49: Vítr má v Česku potenciál

Tento přepis byl pro lepší čitelnost gramaticky a stylisticky upraven. V případě, že potřebujete doslovné citace, ověřte si je přímo v nahrávce.

Hana

Milí posluchači, tentokrát máme zase jednu epizodu z terénu.

Petr

Vyrazili jsme totiž do větrného parku, abychom se doptali na podrobnosti ohledně větrné energetiky v Česku i ve světě a hlavně, abychom si samotné elektrárny prohlédli zblízka.

Hana

V epizodě uslyšíte na střídačku dva hosty, prvním z nich je pan Marek Lang, člen správní rady JRD Group a místopředseda představenstva Svazu moderní energetiky.

Petr

Druhým hostem je pan Marek Zikmund, který pracuje jako technik ve větrném parku ve Václavicích a který nás provázel samotnou elektrárnou.

Poznámka: Rozhovor s panem Zikmundem z exkurze do elektrárny není zahrnut v tomto transkriptu. Můžete si jej poslechnout přímo v nahrávce.

Hana

Začínáme s panem Langem, kterého jsme na začátek požádali, aby nám představil větrný park.

Marek

Nacházíme se blízko Hrádku nad Nisou, což je Liberecký kraj, poblíž obcí Václavice a Uhelná. Proto se ten park jmenuje větrný park Václavice, který se nachází tady kolem nás uprostřed polí, jež jsou stále hospodářsky využívána. V parku se nachází 13 věží, které byly postaveny v průběhu roku 2017. Park byl uveden do provozu v listopadu 2017, takže je to už pět a něco let, co je v provozu. Jednotlivé věže mají výkon zhruba 2 MW, takže dohromady je zde instalováno 26 MW.

Větrná energetika v Česku a ve světě

časová známka: 02:01

Hana

Kdybyste dokázal pro nás zasadit větrnou energetiku do čísel? Právě jste zmínil, že zde máme 26 MW. Máte také k dispozici data ohledně celkové situace v České republice a možná i srovnání s Evropou a světem?

Marek

Co se týče instalovaného výkonu, tak 26 MW je z celkového instalovaného výkonu v Čechách, kde je dneska 340 MW. Tento park však má lepší výkon nebo výrobu než je průměr v České republice. V Čechách se tedy ročně vyrobí z větru kolem 600 GWh a my zde ve Václavicích vyrábíme přibližně 10 % z tohoto celkového objemu. I když náš výkon není na jedné desetině, jsme méně, tak zde vyrábíme zhruba 60 GWh ročně. Ty věže, které vidíte kolem sebe, tedy zajišťují 10 % výroby z českého větru. Celkově se výroba z větrné energie podílí na spotřebě v ČR zhruba jedním procentem, takže Václavice z toho představují přibližně 0,1 %. Rádi říkáme, že zde vyrábíme energii, která stačí pro zhruba 17 000 domácností, takže jsme schopni pokrýt spotřebu města typu Liberec výrobou ve Václavicích.

Co se týče světa, obrázek je tam samozřejmě trošku jiný. Celkově je ve světě nainstalováno zhruba 900 GW ve větru, takže podíl je obrovský a hlavním rozdílem oproti České republice je dynamika. Když jsme tady v roce 2017 spouštěli Václavice, celkový instalovaný objem v Čechách byl zhruba 309 MW. Dnes je to 340 MW, takže jsme se posunuli o přibližně 10 %. Na světě v tomto období od roku 2017 do roku 2022 byl nárůst o přibližně 66 %. Je tedy evidentní, že celosvětově jde o obrovský trend a Česká republika zatím za ním významně zaostává. A ještě jedno zajímavé číslo, možná jen pro srovnání: když přepočteme těch 900 GW, které jsou na světě nainstalovány, na počet obyvatel, mohli bychom si říct, že Čechy jsou průměrnou destinací, ať už z hlediska technického rozvoje nebo větrnosti atd. Tak by tady v Čechách při přepočtu na počet obyvatel mělo být zhruba 1,2 gigawattu instalováno. Je tedy evidentní, že ten rozdíl, to, co nám tady zbývá udělat, je obrovský.

