30: Vlny veder – jak vznikají a jejich souvislost s klimatickou změnou

časová známka: 00:21

Petr

Vážení a milí posluchači, vítejte u poslechu další epizody podcastu 2050. Tahleta epizoda má pořadové číslo 30, takže my tady slavíme takové malé kulatiny. No třicátá epizoda – letní epizoda. A když už jsme u těch třicítek, tak je nutno říct, že zrovna dneska, když natáčíme, tak venku za oknem je 35 °C, takže ty třicítky se nám nevyhýbají ani venku, ani tentokrát uvnitř v tomhle tom podcastu.

Hana

Jen tak pro kontext, tak průměrná maxima pro červenec v Brně za posledních 30 let jsou 26,4 stupňů, takže dnešek je o nějakých 9 stupňů nad normálem.

Petr

A otázka, která je na místě… Je to vlastně výjimečné? je to něčím zvláštní? Je tohleto už brněnská vlna veder, anebo je prostě jenom abnormálně teplý jeden den a vlastně se nic tak vážného neděje? Na to se dneska chceme podívat blíž – na téma vln veder.

Hana

Povídat si o tom nebudeme s nikým jiným než s ředitelem Fakt o klimatu Ondrášem Přibylou.

Ondráš

Zdravím hezký teplý červencový den přeju.

Petr

Říkali jsme si před natáčením, jestli uděláme z téhle epizody i video, ale vzhledem k tomu, že máme všichni letní oblečení a nejsme úplně reprezentativní, jak jsme tady z toho zpocení, tak jsme se rozhodli tuhletu část nezařadit na video, takže nás jenom uslyšíte. Ondro, když se bavíme o vlnách veder, jak je vlastně vlna veder definovaná, co je to vlna veder a je už ten dnešní den venku vlnou veder?

časová známka: 01:47

Ondráš

Pro vlny veder se používají různé definice podle toho, jestli nás zajímají dopady na přírodu, dopady na lidi… Ale jsou vlastně 3 hlavní způsoby, jak vlnu veder definovat. Za prvé skrze překročení nějakého prahu. Například říkáme „tropický den“. Den, kdy teplota přesáhne 30 °C. Za druhé – abnormálně teplý den, tedy den, kdy teplota je například o 10 °C vyšší, než jakou bychom čekali, jaká by byla v té době roku normální. To se tím pádem může týkat i zimy a zimní oblevy. A třetí pohled na vlny veder je takový složitější a složený, kdy například pro dopady na rostliny se chceme dívat na to, kdy je teplých dní o nějakou hranici více, než co je normál hodně v řadě, takže některé studie, například používají hranici 6 po sobě jdoucích abnormálně teplých dní.

Petr

To znamená 6 dní po sobě máme třicítky.

Ondráš

Přesně tak, tohle by bylo 6 dní po sobě máme třicítky a dívají se vlastně spíš na tu délku trvání, která je potom důležitá, například pro to vysušení půdy, pro stres pro organismy, a tak.

Hana

Ondráši, vlny veder je něco, co teď hodně rezonuje v médiích a děje se to po Evropě všude, tak se chci zeptat, hele, jak to s těmi vlnami veder je a o kolik ty teploty jsou abnormálnější než obvykle?

Ondráš

Ono se to děje nejenom v Evropě. Koncem května byla vlna veder v Indii a Pákistánu, očekává se kvůli tomu nižší úroda, ale když bychom se dívali na to, co se děje v Evropě v červenci, tak asi ten největší extrém, který chytil pozornost médií, je vlna veder v Anglii, která proběhla 19. července, kdy teploty dosáhly 40 °C. To v Anglii klimatologové nečekali, meteorologové to předpověděli 14 dní dopředu, ale dlouho se nečekalo, že by Anglie, která je severněji, a navíc i přímořský stát, mohla mít čtyřicítky.

Jak moc je teplota 40 °C pro Anglii extrémní? To můžeme vidět, když to srovnáme s normálem. V letech 61-90, což budeme v této epizodě používat jako referenční období, ke kterému se budeme vztahovat, byly maximální teploty v jižní Anglii průměrně 20,7 stupňů. Oproti tomu 40 stupňů, to je rozdíl asi 19 stupňů, jinak řečeno, ten den, ten 19. červenec byl v Anglii o 19 stupňů teplejší, než bychom čekali u normálních teplot. Důležité je říct, že ta teplotní vlna v Anglii nebyla příliš dlouhá – vlastně po dvou dnech tady tyhlety extrémní teploty spadly pod nějakých 30, takže tahle vlna veder by asi nesplnila tu definici dlouhého období extrémních teplot, ale splňuje obě ty předchozí definice. Za prvé jsou to teploty v absolutní hodnotě vyšší než 30 stupňů a za druhé jsou to teploty, které mají teplotní anomálii v tomto případě 19 stupňů, a to je velký extrém. Takové dny se běžně nevyskytují.

