodou a pomáhá jim přežít, takže tohle je opravdu jako jeden z posledních kroků, který zbývá k tomu, abychom ty uhelné elektrárny nějakým způsobem dokázali vypnout.

Petr

Zároveň si říkám, že to jako ta částka není malá, jo, když si představím, nevím, kolik mám tady doma. Teď zálohy za elektřinu, ale může to být, nevím, dva, 2 500 korun, tak když z toho jako 300 smažu každý měsíc, tak to není málo, jako že to není jako půl procenta zisku, je to fakt docela významná částka.

Jan

Je to tak častokrát, co se s tím setkáváme, že nás zákazníci challengujou s tím, že to není moc vysoký příjem, ale vždycky, když to dáme do kontextu právě s tou fakturou, říkáme, že jako běžná záloha je 1 500 Kč nebo 1 200 Kč a dostanete čtyři stovky zpátky. A není to tak, že byste se jako omezili někde jinde. Je to tak, že to jsou prostě stokoruny navíc a navíc většina zákazníků teď v zimě taky jejich fotovoltaika vlastně nevyrábí. Ta baterka by jen tak smutně seděla doma a my ji využíváme a přineseme jim peníze, které by vlastně vůbec neměli šanci se na ně dostat, protože ta fotovoltaika prostě v zimě cokoliv vyrobí, tak jde většinou rovnou do spotřeby a do té baterky to nikdy nejde, takže my jsme schopni ten jejich aset monetizovat výrazně víc, což přináší zase zpátky, a vracíme se zpátky k té flexibilitě a využívání těch assetů, což přináší i hezkou návratnost na to nakoupené zařízení. A když jsme to počítali, tak třeba pro tu baterku je ta návratnost něco kolem pěti let, takže spousta našich zákazníků, kteří se zapojili do tady toho systému, už přemýšlí nad tím, kde koupit novou baterku, jak si rozšířit fotovoltaiku tak, aby mohli poskytovat víc služeb právě rovnováhy pro síť.

Petr

To mě vůbec nedošlo, že vlastně tu baterku pak můžu využívat nezávisle na té fotovoltaice, což jakoby bez tohohle propojení není možný, že jo. To jako baterka s fotovoltaikou, když nejsem připojenej nějak chytře do sítě, tak znamená, v poledne nabiju, večer vybiju, ale takhle vlastně se ta jako baterka může využívat jako přes celej den, přes celou zimu, pořád se může hejbat a vlastně pracovat za mě, vydělávat mi peníze.

Jan

Je to tak. A vlastně naše fotovoltaiky můžou potom pomáhat i té síti jako celku. A je to za mě, je to přesně ten pojem té distribuované energetiky, že už to nejsou obrovské, velké celky, já neříkám, že je nebudeme nikdy potřebovat, a ta tranzice do té bezemisní energetiky bude složitá. Určitě budeme potřebovat po cestě nějaké velké výrobní celky a určitě to nemůže stát jenom na malých domácnostech. Určitě by bylo naivní si říct, že to všechno zajistí domácnosti, ale my dokazujeme, že domácnosti, když se dobře ovládají a využívají digitální nástroje, které tady dneska už jsou, tak dokážou tu energetiku velmi dobře posunout kupředu na moderní úroveň. A ty asety, které už máme, které jsme zaplatili, které prostě v té síti jsou, tak začneme mnohem efektivněji a lépe využívat k tomu, abychom se dokázali dostat lépe k bezemisní energetice.

Osobní pohled na změnu klimatu a dekarbonizaci

časová známka: 33:24

Petr

Já mám na tebe asi poslední otázku. A když dovolíš, tak jako osobní, jakože 2050 je podcast o změnách klimatu, o dekarbonizaci. A já se hrozně rád ptám hostů na to, jak v tom seš lidsky, jak ti v tom, jak to vlastně prožíváš, protože ty se vlastně podílíš.