Petr

Které jsou ty hlavní regiony, kde se větrná energetika nejrychleji rozvíjí? Kdo jsou ti hlavní hráči na světové úrovni?

Marek

Tak ten tlak je samozřejmě patrný, na rozvoj větrné energetiky, zejména zde v Evropě. Jednoznačně sledujeme směr dekarbonizace a vítr je klíčovým prvkem v elektrifikaci, která je součástí tohoto procesu. Pokud se podíváme na možnosti výroby elektrické energie, které nezatěžují životní prostředí, vítr je jednou z technologií, která má velký potenciál. Ještě větší význam má v kombinaci s fotovoltaikou, která také zažívá rozvoj. Fotovoltaika však má sezónní charakter, což znamená, že nemůže sama zajistit stabilní dodávku elektřiny. Vítr je naopak skvělým doplňkovým zdrojem, protože jeho sezónnost je přesně opačná. Zatímco fotovoltaika dodává zhruba 70 % celoroční produkce elektřiny ve druhém a třetím kvartále, vítr je silný především v prvním a čtvrtém kvartále. Proto je ideální kombinovat tyto dva zdroje, aby byla dodávka elektřiny stabilní. Je tedy důležité se systmaticky snažit o rozvoj větrné energetiky.

Proč nemáme v Česku více vetrníků

časová známka: 08:56

Petr

Už na základě těch čísel, na základě toho, o čem jsme se teďka bavili, vypadá to, že větrná energetika by se nám hodila, kdyby se rozvíjela více v České republice. V České republice se však rozvíjí určitě méně než ve zbytku světa. Čím to je, kde vidíte ty blokery a co jsou ty věci, které by se měly nebo které by se musely změnit, abychom měli více větrných elektráren v Česku?

Marek

Já si myslím, že ten hlavní problém je paradoxně softový a souvisí s informovaností a komunikací, byl založený na tom, že v letech po roce 2010, asi 10 let po roce 2010, vlády systematicky šly proti obnovitelným zdrojům nebo minimálně proti nim mediálně. Tenhle názor zůstal zakořeněný a myslím si, že vlády dnes musí pracovat, a nejenom vlády, ale všichni, kdo si uvědomují důležitost, musí pracovat na tom, aby se veřejné mínění změnilo. Nemyslím si, že by to měla být násilná změna, ale opravdu je to jenom o komunikaci. Každý, kdo má zkušenost s technologiemi jako je fotovoltaika nebo větrná energie, pochopí, že za nimi není nic ďábelského, čeho by bylo potřeba se obávat. Je to jenom o tom, aby se tenhle názor a informace dostaly ke všem zúčastněným v tom procesu. A aby se odblokoval rozvoj těchto technologií.

Co se týče toho potenciálu, když jsme se toho dotkli, tak vlastně v České republice technicky tady určitě existuje potenciál pro další obrovský rozvoj. Já jsem předtím zmínil takový ten jednoduchý přepočet, že by zde mělo být nebo by mohlo být 1,2 GW. K tomu technickému potenciálu – ve svazu moderní energetiky jsme pár let zpátky provedli studii ve spolupráci s Deloitte a z ní vyplývá, že ten technický potenciál je minimálně na úrovni 1,4 GW.

V tomto roce jsme nedávno představili návaznou studii, kde jsme se naopak zaměřili na to, jaké prostředky jsou vlastně vyčleněné. Dneska, když je tlak na rozvoj těchto zdrojů, máme (díky EU) v České republice výhodu v podobě modernizačního fondu, který disponuje obrovskými finančními prostředky a dalšími dotačními tituly. Deloitte se zaměřil na to, kolik z těchto dostupných prostředků by se dalo vlastně realizovat do roku 2030 s podporou nových instalací ve větru a došli k číslu 2 GW.

Myslím si, že je všechno nastaveno tak, aby ten vítr zde skutečně byl využíván. Racionálně to dává velký smysl a je důležité, abychom si to jako společnost uvědomili na všech úrovních, včetně státní správy, obcí, komunit a občanů. Aby zde nebyl dojem, že by to byl jen nějaký výmysl z Bruselu. Proto je potřeba provést tu komunikaci a myslím si, že máme prostor k tomu udělat to.