Petr

Když děláme tady ten přehled, ty jsi zmínil Pákistán, Indii, vedra, sucha, nižší úroda… Teď Anglii… Co dalšího se dělo ve světě v tomhle červenci? Z hlediska tý vlny veder teď myslím, jestli ještě někde něco jsme pozorovali.

Ondráš

Ta vlna veder vlastně je přinášena horkým vzduchem z Afriky. Obecně vlny veder v Evropě znamenají, že se tlakové níže a výše dostanou do takové konstelace, že sem proudí teplý vzduch z Afriky ukazuje se, že takováto konstelace nastává častěji a s větší intenzitou. Klimatická změna neřeší jenom ty… Nebo se netýká jenom těch průměrných teplot, ale i těch konstelací tlakových výší a níží a přichází sem teplý vzduch z Afriky a ten teplý vzduch do Británie proudil přes Španělsko, Portugalsko, Francii, kde díky tomu, jak se dá čekat, vznikly požáry, byly tam taky rekordní teploty, ale ta teplotní anomálie nebyla tak extrémní, jak v Británii, takže ta pozornost médií šla k Britům.

časová známka: 06:22

Petr

Zmiňuješ požáry. V čem vlastně jsou tyhle ty vlny veder nebezpečné? No a teď asi všichni trochu tušíme, asi některý věci vidíme – typu požár, jasně, sucho, úroda… Jaký jsou ty dopady, kterým se vlastně snažíme vyhnout, protože o vlnách veder, když se o nich mluví, tak se o nich mluví jako o riziku.

Ondráš

Ono by toho bylo hodně, a ne všecko si dokážeme snadno představit. Požáry vznikají vlastně jako kombinace velkého vedra a velkého sucha, kdy pak stačí málo a vzplane velká oblast. To je ta věc, která poutá pozornost médií, protože se dobře fotí. Vlny veder přináší i vyšší úmrtnost, vlastně pro organismus starých lidí nebo nemocných lidí je vlna veder velká zátěž, proto se radí, zůstávejte doma, pijte hodně vody… A celkem pravidelně vlny veder přinášejí zvýšenou úmrtnost. V těch letošních se v Portugalsku Španělsku mluví o tisících obětí nad normál.

No, ale pak jsou to takové věci, jakože třeba v horku se roztahují koleje, a když se ty koleje roztáhnou víc, než to snesou ty šrouby, tak se začnou ty koleje kroutit, takže vlastně v Anglii museli zastavit železnici. Jeden z dalších důsledků, když si jsem četl poznámky od jednoho klimatologa, který zmiňoval, že v Texasu to teda není Evropa, ale ono se to nejspíš stává i v Evropě, se roztavila asfaltová přistávací plocha pro letadla, takže prostě asfalt nesnese tu váhu něčeho, co na něm je, takže vlastně vlny veder se týkají velkého nepohodlí pro lidi, nepohodlí a často sucha pro přírodu – velkého stresu pro přírodu, no a nějakých problémů v infrastruktuře právě jakože koleje, silnice se mohou jako přehřát na teploty, na které nejsou stavěné.

Hana

My jsme takhle od světa přešli k tomu – dobře, jaké riziko těch vln veder a já bych to chtěla se jako vrátit k nám, tedy do našeho českého rybníčku. Už jenom proto, že vedro tady ve studiu stoupá. A je to pro mě hodně tematické.

Ondráš

Musíme natočit krátkou epizodu, abychom mohli rychle vyvětrat.

časová známka: 08:42

Hana

Tak jak je to s těmi abnormálními teplotami tady u nás v Česku?

Ondráš

Když bychom vzali ten první pohled, to znamená, kolik je tropických dní, to je standardní pohled v Česku, tedy dní, při kterých teplota vystoupí nad 30 °C, tak můžeme vidět, že ten počet tropických dní roste v České republice. Na 54 stanicích, které mají dlouhodobý záznam, bylo v třicetiletce 1961-1990 změřeno 7000 tropických dnů a v následující třicetiletce, tedy 1991-2020, bylo změřeno 17 000 tropických dnů, to je více než dvojnásobek. Tedy počet tropických dnů nám zcela prokazatelně roste. A já bych teď odkázal do grafiky, ze které bereme tato data, je to grafika od Jáchyma Březiny, odkážeme i v bonusových materiálech, můžete se tam podívat i na to, jaký je počet dní s teplotou vyšších než 35 °C, 37 °C – i takové v Česku jsou. Tuším, že český rekord je lehce nad 40. A můžete vidět, jak ten počet roste s postupujícími lety. Prostě klimatická změna se projevuje na průměrných teplotách i na větší frekvenci těchto extrémů.

