48: Vlny veder – co o nich víme a jak je ve zdraví přežít

Tento přepis byl pro lepší čitelnost gramaticky a stylisticky upraven. V případě, že potřebujete doslovné citace, ověřte si je přímo v nahrávce.

Hana

Milí posluchači, asi jste si také všimli, že venku je zase pořádné vedro. Výrazně teplejších dnů v Česku přibývá. Mluvíme konkrétně o dnech, kdy je alespoň o pět stupňů více než je v daný den běžné.

Petr

Zatímco v šedesátých až osmdesátých letech bylo v Česku takových dní asi 40 ročně, od osmdesátých let do konce století to bylo již 60 ročně a mezi lety 2000 a 2020 už téměř 80 ročně.

Hana

V rámci brífinku pro novináře ohledně vln veder, který nedávno organizovala Fakta o klimatu, jsme oslovili čtyři odborníky z různých oborů, aby nám vysvětlili nejen to, jak vlny veder vznikají, ale také jaká zdravotní rizika vlny veder způsobují.

Petr

Ptali jsme se také, jak dlouho dopředu dokážou meteorologové vedra předpovídat, a také jsme diskutovali o tom, jak souvisí vlny veder se změnou klimatu a jak tuto souvislost vědci zkoumají.

Hana

Jako první jsme se bavili s Tomášem Šebkem z organizace Lékaři bez hranic, který má zkušenosti z misí v afrických zemích, ve kterých se vlny veder ve zdravotnictví projevují velmi výrazně. My se ovšem zaměříme lokálně, a to na zdravotní rizika a doporučení během veder v Česku.

Tomáš Šebek: Jak vedro ve zdraví přežít

časová známka: 01:20

Tomáš

Dlouhodobě se ve studiích prokazuje, že vedro má neblahé účinky na zdraví organismu, a to nejenom na zdravé lidi, které může vlastně postihnout od nějakých křečí, přes dehydrataci, vyčerpání až po úpal, ale zejména nemocné. Například vědecké studie proběhly už i na území České republiky, které zmiňují souvislost třeba kardiovaskulárních onemocnění se zvýšenou teplotou, respektive vlny veder a jejich negativní účinek na lidi trpící onemocněním srdce.

Petr

O jakých vlnách veder mluvíme, když hovoříme o jejich nepříjemných zdravotních dopadech? Jedná se o běžné léto, které překračuje určitou teplotní hranici? Jako lékaři, kdy považujete vlnu veder za nebezpečnou?

Tomáš

Nebezpečné je to teplo v momentě, kdy to způsobuje právě nějaké zdravotní komplikace. Úpal můžete dostat v momentě, kdy prostě vám připadá, že léto probíhá normálně v pořádku a je to tzv. normální léto. To znamená, že určení této hranice je trošku složitější. Nicméně teploty nad 35 stupňů jsou nebezpečné obecně v populaci pro všechny a zejména pro ty, kteří už do toho vstupují s nějakým handicapem, ať už jsou to zdravé malé děti nebo senioři. A pak, jak jsem říkal, lidé, kteří mají třeba onemocnění srdce, dýchací onemocnění, lidé, kteří pracují venku anebo v provozech, které nemají klimatizaci atd. Těch rizikových skupin je tam více.

Petr

Jak se vlastně lidské tělo vypořádává s vedrem? Když je horko, začneme se potit. Pot se odpařuje z naší kůže a tím nám pomáhá ochladit se. Tento proces je přirozené ochlazování. Pokud však horko přetrvává a pocení nestačí, jak se s tím pak tělo vyrovnává?

Tomáš

Rozhodně se s ním vypořádává mnohem hůře než se zimou. Bude to jedna z mých otázek na přítomné novináře, protože se zimou se vždycky vypořádáte tak, že se můžete oblékat. Ale v momentě, kdy svléknete poslední vrstvu, pak už vám zbývá jen kůže a dál už to nejde. A pokud prostě lidský organismus není schopný to uchladit, kdy jedna z nejefektivnějších metod, jak vlastně chladit lidské tělo, je odpařováním tím, že se potíme, tak v ten moment začíná problém. Protože organismus začíná přehřívat a s tím souvisí všechna ta onemocnění, respektive zdravotní rizika, o kterých jsme mluvili a budeme mluvit.