Petr

Když mluvíte o té společenské náladě, já jsem osobně potkal několik mýtů a dezinformací týkajících se větrné energetiky. Jeden z nich je, že větrné turbíny vydávají hrozný hluk. Teď sedíme tady pod větrníky a natáčíme podcast a je to bez problému, takže to asi není tak hrozné. Jaké další mýty a dezinformace jste potkal? A setkáváte se s nimi i tady ve Václavicích, například ve formě většího odporu veřejnosti?

Marek

Těch mýtů je celá řada, nebo minimálně několik. Vy jste zmínil ten hluk, tak to je jedna z takových častých otázek. Větrná elektrárna toho hluku příliš nenadělá. Kdyby dělala hluk, nefungovala by efektivně z hlediska výroby. Druhá věc je, že ten hluk se velmi rychle snižuje, protože se rozprostírá do koule a s třetí mocninou vzdálenosti významně klesá. Pokud stojíte od větrné elektrárny 500 m, už ani nevíte, že tam je. Dokonce bylo takové srovnání, že když stojíte 200 m od lesa a fouká vítr zhruba 6 m za sekundu, ten les nadělá stejný hluk jako ta větrná elektrárna. Hluk tedy není žádný problém.

Dalším typickým mýtem je, že větrné elektrárny jsou nebezpečné pro ptáky. Je potřeba toto téma řešit, nechci ho bagatelizovat. Nicméně je třeba si uvědomit, že úmrtí ptáků vlivem větrných elektráren rozhodně není mezi nejčastějšími příčinami. Mezi ty patří například srážky s dopravními prostředky, nárazy do vysokých budov s prosklenými fasádami atd. Nicméně je potřeba tyto vlivy prozkoumat a zvážit během povolování výstavby nového větrného parku. Pokud by byl nějaký zásadní ohled v tomto směru, mělo by se brát ohled na to při stavbě.

Typicky se provádějí zkoumání EIA a pozorování. V našem případě ve Václavicích jsme navíc dostali za úkol provádět monitoring ptáků po dobu pěti let po spuštění větrné elektrárny. Pro malé ptáky ani není větrná elektrárna žádný problém. Zvažují se tedy dvě skupiny ptactva: tažní ptáci nebo dravci a netopýři, pro které to problém být může. Tyto skupiny se zohledňují při povolovacím procesu. Pokud je elektrárna dostatečně vzdálena od hnízdišť netopýrů nebo tažných koridorů velkých ptáků, nemá to zásadní dopad.

Pak tam ještě bývají otázky světelného zatížení ve formátu flickru, což znamená nějaké stroboskopické efekty. Je potřeba je vyhodnotit během výstavby, a to se velmi snadno udělá, protože vznikají typicky při nízkých polohách slunce. Takže víte velmi dobře dopředu, v kterých směrech to nebezpečí hrozí. A tam je potřeba ohlídat pouze odstup od obytných budov, a to je zase dané normami, takže tam skutečně jakoby žádný velký problém celkově nehrozí.

A to jediné, co v podstatě je největším tématem, je vizuální efekt. To znamená, že v té krajině vyroste nějaký park, věž nebo věže. Ty věže samozřejmě mají nějakou výšku. Tady u nás ve Václavicích máme ty huby ve výšce 80 m a ty vrtule mají poloměr 50 m. Takže ty horní lopatky jsou někde ve výšce 130 m. V dnešním pojetí jsou to věže, které jsou na spodní hraně toho spektra, které se vyrábí. Dneska je 2 MW opravdu malá věžička a spíš se posouváme k výkonům kolem 4 MW. Ty věže samozřejmě jsou o něco vyšší a mají delší lopatky. Ale je potřeba férově říct, že výkon je závislý na ploše, kterou lopatka posbírá. V tom hraje roli druhá mocnina, takže když máte rozdíl mezi dvoumegawattovou a čtyřmegawattovou elektrárnou, tak ten rozdíl v poloměru není dvojnásobný, ale je spíše na úrovni, že tady vidíme lopatky o poloměru 50 m a ty čtyřmegawattové stroje mají třeba lopatky o poloměru 75 m, takže o něco to naroste, ale není to zase takové drama.