Petr

Ty jsi na začátku zmiňoval 3 způsoby, jakými můžeme definovat vlnu veder a teďka jsi mluvil o tom způsobu, který se dívá na počet tropických dnů, počet dnů s teplotou přes konkrétní hranici, konkrétně 30 °C. Máme nějaká data pro Českou republiku, která se dívají na vlny veder, které jsou definované pomocí teplotní anomálie, to znamená, o kolik stupňů je daná teplota vyšší než nějaká očekávaná průměrná teplota?

Ondráš

Taková data máme, je to docela zajímavé hrabání se ve statistikách a vlastně se s pomocí toho dá říct i co je běžná proměnlivost počasí a co už jsou vlastně extrémy. Vychází, že za takovou běžnou proměnlivost počasí bychom mohli považovat ±5 stupňů od normálu. Takových dní je 300 ročně. A pak v tom období 61-90 vycházelo, že zhruba 30 dní je o více než 5 stupňů teplejších, než ten normál a zhruba 30 dní je o více než 5 stupňů chladnějších, než ten normál, a to to jsou takové ty jako chladnější nebo teplejší dny a mohou přicházet v létě i v zimě, a to je ten pohled skrze teplotní anomálie, který nám vlastně zohledňuje, jak teplé vlny v zimě, kdy je vlastně obleva, kdy prostě je leden a máme tady 15 stupňů, tak zohledňuje i chladné vlny v létě, kdy je prostě červenec a máme tady 10.

Petr

To znamená, nejde jenom o to, jestli ve skutečnosti jako to pociťujeme jako vedro, ale jak moc je divná teplota oproti tomu, jaká by měla být?

Ondráš

V tom daném období roku, přesně tak. Takže ta běžná variabilita je mezi plus minus pěti stupni Celsia. I to se trošku posouvá. Těch dní, které jsou teplejší než 5 stupňů máme v té uplynulé třicetiletce více než 30, ale to zásadní vidíme u extrémů a extrém bychom mohli říct, že jsou teploty větší než 10 stupňů, než ten teplotní normál, tedy ta teplotní anomálie, když je 10 stupňů. Takové dny jsou výjimečné. V třicetiletce 65-90 se vyskytoval takový den v průměru jednou za 2 roky, ale tady už vidíme posun, který souvisí s klimatickou změnou. V té uplynulé třicetiletce, tedy 91-2020 jsme dní s teplotní anomálií +10 stupňů měli 3 ročně. To je jako násobný nárůst. Takový násobný nárůst můžeme očekávat i dál, když bude růst globální teplota. Přemýšlím, jak ty čísla ilustrovat, je to taková jako statistika a hrabeme se tady v tabulce.

Petr

Možná tím, že se vrátíme na začátek a řeknem, že dnešek to není. Dnešek tím pádem z tohohle úhlu pohledu nemá teplotní anomálii větší než 10 stupňů oproti normálu, protože jsme říkali, že je to zhruba 9 vzhledem k té poslední… K těm posledním 30 letům.

Hana

Ale bylo to těsný, no.

Petr

Zítřek možná naopak… Myslím si, že má být v Brně trošku větší teplo, tak uvidíme, jak to dopadne.

Ondráš

Je zajímavé právě vidět, že i ty statistiky těch výjimečně teplých dnů se posouvají a že přicházejí i v zimě, že máme vlastně i teplé vlny v zimním období.

časová známka: 14:01

Petr

Jakým způsobem klimatická změna zvyšuje právě frekvence a četnost těchhle těch teplých dnů, jak to funguje?

Ondráš

Jeden takový jednoduchý pohled je – klimatická změna obecně způsobuje silnější skleníkový efekt, ten se projevuje zvyšováním teploty v průměru celé planety, no a Česká republika se oteplila v průměru o 2 stupně za posledních 60 let, to znamená vlastně bychom čekali, že ve statistice ty běžné dny se teplotně posunuly o 2 stupně. To znamená ty extrémní dny se teplotně posunuly zhruba taky o 2 stupně, to je takový jako jednoduchý a trošku naivní statistický pohled, ale pro začátek je to něco, co je snadno pochopitelné, co se děje. Druhý pohled, který je potřeba přidat je, že obecně velmi teplé počasí v Evropě souvisí s tou konstelací tlakových níží a výší, které jsou nad Evropou, které buď přivádí studený vzduch ze severu, vlhký vzduch z Atlantiku nebo teplý vzduch z Afriky.

