75: Bez uhlí se obejdeme

Tento přepis byl pro lepší čitelnost gramaticky a stylisticky upraven. V případě, že potřebujete doslovné citace, ověřte si je přímo v nahrávce.

Petr

Vážení přátelé, ahoj, vítejte u dalšího podcastu 2050. Dneska tady se mnou ve studiu sedí Matěj Kolouch, Grabovský. Vítej, Matěji, ve studiu a v tomto podcastu.

Matěj

Ahoj. Petře, děkuji za pozvání.

Petr

Díky za přijetí pozvání. Matěj tady dneska sedí proto, že nedávno vydal studii, která se jmenuje Výroba elektřiny v Česku bez uhlí. Je to tak správně?

Matěj

Je to přesně tak. A jenom bych poopravil, že jsem ji nevydal sám, ale samozřejmě je to týmová práce našeho energetického týmu ve Faktech o klimatu.

Petr

Díky za to upřesnění. Určitě posíláme kredit i ostatním členům tvůrčího týmu. A já bych se s tebou chtěl trochu podívat na to, co se v té studii vlastně nachází, jestli jsme přišli na nějaké nové věci a tak, mohl bys možná začít a teda možná ještě jednou jako zopakuji klíčové slovo. Je teda uhlí.

Protože uhlí je emisně náročný zdroj elektřiny a zároveň v České republice je to poměrně významný zdroj elektřiny, co se týká třeba podílu na výrobě a tak, předpokládám, že ta studie se trošku zabývala tím, jak to uhlí ideálně opustit z hlediska nebo kvůli znečišťování a zároveň jak mít jako bezpečnost a fungující energetiku a možná doplň, jaké vlastně byly jako konkrétnější výzkumné otázky, kterými jste se vlastně zabývali.

Matěj

Jo. Řekl jsi dobře, že uhlí je jedním z nejvýznamnějších zdrojů v Česku a vyrábíme z něj asi v posledních letech 40 % elektřiny a asi polovinu tepla, takže z hlediska energetiky je to významný zdroj pro Česko a samozřejmě taky velmi znečišťující a my jsme se na to dívali více z ekonomického hlediska, protože tím, že hodně znečišťuje, tak samozřejmě spaluješ jako v elektrárně nebo v teplárně, tak musíš hodně platit za emisní povolenky a donedávna nebo třeba před ještě pár lety emisní povolenky nestály tolik, takže vlastně z ekonomického hlediska se ještě vyplatilo hodně vyrábět z uhlí v Česku právě díky tomu, že to byl levný zdroj.

Tak jsme byli vlastně zcela významným exportérem elektřiny a to, na co se díváme v té studii, je právě otázka, co se stane, když ta povolenka zdraží na nějakou mez, kde už to uhlí nebude tolik rentabilní a nebude se z něho vyplácet vyrábět elektřinu a teplo, a to je ta hranice, záleží na víc faktorech, třeba na ceně zemního plynu, na tom, kolik elektřiny z obnovitelných zdrojů je v síti, ale pohybuje se někde zhruba v okolí 100 EUR za tunu skleníkových plynů.

Co se stane, když zdrahnou emisní povolenky

časová známka: 02:56

Petr

Takže ta jedna otázka té studie vlastně zní, co se stane, když bude emisní povolenka stát 100 EUR, jaký to bude mít vliv na výrobu z uhlí a tím pádem na celou českou energetiku. To je jedna z nich.

Matěj

Přesně tak. A co to udělá s dovozem, s vývozem elektřiny? Budeme mít dost elektřiny v Česku? A co to vlastně udělá s těmi emisemi? Protože to je samozřejmě také důležitá otázka, hlavní účel emisních povolenek je snižovat emise.

Petr

Takže není to jenom o té ekonomice, ale ta ekonomika zatím má nějaký smysl a ten smysl je dekarbonizace. Přesně tak. Tak to je jedna otázka. Já jsem četl teda zatím jenom manažerské shrnutí, to je studie, takže prvních pár stránek a všiml jsem si, že tam máte pak jako druhou otázku, a to jsou takové dvě, na které bych se chtěl podívat v tomhle podcastu. Takže kromě toho, co se stane, když zdraží emisní povolenka, je tam, je tam nějaký horizont pěti let budoucích, na který se díváte. A ta otázka zní, co může přinést rychlejší rozvoj energetiky v příštích pěti letech, tak to bych tady jenom odložil a možná se k ní vrátil později.

