61: Tomáš Janoš: Vliv extrémních teplot na úmrtí v Česku

Tento přepis byl pro lepší čitelnost gramaticky a stylisticky upraven. V případě, že potřebujete doslovné citace, ověřte si je přímo v nahrávce.

Petr

Vážení a milí posluchači, vítejte u další epizody podcastu 2050.

Hana

Dnes si budeme povídat o vlivu extrémních teplot na lidské zdraví a o tom, kolik lidí umírá příčinou vln veder, kterých je kvůli změně klimatu čím dál více a jsou intenzivnější než dříve.

Petr

Možná si říkáte, že epizody s podobným obsahem jsme tu už měli. Tentokrát bude řeč specificky o českém kontextu. A jak zasahují vlny veder českou populaci? Právě na toto téma totiž vědci z brněnské Masarykovy univerzity nedávno dokončili unikátní výzkum.

Hana

Řeč bude o tom, jaké skupiny jsou u nás vlivem vysokých nebo i nízkých teplot nejvíce ohroženy, ve kterých regionech Česka je situace nejzávažnější a jaké mechanismy mohou pomoci zmírnit negativní dopady veder na naše zdraví.

Petr

Pojďme si představit našeho dnešního hosta.

Tomáš

Jmenuji se Tomáš Janoš a aktuálně působím na výzkumném centru RECETOX v rámci Masarykovy univerzity tady v Brně a zabývám se environmentální epidemiologií obecně, tedy nějakými vztahy, jak životní prostředí ovlivňuje naše zdraví.

Hana

Ahoj Tomáši, vítej v našem podcastu. Co vlastně byla vaše motivace? Vypracovat studii zaměřenou na to, kolik lidí umírá kvůli extrémním teplotám.

Tomáš

Ve světě to bylo zkoumáno už několikrát, existují nějaké studie na úrovni Evropy, některé i na úrovni světových měst a podobně, ale něco, co by bylo zaměřeno na celou Českou republiku, konkrétně na všech 14 krajů v Česku a za nějaké delší období, nám prozatím chybělo. Tím jsme chtěli jaksi zalepit nějakou tu mezeru. Obecně i ve střední a východní Evropě chybělo něco takového, a myslím si, že z tohoto pohledu je to docela přínosné to studovat tady v této oblasti, protože po pádu komunismu se tady odehrály nějaké takové turbulentní socioekonomické změny, které měly potom nějaký dopad i na zdravotní péči obecně, na prevenci obecně a i na to, jak naše populace je vnímavá nebo citlivá vůči těm vlnám veder či chladu obecně, takže tady v tomto regionu něco takového chybělo.

A co my víme, nebo co jsme i zjistili z té naší studie, tak jednoduše řečeno, vlny veder přinášejí nadúmrtí nebo nějaké vyšší počet úmrtí, ať už konkrétně v ten den, kdy ta vlna veder přijde, nebo několik dní poté, kdy se bavíme o tzv. zpoždění a ty vlny veder tedy přinášejí vyšší počet úmrtí, než který by nastal obecně za nějakých normálních standardních podmínek optimální teploty, při které je, se kterou je naše tělo obecně v pohodě. Nicméně já docela rád nebo často přirovnávám ty nadúmrtí k takové špičce ledovce, možná to znáte, ten fenomén toho ledovce, kdy my v podstatě ledovec plovoucí na hladině, my vidíme tu jeho špičku, ale více než 90 % toho ledovce se nám skrývá pod hladinou.

My to neznáme, nedokážeme to popsat, nevíme, co se tam přesně děje, a tak to funguje i s těmi úmrtími a s ostatními zdravotními dopady. V podstatě ta špička představuje to úmrtí, to, co my sledujeme, to, co my studujeme, my o tom něco víme, stále nám toho ale samozřejmě chybí hodně pochopit, ale pak jsou tady další zdravotní dopady, o kterých my toho ještě moc nevíme a nemáme je prostudované. Typicky mě napadá vyšší množství hospitalizací v nemocnicích, častější výjezdy zdravotnické záchranné služby, častější pracovní úrazy, dopravní nehody nebo i nějaké problémy co se týče mentálního zdraví.

Petr

Ty jsi to vlastně popsal v té obecné rovině? Já si říkám, jestli máš v hlavě nebo v poznámkách nějaká data, čísla, co třeba se ze světa dá říct, že ta nadúmrtnost, jako že třeba konkrétně, koho se to vlastně týká, jestli jsou to fakt lidé s nějakými konkrétními zdravotními problémy, nebo je to širší populace, případně, jestli i máme třeba, jak zmínil ty výjezdy zdravotnické záchranné služby, tak jestli třeba o kolik víc se jich vyjede, případně, jestli se někdo snažil třeba vyčíslit ekonomické náklady, které to má, když vlastně přijde vlna veder a které jsou pod tou hladinou toho oceánu, u toho ledovce, protože nejsou možná na první pohled vidět.

