76: Společenské náklady uhlíku: Jak drahá bude klimatická změna?

Tento přepis byl pro lepší čitelnost gramaticky a stylisticky upraven. V případě, že potřebujete doslovné citace, ověřte si je přímo v nahrávce.

Petr

Vážené posluchačky, vážení posluchači, vítejte u dalšího dílu. Nebo takové jednohubky z podcastu 2050. Dneska tady se mnou sedí Tomáš Protivínský.

Díky, že jsi přijal pozvání do podcastu. Já možná mám takovou klasickou větičku na úvod, a to je, pokud nás nesledujete na YouTube, tak se podívejte na YouTube, protože i z tohoto podcastu, který právě teď nahráváme, máme video, takže pokud rádi koukáte, můžete koukat. My se dneska chceme bavit o tom, a to je vlastně tvoje téma, na které zrovna teď píšeš článek, tak můžu udělat malou reklamu, že jednoho dne, a to bude brzy, vyjde i na webu fakta o klimatu, a můžeme ho dát do popisu této epizody.

Píšeš článek o tom, kolik nás jako společnost globálně bude stát klimatická změna nebo kolik by nás stála, kdybychom nic nedělali, jaká je cena vypuštěného uhlíku do atmosféry atp. Možná ty sám to zarámuješ přesněji, jaký termín se přesně používá, ale zkrátka to, na co se chceme podívat, je, že když nic neuděláme s klimatickou změnou, tak ona bude mít nějaké náklady, nějaké náklady má už teď a samozřejmě horší změna klimatu, větší náklady do budoucna a tak podobně. Tak já se tě nejdřív zeptám asi na to, hele, pojď trošku možná zarámovat to téma, uvést na pravou míru, jestli jsem něco třeba neřekl úplně přesně.

A pak se podíváme na to, hele, jak se to vlastně teda počítá a jaké náklady do toho spadají, a to hlavní teda, kolik to bude.

Kolik nás stojí vypouštění skleníkových plynů

časová známka: 01:25

Tomáš

Tak to, na co se snažíme odpovědět, je, když dneska vypouštíme dál a dál skleníkové plyny, tak jak velká ta budoucí škoda. Ty dopady potom na nás budou a snažíme se nějak kvantifikovat a snažíme se vyjádřit převedené na dnešní peníze, abychom to mohli třeba použít pro analýzu nákladů a přínosů, zdali tato opatření mají ještě smysl, nebo ne, a podobně. A odborně se tento koncept nazývá společenské náklady uhlíku, neboli jsou jakostovkarbon. A americká Agentura pro životní prostředí tak nedávno aktualizovala jejich metodologii pro toto a jejich odhady budoucích škod způsobené každou dnes vypuštěnou tunou skleníkových plynů, nebo zejména oxidem uhličitým, a ty budoucí náklady odhaduje na. Každá dnes vypuštěná tuna oxidu uhličitého způsobí škodu 250 USD. Pro srovnání to tedy znamená, že průměrný Čech způsobí škodu zhruba 5000 každý měsíc, 60 000 Kč za rok.

Tím svým chováním, s mým vypouštěním skleníkových plynů.

Petr

Já jsem si, loni jsem si počítal, když jsme měli dovolenou s obytnou dodávkou a jeli jsme do Estonska a zpátky, tak jsem si spočítal, že zhruba nějak jako 1,5 tuny oxidu uhličitého jsme vypustili do atmosféry, takže už i takhle za nějakých jako 350 USD třeba prostě nás stálo nebo budoucí společnost stála tenhleten náš výlet. Jako takhle se to vlastně dá určovat.

Tomáš

A všechny ostatní. Včetně vás, nebo případně vašich potomků v budoucnosti.

Petr

Já vlastně moc nevím, jak se vám stavět k tomu číslu, jako že zní to pocitově. Auto je hodně, protože tu na CO₂ vlastně nic moc není jako v kontextu toho, kolik miliard tun vypouštíme globálně jako každý rok, jak se to vlastně počítá, jaká je tam teologie zatím, jako jak se vůbec dá odhadnout a možná i s tím, co to vlastně znamenají budoucí náklady, jako je to za pět let, za 100 let nebo za celou dobu existence lidstva odteď až do jeho zániku, nebo jak to, co to vlastně znamená?