Petr

To teplo samo o sobě je jedním faktorem. Avšak když se spojí s vysokou vlhkostí vzduchu, což v České republice asi tak moc nehrozí, ale v jiných částech světa, jako například v Indii, se stává velkým problémem. Můžete okomentovat, jaké další faktory mohou ještě zhoršit dopady vlny veder na lidský organismus?

Tomáš

Já možná bych zmínil souvislost mezi teplotou a vlhkostí jako komplexní problém. Může se jednat o situace, kdy některé oblasti, jak jste zmínil, nemají dostatečné prostředky a finance na to, aby se připravily na extrémní vlny horka. Zejména v chudých a rozvojových zemích nemají technické prostředky, které by jim umožnily čelit takovýmto výzvám. To pak samozřejmě má dalekosáhlé dopady nejen na zdraví jednotlivců, ale také na kvalitu ovzduší, vody a šíření infekcí, které v těchto oblastech mohou vzniknout. Například evidujeme nárůst malárie v souvislosti se zvyšující se celosvětovou teplotou. Malárie je jedno z onemocnění, které každý rok ohrožuje miliony lidí po celém světě. Proto je třeba si uvědomit, že se jedná o komplexní problém a souvislost mezi teplotou a vlhkostí není jednoduchá.

Petr

Takže to, co říkáte, je vlastně to, že zvyšování teploty není problém pouze kvůli vedru samotnému, ale také proto, že se pak lépe šíří další nemoci atp.

Tomáš

Anebo to je obrovská zátěž vlastně pro celý systém. Vezměte si, že i u nás v rozvinuté zemi budeme mít problém s tím, jak tomu čelit, protože bude vyšší nárůst lidí, kteří s vedrem budou mít přidružené choroby nebo zhoršující se třeba chronická onemocnění, což pak znamená vyšší finanční nároky na nemocnice a zdravotnická zařízení, která musí být na to vybavená. Vezměte si, kdybyste dneska se podívali do českých nemocnic, jak jsou třeba vybaveny klimatizací atd. To je prostě velký problém a bude se to vlastně týkat všech. Klima je globální.

Petr

Vy jste trochu hovořil o systému zdravotnictví a teď bych se chtěl dostat k tomu, jestli máte v hlavě nějaká data, nějaká čísla o tom, jak velkou část populace třeba postihuje vlna veder, jak velké jsou ty rizikové skupiny a jestli máme nějaká, a teď nevím přesně, jaká data se sledují ve zdravotnictví, ale jestli třeba při takové vlně veder je vyšší počet výjezdů sanitky nebo vyšší počet hospitalizovaných lidí, vyšší úmrtnost třeba, kterou bychom mohli popsat.

Tomáš

Půjčil bych si statistiky Světové zdravotnické organizace, která předpokládá, že mezi lety 2030 a 2050 dojde k přibližně 250 000 úmrtím nebo nadúmrtím způsobeným vysokými teplotami. A toto číslo může být ještě více astronomické, pokud jde o zhoršení chorob, ať už se jedná o přímé účinky tepla nebo o lidi s cukrovkou, vysokým krevním tlakem nebo zmíněnými srdečními a plicními onemocněními. Tato čísla jsou tedy obrovská a populace je mezi lety 2030 a 2050 nepochybně pocítí.

Petr

Můžete na závěr zmínit nějaké rady lékaře ohledně toho, jak se chovat během vlny veder? Například, jak se starat o sebe, pokud patříte do rizikové skupiny, jako jsou starší lidé nebo rodiny s malými dětmi.

Tomáš

Stoprocentně se nevystavujte zbytečně teplu. Obecně to asi napadne každého, což znamená nevycházet, pokud jste zdravý sportovec, tak ideálně omezit sport v době, kdy je sluneční žár nejvyšší. Dostatečná hydratace je také důležitá, to asi napadne každého. Jedna věc, o které jsem třeba nevěděl a načetl jsem si, je, že nad 35 °C se nedoporučuje zapínat větrák, protože to může potencovat účinky tepla a výrazně zhoršit zdravotní stav. Doporučuje se také nepoužívat v domácnostech věci jako elektrická trouba.

