51: Vedro ve městě. Co s tím?

Tento přepis byl pro lepší čitelnost gramaticky a stylisticky upraven. V případě, že potřebujete doslovné citace, ověřte si je přímo v nahrávce.

Petr

Vážení a milí posluchači, vítejte u další epizody podcastu 2050.

Hana

S našimi dnešními hosty z Nadace Partnerství jsme se bavili o tom, jakým způsobem se mohou města adaptovat na důsledky klimatické změny.

Petr

Dozvíte se, proč jsou vedra v městském prostředí větším problémem než v otevřené krajině a jak dopadají na jeho obyvatele.

Hana

Bude také řeč o tom, jaká adaptační opatření jsou ve městech účinná, jak můžeme budovat a upravovat naše města tak, aby v nich byla zastíněná místa a aby zadržovala více vody.

Petr

Rádi bychom vás také upozornili na další dostupné materiály k této epizodě. V rámci projektu Live Tree Check totiž Nadace Partnerství vydala knihu Příjemné a odolné město a také mobilní aplikaci Treecheck App. Obojí si můžete stáhnout a vyzkoušet, odkazy najdete na našem webu 2050podcast.cz.

Hana

Na úvod jsme požádali naše hosty, aby se nám představili a vysvětlili, čím se v kontextu tématu zabývají.

Martin

Jsem Martin Ander, vedoucí týmu Adaptera Nadace Partnerství. Otázkami dopadů změn klimatu na fungování města, krajiny a podobně se věnuji už řadu let. Myslím si, že nejvíce jsem tuto záležitost řešil v době, kdy jsem několik let pracoval na brněnském magistrátu a viděl jsem to tam trochu i z té druhé strany. Je obtížné prosadit některé z těchto věcí, změnit zaběhané postupy, protože se situace změnila. Zároveň mě toto téma zajímá i z toho důvodu, že jsem profesí matematik-statistik, takže se rád ponořuji do čísel, grafů, trendů a podobně. To je, řekněme, druhá část mé profesní vazby na toto téma.

Magdalena

Dobrý den, jsem Magdalena Maceková. K tématu městských adaptací jsem se dostala v Nadaci Partnerství právě v rámci týmu Adaptera, který se věnuje především poradenství městům a obcím, jak má adaptace probíhat. Původně jsem v Partnerství začínala v programu Veřejné prostory, kde naším tématem bylo především, jak udělat prostory vlídné a přátelské pro lidi. Postupně se mi toto téma rozrostlo právě o vliv adaptací, protože se ukazuje, že naše města nemohou být příjemná pro lidi, pokud špatně fungují z pohledu klimatu.

Tepelný ostrov města

časová známka: 02:39

Petr

Pojďme si tedy představit toto téma, tedy vlny veder ve městech, z hlediska jakéhosi širšího zarámování a jaké jsou trendy u nás, v Česku, v Evropě, ve světě. Trochu očekávám, že budete říkat, že jich je více a jsou častější a silnější nebo něco takového. To jsou takové obecné věci týkající se vln veder, ale jak se to třeba projevuje ve městech? Nebo jsou možná data ve městech jiná? Vlastně nevím.

Martin

Co se týče těch vln veder jako takových, které přichází, tak je to pravda. To samozřejmě z těch dat, která jsou k dispozici, jednoznačně vyplývá, že tyto extrémní projevy počasí se stávají v posledních letech častěji a mají větší intenzitu. V Česku tyto trendy sledujeme také a jako statistik velmi nerad dělám závěry z toho, že za poslední 2, 3 roky se něco stalo. To prostě nemusí být za každou cenu ukázkou nějakého trendu, ale když se podíváme na třeba data 60 let zpátky, na vývoj dat o například počtu tropických dní v rámci jednoho roku, tak zjistíme, že zatímco před 60 lety těch tropických dní bylo v průměru někde do 10 v roce, tak nyní už jsme na průměrech kolem 20 v tom posledním desetiletí a ty extrémy už nám vystřelují ke čtyřicítce.

Existují data, ať už celosvětová, tak i česká, která ukazují, že v době kulminace těchto vln veder dochází k výrazným nadúmrtím, to znamená zvýšeným množstvím úmrtí lidí v Česku. Studie, kterou máme k dispozici a která je známá už několik let, hovoří o stovce lidí za den v době kulminace veder, kteří umírají navíc nad to, co by byl normální běžný průměr.