Tomáš

Ty nové odhady, které zveřejnila americká Agentura pro životní prostředí, vychází z odborné literatury a víceméně přejímají model z článku, který byl zveřejněn před třemi lety ve vědeckém časopise Nature, takže je to vědecky podloženo, reflektuje to stav dnešní vědy, stav toho, jak klimatu a škodám, dopadům rozumíme. A v zásadě ten celý model se skládá ze čtyř částí. Na začátku máme nějaký socioekonomický modul nebo komponentu, jejíž součástí je odhad toho, jak se do budoucna vyvíjí demografie populace a hospodářství, a v návaznosti na to hospodářství, kolik v budoucnu vypouštíme emisí, jaká je ta budoucí emisní trajektorie. To je první komponenta. Druhá komponenta je také klimatický model, který se dívá, podívá se na první komponentu, tak takto se třeba vyvíjí HDP, tak se vyvíjí emise skleníkových plynů a ten klimatický model to přeloží na dopady na svět. Ty dopady tam jsou modelovány převážně jako povrchová průměrná teplota v budoucnu a zároveň o kolik se třeba zvýší hladina moře, takže toto jsou ty dvě hlavní veličiny, průměrná teplota a zvýšení mořské hladiny, které jsou výstupy klimatického modelu. A třetí komponenta, významná, je model škod, ten se snaží odhadnout. Tak víme, že průměrná teplota se zvýší o tolik, mořská hladina se zvýší o tolik. A jaké tedy budou ty budoucí dopady na lidstvo?

A pak je tam ještě čtvrtá komponenta nebo čtvrtá část, která nám říká tzv. diskontování, a to je o tom. Ty škody se odehrávají v budoucnu po poměrně dlouhém horizontu, jak to teda nasčítáme do nějaké té současné hodnoty? Obecně to vychází z toho, že škody v budoucnu mají o kus nižší váhu, než kdyby to byly současné škody.

Petr

A proč to tak je? Jenom myslím, že to vysvětlit i tu logiku za tím, že vlastně ty budoucí škody jsou…

Tomáš

Částečně je to dáno tím, že lidé mají obecně tendenci dávat větší váhu na přítomnost než na něco, co se nám stane v budoucnu, o to se staráme o něco míň, ale zároveň je to dáno i tím, v modelech vychází, že budoucí svět bude bohatší a tím pádem jakoby škoda stejné dolarové hodnoty tak bude bolet relativně méně lidí. Je předpoklad.

Příklady společenských dopadů

časová známka: 05:48

Petr

Mohl bys to ještě trošku možná vykreslit na nějakých příkladech těch škod nebo dopadů, jako s čím se počítá. Já si představuju, pokud teplota, hladina oceánů, tak jako možná nějaké přístavní město bude muset přestěhovat, tak to se spočítat, kolik to bude stát, co dalšího tam třeba.

Tomáš

Co je ještě potřeba doplnit, tak je ten model, ten model škod, který je součástí celého toho modelu, tak zahrnuje pouze některé typy škod. On vychází pouze z průměrné povrchové teploty a vychází ze zvýšení mořské hladiny, a to znamená, že spousta způsobů, jakými nás ovlivňuje klimatická změna, tak tam vůbec nejsou zahrnuté například prostřednictvím acidifikace oceánu, tak tam vůbec není uvážena stejně tak nějaká variabilita v počasí nebo různé, jak se vyvíjí vzorce třeba dešťů nebo srážkové vzorce na různých územích, to hodně souvisí i s pitnou vodou a většinu těchto dopadů, tak tam stále nemodelujeme, stejně tak některé jako extrémní projevy počasí, tak tam opět nejsou zahrnuté. Ale tedy ty škody, které.

Petr

Takže vlastně, co říkáš, je, že ten model vlastně pravděpodobně podhodnocuje nebo jako přiznaně podhodnocuje.

