45: Pod proudem: Jak se vyznat ve změnách energetického zákona?

Tento přepis byl pro lepší čitelnost gramaticky a stylisticky upraven. V případě, že potřebujete doslovné citace, ověřte si je přímo v nahrávce.

Petr

Dnes vám pustíme epizodu podcastu Pod proudem, která se zabývá změnami v energetické legislativě, a navážeme tak další částí z energetické série.

Hana

Téma energetické legislativy jsme chtěli pokrýt sami a dokonce jsme chtěli oslovit stejné hosty. Ale pak jsme objevili podcast „Pod proudem“ a řekli jsme si, proč točit něco znovu, co už existuje.

Petr

My tímto moc děkujeme podcastu Pod Proudem, že nám půjčil svou epizodu. Pokud se vám bude líbit, rozhodně si poslechněte i další epizody, které najdete klasicky ve všech podcastových aplikacích.

Ondřej

Dnes si budeme povídat o změnách v legislativě. Ve studiu je se mnou dvojice právníků. Vítám Pavla Douchu a Luďka Šikolu, partnery právní kanceláře Doucha Šikla advokáti.

Loňský rok byl, co se týče energetické legislativy, hodně překotný a nabitý. Dočkali jsme se například schválení novely Lex OZE 1, která upravila pravidla pro stavbu obnovitelných zdrojů energie. Evropská unie také schválila revoluční legislativu. Diskutovalo se také o stále připravované novele Lex OZE 2, která má umožnit vznik komunitní energetiky. Jak to zpětně hodnotíte? Jaký byl vývoj a co se podařilo v té krizové době prosadit, pane Šikolo?

Změny jsou pozitivní, ale ČR je stále pozadu

časová známka: 02:25

Luděk

My jsme v energetice a energetické legislativě zvyklí na její dynamiku. Když si vezmu třeba energetický zákon už byl od svého schválení v roce 2000 novelizován snad třicetkrát, stejně tak zákon o podporovaných zdrojích už byl mnohokrát novelizován, takže překotnost je v energetické legislativě úplně normální. To, co si myslím, že se loni začalo dařit a je významné, je, že se skutečně podařilo schválit něco, co by asi bez té ruské války a bez té hrůzostrašné doby nebylo možné. A to skutečně prolomit některá tabu a umožnit zrychlený rozvoj obnovitelných zdrojů, vlastně stanovit, že obnovitelné zdroje energie máme vystavět a máme je provozovat ve veřejném zájmu. Takže v tomhle směru si myslím, že došlo k velkému pokroku.

Uvidíme samozřejmě ještě, jak v České republice budeme schopni tyto zákony aplikovat a převést do praxe. Jinak si myslím, že vláda věnuje v energetice mnohem větší pozornost než v minulosti, což je zřejmé z velkého růstu cen energií. Na to vláda musela reagovat z hlediska sociálního a energetické bezpečnosti. Potřebujeme prostě domácí zdroje, takže musíme uvolnit jejich vývoj. Mně se například líbí, že ve zpřesnění nebo novelizaci programového prohlášení vlády se vláda zaměřuje na ty domácí lokální zdroje. Výslovně je tam například stanoveno, že se zvýší podpora bioplynu, biometanu a vodíku. To si myslím, že je ten správný směr, protože jak v elektřině, tak v plynu, to jsou domácí zdroje, kterými si můžeme výrazně pomoci v té soběstačnosti.

Ondřej

Změny legislativy vedly k výraznému posunu v oblasti obnovitelných zdrojů, které jsou hlavním tématem našeho podcastu. Jak zásadně se tedy změnily podmínky pro provoz a výstavbu nových zdrojů?

Luděk

Jak jsem říkal, měl by se uvolnit a zrychlit a prolomit ten absolutně zaťatý vývoj obnovitelných zdrojů. Mělo by být snazší s nimi projít povolovacím procesem přes stavební úřad a mělo by být umožněno umisťovat obnovitelné zdroje elektřiny nebo tepla do území, kde to dosud nebylo možné. Konkrétně jde o to, že bychom měli být schopni umístit například fotovoltaickou elektrárnu i do nezastavěného území. Jak říkám, bojíme se, že a už víme, že ta aplikační praxe je mnohem komplikovanější a složitější, a tam ta změna v přístupu úřadů a úředníků bude určitě delší, než byla rychlost změny legislativy.