Magdalena

Zatím byla řeč o tom, že narůstá teplota a narůstají ty extrémy například v podobě vln vedra, ale je potřeba to ještě vztáhnout k městskému prostředí, které se chová jinak. Často se o tom mluví jako o městském tepelném ostrovu. Město, které je utvářeno pevnými materiály, kde je nedostatek vody nebo ta voda, která naprší, je hned odváděna kanalizací co nejrychleji pryč, vykazuje změněné podmínky oproti okolí a tím pádem ten jev, který přichází s nárůstem tepla, je v tom městě ještě násoben přirozenými podmínkami, které to městské prostředí má samo o sobě.

Dochází tedy k souběhu těchto událostí, což se projevuje nejenom zvýšenou mortalitou, ale také v každodenním životě lidí, kteří město obývají. Všichni, kdo ve městě žijeme, jsme se naučili to město na léto opouštět. Prostě vezmeme kolo, zajedeme k rybníku, přesuneme se na chalupu. Na to umíme reagovat celkem přirozeně, ale pak je skutečnost, že nás to ovlivňuje v dennodenních činnostech, kdy jsme unavení, hůře se soustředíme, pokud je vedro i v nočních hodinách, nejsme schopni se dostatečně odpočinout. Pro řadu zranitelných lidí, a to jsou nejenom dlouhodobě nemocní, ale i třeba maminky s malými dětmi, to znamená sociální izolaci, přestanou používat venkovní prostor, protože je pro ně neobyvatelný. To má velké sociální dopady.

Když jsme mluvili s různými seniory a dalšími dlouhodobě nemocnými, tak se skutečně uzavírají do interiérů, jednou týdně si jdou nakoupit, ale to je úplně izoluje v sociálním životě. To jsou věci, o kterých se podle mě mluví málo a také v současnosti není dostatečný systém, který by nás varoval. Přichází vlna veder, běžte si nakoupit zavčas, protože ta vlna veder určitě přijde. Chybí jakoby to zázemí pro mnoho lidí, i ty podkrovní panelákové byty jsou těžko obyvatelné. V různých zemích, kde jsou na vlny veder zvyklí, už existují tzv. chladící místa, třeba na radnici mají místnost, která je určená jako pobytová místnost pro ty lidi, kteří to potřebují, nebo veřejné knihovny, které mohou být k tomu uzpůsobeny. Hledání toho zpříjemnění i pomocí vnitřních prostor, které k tomu mohou sloužit, je cesta, která nás čeká a pak samozřejmě uzpůsobení vnějších prostor v podobě adaptací, což je hlavní téma, kterému se teď věnuji.

Petr

Půjdeme k těm adaptacím co nevidět. Chci se vás zeptat na jednu věc, jestli dokážete nějakým způsobem kvantifikovat ten rozdíl mezi městem a řekněme venkovskou krajinou. Jak moc se ten tepelný ostrov města projevuje? Jestli jsou to dva stupně, čtyři nebo 10?

Hana

Nebo ještě možná, čím přesně to je – jestli je to opravdu jenom odváděním té vody, nebo tím, že ty města máme z betonu, takže fakt nasají hodně toho vedra.

Martin

Ten rozdíl, co se týče, řekněme, stupňů Celsia, je největší především po západu slunce. Když vlastně, zatímco ta krajina v okolí města, která je většinou plná vody, plná zeleně, poměrně rychle chladne, tak v tom městě, které je prostě tvořeno těmi zpevněnými plochami, betony, asfaltem a podobně, naopak tam ta teplota, energie je nakumulovaná z celého dne a v tu chvíli vlastně tyhle ty povrchy ještě více sálají do toho prostoru a udržují ještě několik hodin poté velmi vysokou teplotu uvnitř města. Tam se dá ukázat, že ten rozdíl může být až 4–5 °C mezi tou teplotou v danou chvíli v krajině a tou teplotou v danou chvíli v tom zastavěném území.