Tomáš

No, přesně tyhle věci, o kterých jsi mluvil, tak nám tady chybí. Tam o tom jakoby tam víme strašně málo, i co se těch ekonomických dopadů týče, ono to není jenom ta mortalita, která má samozřejmě značné ekonomické dopady, ale i zatížení toho zdravotního systému v podobě těch hospitalizací nebo výjezdů zdravotnické záchranné služby, je to velké zatížení, co se těch pracovních úrazů týče, kdy ti lidé dost mají pracovní úraz, potom musí zůstat na nemocenské nějakou dobu, tudíž čerpají zase z těch státních rozpočtů a jakoby těch dopadů je široká škála. My toho víme nejvíc o té mortalitě z několika důvodů, samozřejmě to úmrtí je ten nejfatálnější, nejkritičtější zdravotní dopad, který vůbec teplota může mít, takže proto se tomu věnujeme nejvíce a zároveň ta data o těch úmrtích jsou relativně dobře dostupná. A proč říkám relativně?

Protože ta data existují, my o nich víme, že existují, a u nás je třeba sbírá Ústav zdravotnických informací a statistiky nebo Český statistický úřad, ale dostat se k těm datům je někdy docela náročné a není to tak jednoduché. Každopádně, když se ptal, kolik třeba navíc lidí zemře, tak možná jsme teď někteří z nás nebo i vy jste zaznamenali, že vyšla nějaká studie nebo bylo to i dost medializované, že v létě umřelo nebo obecně horko zabilo více než 60 000 Evropanů. Ty největší dopady nebyly tady v Česku, tady nás ta vlna tolik nezastihla jako například ve Španělsku, Portugalsku nebo Řecku, ale to je nějaká ta kvantifikace toho, jak to vedro může dopadat na zdraví lidí.

Nejčastěji jsou to samozřejmě staří lidé, tam to myslím kvantifikovali i u populace nad 85 let, tuším, ta byla samozřejmě zastoupená nejvíce, ale obecně se dá říct, že to nejvíce může dopadat na lidi 60 plus. Těhotné ženy jsou taky v riziku, obecně ženy jsou ve větším riziku než muži, malé děti nebo ti pracovníci, kteří pracují venku a podobně, takže jsou určitě nějaké rizikové skupiny, na které to vedro dopadá mnohem více a tvoří pak větší část, větší část těch úmrtí napříč Evropou.

Petr

Jakým způsobem tady tahle nadúmrtí vlastně souvisí s tím, že tu probíhá nějaká klimatická změna a rostou teploty? Protože dokážu si představit nějaký argument, který by mohl přijít a říct, hele, prostě vlny veder tady v nějaké podobě byly vždycky, vždycky nějací lidé umírali, když bylo vedro, prostě počasí na to má vliv, tak dá se tohle nějak jako kvantifikovat nebo zjistit? Ve světě bez klimatické změny nebo v Evropě bez klimatické změny, kolik na úmrtí bylo versus jak to, jak to vypadá teď?

Tomáš

Vyšla na to právě jedna krásná studie, která přesně toto kvantifikovala v jednoduchosti. Oni v té studii vzali dva scénáře: jeden reálný, tedy reálný svět, kdy my pozorujeme člověkem způsobenou klimatickou změnu a pozorujeme nějaký nárůst teploty, druhý scénář byl teoretický, ve kterém oni modelovali teploty, které by tady byly bez pozorované klimatické změny člověkem způsobené. V podstatě na základě obou těchto scénářů potom kvantifikovali nadúmrtí a porovnali a došli k závěru, že s tou klimatickou, s člověkem způsobenou klimatickou změnou, je spojeno 37 % všech úmrtí, které jsou spojeny s teplem, tudíž ano, úmrtí s vysokými teplotami nebo s vlnami vede obecně. Tady jsou, budou, ale bez klimatické změny by jich bylo o třetinu méně. Oni to kvantifikovali i konkrétně pro Českou republiku, protože tento odhad byl pro celosvětově a obecně z urbánního prostředí a v České republice to bylo v podstatě asi každé páté úmrtí, které souvisí s klimatickou změnou.

Petr

Máme nějaké výzkumy, které na základě toho, jaké jsou třeba klimatické prognózy, které se ptají, které se dívají na to, jak na základě toho, jaké kroky podnikneme pro mitigaci klimatické změny, tak ty teploty porostou buď hodně, nebo méně, že jo, tak jestli i tohle se dá stáhnout potom třeba k těm nadúmrtím, jakože o kolik horší to bude, když ty teploty porostou hodně versus o kolik horší to bude, když teploty třeba porostou trošku.