Ondřej

Říká Luděk Šikola. A my si tedy ty jednotlivé body ještě rozebereme. Ale co vy, pane Doucho, jak to hodnotíte? Vnímáte to také pozitivně, nebo jste k těm změnám a pokroku trochu kritičtější?

Pavel

Určitě je pravda to, co říkal můj kolega, a je třeba vyjádřit určité uznání vládě, Poslanecké sněmovně a senátu za to, že schválili tyto změny a prosadili je. Avšak u té energetické legislativy máme jeden problém. Jako Česká republika jsme celkově pozadu už více než 2,5 roku s přijímáním naprosto zásadních opatření a institutů do energetiky, které po nás chce i Evropská unie. Jako součást Evropské unie máme dokonce i energetickou unii, a pravidla by měla být ve všech členských státech stejná. Takže prostě stále v roce 2023 nemáme v energetickém zákoně zakotveno, co to je akumulace a jak se dá používat, nemáme zakotveno, co to je agregace flexibility. To je takové složité slovo, ale v zásadě to znamená, že by každý měl mít do míry možností, které má schopnost podílet se na zvýšení nebo snížení své spotřeby nebo výroby, pokud má nějaký obnovitelný zdroj, například na střeše, na vyrovnávání výkyvů soustavy prostřednictvím nějakých celků společností, které to budou zaštiťovat a zahrnovat jako službu, která se soustavě poskytuje. To jsou věci, bez kterých prostě technicky vyšší míra penetrace obnovitelných zdrojů v energetice nenastane, protože obnovitelné zdroje nám vytvářejí nerovnováhu a bez akumulace a agregace jich tady prostě nemůžeme nastavit tolik, aby to významným způsobem pokrylo nějakou významnější část spotřeby energie v České republice.

Ondřej

No a když se zaměříme na ty konkrétní změny, které se podařilo prosadit, zejména tedy v rámci té novely nazývané Lex OZE 1, jak zásadně se tedy podle vás změní anebo usnadní budování nových zdrojů a provoz těch stávajících?

Novela 50-50-50 a nové trendy

časová známka: 07:40

Pavel

Část té novely nazývám novela 50–50–50, což jsou klíčové parametry některých z těch opatření, která novela zavádí. První 50 znamená, že licenci na výrobu energie potřebujete od účinnosti novely, tedy zhruba od začátku února, pouze v případě, že stavíte zdroj s výkonem větším než 50 kW. To už je zdroj, který, pokud mluvíme třeba o fotovoltaice, několikanásobně pokryje potřeby rodinných domů a vystačí si s ním i většina bytových domů. Bude to také smysluplné pro některé podniky, které by si chtěly na svých střechách postavit fotovoltaické elektrárny.

Dříve byl limit 10 kilowattů, takže je zřejmé, že toto je významné zjednodušení, zejména pokud jde o administrativu spojenou s licencí. Pokud jste byli držitelem licence, stali jste se podnikatelem v energetice a museli jste vést účetnictví, platit daně a řešit všechny záležitosti spojené s podnikáním. Nyní to bude platit pouze pro výroby s výkonem vyšším než 50 kW.

Druhý limit se týká umístění nových zdrojů na volných plochách. Pokud si někdo například chce postavit dřevěnou konstrukci na zahradě, na níž umístí fotovoltaické panely a bude pod ní parkovat auto, aby na něj nepršelo, nebude potřebovat územní rozhodnutí. Pokud výkon této výroby nepřesáhne 50 kW, třetí limit se týká stavebního povolení. To se týká spíše instalací na stávajících budovách, jako je například fotovoltaika na střeše rodinného bytového domu nebo podniku. Dříve byl limit pro nutnost vyřídit si stavební povolení 20 kW, ale nyní je to 50 kW. Existují však situace, kdy tato pravidla neplatí, jako například při kulturních památkách, památkových rezervacích a ochranných pásmech, kde je stále potřeba získat závazné stanovisko orgánů památkové péče. Stejně tak se to týká požární bezpečnosti, která je stále důležitá a musí být dodržována, i když není potřeba stavební povolení.