Magdalena

Od letošního roku máme v Otevřené zahradě výukové stanoviště, které se právě věnuje barevnosti a kvalitě povrchů. Máme například světlý a tmavý plech a tam ten rozdíl vzniká různou schopností odrazu těch přicházejících světelných paprsků. Ta povrchová teplota se mezi těmi jenom barevností odlišnými plechy může lišit až o třeba 25 stupňů. Takže třeba ten tmavý plech v létě dosáhne přes 70 stupňů povrchové teploty. Naše asi nejvýše naměřená teplota byla 77, což je opravdu hodně. A v tu chvíli vidíme, že to to město ovlivňuje. To se skládá ze součtu těch povrchů, které potom tu teplotu vyzařují. Takže přemýšlet i o tom povrchu a jeho barevnosti, zvlášť třeba v rovině střech, které to přímo potom odráží zpět do oblohy a nevyzařují to uvnitř těch ulic, je fakt důležité o tom přemýšlet koncepčně.

Martin

Pro města musíme samozřejmě hledat řešení, jak v té volbě těch materiálů, abychom vybírali ty, které, řekněme, méně akumulují toho tepla, ale zároveň, abychom tam především dostávali do toho města vodu a zeleň, které jsou vlastně principem toho chlazení. Stínění a chlazení, to jsou důležité prvky, bez kterých se při tom řešení neobejdeme.

Magdalena

Postupně mi docházelo, proč moje malé děti tak strašně těžko nesou horké dny, protože oni jsou vlastně vystaveni té teplotě ještě výrazněji, jsou blíž těm povrchům a ještě nemají úplně dotvořený ten termoregulační systém. Takže to v součtu je velmi důležité. Často i majitelé psů říkají, že je to pro psy velmi problematické, protože je prostě pálí ty tlapky na těch rozpálených površích. To jsou věci, na které je také potřeba myslet.

Adaptační opatření pro přehřátá města

časová známka: 11:34

Hana

No, a jakým způsobem můžeme tedy města na vedra adaptovat a jaká opatření potřebujeme zavádět?

Martin

Možná začnu jen poznámkou k tomu, že to řešení skutečně spočívá především v komplexnosti a plošném dopadu těch opatření. Ty věci se musí stát prostě běžnými, to, že povrchy už nebudeme dělat prostě jednolité, ale budeme tam nějakým způsobem je rozbíjet. Zelenými plochami, zasakovacími povrchy, budeme umět vodu, která ve městě spadne při dešti, nepouštět hned do kanálu, ale nějakým způsobem podpořit její zasakování. Tohle všechno jsou prvky, které musíme začít dělat plošně a komplexně.

Magdalena

Myslím, že ještě u té vody bych se malinko zastavila, protože voda je látka svým způsobem výjimečná jednak v tom, že nám doslova padá z nebe, a jednak v tom, že má velmi specifické vlastnosti, a to především v tom, že dokáže absorbovat velké množství tepla. A nejvíc ho absorbuje při odparu, takže se z tekuté vody stane vodní pára, která pohltí obrovské množství tepla, a to je ten hlavní princip, proč si té vody musíme ve městě vážit, protože je to prostě nejlevnější a nejdostupnější způsob chlazení, a proto má cenu budovat zasakovací záhony, proto má cenu budovat zelené plochy, protože to jsou místa, která s tou vodou umí aktivně hospodařit.

Hana

Možná, jaké jsou tedy konkrétní realizace, které fungují v těch městech s tou vodou?

Martin

Rozhodně i ty drobné vodní plochy ve městě, možnost lidí se třeba v době vlny veder ochladit tím, že prostě sedí u nějaké kašny nebo se opláchnou vodou z kašny, nebo že ve městě jsou pítka, síť pítek, kde si mohou napustit vodu, opláchnout se a podobně, jsou velmi důležité. Rozhodně to nechceme podceňovat a bagatelizovat. Tyto vodní prvky v městě mají smysl, ale samozřejmě, kvalita chlazení je hodně odvozená také od zeleně.

O tom, co běžně fyziologové popisují jako evapotranspiraci, tedy odpařování vody skrze listy rostlin, jsme zatím nemluvili. Je to velmi důležitá vlastnost rostlin. Samozřejmě, nedělají to proto, aby nás chladili, oni chladí především sami sebe, ale my tuto jejich schopnost dokážeme velmi dobře využít. Tuto schopnost dokážeme i měřit. My tady u nás v otevřené zahradě Nadace Partnerství máme několik stromů, kde jsou použita čidla, která měří tok vody od kořenů směrem do koruny stromů a do listů. Z těchto měření dokážeme vypočítat, kolik vody dokáže ten strom za den odpařit.