Takže když se tady bavíme o tom, že tady ta horní úvrať má třeba 130 m, tak u těch čtyřmegawattových bude třeba ve výšce 150, 160, 170 m. Něco takového. Takže ten vizuál je vlastně jediné, co de facto je k diskuzi, bych řekl, potom s tou místní komunitou, protože v té krajině vyroste nějaký nový prvek. My tady ve Václavicích, když jste se ptali na tu zkušenost, tak tady jsme měli to štěstí, že vlastně v rámci toho povolovacího procesu tady proběhla anketa mezi místními obyvateli s kladným výsledkem, to znamená, většina se vyjádřila, že souhlasí s tím parkem, takže to byla ta úvodní fáze. Pak samozřejmě v momentě, kdy jsme stavěli ten park, tak když už se tady začala pohybovat technika atd., tak zase byla trochu nervozita, jak to nakonec dopadne.

Hana

Přišla negativní fáze.

Marek

Tak, ano. A dneska ten park tady stojí a neregistrujeme tady žádný zásadní odpor nebo něco, že by obyvatelé byli proti němu.

Petr

Ještě slyším jeden takový, nechci říct mýtus, ale jako jeden takový protiargument, proč ne, a to je ta materialita vlastně té elektrárny. Někdo řekne, no, ale víte, kolik je potřeba betonu a oceli na postavení takové elektrárny? A to zase přece produkuje emise. Tak dokázal byste tohle nějak okomentovat?

Marek

Tohle je věc, která naopak u toho větru je velmi jednoduchá, protože existují studie, které potvrzují, že větrná elektrárna vloží do materiálu, výroby, dopravy a instalace energii, kterou si vlastně vrátí nebo dostane do nuly zhruba za osm měsíců provozu. Takže tenhle argument není absolutně relevantní.

Jak se staví větrný park

časová známka: 22:08

Hana

Mohli bychom se tedy dostat k tomu, jak vlastně takový větrný park vznikne, jak se to postaví, třeba klidně i na příkladu větrného parku ve Václavicích? Co je k tomu potřeba? Už jste naznačoval, začínalo to nějakým hlasováním v obci, ale co všechno to vlastně obnášelo?

Marek

Možná se vracíme trošku k tomu, proč větrné parky nevznikají v takové míře, jak si myslíme, že by asi byly potřeba. Základem tohoto procesu je právě na začátku povolovací řízení, které je u nás samozřejmě komplikovanější a zdlouhavější. Existuje celá řada možností, kde se ten proces může zadrhnout, zejména z hlediska vyjádření a zapojení různých sdružení. Je pravda, jak jsem již řekl, že to má dopad na vzhled krajiny, a proto se snažíme ve všech našich projektech být v souladu s místní komunitou. Komunikujeme, projednáváme a získáváme souhlas, protože je zřejmé, že bez minimálního souhlasu s plánem v daném místě se proces může neskutečně protáhnout. To samozřejmě znamená problémy s návratností investice, protože když do něčeho investujete peníze a energii a trvá vám to pak 5–10 let, což byly běžné případy v ČR, je to špatně. Proto je povolovací proces důležitý.

Já z tohoto ohledu velmi vítám dnešní snahu i ze strany politiků, zejména MŽP a MPO, kteří mají do toho nejvíce co mluvit, dívat se na ten proces a snažit se ho nějakým způsobem kultivovat nebo napřímit. Jsou to různé změny zákonů, které v této chvíli probíhají, je to celá řada a doufejme, že se to podaří a že ta cesta bude nějakým způsobem přímější.

V momentě, kdy už máte ten park povolený, tak pak už je vlastní výstavba poměrně jednoduchá, protože musíte vybudovat základy pro ty věže, to zahrnuje zemní práce a betonářské práce. Obvykle se to provádí tak, aby to přes zimu vymrzlo atp., ale za půl roku by to mohlo být hotové. Poté následuje instalace, která je velmi rychlá. V případě Václavic jsme začali s návozem technologie parku někdy v dubnu nebo možná v květnu roku 2017. V listopadu jsme pak park uváděli do plného provozu. Pro základní testy byl park připravený někdy v září. Celkově tedy výstavba trvá několik měsíců.