Tomáš

To je hodně těžké odhadnout, ale na základě toho, co víme, nebo jaká máme data, takové projekce do budoucnosti existují, někdo se už jimi zabýval a snažil se to spočítat, jak to v podstatě bude vypadat během celého dvacátého prvního století. Teď bych asi nejlépe zdůraznil nebo na tomto místě, že ty chladné teploty, ty extrémní mrazy způsobují stále mnohem více úmrtí než jsou ty vlny veder a horko obecně.

Takže za předpokladu, že se naše planeta bude oteplovat, tak by logicky těch chladem způsobených úmrtí mělo ubývat, zatímco těch horkem způsobených bude přibývat, což je pravda a mohlo by se tedy zdát, že se to vyrovná a celkový počet úmrtí spojených s teplotou tedy bude konstantní. To by byla hezká představa. A mohlo by to tak fungovat, ale dost pravděpodobně nebude naplněna, protože bude záležet na tom, přesně jak jsi říkal, jaká mitigační opatření my použijeme a jak se nám podaří zmírnit či zpomalit tu změnu klimatu?

Protože je předpokládáno nebo odhaduje se, že ty celkové, ty celkové zdravotní dopady spojené jak s chladem, tak s teplem zůstanou konstantní, jenom za předpokladu, že se nám podaří udržet ten nejpřísnější scénář koncentrace skleníkových plynů a tak udržet to globální oteplování pod přibližně jedním a půl až dvěma stupni. Ve všech ostatních případech budeme už od asi druhé poloviny tohoto století, takže už za nějakých 30 let, pozorovat to, že ta úmrtí spojená s horkem nebo příbytek těch úmrtí spojených s horkem přeroste ten úbytek úmrtí spojených s chladem, a celkový počet úmrtí spojených s teplotou bude postupně narůstat. A co nás ještě možná v tomto ohledu znepokojuje, jsou dvě věci, a to extrémní teploty, a teď myslím extrémní teploty nám v obou koncích toho spektra, jak extrémní mrazy, tak extrémní horka, nebo ty vlny veder, protože ty logicky způsobují největší počet těch úmrtí.

U nich se předpokládá, že budou narůstat, očekává se, že budou častější, a to zase na obou těch stranách spektra, takže to je jeden fakt, s kterým ty projekce nepočítají, a druhý fakt je adaptace, tu adaptaci na teploty obecně ty projekce nezohledňují a tam nás to znepokojuje z toho důvodu, že my jako lidé se chladu adaptujeme mnohem snáze než horkým teplotám a je to vidět krásně na těch populačních datech, protože studie, které studovaly nějaké trendy toho rizika úmrtí, tak u chladu pozorují postupně klesající tendenci, což je logické, protože jako společnost se máme stále lépe, žijeme déle, zlepšuje se zdravotní stav, zlepšuje se zdravotní péče, máme lepší domy s izolací a podobně, ale adaptace na ty horké teploty a ty trendy toho rizika u vysokých teplot nejsou tak jednoznačné, v některých státech pozorujeme, že se ty populace adaptují, v některých zase to riziko roste a podobně, takže i z tohoto důvodu by nás to mělo znepokojovat ještě více než ty projekce, které jsem zmiňoval.

Petr

Takže jestli to můžu pro sebe nějak shrnout, tak oteplování by nám pomohlo s těmi nadúmrtími v zimě, ale jenom, pokud bychom oteplili planetu o 1,5–2 stupně. Pokud to bude víc, tak bude více lidí umírat na to vlivem toho horka, než by umíralo méně vlivem toho chladu, a navíc jsou tam pak ještě ty další proměnné, jakože se zvyšujícím se počtem extrémů, vlastně na obou těch stranách toho spektra můžeme čekat nadúmrtí a podobně.

Tomáš

Určitě. Přesně tak. Nevím, jestli bych říkal, že nám to oteplování úplně pomůže, ale ty dopady budou, budou v podstatě konstantní, anebo klesat, přesně tak, pokud udržíme, pokud udržíme to oteplování na té hranici jednoho a půl až dvou stupňů, tak do té míry ty teploty úmrtí zůstanou konstantní, pokud se přehoupneme přes tu hranici, tak se předpokládá, že úmrtí už budou jenom.

Hana

Já bych se tě chtěla zeptat na tu vaši studii, která je tedy specifická v tom, že proběhla u nás v Česku a zkoumala vliv vln veder a nízkých teplot na úmrtí, tak mě zajímá, co jste zkoumali a jak.