A člověk by se až divil, jaká obrovská množství vody to jsou. U 40 let starých javorů jsou v podstatě ty naměřené hodnoty v těch horkých dnech kolem 80 l, což je poměrně hodně. U velikých stromů, starých stromů, se mluví třeba o staletých lípách nebo dvoustoletém dubu, tam mohou ty hodnoty být až 200 l vody za den. Samozřejmě, za předpokladu, že ten strom má odkud tu vodu čerpat. Množství odpařené vody závisí na tom, kolik vody jsme dokázali v okolí toho stromu zasáknout, kolik vody neodteče povrchovým odtokem z města.

Stromy jsou nezbytným prvkem toho, jak chladit města. Tím, že stíní a chladí procesem, který jsme popsali, hrají v městě velmi důležitou roli. Dokonce bychom byli schopni najít řadu studií, které se věnovaly kvalitě stínu. Ten stín, který poskytují stromy, je mnohem kvalitnější, protože je několikavrstevný a zároveň je označován jako chladný stín. Je to spojené s tím, že skrze listy stromy odpařují vodu a tím ochlazují okolí. Naši předci to velmi dobře věděli, proč se posadit na lavičku pod lípou. Je to nejpříjemnější prostředí v tom vedru, protože tam je nejchladnější stín.

Ale je pravda, že tam, kde nejsme schopni zeleň vysadit nebo udržet v tak velkém množství a velikosti, aby poskytovala stín, je v městech důležité používat i technické způsoby zastiňování, ať už jsou to různé plachty na dětských hřištích a podobně. I nad těmito technickými zařízeními bychom neměli ohrnovat nos, protože skutečně, máme-li se v městě nějakým způsobem rozumně pohybovat a mít možnost po něm chodit, potřebujeme plochy zastíňovat a vytvářet síť zastíněných ploch. Nejde o to mít jedno super zastíněné místo v centru, ale mít možnost se po městě pohybovat ve stínu.

Řešení mohou být různá, od technických prvků, počínaje různými deštníky nad ulicemi a podobně, které poskytují stín různými plachtami, až po vzrostlou zeleň. Měli bychom si vážit zajištění dobrých podmínek pro prosperitu stromů, zvlášť velkých stromů ve městě, protože ty nám poskytují ty největší služby.

Petr

Tak jaký je tedy seznam opatření, které můžeme ve městech udělat? Je to, nevím, sázet stromy, mít zadržovací plochy, fakt jenom mít takový vyjmenovaný seznam, dokázali byste něco takového dát dohromady?

Hana

Desatero studeného města?

Magdalena

Myslím, že mám patnáctero, ale určitě jsou stromy na prvním místě. Neřekla bych jen vysazovat, možná dřív, než začneme něco velkoryse budovat, je velmi důležité uvažovat o tom, co za hodnoty v tom městě máme. I těm stromům ve městě je možné pomáhat, je možné dostat k nim znovu dešťovou vodu, zlepšovat jim půdní podmínky a prostě jim dát co nejlepší podmínky pro to, aby se jim v tom městě dobře žilo. To není samozřejmé, podmínky pro stromy ve městě nejsou z principu přátelské, tak je potřeba je vytvořit co nejlepší, aby ten strom tam mohl žít. S tím bych začala ještě před novými výsadbami. Pokud se bavíme o nových výsadbách, je potřeba je dělat velmi s rozmyslem. Není potřeba udělat velké množství stromů, ale ty stromy dobře rozmyslet, najít jim správná místa, kde budou mít velký efekt a vytvořit jim skutečně kvalitní podmínky, půdní, dostatek prostoru, vhodný substrát, do kterého se sází.

Takže téma jsou stromy a potom jsou tu velké projekty. Většina českých měst je postavena na řekách a často jsou ty řeky v městě poměrně nepřístupné. To je i příklad Brna, které v současnosti pracuje na velkém projektu – protipovodňová opatření na řece Svratce, která mají kromě ochrany města před povodněmi zajistit i zpřístupnění té řeky. To znamená, že bude možnost k té řece sejít, projít se po náplavce, používat to i jako dopravní trasy podél řeky. Potom jsme mluvili o vodních plochách, určitě i ve městě má smysl vznik nových vodních ploch a podobně. Každé město, zvlášť v rozvojových územích, by mělo mít ambici budovat nové parky. Zní to trochu zvláštně, když si představíme zastavěné město, ale pokud dochází k výstavbě například v rámci brownfieldů a podobně, je potřeba najít prostor. I přesto, že jsou různé ekonomické tlaky, je klíčové zachovat volný prostor pro vegetaci, zeleň a vodu.