Tak můžeme se navrhnout do té první, co se stane, když zdraží emisní povolenka, tím pádem, když uhlí přestane být ekonomicky výhodný zdroj nebo provozovat uhelné elektrárny, přestane být ekonomicky výhodné.

Blízká budoucnost

časová známka: 04:11

Matěj

Jo, tak jak jsi zmiňoval, tak ta druhá otázka se týká nějakého střednědobějšího horizontu třeba za pět let a na to zdražení se díváme někdy v horizontu třeba příštího roku nebo za dva roky, to znamená v době, kdy nestihneme třeba postavit už nové elektrárny, energetika se bude nějak jako relativně pomalu rozvíjet, budeme stavět nějakou fotovoltaiku, možná nějaký vítr, ale vlastně nestihneme postavit plnou náhradu třeba těch uhelných elektráren, které aktuálně dodávají elektřinu a teplo.

Petr

Mně to v tomhle vlastně přijde docela jako vzácná studie, protože většinou i třeba v tomhle podcastu vždycky řešíme ten horizont jako 2050 nebo 2030, když dobře, a tohle vlastně se díváme na ten horizont jako ještě před 20, 30 lety, jako říkáš, v horizontu několika let, takže to je, jaká je situace teď a co dělat teď vlastně, pokud si to takhle přeložím?

Matěj

Přesně tak. A v tom je to právě docela zajímavá práce i z toho hlediska, protože potřebujeme mít dobrá data do dnešního stavu a potřebujeme mít věrohodné odhady toho, jak se ten stav může vyvíjet právě třeba v příštích dvou letech, takže i z tohoto hlediska ta studie byla trochu zajímavá práce pro nás.

Na čem studie stojí

časová známka: 05:24

Petr

Možná, když jsem u toho, tak trochu zdržuji odpověď na tu otázku, jako docela se k tomu určitě, ale můžeš trochu, jako klidně i z toho technického zázemí vlastně, na čem ta studie stojí, protože já vím, že zatím bylo docela jako rozsáhlé modelování energetiky, že to není jenom nějaký jako odhad z papíru, tak jak se vlastně došlo k těm výsledkům, které tu třeba bude za chvilku prezentovat.

Matěj

Jo, my k tomu využíváme náš výpočetní model, který jsme využívali k té předchozí studii Cesty k levné a čisté elektřině, a to je právě ten delší horizont roku 2050. Upravili jsme ho, dodali jsme tam novější data, přesnější data pro dnešní podmínky a přidali jsme tam výrobu tepla, to znamená nějaký, nějaký faktor, který je důležitý v Česku z hlediska právě výroby z uhlí.

Petr

To teplárenství.

Matěj

Teplárenství.

Petr

Který jsi říkal, že 50 % tepla je v Česku vyráběno z uhlí.

Matěj

Přesně tak. Takže je potřeba tam nějakým způsobem zohlednit i tady tu výrobu tepla, a tak jsem tam trošičku upravili a v podstatě jako optimalizační model celoevropské elektrizační soustavy, to znamená, s nějakými zadanými parametry, se snaží co nejvíc snížit náklady na provoz soustavy, to znamená, hodinu po hodině vybírá takovou výrobu ze všech dostupných zdrojů, která v součtu třeba za rok minimalizuje náklady a v nějakém smyslu samozřejmě zjednodušeně je to model, neodpovídá to úplně stoprocentně těm tržním podmínkám a reálným omezením třeba té evropské soustavy v nějakém smyslu. Je to docela rozumná aproximace. Je to v podstatě standardní model, který se pro tyhle otázky používá ve většině míst jinde.

Petr

Jak dlouho vlastně trvá modelovací práce? Není to asi tak, že bys zadal parametry, model ti to za hodinku spočítal a pak se vrhneš do psaní studie. Co tomu předchází, než vlastně začneš sepisovat ten text, který si teď můžeme přečíst?

Matěj

To bývá někdy hodně dlouhý proces. Tady to jako psaní studií nebo nějak jako hledání, vlastně začíná hledáním otázek, když najdeš otázky, tak potom se snažíš najít nějaký model nebo data, která by ti mohly pomoct odpovědět na tyhle otázky a zároveň v průběhu možná nacházíš jiné otázky, které vlastně jsou zajímavější na odpovězení.