Tomáš

My jsme se v té naší studii zabývali rizikem úmrtí souvisejícími s teplotami obecně, tedy s těmi chladnými, tak s těmi vysokými, tak s těmi vlnami veder tedy. A unikátní je možná v tom, že jsme se zaměřili na všech 14 krajů, tedy pokryli jsme celou Českou republiku a chtěli jsme se hlavně podívat taky na ty trendy v podstatě, jestli se česká populace adaptuje na vysoké či nízké teploty. Co se událo za posledních, dejme tomu, 30 let nebo nějaká tři desetiletí a jak už jsem říkal, my jsme tady za tu poslední dobu v České republice zaznamenali různé změny, které mohly také ovlivnit tu vnímavost české populace vůči vysokým či nízkým teplotám, takže to důvod, proč nás to zajímalo dále, jak jsem taky možná říkal, že tady v rámci Evropy směrem na východ postupně klesá nějaké možná pochopení, připuštění si vážnosti nebo obecně existence klimatické změny, takže z toho pohledu si taky myslím, že oblast střední a východní Evropy je méně prostudovaná.

A mohl by být kladen větší důraz, a tak jsme i tou naší studií chtěli k tomuto trošku přispět, a my jsme to v podstatě dělali tak, že abychom mohli studovat nějaké tady tyhle závislosti nebo fenomény, tak k tomu jsou potřeba strašně dlouhé časové řady. Na jedné straně data o úmrtí a na druhé straně data o teplotách. A nám se ty dlouhé časové řady podařilo získat jednak nebo respektive z Ústavu zdravotnických informací a statistiky a získali jsme denní počty úmrtí od roku 1987 až do roku 2019, což je nějakých teda 33 let v té studii krát 365 dní pro všech 14 krajů, muži, ženy zvlášť, různé věkové kategorie zvlášť, takže obrovská tabulka dat a pomocí různých statistických metod nebo takového epidemiologického modelu, který zohledňuje na jedné straně ty úmrtí, na druhé straně tu teplotu, se nám podařilo nebo respektive se dá vypočíst ten podíl úmrtí, která jsou nějakým způsobem spojená, ať už s horkem nebo s chladem.

Hana

Můžu se zeptat, jak se z těch dat vyčte, že to bylo právě to vedro nebo ta velká zima, která má vliv na to úmrtí, vlastně, jak jsou ty data podrobná?

Tomáš

Jsou to prostě denní počty, denní počty úmrtí, takže například my víme, nebo já v těch datech dokážu dohledat, že 8. 7., dejme tomu roku 1998, v Jihomoravském kraji zemřeli čtyři lidé. Ten model si to spojí potom s teplotou, která ten den byla, nebo byla i dny předtím, a na základě takových malých odchylek v podstatě on stanoví, kolik přibližně z těch úmrtí bylo spojeno s těmi teplotami, takže on pracuje s nějakou teplotou, která je standardní.

Ale když vidí nějaký výkyv teploty, třeba směrem nahoru, dá si to do souvislosti s těmi úmrtími, a v podstatě teploty jsou jediné, fakt jeden z mála faktorů, který se mění takto na denní bázi. V podstatě ono ano, ty úmrtí můžou souviset s obezitou, s kouřením, a máme spoustu dalších rizikových faktorů, ale ty se nemění ze dne na den, proto nám, jak nijak neovlivňují tu analýzu. Dalším takovým faktorem je ještě znečištěné ovzduší, které by bylo samozřejmě taky dobré do toho zahrnout. Ale to my nejsme schopni sesbírat taková data, denní data na úrovni celé České republiky, a navíc ze studií, ve kterých se jim to podařilo, tak vyplývá, že tam ten vliv toho znečištěného ovzduší nijak neovlivňuje tu závislost, nebo ovlivňuje minimálně tu závislost mezi teplotou a úmrtími.

Petr

Takže vlastně můžete být dost jistí, že opravdu ta klíčová proměna je ta teplota, že to nemůže být náhodou tím, že, nevím, víc lidí skáče pod auta, zrovna, když je léto nebo něco takového.

Tomáš

V podstatě dá se to tak říct, ano.

Petr

Jaké jsou tedy výsledky, co z té studie vyšlo a možná otázka, jestli to tedy potvrzuje ty trendy nebo ty studie, výsledky, které známe ze světa, z jiných regionů, nebo jestli ta česká data jsou něčím specifická.

Tomáš

V něčem jsme potvrdili ty výsledky ze světa a z jiných regionů. Tam jsme došli k podobným závěrům, ale v něčem nám tady v Česku vyvstávají takové reflexe, kterým bychom měli určitě dávat větší pozornost, a zaslouží si tedy větší pozornost do budoucna, měli bychom se jim věnovat, ať už z pohledu nějakého dalšího výzkumu, anebo z pohledu nějakých potenciálních adaptačních opatření. A mezi jevy, které tedy jsou pozorovány obecně i v jiných státech, tak je samozřejmě, je to docela jasné, vyšší riziko úmrtí, ať už z důvodu chladných či horkých teplot u lidí ve vyšším věku.