To jsou základní velká opatření a potom je řada těch malých. Od toho, že sklopíme obrubníky tak, aby voda z chodníků dokázala natékat do trávníků, do záhonů, vytvoříme tzv. dešťové záhony, které přímo slouží k tomu, aby tu vodu pozdržely a případně i zasákly. Řada takových proměn, nevyužitých plácků, zdupaných okrajů, se může stát místem drobné proměny v městě. Najednou v místě, kde nejde sázet stromy, je možné zasadit popínavky na konstrukci. A samozřejmě jsou řešení, která se týkají budov. Přiznám se, že jsem původně vůbec nebyla velkým zastáncem zelených střech, měla jsem pocit, že je to taková estetická póza. Teprve měření v otevřené zahradě mě opravdu dokázalo přesvědčit o tom, že se ze mě stal poměrně výrazný zastánce. Zelená střecha je schopná zasáknout obrovské množství vody. Podle tloušťky substrátu se to pohybuje od zhruba 70 % napršené vody až ke 100 %. Ta voda se nedostane do kanalizace, zůstane v městě, což je důležité. Zároveň skvěle zelená střecha vyrovnává teploty, nedochází k přehřívání a tlumí teploty i během dne a noci, a to jak v letním období, tak v zimě.

Doporučení pro městské obyvatele

časová známka: 22:23

Petr

Bavíme se teď o těch střechách a vlastně mám na mysli, jestli byste mohli dát nějaká doporučení pro lidi, kteří žijí ve městech a mohou ovlivnit kus půdy. Říkám si, že je spousta domů ve městech, které mají zahradu nebo předzahrádku. Já třeba bydlím v bytě, ale i tak máme nějaký vnitroblok, kde je prostě kus trávy. Snažím se aspoň s majitelem nějak diskutovat, aby třeba nesekal tolik nebo aby tam nechal trochu té trávy a tak dále. Co vlastně mohou dělat lidé ve městech? To je možná otázka, když mají nad něčím trochu moc.

Martin

Samozřejmě, trávník je to asi nejmenší, co bychom měli preferovat oproti třeba zpevněným povrchům, různým betonovým cestám nebo asfaltovým cestičkám a podobně. Snažit se využívat třeba i štěrkových trávníků a podobně, prostě ta plocha se dá udělat pochůzí, dokonce i pojízdná, a to i bez toho, že bychom na ni lili asfalt nebo beton. Takže tohle je jedno doporučení, ale samozřejmě, pokud máte možnost ovlivnit podobu, ať už vlastní zahrady, anebo okolí svého třeba panelového domu, tak tam doporučuji na tu případnou dosadbu stromů a podporu jakékoliv formy zadržení té vody, ať už formou nějakých prohlubní nebo něčeho, nebo i to, že například dešťovou vodu ze střechy nebudete pouštět do kanalizace, ale necháte ji zasáknout v těch zelených plochách kolem toho domu. I to je velmi, velmi důležité a pokud člověk má tu možnost, tak by se o to měl postarat.

Petr

Kam bych se chtěl dostat, jsou příklady jako technicky nabušený dům, který stál půl miliardy a je nyní skvělý. Ale možná to nejsou ta řešení, jak jste říkal. Pilotní projekty jsou báječná věc, můžeme se z nich učit a ukazovat je jako skvělé příklady. Vlastně jsou to trochu muzea, nebo příklady něčeho. Chtěl bych se dostat k příkladům dobré praxe, které jsou zároveň škálovatelné.

Myslím v tom smyslu, že to opravdu není jenom jeden exotický příklad, který se dá realizovat jenom na tom jednom místě, ale něco, co třeba může pomoct celé republice nebo co se dá plošně využít?

Martin

Možná k tomu jenom na úvod, než Magda třeba řekne několik konkrétních příkladů, tak jenom uvedu, že v těch adaptacích, adaptačních opatřeních je obrovská variabilita a velmi špatně se doporučuje bez znalosti toho konkrétního místa a konkrétního prostředí. Co by bylo nejlepší? Mám teď třeba konkrétně na mysli využívání dešťové vody. Samozřejmě, že ideální je, pokud třeba v domě můžete tu dešťovou vodu, která vám naprší, ať už na střeše nebo na nějakých přístěncích kolem toho domu nebo na zpevněných plochách v okolí domu, chodnících, parkovištích a podobně, dvorcích, tak když ji můžete někde akumulovat v nějaké akumulační nádrži a ideálně využívat třeba na splachování na záchodech uvnitř té budovy, anebo na zalévání zeleně v okolí.