A zrovna u téhle studie bych to odhadl tak, že nám, když bych to vzal od začátku, když jsme se tím začali zabývat, tak to může být třeba půl roku, možná osm měsíců. Ono to potom ze začátku bývá pomalejší, potom ke konci to zrychluje.

Petr

Když se blíží deadliny…

Matěj

Deadliny se posouvají atd. Takže zhruba půl roku trvá tahle studie a má to samozřejmě několik fází. Na začátku ty otázky, potom se snažíme upravit ten model, kalibrujeme ho, snažíme se ho kalibrovat tak, aby odpovídal tomu chování trhu s elektřinou, které vidíme třeba v reálném světě, a to vlastně často bývá hodně iterací. Nakonec už jsme si dostatečně sebevědomí, že tam výsledky nějak odpovídají realitě nebo mohli odpovídat tomu budoucímu stavu. Pak to diskutujeme třeba s dalšími lidmi z oborů, ze spřátelených organizací a když jsme si jistí, že už to vychází nějak docela věrohodně, tak se pustíme do psaní té studie nebo někdy to píšeme paralelně, ještě dolaďujeme data.

Petr

Já se ptám právě i proto, že mně vlastně přijde fajn zdůrazňovat u těchto studií, že se nejedná o článek, který člověk napíše za jedno odpoledne jako nějaký názor, ale že zatím říkáš, jako půl roku, osm měsíců vlastně důkladné analytické práce, takže ty výsledky, které z toho jsou, jsou nějak podložené.

Matěj

Jo, a zapojuje se do toho hodně lidí. Čím víc se blíží, tím víc očí to vidí, takže do různých chybek, jo. Je to komplexní proces.

Petr

A to je taky vlastně věc, která je v podcastu špatně vidět, že jo, že si tady povídáme ve dvou, ale to, že tu studii před jejím vydáním vidělo dalších 20 lidí a nějak komentovalo, přidalo svou expertizu, tak možná taky stojí za to zmínit. Hele, tak pojďme k těm otázkám. Takže co teda by znamenala ta hypotetická situace pro českou energetiku, kdyby se zdražila emisní povolenka na tu hranici okolo 100 EUR.

Matěj

Jo, ještě je potřeba si říct, že srovnáváme vlastně dva scénáře vývoje, jeden je jako v příštím roce nebo dvou letech. Emisní povolenka zůstává někde kolem 60 EUR za tunu skleníkových plynů, což je třeba cena, která byla na začátku letošního roku a v poslední době se pohybuje mezi 60 a 75 eury. A ten druhý scénář, který srovnáváme, je ta cena povolenky 100 EUR. Všechny zadané parametry necháváme stejné, jako třeba náklady na uhlí, na zemní plyn atp., což nám umožňuje vlastně hezky oddělit ty efekty, ceny povolenky a ostatní vlivy.

Petr

Které tam samozřejmě taky jsou, že kdyby se výrazně zvýšila cena zemního plynu, taky to bude mít nějaké dopady, ale… to není přesně takhle.

Hlavní závěry studie

časová známka: 10:46

Matěj

Na to je potřeba myslet při interpretaci těch výsledků, takže to je taková hvězdička u všech těch výsledků, co tady bude představovat. Máme tam čtyři hlavní závěry, ten první je vlastně, že samozřejmě z uhlí vyrobí méně elektřiny, protože proti, vlastně, výrobě uhlí se dá říct, že působí jako dva vlivy, jeden je právě ta cena emisní povolenky, která prodražuje cenu z uhlí, elektřinu z uhlí a druhý vliv je zlevňující elektřina na trzích díky tomu, že stoupá třeba podíl obnovitelných zdrojů a případně v tom světě dražší povolenku, to znamená, že elektřina ze zemního plynu je levnější než z uhlí, to znamená z těchto dvou směrů ta výroba z uhlí je čím dál méně výhodná, takže samozřejmě kvůli tomu, jak fungují trhy s elektřinou, můžeme dovážet elektřinu ze zahraničí, tak to znamená, že samozřejmě racionální nakoupit levnější elektřinu ze zahraničí, než je vyrábět v Česku, kde máme hodně uhlí, ale máme třeba míň zdrojů obnovitelných nebo zdrojů na zemní plyn.