To jsme samozřejmě pozorovali i v té naší studii, a je to jasné, protože s přibývajícím věkem nějakým způsobem dochází k narušení schopnosti termoregulace a dále jsou přítomny častěji nějaké komorbidity, tedy nějaké jiná onemocnění nebo stavy v podstatě, kdy je přítomno více onemocnění najednou, nejčastěji to bývá nějaký diabetes, onemocnění srdce a cév, vysoký krevní tlak a podobně. Takže to dělá ty staré lidi ještě mnohem náchylnější k vysokým teplotám, a dále to jsou ještě i socioekonomické faktory, jako například nižší kvalita bydlení, obecně staří lidé mají nižší ekonomickou úroveň, jsou sociálně nebo fyzicky izolovaní a podobně, takže to je taky dělá náchylnější.

Další věc, kterou jsme třeba pozorovali, je, že ženy jsou mnohem náchylnější nebo jsou tady obecně nějaké velké nerovnosti mezi muži a ženami ve vnímání vysokých teplot nebo těch dopadů vysokých teplot. Dál jsme studovali ještě ty trendy, například, jak jsem říkal, jak se to riziko vyvíjí za posledních 30 let.

Tam v podstatě, co se chladu týče, tak jsme zase potvrdili to, co se pozoruje i v jiných státech, a to tak, že to riziko se v posledních desetiletích snižuje, což je skvělé, protože nějaká vlna mrazu, která přišla před 30 lety, dejme tomu, -10 stupňů, byla mnohem rizikovější pro tehdejší populaci než riziková pro tu populaci, která je teď, a jak už jsem říkal, je to taky logické, protože my se máme jako společnost mnohem lépe, máme lepší domy, lépe izolované, máme lepší zdravotní péči, a proto to riziko postupně snižujeme, kde nám ale vyvstaly ty reflexe? To je to riziko nebo ten trend v riziku související s vysokými teplotami, protože tam ten trend nebyl tak přesvědčivý a já jsem možná, já jsem před chvílí říkal, že vlastně máme některé lidi nebo některé části populace, které jsou citlivější a ty vysoké teploty pro ně jsou mnohem nebezpečnější, jako například lidé vyššího věku a ženy.

A právě u těchto skupin populace, které jsou už nějakým způsobem znevýhodněné, jsme viděli, že to riziko ještě narůstá za těch posledních 30 let. Zatímco u těch skupin populace, které jsou, kde to riziko bylo již tak nízké, například u mužů a osob nižšího věku, tam to riziko bylo klesající, takže nám za těch posledních 30 let nějakým způsobem rostly nějaké genderové a věkové nerovnosti. Vnímavosti nebo v náchylnosti na úmrtí způsobené vysokými teplotami?

Hana

A můžu se zeptat, proč třeba konkrétně? Proč zrovna ženy jsou náchylnější na vlny veder?

Tomáš

Ženy jsou náchylnější na vlny veder z několika důvodů, a není to pozorováno jenom tady v Česku, jak jsem říkal, ale my už jsme zmiňovali tu studii, tu studii na úrovni Evropy, kde za rok nebo za léto 2022 zemřelo více než 60 000 Evropanů. Tak tam oni to i kvantifikovali, tam to kvantifikovali, že umřelo o 63 % více žen než mužů, což je docela dost, a to je odhad na úrovni Evropy. Pokud v té studii oni publikují ta data i na úrovni jednotlivých států, a nebo se nám to podařilo zjistit i v té naší studii, v té naší studii. Je to, nebo v České republice je to procento mnohem vyšší. My pozorujeme, že až o 400 procent více žen umírá než mužů v souvislosti s horkem. A ono to má několik důvodů. Jedním z nich určitě bude, to bude nějaká věková struktura, všeobecně.

Hana

Ženy se dožívají déle.

Tomáš

Ženy se dožívají déle, tudíž v těch vyšších věkových kategoriích bude více žen než mužů obecně. Starší jsou náchylnější, takže to je určitě jedna vysvětlující proměnná, ale další proměnné jsou, jako například nějaké fyziologické stavy, kdy ženám v podstatě kolísá tělesná teplota nebo termoregulační procesy v období menstruace a menopauzy, což může také nějakým způsobem dělat je náchylnějšími vůči vlnám veder.