Pokud jde o děti a seniory, rozhodně je nevystavujte extrémním teplotám. Pokud můžete, využijte veřejné prostory, které jsou klimatizované, jako jsou prostory hromadné dopravy, knihovny atd., kde klimatizace běží. Naopak se nedoporučuje konzumovat alkohol a těžká jídla. Samozřejmě každého asi napadne, že se nebude příliš oblékat, ale není to tak automatické. Existují materiály, které nepomáhají odpařování, jako je umělá látka nebo flanel. Zmiňoval jsem, že je to nejefektivnější způsob. To jsou asi v kostce rady, které jsou celkem racionální a selským rozumem, ale přesto je dobré si je uvědomit.

Ondřej Lhotka: Více o vlnách veder jako takových

časová známka: 08:23

Hana

O tom, co vlastně vlny veder jsou a jak se projevují v Česku, jsme si povídali s Ondřejem Lhotkou, klimatologem z ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky. Ptali jsme se na to, jak se vlny veder vlastně definují.

Ondřej

Těch přístupů je několik, hlavně nás zajímá, na jakém území tu vlnu veder budeme zkoumat. Pokud budeme zkoumat čistě vlnu veder pro střední Evropu nebo Českou republiku, tak nám bude stačit nějaká jednoduchá definice, řekněme, pokud přes den dosáhne teplota 30 °C. A teď, pokud budou ty dny třeba tři v řadě, můžeme považovat ty dny za vlnu veder. Pokud bychom se dívali v nějakém širším kontextu, například na celou oblast střední Evropy, tam se podnebí trochu liší. V Alpách jsou běžné letní teploty jinde než v Maďarsku, tak je potřeba si tu teplotu, tu prahovou teplotu, určit z nějakého statistického rozdělení letních teplot.

Petr

To znamená samozřejmě, že teploty v Itálii budou během vlny veder vyšší než teploty během vlny veder v České republice. Co to tedy znamená, když máme v Česku 30 stupňů? A jak vypadá vlna veder v Indii v porovnání s tím? A jaké jsou teploty v oblastech světa, kde je situace zcela odlišná?

Ondřej

No, my máme, řekněme, trochu štěstí, že u nás ty vlny veder jsou většinou spojené i se suchým vzduchem, takže dosahujeme i teplot kolem třiceti nebo dokonce pětatřiceti stupňů. Rekordní teplota byla naměřena v Dobřichovicích a dosáhla 40,4 °C. Tyto teploty nebyly spojené s extrémně vysokou vzdušnou vlhkostí. Naopak v Indii, před příchodem monzunu, mohou být teploty opravdu vysoké. Navíc, díky tomu, že indický oceán je relativně blízko a vzduch je nasycený vodní parou, jsou vlny veder v Indii spojené i s velmi vysokou vzdušnou vlhkostí. To je pro lidský organismus velice zatěžující a nebezpečné.

Petr

Můžou se takto nebezpečné vlny veder vyskytnout i u nás? Nebo když se nyní budeme bavit o budoucnosti, hovoří se obecně o tom, že s klimatickou změnou se pravděpodobně zvýší jejich intenzita, frekvence a podobně. Zvýší se zároveň jejich nebezpečnost, nebo i charakter, například doplnění s vysokou vlhkostí a podobně?

Ondřej

Tak ta nebezpečnost je trošku složitější s tím, protože člověk se dokáže adaptovat a nejenom si zvyknout na vedro, ale třeba i přijmout nějaká technická opatření, jako je klimatizace. Stále více nemocnic má klimatizaci, stále více domácností má klimatizaci, takže to nemusí znamenat, že s narůstající teplotou, délkou a četností vln veder, o kterých se již mluvilo, budou narůstat zdravotní komplikace ve společnosti.

Petr

Protože budeme lépe adaptovaní.

Ondřej

Ano. To samé může platit třeba u budov. Pokud se ty technické normy změní pro stavbu budov tak, aby ty budovy lépe snášely vysoké teploty, tak ty dopady nemusí být horší, ale musíme být schopní na to reagovat, a měli bychom reagovat poměrně brzy a účelně.

Petr

Mohl byste udělat takový přehled, co se týká vln veder a jejich intenzity a četnosti v minulosti, současnosti a předpovědi do roku 2050 a 2100?