Petr

Firmy budou nakupovat to, co je levné, jako když řeknu takhle, dávat to smysl spíš než držet drahou výrobu. Ty říkáš, že máš čtyři závěry. Tak tohle byl první. Takže jako jo.

Ještě dražší povolenka, méně, méně výroby z uhlí.

Matěj

Jo, a ještě, abych to nezjednodušoval, tak je to asi tak, že nám vyjde vycházet třeba o dvě třetiny méně elektřiny z uhlí než ve světě s levnější povolenkou.

Petr

Jo, takže vlastně výrazný snížení.

Matěj

Jo, ale i v tomhle scénáři budeme mít v Česku dost elektřiny. Znamená to, že třeba 4 % spotřeby dovezeme oproti tomu, kdy teď hodně vyvážíme, což vlastně 4 % je docela málo.

Petr

Ale říkal jsem si, že to není nic tak zásadního.

Matěj

Zase je tam ta hvězdička. Závisí to na tom, jak se bude vyvíjet energetika v okolních státech, pokud dokážou postavit třeba více větrných elektráren nebo těch plynových zdrojů, tak to znamená, že by se ten import zase zvýšil. O něco.

Ve výrobě elektřiny můžeme uhlí nahradit poměrně snadno, ale teplárenství je komplikovanější

časová známka: 13:15

Petr

Znamená to tedy, nevím, jestli trochu nepředbíhám, ale znamená to tedy, že ten závěr je, hele, obejdeme se bez těch 2/3 výroby z uhlí, jako že když vyjdou levněji jiné zdroje, případně tedy malá část dovozu, tak to není pro Česko problém. Chápu to tak správně?

Matěj

Jo, dá se říct, že ve výrobě elektřiny můžeme vlastně uhlí nahradit poměrně snadno a ekonomické vlivy se nahradí docela přirozeně.

Petr

Je to jinak s teplárenstvím, když říkáš specificky ve výrobě elektřiny.

Matěj

Právě tepláren v teplárenství, je to komplikovanější.

Protože teplárenství funguje distribuovaně, to znamená, v jednom městě je nějaká soustava, která dodává teplo do domů, do domácností, do firem, a ty soustavy třeba v Brně a v Praze jsou oddělené, takže nemůžeme posílat teplo z Brna do Prahy. S elektřinou to tak nefunguje, protože prostě máme jednotnou organizační soustavu, dokonce můžeme posílat elektřinu ze Severního moře třeba do Chorvatska.

Petr

Je to prostě o tom, že dráty vedou všude, ale trubky na teplo prostě všude nevedou.

Matěj

Jo. Přesně tak.

A proto máme hodně, hodně tepláren, hodně výtopen, které jsou distribuované a nejsou propojené, to znamená, že transformace teplárenství a dekarbonizace teplárenství je právě těžší o tenhle faktor, a je to vlastně hodně velké téma, dala by se z toho udělat celá jedna série podcastů.

Petr

Znamená to, že to není tak snadné modelovat, ne, jako třeba výrobu z elektřiny, rozumím tomu správně, jo?

Matěj

Jo, a právě v tom našem modelu používám trochu zjednodušený model teplárenství, právě předpokládáme nějakou jako zaměnitelnost jedné teplárny za druhou, a v reálném světě samozřejmě takhle nefunguje, a ta studie se právě soustředí na výrobu.

Petr

Elektřiny a z té elektřiny, jenom ať to jako zopakuji. Takže drahá povolenka by znamenala, že 2/3 výroby elektřiny z uhlí by vyšlo pryč, byly by nahrazeny jinými levnějšími zdroji, z malinké části importem, a zároveň můžeme říct, že to nebude pro Česko znamenat nějaký dopad na, nevím, nedostatek elektřiny v domácnostech nebo tak, to nám v tomhle případě nehrozí.

Matěj

Jo. Z toho našeho modelování vychází, že vlastně se bez té elektřiny v tomhle scénáři obejdeme.

Petr

Jsou nějaké další závěry, které bys rád zmínil tady k tomu scénáři se vysokou cenou povolenky?