Ondřej

Zmínil jste, že ta padesátikilowattová výroba již pokryje několikanásobně spotřebu běžného rodinného domu. Průměrné výrobní kapacity pro rodinné domy jsou však dnes, pokud se nemýlím, kolem 7 kW, takže jsou stále pod tou minulou desetikilowattovou hranicí. Pro koho je tedy tato novela nejvýhodnější? Jsou to skutečně firmy, nebo třeba i bytové domy, které již mohou provozovat společné výrobní zdroje.

Pavel

Typicky si myslím, že to budou bytové domy. Samozřejmě záleží ještě na spoustě dalších okolností, mimo jiné na přístupu distribučních společností, zda se budou zvyšovat instalované výkony i u těch fotovoltaik na rodinných domech. Protože trend je vyšší míra prodeje elektromobilů a jejich využití, je potřeba je někde nabíjet, kde jinde než nejlépe doma a nejlépe z vlastní vyrobené elektřiny. A na to vám těch 7 kW už stačit nebude.

Ondřej

Jedna věc je tedy schválení nové legislativy, druhá věc je její uvedení do praxe. Jak to dnes vypadá s přístupem třeba stavebních úřadů a dalších subjektů, které by se měly těm změnám legislativy už také přizpůsobit ve své praxi, pane Šikolo?

Luděk

Jak již Pavel zmínil, máme novou legislativu zhruba měsíc, takže zkušenosti jsou omezené. Nicméně už během tohoto měsíce se objevily, protože investoři jsou nastartovaní stavět obnovitelné zdroje, takže se to zkouší na stavebním úřadě. Máme tady i osvícený přístup, ale zkušenosti jsou zatím negativní. To znamená, že to, co jsem zmiňoval, že je možné umisťovat fotovoltaiku nebo vlastně i větrné elektrárny, větrné farmy, jakýkoliv jiné zdroje do nezastavěného území, je zatím jako velký mentální problém pro ty úřady, aby ho překonaly.

Nelíbí se jim to moc, že by to mělo fungovat takto, ale jak říkám, myslím si, že praxe se srovná a že to bude možné. Stejně tak jim nepřijde divné, že umisťují do nezastavěného území dráty vysokého napětí, stejně tak jim nepřijde divné, že tam umisťují kravín jako zemědělskou stavbu, která už toto uvolnění měla doteď. Takže těch staveb, které bylo možné umístit do nezastavěného území, je celá řada. Nyní k nim přibyly obnovitelné zdroje energie, ale je to novinka a zkušenost zatím je taková, že se jim do toho moc nechce. Máme však tady legislativu, máme schválený zákon a stát se musí řídit zákonem, nic jiného mu nezbývá. Má to tak jasně nařízeno, takže budeme postupovat podle toho, nebo úřady budou muset začít podle toho postupovat.

Ondřej

Takže tam stále zůstává nějaká setrvačnost. Chcete k tomu něco dodat, pane Doucho?

Pavel

Určitě. To, o čem mluvil kolega, je jednoznačně pravda. Je třeba si ale uvědomit, že se jedná o zásadní změnu dosavadního přístupu. Než si celá státní správa osvojí nový postup, bude to nějakou dobu trvat. Je třeba říct jednu věc: novela umožňuje umístit solární nebo větrný park mimo území stanovené územním plánem, ale stanoví pro to podmínky. Primárně pořád platí, že takové zdroje by se měly umisťovat tam, kde to územní plán stanoví. Mimo územní plán nebo zastavitelnou plochu by to mělo být možné spíše ve výjimečných případech a za splnění podmínek. Tyto podmínky jsou v zásadě následující: nesmí to být v rozporu s územním plánem, územní plán nesmí říkat žádné fotovoltaické elektrárny mimo zastavitelné území a musí to být v souladu s charakterem toho území. Toto je poměrně gumová definice, a bude se v nejbližších měsících, možná letech, hledat, jaká kritéria této definice musí být splněna, aby tato výjimka byla poskytnuta. Směřuje to zatím k tomu, že kritéria by měla být z hlediska ochrany životního prostředí. To znamená, že pokud bude někdo chtít postavit solární park v Národním parku, tak to určitě není ten případ. Výjimka se nebude týkat zemědělské půdy nejvyšší kvality, to znamená, že pokud někdo bude chtít postavit solární park na první a druhé třídě bonity, tak to zase není ten případ, kdy by se tato výjimka měla aplikovat.