Ondřej

Takové nejvýraznější léto v poslední době bylo léto roku 2015, kdy tady byly opravdu asi tři nebo čtyři výrazné epizody vedra. K tomu tady panovalo poměrně velké sucho. Takové intenzivní léto jsme od roku 1940 nebo od roku 1950, kdy máme dostatek dobrých dat, která můžeme zkoumat, nezažili. Opravdu za posledních 70 let tady tak extrémní léto nebylo. Existují práce lidí, kteří se zabývají paleoklimatologií, které naznačují, že toto období bylo nejextrémnější za posledních několik století v České republice. Co se týče budoucnosti, vychází to tak, že i tady budou taková léta poměrně vzácná, ale nebude to událost, která nastává třeba jednou za 100 nebo za 200 let, ale řekněme jednou za 10 let. Takže budoucí generace to nezažijí tak, že tady to léto zažijí jednou za život, jestli vůbec, ale řekněme pětkrát, šestkrát, možná i vícekrát za život.

Petr

Je nějaký rozdíl v tom kdy ta vlna veder nastane? Dokážu si představit, že když je velmi teplé počasí v lednu, tak je to jedna věc. Ale možná je to jiné v červnu, srpnu nebo v září. Jsou v tom nějaké rozdíly?

Ondřej

Pokud se budeme bavit o rozdílech ve zdravotních dopadech na populaci, jsou považovány za nebezpečnější vlny veder v červnu, dokonce i v květnu. Vlastně člověk po zimě si odvykne vysokým teplotám a to může mít daleko větší zdravotní dopad. Naopak vlny veder v srpnu jsou poměrně méně výrazné, co se týče zdravotních dopadů. Jsou závislé na těch teplotách a na délce a dalších faktorech, ale bývají méně výrazné než na začátku léta.

Petr

Už jsme zvyklejší na to vedra.

Ondřej

Tak. Dalo by se říct, že už jsme odhodili svršky po zimě konečně.

Petr

Existuje podobný rozdíl i například v případně vysokých nočních teplot?

Ondřej

Na člověka to má vliv určitě, pokud nemáte klimatizaci v místnosti nebo alespoň v ložnici, tak ty noční minima nebo vysoké noční teploty mohou být daleko větším problémem než vedro přes den. To je proto, že v noci by si člověk měl opravdu odpočinout, dobře se vyspat a pokud je v ložnici 25 stupňů a více, tak se to neděje moc dobře pro většinu lidí.

Michal Žák: Vedro a předpoběď počasí

časová známka: 14:07

Hana

Naším třetím hostem je meteorolog Michal Žák z katedry fyziky atmosféry matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Možná ho znáte i z předpovědi počasí v České televizi. Povídali jsme si o tom, jak vznikají vlny veder v Česku a jak dobře je dokážeme předpovědět.

Michal

České vlny veder vznikají nejčastěji při přílivu velmi teplého vzduchu, který se k nám dostává z jižního sektoru, řekněme zhruba od jihovýchodu, jihu až jihozápadu. Děje se tak většinou při situaci charakterizované výskytem tlakové výše někde východně od České republiky a současně se často vyskytuje nebo nachází brázda nízkého tlaku vzduchu nad západní Evropou a mezi těmito dvěma tlakovými útvary se právě do České republiky dostává ten velmi teplý vzduch.

Petr

Jak dlouho dopředu nebo jakým způsobem vlastně dokážeme předpovědět, že taková vlna vedra přijde?

Michal

Jedná se o dny, to znamená, taková ta horní hranice, řekněme, kdy má smysl se bavit o tom, že ta předpověď už má naději na úspěch, je, řekl bych, tak kolem těch 6-8 dnů. Samozřejmě jsou situace, kdy to může být ještě o něco dále nebo déle do budoucnosti, ale zhruba těch 6-8 dnů je taková hranice, kdy se začíná vlastně zvyšovat pravděpodobnost té předpovědi natolik, že už má smysl ji brát vážně. Potom kolem těch pěti dnů dopředu už se začínají rýsovat konkrétnější obrysy té podoby počasí, kdy už opravdu lze říci, že ta vlna veder s největší pravděpodobností dorazí. Nicméně příslušné upozornění nebo varování asi má smysl vydávat tak 2-3 dny před tím nástupem.

Petr

Mluvíte o varování, tak jakým způsobem vlastně funguje tato komunikace a jestli probíhá i nějak specificky k nějakým zranitelnějším skupinám obyvatel?