Ale samozřejmě, pokud nerekonstruujete ten barák od podlahy celý, tak asi tam neuděláte, na to potřebujete dvojí rozvody vody v rámci toho domu, a to ideálně udělat, když ten dům stavíte. To znamená, u novostaveb si myslím, že tohle je řešení, které je doporučeníhodné a dokonce, myslím si, i rozumně ekonomicky návratné, existují na to i nějaké podpůrné programy v rámci nové zelené úsporám, takže určitě třeba těm, kdo staví nový dům nebo velmi z gruntu rekonstruují nějaký dům, tak bych tohle doporučoval. Ale u těch domů, kde takovouhle rekonstrukci zatím neplánují, tak myslím si, že je použitelným řešením alespoň to, že tu vodu ze střechy, tu dešťovou, nebudeme pouštět rovnou do kanálu, ale prostě zkusíme najít místo v okolí toho domu, kde se dá zasáknout, protože jedině takhle můžeme dosáhnout toho, že bude hladina spodních vod udržovaná v nějakém rozumném stavu. A nebudeme tolik ohrožovaní suchem.

Magdalena

Já ještě k tématu vody v domě bych přidala téma tzv. šedé vody, to znamená vody, kterou využijeme v tom domě, například v umyvadlech, ve sprchách, případně i v pračkách. To znamená, je to voda, kterou tam přivedeme jako pitnou a pokud ten systém nastavíme tak, abychom tu vodu mohli zadržet a čistit, tak ji můžeme znovu použít v tom domě. Pro zajímavost, splachujeme zhruba čtvrtinu použité vody, to je takový průměrný číslo a tady ta voda, kterou v tom domě využíváme, nám přitéká velmi pravidelně, takže na rozdíl od těch velkých dešťových akumulačních nádrží nám stačí poměrně malá nádrž a ten systém čištění. Takže pokud hospodaříme s tou dešťovou vodou, tak je potřeba ji, pokud to podmínky a geologie toho místa umožní, zasakovat, anebo aspoň zpomalit na tom odtoku.

Příklady dobré praxe

časová známka: 27:46

Petr

Já bych se možná chtěl vrátit k těm příkladům dobré praxe. Jestli bych si měl vybrat jeden dobrý příklad praxe, tak bych si řekl, je nějaké město, které tohle dělá opravdu dobře? Má opravdu propojená ta opatření, jo? Kdybyste řekli: „Podívejte se do Hamburku“ nebo nevím kam, a tam prostě mají skvělou síť parků nebo něco takového. Dá se to?

Magdalena

Tak já se toho klidně chytím. Je řada evropských měst, která se dají zmínit jako pozitivní příklad. Hamburk je přesně jedno z nich. Hamburk je město, které se rozhodlo přebudovat právě střešní krajinu pomocí těch zelených střech. Mají na to jednak dotační tituly, jednak nějaké ukazatele, kterými pravidelně sledují a vyhodnocují tuto změnu. Rozhodl se k tomu starosta toho města, když jednou nad tím městem letěl v letadle a viděl tu střešní krajinu a viděl tu neutěšenou situaci té střešní krajiny, jakoby to zastavěné město, které nemá dostatek vegetace a nemá ji vlastně kam umístit, takže Hamburk je spojený se zelenými střechami.

Další příklad je například Vídeň, která má poměrně velmi kvalitní koncepci snižování tepelného ostrova města a buduje to různými způsoby, ať už se stará velmi precizně o stromy v ulicích, ať už vytváří chladící místa po městě, kde se její obyvatelé můžou ochladit, ať už v nové zástavbě stanovuje podmínky pro stínění korunami stromů a podobně, a pokud buduje novou zástavbu, tak nově budované čtvrti začíná třeba výstavbou vodní plochy, kolem které začne teprve vytvářet to město a celý systém vytváření novostaveb je tam poměrně ambiciózní právě z hlediska kvality zeleně a hospodaření s vodou.