Tomáš

Ano, ten model velice přiznaně podhodnocuje, můžeme ho brát jako velmi konzervativní a pravděpodobné, že ty skutečné dopady, kdybychom zahrnuli všechno, budou klidně několikanásobně vyšší, a tedy ty škody, které tam jsou zahrnuté, tak tento model zahrnuje několik kategorií nebo hlavních kategorií škod. Jedna kategorie jsou dopady na lidské zdraví, a to je největší kategorie. Kdybych vzal nějaké průměrné číslo, tak z těch 250 USD na tunu zhruba 190 USD z tohoto připadá na lidské zdraví, takže to je obrovská část.

Petr

To znamená jakoby budoucí zdravotnictví, nebo jsou to i věci jako menší výkonnost pracovní, vzhledem k, nevím, k větším vedrům a podobně.

Tomáš

Dopad na pracovní výkonnost, tak je tam ještě samostatně jako zvláštní kategorie, která je o něco menší, zhruba nějakých, řekněme, 20–30 USD na tunu, tak je přes produktivitu práce a ty dopady na lidské zdraví, tak tím myslíme především vyšší úmrtnost kvůli velkým horkům.

Petr

A to znamená, že jsou to jako náklady na zdravotnictví, nebo tam nějakým způsobem vyčíslují hodnotu lidského zdraví nebo života, nebo jak to.

Tomáš

Je to spíš celkové dopady, tam je to hlavně přes úmrtnost v důsledku horka, takže je to přes skutečně, kolik lidí může zahynout v důsledku toho oteplení. A ještě další významná kategorie těch dopadů, taky dopad na zemědělství, to je po dopadech na lidské zdraví, tak je druhá nejvýznamnější kategorie, zhruba kolem nějakých 40 USD je škoda v zemědělství na každou vypuštěnou tunu a vlastně leckteré z těch dopadů na zemědělství a zdražování potravin, které probíhá, tak to již dnes můžeme částečně spojit s klimatickou změnou. A ještě ty další dvě kategorie škod, které tam jsou zahrnuté, je poškození infrastruktury třeba na pobřeží a podobně, tato škoda tam vychází relativně malá, zejména v důsledku toho, že ten model předpokládá poměrně dobrou adaptaci a tedy, že dokážeme ty dopady velmi dobře zmírnit. A poslední kategorie, kterou ten model uvažuje, tak jsou dopady na náklady na energie, zejména na vytápění nebo na ochlazování budov, a to se zhruba vyrovná, protože budeme potřebovat více ochlazovat, ale zase o něco méně topit.

Petr

Ty jsi říkal na začátku, že to je fajn, že takový data máme, protože pak můžeme třeba jako hodnotit u konkrétní opatření. Já si to představuju tak, když řeknu, tak můžu tady zateplit tenhle dům, ve kterém teďka zrovna sedíme, ušetříme tím 10 tun CO₂, takže to znamená, že ušetříme 2 500 USD. Kolik nás bude stát to zateplení? Jestli bude levnější než 2 500 USD, tak tím pádem má smysl to provést. Dá se tohle nějak okomentovat jako v globále, jestli se dá hodnotit vlastně, kolik by stálo ten uhlík nevypustit do budoucna?

Tomáš

Já si myslím, že dnes již každý z nás vnímá to, že dekarbonizace nebo transformace našeho hospodářství s sebou nese i nějaké náklady. Systém emisních povolenek v Evropě, a nejen v Evropě, i v mnoha dalších regionech, funguje už poměrně dlouhou dobu. Diskutuje se o zavádění nového systému, který by se týkal třeba budov nebo pohonných hmot, a to znamená, že ty náklady, které máme z dekarbonizace se snižováním našich emisí skleníkových plynů, tak ty často vidíme již dnes a někdy mají velmi konkrétní podobu v ceně emisní povolenky, která se dnes pohybuje kolem 70 EUR za tunu, kdežto ty náklady, ty dopady klimatické změny, tak ty jsou hodně daleko v budoucnu. Ale už když to srovnáme, cena emisní povolenky té stávající evropské, tak je kolem 70 EUR za tunu.