Matěj

Tak druhým závěrem je, že kvůli tomu, že vlastně nebudou vyrábět ty elektrárny tu elektřinu, tak to znamená, že se vlastně neuživí, takže většinu těch uhelných elektráren v Česku, což je teď v Česku kolem čtyř kilowattů instalovaných výkonů, vlastně můžeme odstavit a zbyde nám zhruba 600–900 MW v těch nejúčinnějších elektrárnách, které potřebujeme prostě pro pokrytí nějakých třeba zimních špiček spotřeby, kdy třeba už nemůžeme dovážet ze zahraničí a neutáhneme to na jiných zdrojích, takže jako po dobu pro nějakou jako omezenou část roku ještě tyhle elektrárny potřebovat budeme v tomhle krátkodobém horizontu.

Petr

To znamená, že nebudou zapnuté celý rok, ale jenom ve chvíli, kdy je potřebujeme. Máme uhelnou elektrárnu a zapneme ji třeba jenom na zimu, protože potřebujeme doplnit nějakou elektřinu, která chybí. Tak tomu rozumím správně.

Matěj

Jo. A zároveň ještě zůstane hodně uhlí v těch teplárnách, které prostě příští rok do příštího roku netransformujeme a teplárny zvládnou taky vyrábět jak teplo, tak elektřinu, takže díky tomu nám můžou pomoct taky právě s pokrytím spotřeby při těch špičkách.

Petr

Takže ten druhý závěr je vlastně, že velká část uhelných elektráren přestane být výhodná k provozování, takže se dá předpokládat, že prostě zavřou.

Matěj

Jo.

Pak třetí závěr. Samozřejmě, že poklesnou emise z energetiky.

Petr

To je pozitivní.

Matěj

A to je samozřejmě zamýšlený efekt těch emisních povolenek.

A díky tomu, že prostě vyrobíme o 2/3 méně elektřiny z uhlí, tak emise z výroby elektřiny, které jsou v současnosti z těch uhelných elektráren, asi v současnosti v Česku emise z výroby elektřiny a tepla jsou asi třetina emisí, z toho, myslím, 2/3 jsou jenom uhelné elektrárny, to znamená, že skoro celou tuhle položku můžeme škrtnout.

Petr

Vlastně by to znamenalo výrazný posun v dekarbonizaci elektroenergetiky v Česku.

Matěj

Jo, přesně tak.

Petr

To znamená, dá se říct, že v tomhle smyslu byl záměr evropské emisní povolenky vlastně naplněn nebo fungoval, že opravdu odstavíme ty špinavé zdroje a nahradíme je v evropském kontextu.

Matěj

Čistšími a zároveň samozřejmě ty výnosy z emisních povolenek se dají použít právě na transformaci energetiky, na dekarbonizaci teplárenství a podobně.

Petr

Co je ten čtvrtý závěr teda.

Matěj

A ten čtvrtý závěr se týká dovozu elektřiny. Jak jsem říkal, Česko je tradičně exportní zemí, díky tomu, že jsme vyráběli levně z uhlí při dražší povolence, to znamená, že elektřina z uhlí už není tak levná, není konkurenceschopná na propojeném evropském trhu a znamená to, že bychom zhruba, jak jsem říkal už předtím, 4 % spotřeby dovezli.

A samozřejmě to znamená nějaké proměny v tocích v rámci Evropy.

A znamená to, že třeba i Polsko by muselo dovážet elektřinu a další státy, které teď jsou závislé na uhlí, ale vlastně jich tolik není, protože Polsko a Česko vyrábějí v rámci Evropské unie nejvíce elektřiny z uhlí.

Petr

A zároveň ty říkáš, že vlastně modelujete celou Evropu, celou evropskou síť, to znamená, jako že napadá mě teď jako nějaké riziko typu, no, a co když teda ta elektřina poteče do Polska? A na nás už nezbyde nebo něco takového, tak to je vlastně součástí toho modelu, takže zbude dost elektřiny i pro Polsko i pro Českou republiku, jo.

Matěj

Přesně tohle ten model bere v potaz, takže i z toho modelování, kde prostě minimalizujeme systémové náklady, což je prostě ten provoz soustavy. Vychází nám, že vlastně elektřina chybět nebude nikde v Evropě. Tady v tom krátkodobém horizontu, nahradíme ji vlastně z těch zdrojů, které už teď stojí nebo se plánují otevřít v příštích dvou letech.