Samozřejmě se bude týkat i zájmů památkové péče. Nikdo nemůže myslet, že pokud bude chtít postavit větrný nebo solární park v ochranném pásmu městské památkové rezervace, takže všichni úředníci budou z toho nadšení a dají na to razítko, že nebude muset mít územní plán. Toto jsou nějaká základní kritéria. Můžeme se bavit i o dalších. Dalším kritériem může být velikost projektu. Něco jiného bude, když někdo bude žádat o výjimku s projektem solárního parku na dvou hektarech a něco jiného bude, když to bude na 20 nebo 40 hektarech. Také bude záležet na tom, zda má souhlas obce, na jejíž území by se ten park měl umístit. Tato obec je orgánem, který schvaluje změnu územního plánu. Pokud obec řekne, že s tím souhlasí, a že žádnou změnu územního plánu dělat nechce, pak má státní správa signál, že je třeba zvažovat výjimku, anebo ji dokonce udělit.

Zkušenosti z praxe a jednání s úřady

časová známka: 16:19

Ondřej

No a když se vrátíme k té setrvačnosti stavebních úřadů, víte už třeba o nějakých případech, nebo jste sami řešili nějaké případy pro vaše klienty, kdy investor měl zájem vybudovat elektrárnu v novém režimu, ale Stavební úřad nebo jiné prvky státní správy to nepovolily?

Luděk

Pokoušíme se o to s našimi klienty prostřednictvím tzv. Územně plánovací informace, což je právní nástroj, kterým úřad neformálně sdělí, jestli si myslí, že je možné umístit zdroj nebo stavbu do daného území. Z těchto zkušeností jsme získali několik jasných odmítnutí. Máme však jeden známý případ, kde úředník byl osvícený a řekl, že můžeme podat žádost o stavební a územní povolení.

Pavel

V zásadě je většinová reakce těch úředníků pochopitelná a čekáme na nějaké metodické vedení z ústřední úrovně, z ministerstva pro místní rozvoj. Je otázka, jestli tam nějaké bude, ale my si myslíme, že by mělo být v zájmu státu, aby existovalo nějaké metodické vedení, které by zabraňovalo tomu, aby se výjimka aplikovala ad hoc na základě úvah konkrétního úředníka na konkrétní obci, ale aby byla stanovena nějaká pravidla. Chápu, že to pro Ministerstvo pro místní rozvoj není snadný úkol, ale je to možnost, jak stát může regulovat snahu investorů, kam se s jejich záměry vydat. Buď stát tuto možnost využije, nebo nevyužije. Pokud ji nevyužije, může to vést k chaosu, který v některých případech může vést i k záměrům, které bychom si nepřáli vidět.

Ondřej

No, a Luděk Šikola na začátku říkal, že energetický zákon nebo energetické právo je velmi živá věc. Pořád se mění. Dá se říct, že novela Lex OZE 1, která byla přijata nedávno, je dostatečná? Máme tak na nějaký čas klid, nebo je načase začít připravovat aktualizaci?

Luděk

Je to důležitý začátek a překročení určitého Rubikonu, o kterém jsem již zmínil. V minulých letech jsme si toho nebyli vědomi, ale je nutné pokračovat a dále podpořit rozvoj, zejména na úrovni developmentu. Umíme si představit další ustanovení, která by ještě usnadnila vznik nových obnovitelných zdrojů.

Jaká další legislativa bude třeba

časová známka: 19:10

Pavel

No a vedle toho tady máme oblasti, kterých se ta novela vlastně nedotýká a kde je velmi zapotřebí něco dělat. To je třeba otázka připojování nových zdrojů. Pokud chcete stavět nový zdroj, musíte požádat provozovatele distribuční soustavy, aby vám umožnil připojení toho zdroje k distribuční soustavě. On to neudělá, pokud v dané lokalitě není kapacita pro připojení takového zdroje. K tomu je nastavený celý proces, který předpokládá vyhláška o připojování.

