52: Dekarbonizace dopravy

Tento přepis byl pro lepší čitelnost gramaticky a stylisticky upraven. V případě, že potřebujete doslovné citace, ověřte si je přímo v nahrávce.

Petr

Vážení a milí posluchači podcastu 2050. Vítejte po krátké pauze, kterou jsme měli, opět u našeho podcastu.

Hana

Dnešní epizodou začínáme novou sérii, které se budeme věnovat během celého podzimu a budeme se v ní bavit o dekarbonizaci dopravy.

Petr

Dnes si chceme nastínit takový celkový rámec, jak nad dopravou vlastně přemýšlet a jak je na tom z pohledu produkce skleníkových plynů. Což je to, co nás v tomhle podcastu často zajímá.

Hana

Když se totiž podíváme na zdroje emisí skleníkových plynů podle sektorů, tak vidíme několik velkých celků. Dvěma z nich jsme se již v minulém roce věnovali, to byly sektory energetiky a průmyslu. Výroba elektřiny a tepla produkuje zhruba 33 % emisí a emise související s průmyslem tvoří přibližně 28 % českých emisí.

Petr

No a vzhledem k tomu, že v tomhle podcastu prozkoumáváme možnosti dekarbonizace těchto jednotlivých sektorů, tak v pořadí hned třetím největším producentem emisí je sektor dopravy. V Česku se v dopravě vyprodukuje 19 000 000 tun emisí CO₂ ekvivalentu ročně, což odpovídá přibližně 16 procentům veškerých českých emisí.

Použil jsem tady jednotku CO₂ ekvivalent. Tak jenom pro připomenutí, co to znamená. Oxid uhličitý CO₂ totiž není jediným skleníkovým plynem. Máme i nějaké další, typicky menší, například oxidy dusíku. Abychom to ale měli všechno v jednom čísle, přepočítáváme ty menší plyny na hodnotu dvojnásobku množství CO₂, které by mělo stejný oteplující efekt. Takže to je pak ten CO₂ ekvivalent.

Hana

Hele, Péťo, mám tady takový fun fact, můžu?

Petr

No, pojď do toho.

Hana

Věděl jsi, že průměrné osobní auto vyprodukuje za rok zhruba tolik emisí oxidu uhličitého, kolik samo váží?

Petr

Wow, jakože z výfuku vypustím hmotnost svého auta? Každý rok?

Hana

Je to tak, ten plyn nevidíš, ale váhu ano. To vychází opravdu zhruba stejně.

Petr

To je hodně. No…

Hana

A taky jedním z dalších problémů dopravy je, že na rozdíl od třeba energetiky a průmyslu, kde emise skleníkových plynů v posledních letech setrvale klesají, tak v dopravě je tomu naopak, tam rostou.

Petr

Jestliže tedy chceme dekarbonizovat a zastavit postupující klimatickou změnu postupným dosažením klimatické neutrality, musíme zkrátka transformovat.

Hana

Doprava je ale v dnešním světě základní každodenní potřeba opravdu každého z nás. Těžko si asi dokážeme představit fungující společnost bez možnosti mobility. Potřebujeme prostě jezdit do práce, za lidmi, které máme rádi, a občas i na místa, na která se chceme podívat.

Petr

To, co se tím snažíme na úvod říct, je, že když se budeme bavit o tom, jaké změny jsou v dopravě možné, tak stále uvažujeme v nějakém realistickém kontextu společnosti a jejích potřeb. Přestat se zcela dopravovat tedy není řešení, takže se díváme na to, jak zachovat potřeby mobility, které máme, a zároveň jak dekarbonizovat.

Hana

Dneska si tady spolu probereme čtyři oblasti. První bude zaměřená na typy emisí, které v dopravě máme, a na jejich množství.

Petr

Druhá oblast se bude týkat objemů osob a zboží, které na světě připravujeme.

Hana

Třetí oblastí bude emisní náročnost jednotlivých dopravních prostředků.