Ale nejvíce se podle mě i podle ostatních odborníků, kteří se tím zabývají, na tom podepisují zase nějaké nebo podepisují nějaké socioekonomické faktory, to, že ženy obecně jsou třeba znevýhodněné ekonomicky, ať už během života, kdy jsou výdělečně činné, mají nižší platy obecně, což se potom odráží i v těch důchodech, mají nižší platy, mohou si dovolit nižší standard života obecně, nebo to můžou být potom také nějaká ta izolace sociální nebo fyzická, což by potom tady socioekonomické faktory dále mohly vysvětlovat i ty trendy, které jsme pozorovali za těch posledních 30 let, protože v té fyziologické rovině se asi nic za posledních 30 let nezměnilo, ale tady ta ekonomika nebo nějaké sociální soužití může potenciálně vysvětlovat ty trendy.

Petr

To se mi přesně honilo hlavou, že si říkám, že to, že se ženy dožívají déle, se asi nezměnilo, to by se přece neodrazilo v těch trendech, a znamená to tedy, že by se to asi dalo zkoumat jednodušeji odjinud, ale znamená to tedy, že se jako rozevírají nějaké sociální, ekonomické nůžky mezi muži a ženami v naší oblasti, když to pak má i tenhle vliv, že trend je, že čím dál více žen je ohroženo více než třeba muži.

Tomáš

Může to znamenat toto. Ano, určitě jo, já. V podstatě ty socioekonomické faktory jsou jediné, které nás napadají, že by to mohly vysvětlovat. My jsme se ještě jakoby konkrétně nedívali na nějaké, na ta tvrdá data, která by se s tím mohla nějak spojit, ale ano, nějaká mezera, nějaké rozevírající se nůžky mezi nebo v rámci té socioekonomické úrovně. Za posledních 30 let to dle nás může, může vysvětlovat, ale musíme se na to ještě zaměřit, zkusíme vytipovat nějaké konkrétní faktory, jako je to například ta mezera v těch důchodech nebo něco podobného, kde ty data máme a dokážeme to s tím spojit a dokážeme třeba odhalit potenciálně nějaké významné proměny, které s tím mohou souviset.

Ještě jeden zajímavý fakt, který my tam také docela popisujeme, jsou nějaké významné regionální rozdíly, protože, jak jsem říkal, dělali jsme to na úrovni těch krajů. Ono by, teoreticky, by se dalo jít až na úroveň okresů, ale tam by nám ten model už asi v některých okresech selhával. Ale v těch krajích my jsme pozorovali, například, nebo dříve tady vyšla studie, která se zaměřovala pouze na Prahu, krásná studie, která studovala v podstatě riziko úmrtí související s horkem v rámci Prahy. Ale v rámci té naší studie vidíme, že nějaké to rurální prostředí nebo obecně venkov na tom je úplně jinak než konkrétně třeba to riziko související s horkem bylo, třeba, mnohem vyšší než v nějakých venkovských oblastech, takže v podstatě z toho plyne, že ať už v podstatě ten odhad toho rizika nebo potom i nějaké ty adaptační mechanismy by mohly být mnohem lépe zaměřené na ta konkrétní území, kde je to riziko například vyšší, v rámci jakých populačních skupin je vyšší, a mohly by se zaměřovat jakoby lokálně na úrovni celých států či kontinentu.

Petr

Nebo jestli to dobře chápu, tak velká města zabíjejí. V těch venkovských oblstech ta nadúmrtí byla nižší.

Tomáš

Ano, ano, dá se to tak říct, to riziko úmrtí obecně v těch venkovských oblastech bylo nižší v té naší studii.

Petr

Říkám si, že mě to nasedá i na další nějaká data, že prostě typicky téma tepelného ostrova, města a podobně, že v těch městech to horko je obecně větší problém než na venkově, takže chápu, že to vlastně dává smysl, že se to s tím propojuje.

Tomáš

Ty města to asi táhnou nahoru a zase i nějaké ty rozdíly v těch trendech, v podstatě v tom, že v některém kraji jsme například pozorovali klesající trend v té úmrtnosti, v některém zase rostoucí. Takže, jak říkám, nemám specifické jakoby body, kde se dá říct, tady ten kraj na tom špatně, ten lépe, ale spíše z toho plyne, že je potřeba se na to dívat jako na jednotlivé nějaké územní celky a ne, že říct, že celá Česká republika prostě na tom takto, což nám potom zkreslí v podstatě ty, ty územní rozdíly.

Petr

Když vlastně už mluvíš sám o tom, co by se dalo dělat, nebo kam by se ten výzkum třeba posunul dál? Máte nějaké plány už jako konkrétní? Jak by se to dalo dál rozvíjet nebo vůbec? Výzkum na tohleto téma? Určitě.