Co může přinést rychlejší transformace energetiky

časová známka: 19:52

Petr

Ale tak díky za tenhle přehled. Pojďme se ještě dotknout té druhé otázky, která je, co může přinést rychlejší rozvoj energetiky v příštích pěti letech, to znamená, teď jsme se bavili o tom, o tom uhlí, které teda spíš v případě vyšší povolenky je na ústupu. Bavili jsme se o nějakém odstavování elektráren, o nějakém snížení exportu a nějakém jako drobném importu. Naopak, co by s touhle situací nebo ne s touhle, ale co by vůbec jako s Českou elektroenergetikou udělalo? Kdybychom, a teď já to chápu, že ta otázka je trošku k tomu.

Kdybychom pořádně šlápli do té transformace, kdybychom začali stavět nové zdroje nějakou větší rychlostí, než jaká byla doposud, chápu to správně?

Matěj

Jo, ale má se to samozřejmě, ta energetika bude nějak transformovat, nějak jako samovolně. A už teď je ohlášeno hodně projektů. S dekarbonizací teplárenství se samozřejmě počítá, počítají s tím provozovatelé těch tepláren, takže už mají naplánované projekty na několik let dopředu.

A ta otázka, na kterou se díváme, je vlastně třeba v našich třech až právě v těch pěti letech, když se jako trošku pospíšíme, když nějak správně nastavíme pravidla, když postavíme třeba trochu víc obnovitelných zdrojů, fotovoltaiky a větru a třeba něco v biomase a nějakou kogeneraci na zemní plyn.

Tak jak velký efekt to tady má, když si jako trošku pospíšíme, a zase, co to vlastně udělá s tím mixem elektřiny, co to udělá s tím importem a jestli nám to zas pomůže jako vlastně více dekarbonizovat, jestli to sníží ty emise.

Petr

A? Teď už nebudu odbočovat jako u té první otázky. Pojďme rovnou do toho, co by to znamenalo.

Matěj

Když to ještě dám konkrétně do čísel v té jakoby progresi, v tom nějakém jako ambicióznějším scénáři, díváme se na to, když bychom třeba postavili o nějakých, dejme tomu, 3,5 gigawattu víc v obnovitelných zdrojích a třeba.

Plus minus půl gigawattu, víc v nějaké plynové kogeneraci a ještě nějakou akumulaci energie, což znamená větší flexibilitu v té síti, tak by to vlastně pro Česko znamenalo v provozu té soustavy a výrobu elektřiny.

Hodně výhod, to samozřejmě znamená snížení výroby elektřiny z uhlí, takže můžeme odstavit skoro všechny ty zbývající elektrárny, samozřejmě nahradíme část těch uhelných tepláren a samozřejmě to taky znamená nižší výdaje na emisní povolenky, takže.

Petr

A nižší emise….

Matěj

Samozřejmě. A taky to může znamenat samozřejmě levnější elektřinu, znamená to nižší import elektřiny tady v tomhle konkrétním případě s těmi instalovanými výkony, na které se my díváme, je to pokles o 3/4. Dokonce v čistém importu, takže tu elektřinu, kterou bychom jinak dováželi třeba ze zahraničí, ze zahraničních plynových elektráren nebo třeba z fotovoltaiky, tak si můžeme vyrobit doma, uložit si v domácích baterkách, pak můžeme využít v té české soustavě.

Petr

To znamená, že ten závěr, který se mi formuje v hlavě, i s představou relativně rychlého odchodu od uhlí, třeba v následujících dvou letech, kvůli dražší povolence, tak s rychlejším rozvojem těch domácích zdrojů, s rychlejší transformací, vlastně může být Česko energeticky soběstačné. Samozřejmě pořád funguje na celoevropském trhu a tak dál, ale nepotřebujeme tolik toho importu.

Matěj

Jo, když se díváme na tu celoevropskou soustavu a na propojenou Evropu, máme možnost importovat, exportovat.

Tak vlastně pokud bychom jako Česko měli ambici být v té energetice více soběstační, nějakým způsobem minimalizovat import nebo nespoléhat se na cizí zdroje, tak rozvoj obnovitelných zdrojů jako generace je určitě ta cesta správným směrem a samozřejmě transformace teplárenství je jednou z těch, z těch důležitých kroků, znamená také zateplování. Velká tepelná čerpadla a tak.