Petr

A čtvrtá oblast bude základní myšlenkový rámec, jak přemýšlet o dekarbonizaci dopravy. Na to se můžete těšit.

Pojďme se podívat rovnou na tu první oblast, a sice, kde vlastně emise skleníkových plynů v dopravě vznikají.

Kde vznikají emise z dopravy

časová známka: 04:16

Hana

Emise z dopravy vznikají hned na několika místech. Asi si dovedeš představit, že když dopravní prostředky jako auta a vlaky vyrábíme. Pak když pro ně stavíme nějakou infrastrukturu, ať už jsou to silnice, dálnice nebo železnice, tak tam vznikají emise. No a pak na konci životního cyklu třeba auta ho nějak likvidujeme nebo recyklujeme, tak to je další místo, kde ty emise vznikají. No a pak, a tomu se budeme věnovat nejvíc, když se spalují paliva v dopravních prostředcích. To znamená, když to auto jede na benzín, tak u toho logicky vznikají skleníkové plyny.

Petr

Možná krátce okomentuju, ať je to jasné, proč se o těch ostatních bavit nebudeme. No, zkrátka, protože je máme zařazené někde jinde. Například emise, které vznikají při výrobě plechů, které se pak použijí pro výrobu auta, máme zařazené v té sekci průmyslu, takže tady se budeme dívat zejména na ty provozní emise, což znamená, že pálíme fosilní palivo v nějakém motoru a z toho výfuku vznikají nějaké skleníkové plyny.

Hana

Ještě možná, když se řekne slovo emise v kontextu auta, tak já si vždycky vzpomenu na to, že musím mít technickou kontrolu. Aby bylo jasno, tak takovéhle emise to nejsou, tam jsou to samozřejmě další emise a znečišťující látky, tak o těch se bavit nebudeme. Já bych se ráda ještě jenom podívala taky na tu dopravu, jako jakési rozšíření sektoru energetiky, protože spousta dat se takhle na ní dívá. Zajímavou věc, kterou jsem našla, je, že v Česku spotřebujeme téměř dvakrát více energie z ropných produktů než energie z elektřiny.

Petr

Už vlastně doprava spotřebovává hodně energie.

Hana

Je to tak, no, a pokud se někdy chceme bavit o úspoře nejenom emisí, ale taky právě energie, tak doprava je mimochodem skvělé místo, kde začít.

Petr

Pojďme zpátky k těm skleníkovým plynům, jaké teda vznikají, když spálíme fosilní paliva v motoru. Hlavní je CO₂, jak tohle funguje?

Hana

Hlavní je, jak říkáš, oxid uhličitý, no, a funguje to tak, že když spálím 1 l benzínu, který váží 0,7 kg, tak z toho 0,7 kg vznikne 2,4 kg oxidu uhličitého.

Petr

To asi není úplně intuitivní, ale jde o to, že při tom hoření se vlastně ten uhlík, který je obsažený v benzínu, spojuje s dvěma kyslíky, aby vzniklo CO₂. A ten kyslík taky něco váží a dohromady ta sloučenina je tím pádem těžší – více CO₂ než ten samotný benzín.

Hana

Je to tak a zároveň při tom spalování nevzniká jenom oxid uhličitý, ale jsou tam rovněž další skleníkové plyny, jako třeba oxidy dusíku.

Kolik emisí vzniká v dopravním sektoru

časová známka: 06:53

Petr

A ty najdete právě v té hodnotě CO₂ ekvivalentu tady v naší epizodě, v našich číslech. Když se bavíme o těch číslech, tak si říkám, pojďme ještě nějaká přidat. My jsme zmiňovali celkový objem emisí v české dopravě, jak je to globálně? Kolik emisí v CO₂ ekvivalentu produkuje doprava? Globálně?