Ta vyhláška je prostě dělaná na situace spíše takové, kdy jsme tady v minulosti měli maximálně několik stovek takových žádostí ročně. Teď jich máme desetitisíce a bude jich přibývat. I pro ty provozovatele distribuční soustavy je stále těžší administrativně vyřizovat termíny žádosti, které ty termíny vyhláška předpokládá a stanoví. Takže je třeba tady udělat, dá se říct, kompletní reformu celého toho procesu připojování. Už jenom to, že vy, když si chcete postavit na střeše fotovoltaickou elektrárnu, tak dopředu si nemáte kde zjistit nebo donedávna jste se neměli kde zjistit, jestli je v tom místě, kde ji chcete stavět, kapacita pro tu elektrárnu v soustavě. Vy jste musel rovnou podat žádost o připojení a pokud tam ta kapacita byla, tak vám rovnou přišla smlouva a připojení. Vy jste třeba ještě vůbec neměl ten projekt připravený, ani jste třeba neměl finance, ale už jste měl uzavřenou smlouvu o připojení. Tím jste třeba blokoval kapacitu v té soustavě někomu jinému, kdo by ten projekt mohl realizovat dřív. A to se nebavíme jenom o těch střešních elektrárnách. Tady to je hlavně problém těch velkých instalací, kde je zbytečně uzavřeno velké množství smluv o připojení na projekty, které se zjevně nebudou realizovat, protože právě třeba nebude možné pro ně získat stavební povolení. Ty třeba blokují kapacitu v síti pro jiné zdroje, které by měly větší šanci v nedávné době.

Tady je třeba zase trošku pochválit E.ON. Jako jeden z těch velkých distributorů přišel s takovou interaktivní mapou, kde si každý může zjistit, jestli v jeho lokalitě je v jeho ulici, dokonce je to až na úroveň jednotlivých domů a ulic. Je kapacita pro připojení nějaké nové fotovoltaiky. To je strašně potřebné a žádoucí, aby to udělali všichni distributoři. Aby to nebylo jenom pro ty střešní elektrárny, ale aby to fungovalo i pro ty velké projekty. Aby si každý investor mohl jednoduše zjistit, jestli v tom daném místě aspoň orientačně je kapacita pro připojení jeho zdroje.

Luděk

Ještě bych doplnil jednu věc, která by pomohla rozhýbat a vylepšit tu situaci. Týká se především těch energetických komunit a spočívá ve změně způsobu měření. Potřebujeme, aby se tato situace změnila a měřilo se zase součtově, tak, jak se to dělá v celé Evropě (vyjma Slovenska a Portugalska). Vyspělá západní Evropa měří výrobu po součtu, nikoliv po fázích, a to by výrazně pomohlo. Vrácení se k tomuto způsobu měření by bylo řešením.

Ondřej

Říká Luděk Šikola. Pojďme se teď posunout trošku dál. Hodně skloňovanou novinkou je i druhá novela energetického zákona, známá jako Lex OZE 2. Návrh jejího znění bylo ministerstvem průmyslu a obchodu zveřejněno na konci února. My si povídáme na začátku března, takže ještě nevíme, zda se tato novela již dostala na vládu. Nicméně obecně, jak hodnotíte přínosy té navrhované novely? Budou opravdu tak zásadní, jak se od nich očekává?

Lex OZE 2 – připravovaná novela

časová známka: 23:05

Pavel

Když se mluví o této novele, tak se zpravidla dodává, že zavádí energetická společenství, a často se to staví do situace, kdy energetická společenství jsou nějaký institut, nějaký pojem, který nám pomůže vyřešit celou tu situaci v energetice. Já bych spíš řekl, že klíčovým pojmem té novely je ne energetická společenství, ale sdílení elektřiny. Pokud novela něco přináší, tak je to sdílení elektřiny a nikoliv jenom v rámci energetických společenství. Protože co je energetické společenství, to je nějaká právnická osoba, která musí vzniknout, s tím jsou spojené administrativní náklady. Musí získat osvědčení Energetického regulačního úřadu, s tím je spojena celá řada dalších požadavků, nároků a povinností. Pokud energetické společenství vlastní nebo bude vlastnit nějakou výrobnu, nějaký zdroj, tak pak ta elektřina se nějakým způsobem může využívat mezi členy energetického společenství, ale administrativní překážky budou opravdu vysoké.