Martin

To je ten známý příklad ze Stadtsäulen ve Vídni, kde také na internetu se kolem toho dá najít řada, řada odkazů, řada studií a prezentací.

Magdalena

Další z příkladů je třeba německé město Freiburg, které v areálu bývalých kasáren vybudovalo čtvrť Vauban, kde většina domů je stavěna ve velmi kvalitním energetickém standardu, dosahuje tzv. pasivního standardu spotřeby energií. Ale ty budovy jsou stavěny i velmi vlídně, ve spolupráci s těmi budoucími obyvateli. Pamatuje i skutečně na ty vyloučené skupiny. A zase začaly s tím, že tu čtvrť začali koncipovat podél vzrostlých stromů, které v tom území už byly.

Martin

Bavili jsme se nebo tím hlavním tématem byly ty vlny veder a v tomhle smyslu považuju za hodně důležité v těch městech, pokud se vytváří prostory, kam v takovýchto době člověk se může uchýlit jako do příjemného prostoru, příjemného místa a velmi často jsou to logicky prostory podél řek, prostě to vytváření těch prostorů, těch zelených prostorů podél řek, kam se dá jít, kde se dá třeba i vstoupit do té řeky nebo tam sedět někde pod stromem na dece, to je hodně, hodně důležité a řada i českých měst tady s těmi koncepcemi pracuje, asi bych z těch českých vyzdvihl určitě České Budějovice, ale určitě Olomouc má v tom dobrou zkušenost a takových měst potřebujeme rozhodně víc.

Hana

Takže chce to častěji brát naše starosty a primátory na nějaký vyhlídkový let, třeba to výhledově něco může změnit.

Magdalena

Je to tak. Naše zkušenost spočívá právě v tom, že příklady dobré praxe jsou to, co táhne. Proto jsme vytvořili společně soutěž Adaptera Award, která shromažďuje tyto realizované příklady, aby starostové ve chvíli, kdy mají nějaký záměr, si mohli dohledat podobné řešení. Mohou se pobavit s těmi, kteří je realizovali, jak se jim to podařilo, jakým způsobem se vyrovnali s legislativou, jak našli vhodnou realizační firmu, kde byly limity, na co narazili a podobně. Takže ukázky toho, že někde u nás se už podobný projekt podařil, mohou velice inspirovat.

Limity městských adaptací

časová známka: 32:30

Hana

A co tedy tomu brání, že se tato opatření teď nedějí v každém městě?

Martin

Ne, že bych chtěl končit na negativní notě, ale vlastně bych chtěl říct, co tomu brání, aby se takováto řešení vlastně plošně v těch městech aplikovala. A kdybych měl říct jednu jedinou věc, tak si myslím, že to je takový zažitý český resortismus, takové to, že prostě na těch úřadech si ty investice vždycky připravuje nějaký odbor, který má na starosti jednu věc, dopravu, školství, kulturu, sport a nad tou investicí prostě přemýšlí jenom z pohledu toho svého oboru a nemá ten rozhled na to, že vlastně i investice, já nevím, do sportovního stadionu nebo do silnice a podobně, má i jiné funkce než jenom tu funkci sportovní nebo dopravní.

A tohle je hrozně důležité nějakým způsobem postupně zlomit vlastně všem těm lidem, kteří primárně jsou dopraváci, investiční technici a podobně, ale vysvětlit, že tím, že například připravují projekt ulice, tak nejde jenom o to, aby výsledkem byla silnice, po které výborně budou jezdit auta, ale aby výsledkem byl multifunkční prostor, kde se příjemně bude cítit každý, nejen ten řidič v tom autě, ale i ten člověk na kole, ten pěší, který tam prochází, ta maminka s kočárkem, která přes tu ulici pak jde třeba někam jinam. A tohle je strašně důležité, že skutečně do každé investice, kterou připravují, prakticky do každé, lze dostat tu adaptační kvalitu, tu kvalitu toho projektu, která zase to město posune kousek dál v té příjemnosti obyvatelnosti, v té odolnosti vůči změnám klimatu a jejich dopadům, které nás v nejbližších desetiletích čekají.

Hana

Jestli se můžu zeptat, jsou i nějaké jiné limity než jenom ty úřednické? Protože nedávno jsme se bavili s kamarádem. Hele, proč vlastně na ulici nemáme větší stromy? On argumentoval tím, no jo, ale tam je ta infrastruktura, do které vlastně oni nemůžou dále prorůstat a já jsem si uvědomila, že vlastně nevím. Je tam ten limit? Je to jenom výmluva?