Hana

Celosvětově každý rok vyprodukujeme nějakých 50 gigatun CO₂ ekvivalentu a 8,9 gigatun náleží dopravě. No a na co se teď můžeme podívat, je, které části dopravy, co patří. Největší podíl náleží právě dopravě po silnicích, to je nějakých 69 %, na druhém místě je lodní přeprava, nějakých 11 %, úplně stejně na tom je letecká, ta je taky 11 %, no a pak je tam zbytek – zbývajících 9 % a z toho teda je jenom 1 % železniční a zbytek ostatní.

Petr

To může být trochu překvapivé. Často se v médiích mluví o tom, jak jsou letadla neekologická nebo nákladní lodě a podobně. Ale tohle chci zdůraznit: to si pojďte všichni zapamatovat. Opravdu více než 2/3 emisí z dopravy se globálně ději na silnicích. Silnice jsou tedy místem, které potřebujeme nejvíce řešit.

Hana

Jenom chci říct, Česko na tom není jinak. Opravdu i u nás dominuje právě v emisích silniční doprava, nějakých 58 %. Jsou z toho navíc jenom osobní automobily.

Hana

Přišel mi takový jeden zajímavý údaj, a sice, že emise osobní nákladní dopravy jsou zhruba půl napůl. To je dobré vědět. Pojďme se teď podívat na tu druhou kapitolu, takže jaké objemy a čeho nebo koho vlastně globálně potřebujeme připravovat?

Hana

Tak v zásadě přepravujeme lidi, zboží, no a v tomhle to není úplně srovnatelné. Tak chci teď zavést takové dvě jednotky. Když se budeme bavit o osobní dopravě, tak ta jednotka, která se používá v objemu, jsou jakési osobokilometry, tzn. přepravit jednu osobu na vzdálenost 1 km. No a nákladní jsou to tunokilometry, analogicky jedna tuna na vzdálenost 1 km. No a typicky se to udává samozřejmě za nějakou delší jednotku, jako je třeba jeden rok.

Petr

Takže kolik tunokilometrů přepravíme za rok? Například v lodní dopravě a podobně?

Hana

Přesně tak, u té osobní dopravy se čísla obzvlášť v tom globálu hledají trochu obtížně, už jenom proto, že máme hodně silniční dopravy, hodně osobní dopravy právě v těch autech, a to státy těžko dohledávají, těžko reportují, ale k nákladní dopravě tu nějaká čísla mám. Mezinárodní dopravní fórum udává, že v roce 2020 byla nákladní doprava celosvětově zodpovědná za celkem 140 miliard tunokilometrů. Dovedeš si to číslo představit?

Petr

Vůbec…

Je to hodně, je to hodně, tunokilometrů.

To si z toho odnáším, je to hodně, no.

Takže ho připravujeme, přátelé, připravujeme hodně zboží po světě.

Hana

Tak to si z toho taky odnáším. To končí epizoda. A co mi přijde zajímavější, je, který dopravní prostředek právě v té nákladní dopravě dominuje. Máš nějaký typ?

Petr

Jako když řekneš náklad, tak si představím náklaďák, že jo, kamion na silnici, to je takový typický. V Česku, nevím, nákladní vlak, zase jsou tu ty velké zaoceánské lodě, taková ta obrovská kontejnerová plavidla, tak nevím, jedno z nich, no.

Hana

Jsou to právě ty lodě, které zmiňuješ, protože 72 % veškerých těchhle tunokilometrů náleželo právě jim a pak k těm náklaďákům to bylo nějakých 20 %. To byla silniční doprava, no, necelých 8 % měla na svědomí železniční doprava z těch objemů, no a letecká nákladní doprava se zas tolik nevyužívá, takže tam to bylo nějakých 0,2 %, velmi, velmi málo.

Petr

Jo, takže vlastně 3/4 veškerých nákladů. Na světě přepravíme nákladních lodí po oceánech a je to tak asi pětina potom po silnicích, to jsou ty dvě největší čísla.