Petr

Když se podívám na tu věž, které části se vyrobí zde na místě a které části doveze nějaký obrovský kamion? Jak vlastně ta skládačka vypadá? Jednou jsem viděl dokument, kde stavěli ty offshorové elektrárny. Byly to obrovské kusy něčeho na pobřeží, které se tam dopravovaly nevím jak.

Marek

Tady vlastně jsou tři základní komponenty té technologie, a to tubus, gondola a lopatky. Ty se tady skládají na místě. Když mluvím specificky o Václavicích, je to příznačné, protože tady sedíme v oblasti, která se nazývá Trojzemí, kde se stýkají hranice České republiky, Polska a Německa. Tubusy se vyráběly v Siagu v Chrudimi v České republice, lopatky se sem dovážely z Polska a gondoly z Německa. Tohle spojení je symbolické, protože zahrnuje všechny tři dotčené regiony.

Ty tubusy jsou nějaké komponenty, které jsou dlouhé zhruba 15 m, takže to je standardní, řekněme, nadrozměrný náklad, který se doveze.

Gondola je poměrně těžká, ale není to tak složité, protože je malá. Z hlediska transportu byly rizikovější lopatky, protože ty se musí vyrobit jako jeden 50 m dlouhý list, který je potřeba transportovat. Před samotným transportem si tady transportní firma několikrát projela trasu a mapovala si poloměry zatáček, sklony svahu atd., aby měla přesný přehled. Chtěla mít jistotu, že v žádné zatáčce nebude stát strom nebo něco podobného. Někdy bylo potřeba trasu upravit, ale nakonec se to podařilo. Lopatka samotná váží asi osm tun, což není zásadní z hlediska váhy, ale je to důležité z hlediska délky. Když se na místě všechno sešlo, stačila už jenom práce jeřábů, které to celé sestaví.

Nejdříve se postaví celá ta věž, tak jak ji vidíte, a pak vlastně je perioda, kdy běží, já nevím, jestli to bylo dva nebo tři měsíce, kdy běží to vnitřní vystrojování těch elektročástí, které se tam doinstalovaly jakoby na závěr, ale tenhle vlastní skelet, který máte tady před očima, tak vlastně skutečně vznikl velmi rychle.

Taková jako nejzajímavější, bych řekl, divácká část v tomhle smyslu, je instalace toho rotoru, protože tak, jak to tady vidíte, tak si představte, že to je, řekněme, otáčející se fotbalové hřiště a funguje to tím stylem, že ho tady složili vlastně na zemi, ten rotor. Všechny tři lopatky tam přimontovali a potom jeden obrovský jeřáb celou tu vrtuli, tak jak ji vidíte, vlastně zvedl a bylo potřeba se trefit úplně přesně jakoby na tu gondolu a namontovat ji tam, takže to bylo jako, bych řekl, divácky nejzajímavější. Je potřeba to samozřejmě dělat za absolutního bezvětří, aby to s tím nějak nekejvalo atd., ale všechno se to povedlo, jak je vidět.

Hana

Legrační je, že se musí stavět větrná elektrárna během bezvětří v místě, kde logicky často fouká.

Marek

Proto se ty parky instalují nějak přes léto, kde ten vítr tolik nefouká. A pro nás je to vlastně ideální, abychom to potom na ten podzim, což se nám povedlo, prostě v listopadu spouštěli. A to je přesně ta sezóna, kdy ten vítr začíná foukat, kdy to funguje.

Hana

Já bych se ještě chtěla zeptat, jak je to vlastně tedy s místními pozemky? Ta pole okolo jsou také vaše, nebo vám patří jen část okolo toho větrníku?

