6: Krátká exkurze do transformace průmyslu

časová známka: 00:07

Vendula

Už jste se asi zaposlouchali do našeho industriálního zvukového pozadí.

Petr

Dnes si uděláme krátký exkurz do tématu dekarbonizace průmyslu.

Vendula

Česká republika je bezesporu průmyslová země, ať už se díváme do naší historie nebo do současnosti, průmysl je u nás prostě doma.

Petr

Můžeme tady mluvit o tradici automobilového průmyslu papírnictví hutního průmyslu chemického průmyslu a vedle velkých průmyslových odvětví je Česko domovem mnoha dalších podniků, které možná nespadají do žádné z kategorií, ale budou potřebovat řešit svojí emisní stopu.

Vendula

Když se díváme na průmysl z pohledu dosažení uhlíkové neutrality, máme tu podobnou situaci jako třeba v sektoru budov. Průmyslové procesy úzce souvisí s dekarbonizací energetiky.

Petr

Za jaké procento českých emisí je tedy průmysl zodpovědný.

Vendula

Celkem asi za 20 %. V kategorii spalování v průmyslu je to 7,7 % českých emisí, zjednodušeně řečeno, v průmyslu se topí fosilními palivy.

Petr

Ostatní procesy pak zabírají 12,6 % emisí.

Oldřich

U těch jiných procesů ještě tam se z toho dá ještě jako vydělit poměrně velká část tak je zpracování oceli a kovů. To přes 5 %, což je třeba srovnatelný s nákladní a autobusovou dopravou.

Petr

Našeho hosta si už možná pamatujete z předešlých epizod. Je jím Oldřich Sklenář.

Vendula

Pokud chceme porozumět dekarbonizaci českého průmyslu, musíme si uvědomit, že část je spojená se spotřebováváním energie v průmyslu, to je ta souvislost s energetikou, ale část je přímo spojena s výrobními a chemickými procesy.

Petr

Do té první kategorie spadá třeba pálení koksu při výrobě železa, ale třeba taky topení pod kotlem při destilaci nebo v sušárně ovoce. Do té druhé kategorie patří zejména výroba cementu, kdy oxid uhličitý vzniká při přeměně vápence na oxid vápenatý.

Jan

V případě výroby železa, kde tam ten koks nemá funkci pouze zdroje tepla ale zároveň složky, která vstupuje do toho chemického procesu, tak tam je to fakt těžký. Ty řešení sice v nějaký laboratorní podobě existujou, ale jako upřímně řečeno, myslím, když to půjde dobře, budou dispozici jako v masivní podobě ve čtyřicátých letech.

Vendula

Říká Jan Rovenský z Greenpeace.

Petr

Existuje jedna zajímavá statistika, a tou je spotřeba energie při tvorbě hrubého domácího produktu. Česká republika je v Evropě na čtvrtém místě v energetické náročnosti na jednotku HDP a velká část je dána právě průmyslem.

Vendula

Jak se to vůbec stalo, že máme tak energeticky náročný průmysl.

Oldřich

To dáno charakterem průmyslu v České republice, kde máme vysoký podíl těžkého a hutního průmyslu, což je dáno nějakým historickým vývojem, ale souvisí to třeba právě i s těmi fosilními palivy. Ve chvíli, kdy tady historicky byla dostupná levná energie, tak to vybízelo k tomu rozvíjet tady tyhlety energeticky náročné provozy přímo v místě těch dolů nebo elektráren.

Petr

Když se bavíme o energetické náročnosti průmyslu, proč prostě nemůžeme všechny procesy elektrifikovat, no a tu elektřinu vyrábět z obnovitelných zdrojů?

Robot

No to si taky říkám.

Vendula

Odpovídá Martin Madej z Asociace pro mezinárodní otázky.