Hana

No, jako co z toho taky vyplývá, jo, že my víme, že silniční doprava má na svědomí nejvyšší podíl emisí, ale zároveň v tom celosvětovém měřítku jí náleží jenom 20 % všech tunokilometrů, no a naopak ta lodní doprava, která je zodpovědná jenom za těch 11 % emisí, ale pak přepraví v objemu ty 3/4 všech tunokilometrů z těch šílených 140 miliard, no, a co teď jako, k čemu tímhle mířím? Je tam jako výrazně lepší poměr toho vypuštěného CO₂ ekvivalentu, když se to přepočte na ten jeden tunokilometr.

Petr

Jako že zkrátka přepravovat něco velkou nákladní lodí je emisně efektivnější, než to naložit na kamion.

Hana

Přesně, jak říkáš.

Petr

Zároveň říkám, hele, to a není to vždycky volba, že jo. Tam, kde plují velké nákladní lodě, tak nemůžou jezdit kamiony a naopak. Takže je fajn to vědět, jak to vlastně je v té efektivitě emisí na jeden tunu kilometr.

Hana

V nějakým ohledu to není fér srovnání. Ale k tomu srovnávání bych se chtěla podívat trochu blíž na takový žebříček. Jak je to s tou emisní efektivitou nebo vlastně intenzitou.

Emisní náročnost jednotlivých dopravních prostředků

časová známka: 12:37

Petr

A to se dostáváme a pojďme to rovnou označit. Přátelé, tohle je ta třetí kapitola.

Jaké emise jsou jednotlivých dopravních prostředků, když to přepočítáme na nějakou jejich efektivitu, na nějaký přepravený tunokilometr nebo osobokilometr, takže pojďme začít u té nákladní dopravy.

Hana

Já tady mám před sebou takový graf, kde právě vidím ten žebříček.

Petr

Já ho mám před sebou taky.

Hana

A jde to takhle sestupně od toho emisně nejnáročnějšího po ten nejméně. No a v nákladní dopravě jsou emisně nejnáročnější u letadla. My jsme teda řekli, že se nepodílí na tom nákladu tolik, ale jsou opravdu emisně nejnáročnější v gramech. Typicky se to uvádí v gramech CO₂ ekvivalentu. Na ten tuno kilometr. Tady máme před sebou číslo 1036 g.

Petr

Což je fakt hodně, je to úplně neproporcionálně hodně vůči těm ostatním přepravním prostředkům, protože třeba kamiony na silnicích mají na tuno kilometr emise osmkrát menší, a když se dívám dál, tak pak následují železnice a ty jsou zase ještě pětkrát menší než ty kamiony (v emisích na tuno kilometr¨). A vůbec nejmenší – pouhých 7 g CO₂ ekvivalentu na přepravený tunokilometr jsou právě ty velké nákladní lodě. Když si srovnám, přepravu tunokilometru lodí nebo kamionem, tak je loď vlastně dvacetkrát emisně výhodnější než ten kamion.

Hana

Pojďme se podívat, jak to vypadá v osobní dopravě. Sice nemáme čísla k objemům, ale máme čísla právě k té emisní intenzitě.

Petr

Máme dokonce další graf.

Hana

Máme dokonce další graf, pojďme se na něj podívat.

Petr

Tak já se začnu dívat, jo, mimochodem tohle jsou data z Our World In Data, dáme to do bonusových materiálů k epizodě, takže se na to určitě můžete mrknout, podívat se na to taky, mají to tam hezky zpracovaný, dá se to dobře proklikat. Nejhorší - a teď se bavíme o gramech CO₂ na osobo kilometr – nejvíc emisí v tomhle ohledu produkují letadla. Okolo nějakých 200 g.

Hana

Hned na druhém místě jsou osobní auta, tam je to nějakých 170, tedy o kousek míň.

Petr

Když se podíváme na další dopravní prostředky, které mě zajímají, tak je tady třeba autobus, průměrný autobus má nějakých 97 g.