Přínos bude v sdílení elektřiny, to znamená, že členové společenství nebudou platit část ceny elektřiny, která je cenou za tu elektřinu jako komoditu, za tu elektřinu jako ten zdroj, ale budou muset platit celou tu regulovanou složku cen elektřiny. Tzn. poplatky za distribuční soustavu a další věci, které jsou cen elektřiny spojeny. Sdílení, které novela zavádí, bude se týkat vlastně nebo může se týkat každého, kdo má nějaký výrobní zdroj, fotovoltaiku na střeše rodinného domu a vedle toho má třeba ještě nějakou chatu nebo nějaký byt někde a rád by přebytky té elektřiny vlastně spotřeboval v tom svém jiném odběrném místě. Tohle podle mě bude mnohem častější případ, kdy se vlastně využije přínosů té novely, než možná ta energetická společenství jako taková. To není proto, že energetická společenství by byla špatný koncept, ale je to proto, že podmínky, které tak, jak tu novelu zatím známe, pro ně zavádí, jsou opravdu přísné.

Zmíním jednu, která mi přijde opravdu absurdní, a ta říká, že členem společenství, který může vykonávat reálný vliv na jeho činnost, musí být osoba, která má bydliště ve stejném okrese, jako je výrobna, kterou to společenství provozuje. Bydliště je faktický stav, že se ta osoba tam zdržuje, pokud ta osoba ztratí bydliště v tom okrese, to znamená, stačí se přestěhovat, tak už vlastně to společenství porušuje ten energetický zákon, protože osoba nemá bydliště v daném okrese. A teď jako, kdo to bude kontrolovat? Společenství, které bude mít několik set svých členů, tak bude muset kontrolovat, jestli si některý z nich nepřestěhoval. Protože v opačném případě to může znamenat, že přijde kontrola Energetického regulačního úřadu, která může v krajním případě dokonce zrušit toto společenství. Je tam řada takových dílčích překážek, které si každý rozmyslí, když bude chtít to společenství zakládat, a řada z nich nám přijde poměrně zbytečná, že by tam být ani nemusela.

Ondřej

Na druhou stranu, když říkáte, že nejoblíbenější možností bude ta, kdy někdo má solární elektrárnu i na chatě a bude si posílat elektřinu domů, tak mi jako právnímu laikovi to připadá jako alespoň dobrý začátek.

Pavel

Nepochybně nezpochybňujeme, že je dobré mít zde koncept energetických společenství, aktivních zákazníků a sdílení elektřiny. Otázkou je, zda se nemohlo udělat více od začátku. Pokud se podíváme na to, jak to funguje v některých okolních zemích, je to velmi inspirativní pro to, co bychom mohli zavádět i v České republice. Bohužel se toho nedostatečně využívá.

Luděk

Já bych dodal ještě jednu pozitivní věc, která se tam objevuje a Pavel už o tom mluvil, že někteří distributoři už to začali dělat dobrovolně, to znamená zveřejňovat jejich kapacity a jejich možnosti připojení. Takže tato novela zákona vlastně ukládá, aby to dělali a měli by na měsíční bázi být online vidět jako jejich připojovací kapacity, což je pro plánování výstavby toho zdroje zásadní.

Ondřej

Pánové, čas dnešního podcastu se už chýlí ke konci. Mohli byste nám prosím přiblížit, jaké změny bychom letos ještě měli očekávat a na co bychom se měli připravit?

Pavel

Doufáme, že bude znovu zavedeno součtové měření pro ty malé zdroje, zejména pro fotovoltaické elektrárny na rodinných domech. To znamená, že bude eliminována situace, kdy zároveň dodáváte přebytky své výroby do soustavy a zároveň platíte za spotřebovanou elektřinu z distribuční soustavy. Doufáme, že novela, kterou tady označujeme jako Lex OZE 2, bude samozřejmě schválena. Rádi bychom viděli a považujeme za velmi potřebné, aby se udělaly i další kroky k implementaci evropských směrnic, o kterých jsem mluvil na začátku. To znamená zavedení akumulace, agregace a dalších institutů evropského práva do české energetiky.

Luděk

Já si myslím, že bychom potřebovali ukončit debaty o novém stavebním zákoně a vrhnout se prostě na jeho aplikaci. Ačkoliv byl v průběhu nové vlády poměrně dost vykostřen, stále tam jsou spousty dobrých nových institutů, které mohou situaci ulehčit. Například spojené územní a stavební řízení do jednoho řízení, omezená možnost odvolání účastníků řízení a u některých takzvaně vyhrazených staveb by měl být proces jednodušší. Vedle energetické legislativy bychom byli rádi, kdybychom konečně měli s definitivní platností nového stavebního zákona.