Petr

Což je zas ta strana úspor, jakože jo, neplýtvat energií tam, kde nemusíme, takže říká, že vlastně ten rychlejší rozvoj přináší Česku výhody, přináší nějakou potenciálně větší bezpečnost, jako mohli bychom to mít víc v rukou, nespoléhat třeba na to, jak se bude rozvíjet energetika v okolních zemích.

Matěj

Jo.

Petr

Ale z toho všeho, jak jsme si teď povídali o téhle studii a jejích výsledcích, to už částečně možná zmínil, nebo si to pozorný posluchač mohl vytáhnout, ale mohl bych shrnout na závěr nějaká doporučení v horizontu následujících 2–5 let pro českou energetiku, co by pro nás jako pro stát, pro naši energetickou soustavu, bylo výhodné.

Matěj

My jsme se koukali vlastně nějaký doporučení.

My jsme se dali aplikovat pro urychlení právě modernizace energetiky a snažili jsme se nějak rozdělit do čtyř kategorií.

Ta první kategorie, tam doporučujeme v podstatě hlavně pokračovat v rozvoji obnovitelných zdrojů, přesněji řečeno, urychlit, což znamená pokračovat ve výstavbě fotovoltaiky, ale hlavně nastartovat výstavbu větrných elektráren.

A to, proč je právě tahle výstavba důležitá, na to bych odkázal.

Na naši předchozí studii. Případně na epizodu podcastu.

Petr

Více větru, levnější elektřina.

Matěj

Přesně tak. Ve zkratce teda zjednodušit.

A druhá kategorie, tu jsme nazvali rozvoj akumulace, flexibility a sítí.

Matěj

S tím, jak roste podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny jak v Česku, tak hlavně v okolních státech v Evropě, roste také potřeba tu elektřinu nějak integrovat, abychom ji zbytečně nemařili, abychom ji nevyhazovali z okna.

A to zahrnuje nějak zvýšit vlastně flexibilitu té sítě, aby tu elektřinu dokázala pojmout, případně uložit a potom, abychom tu elektřinu mohli využít, když potřebujeme víc. Typicky se bavíme třeba o tom, že na jaře nebo na podzim v poledne už svítí sluníčko dost na to, aby vyrobilo jako nějaký nadbytek elektřiny, který se hned nespotřebuje, zároveň třeba ještě není tak teplo, abychom potřebovali zapínat klimatizaci, takže můžou být nějaké značné přebytky z fotovoltaiky, které můžeme uložit a potom večer si ho můžeme zase jako spotřebovávat, když potřebujeme třeba si uvařit čajík nebo si posvítit nebo nabít elektromobil.

Petr

Takže vlastně jako rozvoj flexibility, abychom ty obnovitelné zdroje a jejich variabilitu uměli dobře integrovat, abychom je uměli využít na maximum, vlastně, jo.

Matěj

A zároveň ale taky nám to pomůže vlastně vyrábět míň elektřiny z idelných zdrojů, které má v tomhle případě musíme teda zejména ty fosilní v Česku, takže aby prostě večer, když si chceme posvítit nebo nabít elektřinu, abychom nemuseli zapínat nějakou tu plynovou elektrárnu, ale můžeme prostě využít tu elektřinu z poledne, kterou jsme si uložili.

Třetí kategorie, to je právě rozvoj těch řiditelných zdrojů, které pořád někdy budou potřeba, zejména v období, kdy je malá výroba obnovitelných zdrojů, kdy je vysoká poptávka po elektřině.

Petr

Řiditelné zdroje, to znamená, pokud rozumím dobře, zdroje, které je snadné rychle vypnout a zapnout, když najednou potřebujeme víc elektřiny, což typicky zahrnuje plynovou elektrárnu, elektrárnu na biomasu. Přesně tak, biometan, tyhle věci.

Matěj

Jo, přesně tak. Je to bioplyn, zemní plyn v přechodném období, v budoucnu by to měl být nějaký vodík třeba.

A právě taková jako záloha pro ty období, kdy třeba náhodou přejde mrak, málo vyrábíme fotovoltaiky, anebo v zimě, kdy potřebujeme hodně elektřiny a budeme potřebovat čím dál víc, jak budeme dekarbonizovat teplárenství, budeme třeba využívat víc tepelných čerpadel, tak pro tyhle období, kdy třeba bude zima, nebude tolik foukat a slunce rozsvítit nebude, tak nějak tu elektřinu potřebujeme nahradit. Pro tyhle případy je potřeba mít právě záložní stroje. Tady ty řiditelné.