Hana

No a takhle dole z nejmíň gramy z těch dopravních prostředků vidím právě železnici s nějakými 35 gramy.

Petr

Takže když bychom to jenom srovnali, tak řekněme, že když pojedete vlakem, tak spotřebujete zhruba třikrát míň emisí, než byste jeli autobusem, když pojedete autobusem, tak jste zhruba na polovině emisí, jako když pojedete autem, když pojedete autem jako sám jednotlivý řidič, tak na tom nejste o moc jinak, než kdybyste letěli.

Hana

Je to tak.

Petr

Tady těch dopravních prostředků je víc. Já schválně se dívám na sebe, můžu tady prásknout, já mám motorku, rád na ní jezdím a dívám se, že má nějakých 114 g, to znamená, když jedu na motorce, tak jsem na tom o trošku hůř, než kdybych jel autobusem a zhruba o třetinu líp, než kdybych jel autem.

Hana

A třikrát tak hůř, než kdyby si jel vlakem.

Petr

Tady už to zní drsně, klidně se na to podívejte do bonusových materiálů. Opravdu, než to tady poslouchat, tak je asi lepší to vidět před sebou. Zároveň v tom grafu vidím třeba i elektrické auto, které má nějakých 47 g. Při současném energetickém mixu, je pořád o hodně výhodnější než nějaké auto na benzín.

Hana

O něco málo hůře je na tom plug-in hybrid, ten má nějakých 68 g.

Petr

Takže tohle se dá prozkoumat, tohle už vlastně má jako velmi jednoduchou aplikaci do našich životů. Já se můžu podívat na tuhle tabulku a říci OK, tak jo, jak moc tomu pomůžu, když vyměním dieselové auto za elektrické auto, jak moc k tomu pomůžu, když vyměním autobus za vlak a podobně?

Hana

No, a k tomu se teď trochu dostáváme, k tomu našemu čtvrtému bodu, a to sice, jak tedy můžeme rámcově přemýšlet nad dekarbonizací dopravy?

My jsme se nad tím ve faktech o klimatu zamýšleli, a když se tedy bavíme o tom, jak snižovat emise v dopravě, tak máme v zásadě tři možnosti. První je, že můžeme použít stejný dopravní prostředek, ale pohánět ho jinak než tím fosilním palivem, které právě produkuje emise. Druhý bod je, že můžeme změnit dopravní prostředek na takový, který má menší emisní intenzitu. To je to, o čem jsme se tady před chvílí bavili. Třeba místo auta můžu jet vlakem. No a třetí možností je snížit objem dopravy, jako vůbec nutnost se někam přepravovat.

Jak můžeme snižovat emise v dopravě

časová známka: 17:24

Petr

No, když se na to podíváme víc detailněji, tak co to znamená u těch jednotlivých bodů? Bod číslo jedna? Náhrada paliva? Pravděpodobně největším snížením emisí v dopravě je tedy otázka nějakých alternativních paliv, tedy náhrady těch fosilních paliv, jako je benzín, nafta, případně nějaká letecká paliva, jinými typy motorů s nižší emisní stopou. Říkali jsme si, že 60 % emisí dopravy se děje na silnicích a na silnicích je hlavním řešením elektromobilita. Na delší vzdálenosti pak nějaké vodíkové technologie, případně je tu i otázka tzv. syntetických paliv, která se budou používat nejspíš v nějakých specifických případech.

No, tady můžeme rovnou udělat trochu reklamu, protože zrovna na téma alternativních paliv se můžete těšit hnedka v další epizodě s Michalem Hrubým.