Martin

Když si představím třeba elektrospotřebič, jako je žehlička nebo lednička, tak ona určitě spotřebuje určité množství elektrické energie, které jakoby není zanedbatelné, ale stále se prostě pohybuju v nějaké asi jako té hodnotě, kterou mi může dát elektrická zásuvka u mě v domácnosti, v relativně bezpečné hodnotě. Pokud já potřebuju využít energii v něčem, tak energeticky náročném, jako je nějaký kotel nebo pec, tak už je to něco, kdy mi ani elektřina nepostačí, abych tu energii vůbec dostal. Já potřebuju něco, abych tak řekl výbušnějšího. Já tím nemyslím, že každý musí nezbytně mít výbušné vlastnosti, ale představte si opravdu jakoby velkou koncentraci energie, hovoříme o energetické hustotě té určité látky.

Vendula

A když nám tedy elektřina nestačí, zároveň chceme přestat používat fosilní paliva, musíme hledat alternativní suroviny.

Petr

Jedna z možností je používat paliva z biomasy. Máme ještě nějakou další možnost?

Martin

Tady právě vstupuje na scénu ten vodík, který v průmyslu, kterej často pracuje s vysokým množstvím energie, jsou to dnešní době koksovny, různě velké kotle, a dejme tomu produkce skla, keramiky. To jsou všechno prostě takové ty typické, hutní výroba je důležitá, že jo, a zpracování kovů atd. atd. ten typický těžký průmysl, ve kterém je potřeba získat velké množství energie, a to je právě možné s pomocí vodíku. Ty, konkrétně v hutní výrobě se hovoří o vodíkových pecech jako možné alternativě těch současných a snad největším problémem asi v tuto chvíli je, jak nahradit to obrovské množství energie, kterou nám dávají fosilní paliva právě z toho vodíku.

časová známka: 05:16

Vendula

Předpokládám, že průmysl bude potřebovat velké množství zeleného vodíku. Dokážeme u nás z obnovitelných zdrojů takové množství vůbec vyrobit?

Martin

My jsme na to psali právě s kolegou z Asociace Policy paper, ve kterém argumentujeme, že Česká republika nikdy nebude mít takovou výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů, aby mohla ze zeleného vodíku právě tuto produkci nahradit. Bude potřeba se podívat jinde třeba právě po dovozu a pokud budeme chtít mít v tom našem českém průmyslu dostatek té energetické suroviny. Pokud nechceme, aby se ty průmyslové komplexy, aby se ti podnikatelé přesunuli někam jinam.

Petr

To, že se průmyslová výroba bude přesouvat do jiných částí světa, je jedno z největších rizik dekarbonizace tohoto sektoru.

Vendula

Ne všechny státy mají klimatické politiky nastavené stejně. Pokud nebudeme spolupracovat, může se stát, že se průmyslové firmy přesunou do oblastí, kde budou moci dále spalovat fosilní paliva a nebudou se muset trápit, například s přechodem na vodík.

Petr

Ony se podniky nemusí zrovna stěhovat mimo Evropskou unii, ale může se to nepříznivě projevit na ceně jejich výrobků a tím pádem na konkurenceschopnosti.

Oldřich

Tady je nutné, aby ta dekarbonizace probíhala napříč Evropou a ideálně globálně tak, aby nevznikala ta místa, kam by se takový ten typický závod ke dnu tam, kam by se mohli ti výrobci stahovat a využívat toho, že tam není zatím taková legislativa, která by jim umožnila právě využít těch levných fosilních paliv a dosažení jakési v uvozovkách jakési nefér konkurenční výhody.

Petr

Evropská komise v reakci na tento problém nově představila tzv. uhlíkové clo, které by mělo přesunu průmyslové výroby do jiných částí světa zabránit.

Vendula

A i když se povede zefektivnit energeticky náročné procesy a přejít, například na využití zeleného vodíku, pořád tu máme tu druhou oblast.

Petr

Jedná se o to, že v některých průmyslových procesech nevznikají skleníkové plyny jen kvůli poptávce po energii, ale vznikají během samotného výrobního procesu.

Vendula

To se týká například chemického průmyslu, kde v současnosti nejsou známé technologie, které by stávající výrobní postupy nahradily.

Petr

Jak se bude dekarbonizace řešit v těchto odvětvích?

Oldřich

V případě některých oblastí, jako je právě zmíněný hutní průmysl nebo výroba cementu, tak ta dekarbonizace nepůjde řešit jinak než nasazením technologie „carbon capture and storage“ v kombinaci s opět s nějakým využitím fosilních paliv, protože ne vždy prostě ta náhrada za alternativy je možná a je proveditelná.