Martin

Ano, je to ten limit, je to jedna z věcí, kterou nyní se snažíme také řešit, aby se v legislativě narovnaly podmínky pro existenci technických sítí a těch, řekněme, zelených sítí, což znamená těch stromořadí v ulicích. V současné době bohužel ta legislativní situace je nastavená ve prospěch těch technických sítí a je potřeba, abychom se dostali na, řekněme, stejnou úroveň, aby třeba i stromořadí v ulicích měla také svá ochranná pásma, aby vlastně ti správci těch ochranných pásem se mezi sebou museli domlouvat.

Protože samozřejmě nemůže existovat město, stejně tak jako nemůže existovat město bez té technické infrastruktury, bez toho vodovodu a kanalizace, tak ale také myslím si, že v následujících desetiletích nebude moci existovat město bez toho stínění, bez těch stromů a my potřebujeme najít technická řešení pro to, kde se tyhle věci protnou a kde si navzájem nebudou překážet. To znamená, že ty technické sítě pod zemí budou v nějakých chráničkách, budou sdružené tak, aby nezabíraly příliš mnoho prostoru, nezasahovaly do té jádrové kořenové zóny těch stromů a mohlo tam fungovat vlastně v té ulici obojí. Tohle je vlastně ten technický úkol, ale k tomu, abychom se k němu mohli dopracovat, potřebujeme ještě, řekněme, narovnat podmínky v legislativě.

Magdalena

A vlastně proto se o zeleni a vodě mluví jako o tzv. modrozelené infrastruktuře. Proto vznikl tady ten termín, aby bylo jasné, že to je něco, co budeme potřebovat nebo už teď potřebujeme, že to není nějaká okrasa, prostě zájem nějakých okrašlovacích spolků a zastánců zeleně, ale je to nutnost, která nám umožní v těch městech žít, jako to, aby v tom městě bylo příjemně, abychom tam vůbec vlastně v těch letních dnech mohli přežít. Není to najednou už něco extra, ale je to přirozená součást toho, jak by ta města měla vypadat.

Oblíbená místa našich hostů

časová známka: 36:51

Petr

Já vám položím asi poslední otázku. V jakém městě jste v poslední době ideálně zažili nějakou vlnu veder a bylo vám tam příjemně?

Martin

Já určitě vždycky vyzdvihuji to, že v době vedra je mi příjemně v Brně u Svratky, mezi Komínem a Jundrovem, i když je vedro, prostě tam ta řeka funguje a její přístup k ní funguje tak dobře, že tam člověk skutečně může bez problémů žít. Ale kdyby to měl být nějaký příklad někde, kde jsem byl, musím uznat, že poměrně překvapivě hodně příjemně bylo ve Vídni. I na takových místech, které jsou v centru města. Maria Hilfer Strasse, velký projekt, kdy ulici přetvořili na pěší zónu, a to, jakým způsobem tam dokázali udržet ty stromy s vysokými korunami, které přirozeně zastíní tu ulici, tak na té ulici bylo příjemně, i když bylo vedro. Samozřejmě, že vedro si raději užiju někde u vody u řeky, ale i kdybych se měl pohybovat někde v tom městě, tak tohle by byl třeba typ města, kde by mi bylo příjemně i při těch vysokých teplotách.

Magdalena

Já se trochu přidám k brněnskému patriotismu a vlastně přímo k místu, kde teď sedíme, v Otevřené zahradě, což je moje dennodenní pracoviště. Je to areál, který vznikl na severní straně Špilberku, navazuje na úplně klasickou městskou zástavbu devatenáctého století, měšťanské domy. Na ty měšťanské domy navazovaly velmi zpustlé a opuštěné měšťanské zahrady, které se podařilo přetvořit na právě tu tzv. Otevřenou zahradu. Ta má mnoho funkcí, je to velmi živé místo plné rodin s dětmi, lidí, kteří sem přichází na výukové programy a podobně. Ale ta zahrada je právě krásná v tom, že pokud tady necháte volně běhat děti, tak máte velkou šanci, že je najdete na úplně jasném místě, a to je u vodního toku. Takže to je pro mě velká radost, že i když sedím v kanceláři, tak můžu pozorovat to dění uvnitř zahrady, a to je prostě milé.