Odpovídá zhruba 76 USD, je to mnohem méně než 250. A těch 250 je pořád velmi konzervativní odhad škod, oproti tomu ty emisní povolenky, které se budou týkat pohonných hmot nebo budov, tak ty jsou zastropovány na maximální ceně 45 EUR za tunu, takže to je ještě nižší, to je pětinové oproti tomu velice konzervativnímu odhadu, jak velké jsou ty budoucí škody.

Petr

Takže vlastně se dá říct, že cena evropské povolenky prostě neodráží reálnou cenu té tuny uhlíku, kterou nás to bude stát do budoucna.

Tomáš

Přesně tak, ta cena evropské emisní povolenky odráží náklady na ty naše emisní cíle, to, jaké cíle v oblasti emisí, snižování vypouštění skleníkových plynů chce dosáhnout Evropská unie, tak cena emisní povolenky odráží toto a nikoliv ty budoucí škody. Ty budoucí škody jsou násobně vyšší a třeba Mezivládní panel pro klimatické změny, tak ten odhaduje, že do roku 2030 bychom byli schopni snížit až polovinu světových emisí s cenou nižší než 100 USD za tunu, takže ty odhady se shodují na tom, že dekarbonizace nás bude něco stát a není to úplně levné. Pořád 100 USD za tunu, to pořád nejsou malé peníze vzhledem k tomu, že těch tun vypouštíme přes 50 miliard jako celý svět každý rok, takže nebude to levné, ale bude to výrazně, několikanásobně nižší. Nejsou ty odhadované náklady.

Petr

Vlastně podle toho modelu můžeme říct, že přes dvakrát nebo vlastně docela sebevědomě třikrát levnější bude klimatickou změnu zastavit než vypouštět dál.

Tomáš

Určitě je potřeba si ještě uvědomit, že ty odhady, to, těch 250 USD za tunu, o kterých se bavíme, tak je nějaké střední číslo na základě mnoha simulací, mnoha různých trajektorií, jak se do budoucna můžeme vyvíjet. A kdybychom vzali, řekněme, nějaké páté percentil těch odhadů, tak jsme na nějakých 40 dolarech, ale kdybychom vzali na druhé straně 95 %, tak se pohybujeme klidně někde třeba u 800 dolarech za tunu, takže ten rozptyl je tam takový, že ty škody mohou být skutečně násobně, násobně vyšší, než je tento střední odhad.

Petr

Ale moc díky. Ještě něco, co bys chtěl zmínit tady k tomu tématu, nebo k tomu modelu, nebo vůbec k ceně uhlíku, který vypouštíme do atmosféry?

Dekarbonizační opatření jako investice

časová známka: 13:08

Tomáš

Já si myslím, že bychom se dneska na ty náklady, které vnímáme s dekarbonizací, měli dívat ne čistě jenom jako na náklady, ale spíš jako na investici, která se nám, a zejména budoucím generacím, výrazně, mnohonásobně vyplatí.

Petr

Je to, trošku se vracíme k tomu, co si říká, že jako lidé mají tendenci dávat větší hodnotu tomu, co je teď, a ne tomu, co je v budoucnosti. A vlastně tady se to znovu možná ukazuje, že ta jako zateplení tohoto domu, dneska nás bolí víc než ty peníze, které tím ušetříme v dalších 200 letech. Něco takovýho.

Tomáš

A co to ještě více komplikuje, tak je, že tu cenu, kterou dneska ty náklady, které dneska neseme, tak často se jedná o jiné lidi nebo o jiné sektory společnosti, než třeba ty, které budou nejvíce zasaženy v budoucnu.

Petr

Tome, moc děkuju za to, za přinesení tohohle tématu. Jakože dekarbonizace je levnější než adaptace nebo jako neřízená prostě klimatická změna, tak toto v tomhle podcastu opakujeme vlastně docela často a jsem rád, že jsme k tomu mohli jako na základě téhle studie přinést i nějaký konkrétní čísla. Díky moc.