Petr

A typicky, typicky jsou to zdroje, to stojí za to zase možná zopakovat, které nejedou celý rok, že jo, jsou to jako vyrovnávací zdroje opravdu jenom v těch jako špičkových momentech, kdy je potřeba, abychom tu elektrárnu zapli, taky zapneme, ale možná většinu roku ta elektrárna je vypnutá.

Matěj

A vlastně tady možná přijde dobré ještě rozlišit dvě podtřídy. Jedna třída jsou právě ty jako špičkovací zdroje, jak se nazývají, které fakt jedou třeba jenom stovky hodin v roce, možná desítky někdy, kdy jako fakt jenom vyrovnávají tu špičku rychle najednou a rychle se vypnou.

A potom je tam ještě druhá třída, která právě souvisí s tím teplárenstvím, a to jsou tzv. kogenerační zdroje, které zároveň dokážou dodávat teplo, ale zároveň flexibilně v nějakém rozsahu dokážou dodávat elektřinu.

Tzn. právě z těch doporučení, že když už transformujeme nějakou teplárnu, tak právě tam postavit nějaký tento zdroj, který dodává dostatek tepla pro to, aby zahřál obyvatelstvo toho města, případně nosit nějakou poptávku z průmyslu, ale zároveň, aby dokázal dodávat elektřinu do té elektrické sítě, protože potom vlastně celková efektivita toho zařízení je větší, protože nevyhazujeme zbytečně teplo do vzduchu, můžeme z něho vyrobit elektřinu.

Petr

Jo, jo, jo. Díky za tohleto rozšíření, upřesnění.

To byla třetí kategorie, ty jsi říkal, že jsou čtyři kategorie doporučení, tak jaká je ta čtvrtá?

Matěj

Ta čtvrtá kategorie se týká jakoby nejkratšího přechodného horizontu, kdy vlastně ještě nestíháme úplně transformovat všechny ty uhelné teplárny.

A pro tenhle krátkodobý horizont potřebujeme nějak zajistit dodávky tepla právě těm domácnostem, které mohou být postiženy tady těmi ekonomickými podmínkami.

To znamená, že potřebujeme nastavit nějaké prostředí pro to, aby jednak teplárny měly možnost rychle a snadno nějakým způsobem dekarbonizovat nebo aspoň snížit emisní náročnost výroby tepla.

A na druhou stranu, to znamená, pro ty teplárny, které to ještě nestíhají, tak zajistit nějakou formu provozu, aby to teplo ještě v mezičase mohly dodávat.

Petr

Jo, a aby nám náhodou z ekonomických důvodů nezavřela nějaká teplárna, kterou ale budeme třeba v tom horizontu dvou let ještě potřebovat.

Matěj

Přesně tak.

A v tomhle ohledu, protože v té studii neřešíme dopodrobna teplárenství, tak nemůžeme dávat úplně konkrétní opatření. Tady teplárna v tom městě by měla udělat tohle. A tak to je vlastně spíš úkol státní správy, která by měla zmapovat situaci v teplárenství, jaká je, co hrozí a co je potřeba přesně udělat.

Takže to doporučení se týká hlavně toho, zmapovat situaci, nastavit podmínky, aby to nějak neohrozilo, řekněme, no, aby prostě v zimě nebyla zima.

Petr

Jo, jako slyším v tom zároveň, ať nás to nepřekvapí.

Matěj

Jo.

Petr

Moc děkuji. Je něco, co jsme ještě neprošli, na to jsem se nezeptal. Co bys chtěl dodat?

Matěj

Studie je dostupná na webu a tam si ji můžete přečíst.

Petr

To je dobře, že to říkáš, přátelé, studie je dostupná na webu Fakta o klimatu.cz, tam si ji můžete přečíst. Já jsem četl manažerské shrnutí, ale studie má více stránek. Hele, tak Matěji, mockrát děkuju, že si to takhle, protože jsme to takhle mohli rozebrat spolu. A ještě jednou díky i celému týmu, který na téhle studii pracoval. Měj se krásně a zas někdy u mikrofonu.

Matěj

Díky tobě a taky děkuju týmu za spolupráci.