Jako velkým způsobem děláš dekarbonizaci ve své práci, zároveň předpokládám, že tě to asi živí. Tak a jako často. My jsme tady nedávno měli sérii jako o lidech a společnosti, kde jsme se víc bavili o těch jako lidských aspektech a často se snažíme říkat jako nekoukejte, když chcete pomoct, tak nekoukejte na to, kde se můžete jako uskromnit, ušetřit a tak, ale možná spíš se mrkněte, hele, kde jsou vaše silný stránky, co můžete dělat? Jako jaký, jaký zaměstnání si můžete třeba najít, když jste mladej člověk, ve kterým vám bude dobře, ve kterým si můžete jako zajímavě uživit a zároveň dělat něco pro dekarbonizaci. Přijde mi, že ty to tak děláš, jak to vlastně prožíváš, jako je pro tebe změna klimatu? Téma a dekarbonizace, něco, co v tobě žije.

Jan

No, změna klimatu je pro nás obrovské téma a my jsme vlastně naskočili do tehdy ještě Nanogreen s tím, že právě chceme bojovat proti klimatické změně a byla to pro nás obrovská příležitost. My jsme stavěli startupy pro pojišťovnictví, kde naším hlavním cílem bylo vydělat peníze na to, abychom mohli nějakým způsobem bojovat proti klimatické změně.

A Delta Green nám vlastně ve výsledku dala možnost budovat startup a bojovat proti klimatické změně, a myslím si, že my jsme čtyři co-foundeři Delty Green a všechny nás to, myslím si, že všechny nás to jako enormně baví a naplňuje, přinášet ty technologie, který nám umožňujou ten boj s klimatickou změnou. A když vidíme každou megawattu, kterou jsme aktivovali právě na vyrovnávání sítě, která znamená, že nebyla aktivovaná megawatta někde jinde, která by byla z uhlí, tak je to skvělý pocit, který si myslím, že celej ten tým strašně oceňuje. Sešli jsme se parta skvělých lidí, který máme technologie rádi, který to myslíme s klimatickou změnou vážně, takže je to super. Na druhou stranu.

Jan

Často se setkáváme i s tím, že ne vždycky je to naše snažení pochopené a ty narážky nebo ta osočení z toho, že budeme někomu ovládat myčku a pračku a že už je tady ta velká zlá unie, která tohle těm lidem bude nařizovat, tak s tím se samozřejmě setkáváme, což nás někdy mrzí, protože tam ty věcné argumenty tolik nefungují a je to hlavně o emocích, ale asi je to s tím spojené. My se pohybujeme na hraně toho, co je možného na hraně těch inovací. Častokrát s tím ne každý souhlasí. Ale to je asi součástí toho, ale ten pocit toho, že jsme přinesli ty výnosy těch uhelných elektráren do těch domácností, tak je za nás skvělý a my si toho moc vážíme, že vlastně tohle dělat můžeme.

Petr

Já ti moc děkuju za rozhovor, který si dělat čas.

Jan

Díky za pozvání.

Petr

Přátelé, my jsme se v tuhle chvíli rozhodli vzhledem k délce epizody tady rozhovor přerušit, protože tady může velmi přirozeně skončit a zároveň vás chci pozvat a odkázat na náš bonusový rozhovor s Honzou Hiclem. Pokud by vás zajímalo víc, tak si pusťte náš kanál 2050 plus, ve kterém je tenhle rozhovor ještě s nějakou další částí, ještě zhruba nějakých 20 minut. Bavíme se o tom, jaký vliv na flexibilitu může mít používání elektroaut, bavíme se taky o tom, co všechno v domácnosti se vlastně dá využít a jakou to může mít flexibilitu jako nějaké pomůcky pro flexibilitu, bavíme se tam taky o flexibilitě v průmyslu, jakou to hraje roli, a bavíme se tam nakonec taky, jaké stojí překážky v tom, aby tahle ta, řekněme, moderní efektivní práce s flexibilitou byla více rozšířená. Takže pokud vás to zajímá, tak zhruba od třiatřicáté minuty na našem kanálu 2050 plus v téhleté epizodě uslyšíte i zbytek. Mějte se krásně, ahoj.