Tomáš

Já mám plánu spoustu méně času, ale je jedna z těch cest, kterou bych se chtěl určitě vydat, je v podstatě nějaké ty adaptační mechanismy nebo to, co zapříčiňuje to, že nám někde to riziko klesá, že nám někde to riziko roste, jak jsme se bavili například o té ekonomické situaci, nějaké další sociální rozdíly v některých státech například studují, jestli to, že za posledních 30 let lidé třeba mají nebo více domů má klimatizaci, více domů má topení a podobně, takže v podstatě snažit se nějak ještě dovysvětlit, přidat ještě další dílek té skládačky. Proč vlastně my pozorujeme takové rozdíly?

Proč pozorujeme takové rozdíly mezi muži a ženami? Proč pozorujeme takové rozdíly v adaptaci na chlad a na teplo a podobně? Takže to je určitě jedna z cest, kterou bych se chtěl vydat, a druhá cesta jsou v podstatě ta data o té morbiditě, o které jsem mluvil, už to jsou ty výjezdy záchranek, které bych taky strašně rád studoval. Těch výjezdů záchranek je mnohem více než úmrtí, takže až desetinásobně, takže tam bych se možná mohl dostat až na úroveň těch okresů a studovat to v podstatě tak více cíleně, více se zaměřením na ta jednotlivá území. A my bychom ta data tady v Česku měli mít, měli bychom je mít dostupná, což je výjimečné na úrovni celé Evropy, v rámci Evropy.

Žádná taková studie ještě nikde nevznikla. Anebo potom i ty pracovní úrazy, si myslím, že jsou taky docela ožehavé téma, protože asi každý z nás ví, že v podstatě, když je venku 30 stupňů, tak se moc pracovat nedá, člověk je takový nekoncentrovaný, roztěkaný, a pokud pracujete ve 40 stupních někde venku na stavbě, tak v podstatě se vám docela snadno může stát, že z té nepozornosti se vám stane nějaký úraz, což potom má i sekundární ekonomické dopady a podobně, takže určitě něco takového by mě dále zajímalo rozvíjet.

Hana

Vlastně už tou cestou to mírně naznačil, ale jestli na základě těch vašich dat a možná nejenom těch vašich, ale i těch světových, bys dokázal zmínit nějaká doporučení, doporučení, jak bychom se mohli na rostoucí riziko vln veder v ČR adaptovat vlastně na různých úrovních, jo, ať už systémových opatřeních nebo právě, co se týče těch výjezdů záchranných služeb nebo i na základě těch jako územních celků.

Tomáš

Určitě, ale asi teda ne na základě té naší konkrétní studie, protože, jak jsem říkal, to my chceme až v nějakém navazujícím kroku, ale určitě existují nějaké adaptační, adaptační mechanismy z pohledu toho lidského zdraví, které už jsou běžně doporučovány a běžně popsány a mohou být aplikovány i tady v prostředí České republiky a jak jsi říkala, na různých úrovních, teď je docela protlačováno z té nejvyšší úrovně vytvoření nějakého takového systému včasného varování, co tím myslím?

Já mám tím na mysli, že v podstatě všechny tyhle systémy, které teď fungují, jsou založeny pouze na meteorologických datech, ale ne na zdravotních datech, a bylo by super tam do toho vložit i nějakou takovou tu zdravotní složku nebo složku vnímavosti. Ty systémy včasného varování nebo v podstatě ta varování na meteorologických datech už fungují a Český hydrometeorologický ústav to dělá skvěle, a asi každý z nás si potom může třeba večer ve zprávách poslechnout nebo přečíst, že zítra má být 30 stupňů, bude prostě hodně horko. Přizpůsobte tomu nějak své chování, ale kdyby se nám jakoby do toho podařilo vložit ještě nebo v letech se prosazuje ještě nějak zohlednit taky tu vnímavost populace, ta zdravotní data, tak by to mohlo být ještě o to efektivnější, protože jak jsme se bavili, tak jsou některé části populace, které jsou mnohem vnímavější.

A asi úplně jinak bude znepokojovat těch 30 stupňů prostě mladého muže než osmdesátiletou ženu ještě s nějakým dalším přidruženým onemocněním. Tady tyhle vnímavé části populace by ta doporučení nebo varování mohly dostávat třeba už při 25 stupních nebo desetkrát častěji obecně třeba než ostatní, a dokážu si představit, že by to bylo i nějak mnohem lépe komunikováno. Dokážu si představit, že třeba dostáváme esemesku s varováním: „Hele, za tři dny tady bude velká vlna veder, prostě bude trvat, dejme tomu, třeba tři dny, tak se na to nějak připravte, zvyšte hydrataci, možná si i nakupte předem, protože to budete potřebovat, bude lepší, když zůstanete doma, nebudete nikam vycházet,“ nebo ten starý člověk by mohl vědět, že si prostě má přeobjednat doktora, kterého třeba ten den zrovna v jednu odpoledne má, takže bude lepší možná zůstat doma.