Marek

Nám tady vlastně nepatří žádný pozemek, ta pole kompletně patří místnímu zemědělci a pouze ty části, na kterých ty větrné turbíny stojí, jsou v katastru oddělené. Máme na ně nějaká věcná břemena atp. Ale to je důležitá otázka, jak moc vlastně ovlivňuje tu krajinu, protože když si vezmete tu plochu, na které se větrný park Václavice rozprostírá, je to zhruba 1,5 kilometru čtverečního, a když se podíváme na to, kolik ty věže skutečně v té krajině zabírají místa nebo půdy, je to ani ne 1 % a na zbytku toho prostoru dál nerušeně probíhá ta zemědělská výroba tak, jak tady byla předtím, čili si myslím, že je to velmi pozitivní faktor větrné energetiky, že je schopná vyrábět a přitom vlastně do toho využití území nějak významně nezasáhne.

Česká větrná legislativa

časová známka: 32:50

Petr

Vy jste mluvil o těch povolovacích procesech, že to není vždycky jednoduché, že je to něco, co se může protáhnout. Tak, jak je na tom česká legislativa, jestliže umožňuje výstavbu větrných elektráren. Jak moc dobře, jak moc to podporuje, jestli existují nějaké zákony, které by bylo potřeba změnit nebo upravit, aby to šlo rychleji, atp.

Marek

Stávající stav, a teď teda pomíjím možná i ty věci, které se změnily od začátku letošního roku, tak ten stav do konce loňského roku byl právě jakoby nevhodný z toho důvodu, že to umožňovalo de facto zablokovat ty záměry a opakovaně, třeba i po nějakém projednání atd. To znamená, celé se to mohlo protahovat velmi dlouho a navíc ty blokace byly takové, že se velmi obtížně řešily nebo odstraňovaly.

Dneska s tím výhledem, který máme před sebou, to jenom právě kvituju, že už se ty změny dějou, tak vlastně se blížíme snad k době, kdy za prvé ty stavby energetické tohoto typu jsou vlastně jistým způsobem chápány jako veřejný zájem, protože je jasné, že ta energetika je potřebuje, abychom byli soběstační, proto abychom mohli dekarbonizovat atd. Takže je tam celá řada jaksi pozitivních věcí už v tomhle smyslu odehraná a zároveň teď s tím, jak se připravuje i vlastně úprava stavebního zákona, jednotný Stavební úřad a tak, tak snad se dočkáme té doby, kdy to bude posuzovat nějaká skupina lidí, kteří s tím budou mít zkušenost, budou to posuzovat racionálně a bude šance prostě to nějakým způsobem zrychlit.

To, co dneska navíc probíhá na MŽP, je aktuální diskuze o tzv. akceleračních zónách. Ministerstvo životního prostředí si dalo za cíl podpořit větrnou energetiku a ve spolupráci s odborníky vytipovat v České republice akcelerační zóny. Tyto zóny mají usnadnit povolovací proces pro investory v této oblasti. Cílem je, aby povolovací proces v rámci akcelerační zóny byl velmi rychlý, aby bylo jasno do jednoho roku, zda je projekt schválen nebo ne. Toto je v souladu s limity stanovenými evropskou legislativou. Tímto se snaží vytvořit příznivé investiční prostředí a umožnit investorům se do projektů zapojit.

Petr

Možná jenom pro srovnání, vy jste předtím nezmínil, kolik vlastně trval třeba tady ve Václavicích ten povolovací proces předtím, než se koplo do země, jak se říká.

Marek

Tady je tedy potřeba říct, že jsme u tohoto parku nebyli od samého začátku. Vstoupili jsme do toho v momentě, kdy už ten development byl téměř hotový. Nicméně časová osa, tedy délka, nesouvisela úplně s povolovacím procesem. Byla tam fáze, kdy původní developer hledal finanční prostředky pro realizaci, což se mu úplně nepodařilo. Poté hledal někoho jiného a v té fázi jsme do toho vstoupili my. Pro zajímavost, původní start developmentu byl někdy v roce 2006 nebo 2007. Po 10 letech došlo k reálnému spuštění.

Petr

Tak to je rozdíl oproti tomu jednomu roku. My vám moc děkujeme za rozhovor a váš čas, moc.

Marek

Děkujeme taky.