časová známka: 08:10

Vendula

Mohl byste blíže vysvětlit, jak vlastně funguje technologie CCS, tedy zachytávání a ukládání uhlíku?

Oldřich

Jedná se o to jímat oxid uhličitý a zase buďto to může být přímo vlastně na výstupu z různých průmyslových procesů a případně z procesu výroby elektřiny nebo tepla, jímat tento oxid uhličitý a nějakým způsobem ho bezpečně a stabilně uložit tak, aby nedocházelo k jeho uvolňování zpátky do atmosféry. Alternativně samozřejmě je zvažováno i to, že bude vlastně jakýmsi způsobem jímán z atmosféry a bude odčerpáván ze vzduchu a následně bude teda nějakým způsobem zpracován. Většinou směřuje k tomu, že ten oxid uhličitý je tlačen do nějakých geologických vrstev. A předpokládá se, že se tam nějakým způsobem naváže právě tak, aby neunikal zpátky do atmosféry.

Petr

Máme u nás už nějaké zkušenosti s využitím této technologie.

Oldřich

V Česku tady probíhá pilotní projekt CO2 Spicer. Tady se jedná o ověření a využití lokalit, kde jsou naleziště ropy, je to na jižní Moravě. A idea je taková, že by se vtláčel oxid uhličitý do bývalých ropných nalezišť. V rámci toho pilotního projektu, tak tuším, že nebude využíván přímo oxid uhličitý, ale bude to nějaké náhradní médium, možná snad voda, aby se ověřilo vlastně realizovatelnost tohoto konceptu a aby se vyzkoušely ty technologické postupy.

Vendula

Chceme, aby se lidé v tématu změny klimatu lépe orientovali.

Petr

Aby věděli o řešeních, která máme k dispozici a můžeme je použít.

Vendula

Chcete se na tom taky podílet?

Petr

Podpořte nás, prosím, finančně.

Vendula

Darovat můžete na našem webu 2050podcast.cz.

Vendula

V průmyslu se dají hledat zajímavé synergie s ostatními sektory, třeba s energetikou.

Petr

Jednou z možností je tzv. loadshifting tzn. že se načasují určité energeticky náročné procesy tak, aby byly synchronizované s časy, kdy se vyrábí energie. Tím pádem nemusíme vyrobenou energii někde ukládat a navíc můžeme úlevy špičkovým odběrům, takže se nebude muset energie vyrobit tolik.

Vendula

V domácnostech, například už dnes fungují klimatizace, které dokáží prostor předchladit ve chvíli, kdy vědí, že za nějakou dobu přijde potřeba chlazení a tím pádem využijí energii mimo špičkovou spotřebu.

Petr

V průmyslu dává tento princip ještě větší smysl.

Oldřich

Jsou přímo projekty, které se snaží spárovat například větrné elektrárny s hliníkárnami, takže ve chvíli, kdy fouká, tak se tak se spustí ten proces tak, aby se vyráběl hliník a současně efektivně využívala vyrobená energie.

Vendula

U dekarbonizace průmyslu je důležité si uvědomit, že neexistuje nic jako jeden průmysl a každé odvětví bude mít vlastní cestu ke klimatické neutralitě.

Petr

To hlavní, co je napříč průmyslovými odvětvími společné, je zefektivnění nakládání s energiemi. Tam, kde to jde, přejít na obnovitelné zdroje, tam, kde to nejde, využívat zelený vodík, biomasu nebo využívat technologií zachytávání uhlíku.

Vendula

Abychom opravdu dosáhli kompletní dekarbonizace, musíme postupovat ve všech sektorech naráz a být pozorní k tomu, jak jsou mezi sebou propojeny.

Petr

To je taky ten důvod, proč naráz vydáváme celou sérii o klimatické neutralitě místo toho, abychom dělali jednu epizodu za druhou o dílčích problémech.

Vendula

Děkujeme vám za poslech a budeme se těšit zase příště.

Petr

Mějte se skvěle.