Bod číslo dva, tedy náhrada dopravního prostředku za nějaký méně emisně náročný. Když nad tím přemýšlíme, tak můžeme hledat alternativy v závislosti na tom, na jakou vzdálenost se vlastně potřebujeme přepravovat. Když si vezmete nějakou vzdálenost, například 5 km, tak tady můžeme podporovat více pěší dopravu, cyklodopravu než dopravu osobním automobilem. Na vzdálenosti nějakých 50 km můžeme částečně nahradit osobní automobil hromadnou dopravou, jako jsou třeba vlaky nebo autobusy. Do vzdáleností okolo 500 km pak můžeme zase nahradit auto třeba dálkovými vlaky, dálkovými autobusy, to jsou takové ty cesty přes Českou republiku. A když se bavíme o vzdálenostech okolo nějakých 5000 km, pak už jako dlouhé vzdálenosti, tak tam už typicky auta nejezdíme. A můžeme uvažovat o nahrazení části letecké dopravy dálkovými rychlovlaky, což je něco, co ve světě už často funguje a docela se to vyplácí.

V nákladní dopravě můžeme na nějaké kratší vzdálenosti uvažovat o posilování kapacity železnice na úkor právě třeba kamionové silniční dopravy. Zároveň většinu materiálu přepravují ty velké zaoceánské lodě, o kterých jsme se bavili, a ty v tuhle chvíli moc nahraditelné nejsou, takže tam by to spíš šlo tím bodem číslo jedna – náhrada paliva. Možnosti, jak vlastně můžeme dopravní prostředek nahradit nějakým jiným, můžou určitě, myslím, emisím z dopravy ulevit. Ale asi je potřeba to brát tak, že jsou ty možnosti omezené, záleží totiž na spoustě dalších faktorů, jestli bude někdo ochotný nahrazovat nějaký dopravní prostředek jiným a jak. Zároveň někdy se to prostě nehodí, nejde to, pokud potřebujete cestovat s rodinou, oběma kočárky, tak asi v tom autobuse by to fakt bylo náročné, prostě auto je velmi praktická věc v tomhle.

Bod číslo tři. Říkali jsme snižování objemu dopravy celkově, takže zkrátka nemusím někam jet. Tak o tom se dá diskutovat vlastně v kontextu nějakého urbanismu, například případně spotřebitelských norem nebo spotřebitelských řetězců nebo nějakých pracovních norem, pokud například budete mít školu pro svoje děti 10 minut od místa, kde bydlíte, tak je tam nebudete muset vozit každé ráno autem a snížíte tím tím pádem objem dopravy. To je nějaké urbanistické řešení. Pokud budeme čtyři z pěti pracovních dnů na home office a nebudeme muset denně dojíždět do práce, tak zase snížíme objem dopravy. Pokud nebudeme muset v zimě jíst ovoce, které je potřeba dopravit letadlem, protože by prostě nevydrželo, tak zase snížíme nějaký objem dopravy. Takže o těch změnách určitě má smysl uvažovat a zase není to až tak o technologiích, tohle to je spíš o tom, jakým způsobem jsme schopni přeskládat naše společnost a naše zvyky tak, aby se to nějak promítlo i právě ve snižování emisí.

Závěrečné shrnutí

časová známka: 21:26

Hana

Pojďme si na závěr shrnout, co jsou ty nejdůležitější věci, co byste měli vědět o dopravě? První z nich, že doprava je v České republice třetí nejvíce emisně náročné odvětví.

Petr

Nejvíce emisí pochází ze silniční dopravy, a to jak v Česku, tak globálně.

Hana

Jednak samozřejmě záleží na absolutních hodnotách emisí, ale také můžeme jednotlivé dopravní prostředky mezi sebou porovnávat, kolik zboží či osob za ně daný prostředek přepraví.

Petr

No a poslední bod, který jsme řešili, je, že dekarbonizace dopravy se bude dít na třech úrovních: nahrazení fosilních paliv těmi alternativními, volbou méně emisně náročného dopravního prostředku a snižováním celkového objemu dopravy.

Hana

To je za nás vše. Tímto startujeme dopravní sérii našeho podcastu a těšíme se brzy na slyšenou.

Petr

Děkujeme za poslech. Ahoj, ahoj.