Tím se možná dostávám i k těm dalším, třeba vrstvám, jako jsou například nemocnice nebo ty stanice zdravotnické záchranné služby, nebo třeba domovy důchodců. Oni ta varování často bývají prezentována i ve formě nějakých těch nadúmrtí nad výjezdů a podobně, takže pokud by byly takhle přenesené do nějakých reálných zdravotních dat, tak my budeme třeba vědět, že tady tato vlna veder může způsobit až nějakých 500 výjezdů třeba navíc zdravotnické záchranné služby. A oni už by s tím nějak mohli v podstatě pracovat, třeba posílit směnu nebo být na to připraveni nějakým jiným způsobem. Já jsem už možná někde říkal, že když jsme začínali tady s touto studií, tak jsem se na to ptal právě proto, že jsem vedl nějaké krátké rozhovory se zaměstnanci nevýjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby a ptal jsem se jich na to, jestli nějak s tím počítají, že s tou teplotou, že v podstatě vlna veder může představovat to, že budou více v zápřahu, že budou mít více výjezdů.

A oni mi říkali, že bohužel ne, že žádná taková data nemají, že nejsou na to schopni, jak se připravit a že by to ale ocenili, kdyby něco takového věděli. Oni mi teda řekli jenom, že počítají s tím, že v půlce měsíce vždycky po výplatě zaznamenají trošku větší nárůst těch výjezdů, což mi říkali, že asi souvisí s alkoholem, protože je to smutné, ale bohužel většina jejich výjezdů je k lidem v podnapilém stavu, takže to jsou věci, na které oni jsou připraveni, zatímco nějaké reálné ty souvislosti s teplotou to zatím nějak nezohledňují.

Možná ještě, co se těch adaptačních mechanismů týče, tak se ještě často prosazuje nějaká zelená a modrá infrastruktura, obecně nějaké green a blue spaces, v podstatě prvky, vodní prvky a zeleň, ať už nějaké výsadby stromů, trávníků, keřů a něco podobného, zejména ve městech, což je jakoby stokrát omílaná pravda. Všichni to říkají, ale my v podstatě pozorujeme na to nebo máme na to i nějaká tvrdá data, obecně se říká, že ty zelené prvky nějak redukují teplotu, ale kromě toho redukují znečištění ovzduší, možná i nějak podněcují více fyzickou aktivitu. Protože radši se projdu nebo půjdu si zaběhat v parku než po vybetonovaném chodníku kolem čtyřproudé silnice. Že jo, takže ono to nejenom, že to redukuje tu teplotu, ale v podstatě to zlepšuje to zdraví i jinými způsoby. A jak říkám, máme na to i jednu krásnou studii, která se právě zabývala, myslím, že vzali data z, tuším, 90, něco přes 90 evropských měst, kde v podstatě pozorovali ten fenomén toho tepelného ostrova města, kde oni popsali, že v rámci těch měst je teplota zvýšená o nějaký 1–2 stupně oproti tomu okolí.

A snažili se potom kvantifikovat úmrtnost, která s tím souvisí, která souvisí s tím tepelným ostrovem města, a namodelovali v podstatě, že pokud by se nám v těch městech podařilo zvýšit pokrytí zelení alespoň na 30 % území, tak jsme schopni vyvarovat se až nebo přibližně jedné třetině všech těch úmrtí, které s tím souvisí, které souvisí s tím tepelným ostrovem města, což je, což si myslím, že jako zásadní redukce. Pokud se nám podaří vyvarovat jedné třetině úmrtí, které souvisí s nějakým fenoménem, jenom tím, že zvýšíme v podstatě pokrytí zelení v rámci toho města na 30 %, tak je to úžasné. A těch 30 % není zase jako nějaký takový nedosažitelný cíl, protože některá města už těch, v rámci té studie, některá města těch 30 % území dosahovala, například v Praze to bylo nějakých 13 %, tuším, takže ono to není zase tak daleko, a opravdu to může znamenat nějakou zásadní redukci, co se té úmrtnosti související s horkem týče.

Petr

A vlastně něčím, co má další benefity na další oblasti kvality života. To, že bude jednoznačně víc parků a v létě stín, toto není něco, co si musím odtrpět, aby umíralo méně lidí, ale naopak to asi chceme z mnoha různých důvodů.

Tomáš

Určitě se v tom městě žije příjemněji potom.

Petr

Tak jo, ale tím moc děkuju za tenhle rozhovor i za tu práci, kterou děláte. Myslím si, že to má velký přínos pro vůbec pochopení toho, jak ty mechanismy fungují.

Tomáš

Určitě. Já taky moc děkuju, že jsme si mohli takhle o tom popovídat.