Michal

Takovým garantem těch výstražných informací u nás je Český hydrometeorologický ústav, který vydává příslušná varování nebo výstražné informace. Ty jsou potom distribuovány prostřednictvím České televize, médií internetových a dalších veřejnosti. Těch kanálů je opravdu velké množství a myslím si, že zasáhnou veškeré potenciálně ohrožené skupiny obyvatel, včetně zejména starších jedinců, kteří jsou v tomto případě zranitelnější, a samozřejmě dětí. Tam je to trochu více na rodičích nebo učitelích, kteří o ně pečují, aby věnovali pozornost těmto informacím a příslušným doporučením.

Ondráš Přibyla: Vlny veder a změna klimatu

časová známka: 16:48

Hana

Náš čtvrtý rozhovor se týká toho, jak vědci zkoumají, jak daná vlna veder souvisí nebo nesouvisí s klimatickou změnou. O tom jsme si povídali s Ondrášem Přibylou, zakladatelem projektu Fakta o klimatu.

Petr

Dnešní věta už dokáže poměrně dobře posoudit, jestli za nějakou extrémní událost typu vlna veder, o kterých se tady dneska bavíme, může nebo nemůže klimatická změna, případně do jaké míry. Ondráši, otázka na tebe, jakým způsobem se to vlastně zjišťuje?

Ondráš

Jádro této vědy spočívá ve srovnání modelovaného klimatu s klimatickou změnou a bez ní. Klimatologové tedy vezmou současná data a ověří si, že modely, které použijí tato data, jsou schopny je replikovat. Poté spustí model s fixním klimatem po několik tisíc let, tedy bez přidání skleníkových plynů do atmosféry, a poté s těmito plyny. A pak dívají na to, zda se extrémní události vyskytují častěji nebo ne. To je to, co dnes můžeme dělat, zatímco před 10 lety nebyly modely tak přesné a vyžadovaly dlouhé výpočetní časy. Tento posun ve vědě se odehrál za posledních 10 let. Je důležité si uvědomit, že modelování má své nejistoty, ale zároveň jsou tyto nejistoty dostatečně malé na to, abychom mohli vyloučit tvrzení, že klimatická změna nemá žádný efekt.

Petr

Jsou nějaké události, kdy naopak atribuční studie dokázaly, že klimatická změna na to neměla vliv, případně byl vliv zanedbatelný?

Ondráš

Určitě ano. A je vlastně dobré si připomínat i tyto příklady, aby to nebylo jen jednoduchým titulkem, že klimatická změna může za všechny potíže, které ve světě máme. Existují události, u kterých atribuční studie ukazují, že klimatická změna nemá vliv nebo má malý nebo příliš složitý vliv, abychom to mohli jednoduše říct. Příkladem je sucho na Madagaskaru, které se projevilo, pokud si správně pamatuji, v roce 2021. Ukazuje se, že klimatická změna v tomto případě neměla vliv a podobná sucha by přicházela s podobnou intenzitou i ve světě bez klimatické změny. Jde prostě o to, že sucha v Africe občas nastávají a v tomto konkrétním případě nelze říct, že by to bylo obzvlášť výjimečné.

Petr

Když se dělají atribuční studie, typicky například o vlnách veder, o kterých se tady teď bavíme, kolik z nich je díky klimatické změně intenzivnějších a kolik z nich právě vychází, že vlastně moc ne? Že bychom tu podobné počasí zažívali i bez klimatických změn.

Ondráš

V případě vln veder je jednoznačné, že každá vlna veder je podstatně ovlivněna klimatickou změnou. Tyto vlny přicházejí častěji a jsou intenzivnější. Údaje se trochu liší v závislosti na konkrétních vlnách veder, ale pokud se zaměříme na extrémní příklady, jako je vlna veder z letošního dubna ve Španělsku nebo vlna veder z roku 2021 v Kanadě, kdy na stejné rovnoběžce jako Praha byly teploty přes 50 stupňů po několik dní a následovaly rozsáhlé požáry, je zřejmé, že obě tyto události jsou velmi vzácné a ve světě bez klimatické změny by prakticky nemohly nastat. Existují také vlny veder s teplotami kolem 40 stupňů, jako například v Londýně minulý rok. V tomto případě ukazují data, že klimatická změna udělala tuto událost desetkrát častější, což naznačuje její vliv, i když není tak extrémní. Nicméně platí, že prakticky vždy jsou vlny veder ovlivněny klimatickou změnou a jako její důsledek jsou silnější a častější.