A je potřeba se dívat na to, jak se mění frekvence těch konstelací tlakových výší a níží a ona se mění. Je to zase něco, co vidíme v datech. Vidíme, že se častěji děje to, že do Evropy přichází teplý vzduch z Afriky a v jednom článku se dívali i na to, jak se takováto vlna veder projevuje v Evropě oproti jiným oblastem středních zeměpisných šířek, no a zjistili, že takové výjimečně teplé počasí v Evropě, je vlastně častější v Evropě, než v jiných oblastech stejných zeměpisných šířek, což se nabízí otázka „ale proč v Evropě“, a to není otázka, která by se dala odpovědět jako jednoduše dynamicky… Protože tady je větší teplo stoupá tady vzduch, jo… Ta otázka je složitá, ale co se ukazuje a v tom článku to popisují velmi dobře a přesně a zase můžeme dát odkaz na ten článek i na jeho video shrnutí, které k tomu věci dali.

Petr

Najdete ho v popisu epizody.

Ondráš

Ukazuje se, že to celkem jistě souvisí s jet streamem, tedy tryskovým prouděním, které udržuje ty masy vzduchu nad Evropou a s tím, že to teplé počasí nad Evropou přichází častěji, když je rozpad nebo tzv. rozdvojení jet streamu, a to vidíme v poslední době čím dál tím častěji. To znamená vlastně se nám tady dostává do souvislosti lokální počasí – nebo takovéto lokální ve smyslu nad střední Evropou počasí – s prouděním ve vysoké atmosféře, které je vlastně celkem globální jev, který souvisí s tou změnou klimatu také.

Petr

Vlastně říkáš teda 2 důvody. Jeden z nich je – posouvá se nám průměr. Ten je vyšší, to znamená i ty tropické dny jsou častější jejich víc. A druhá věc – mění se proudění v atmosféře, mění se vlastně tady ty jako velké systémy toho, jak nám tu proudí vzduch nad Evropou a tím pádem se sem dostává častěji ten horký vzduch.

Ondráš

Můžu ještě zůstat chvíli technický?

Petr

No určitě.

Hana

Užij si to.

časová známka: 17:19

Ondráš

V posledních letech se hodně posunula věda okolo atribuce extrémů počasí, to znamená posouzení toho, jestli daný extrém souvisí s klimatickou změnou nebo nesouvisí. My se vlastně musíme dívat na statistiku, a protože jsou to extrémní události, tak ony se trošku z definice nedějí moc často. A ten přístup, který se teď posunul, který umožňuje říkat takové věci, jako že třeba „vlna veder v Anglii, by ve světě s klimatickou změnou byla 30× pravděpodobnější než ve světě bez klimatické změny“ a vlastně nám umožňují porovnat dva světy nebo dvě možné budoucnosti. Možné přítomnosti.

Tak to vychází z toho, že máme přesné klimatologické modely, které jsou schopny zachytit jevy jako vlnu veder a vlastně ten model můžeme spouštět mnohokrát a nasimulovat si mnoho tisíc let ve světě bez klimatické změny a mnoho tisíc let ve světě s klimatickou změnou a podívat se na to, jak často přichází dané počasí. Jestli je to přirozená variabilita nebo už je to nějakým způsobem extrém a podívat se, jak se liší ty dva světy. Tohle souvisí s vlastně velkými pokroky v modelování a v tom, že ty modely jsou jednak přesnější, jsou verifikované, to znamená jsme schopni jim skutečně věřit těm datům, protože dobře popisují nějaký stav světa a jsme schopni těch běhů toho modelu udělat tolik, že nad nimi můžeme dělat statistiku a tím pádem posuzovat ty události, které jsou výjimečné.

Takže to, co pak můžete slyšet v dobrých novinách typu BBC, jsou zprávy typu „vlna veder v Indii a Pákistánu by ve světě bez klimatické změny nastala s 30× menší pravděpodobností“, to je to přisouzení, které tady můžeme udělat. Jinak řečeno, vlna veder v Indii a Pákistánu této intenzity občas nastává, ale klimatická změna ji dělá výrazně častější. A tohle je obecný závěr, který u vln veder, řekl bych, trošku na rozdíl od ostatních extrémů platí vlastně obecně a robustně. Vlastně každá vlna veder souvisí s klimatickou změnou v tom smyslu, že klimatická změna ji dělá intenzivnější a častější.

Hana

Já si teď vzpomínám, protože jsem četla tenhle explainer a viděla jsem ten obrázek, jehož důsledky jsi právě popisoval, vypadalo to tak, že jsem na něho 5 vteřin zírala a pak jsem si říkala „aha, to v budoucnu nebude lepší“, a to je vlastně i to, kam směřuju tu další otázku. Máme díky těmhle modelům i nějaké predikce toho, jak to teda vlastně bude vypadat v příštích desetiletích?

Ondráš

Obecně lze říct, že se zvyšující se teplotou se bude zvyšovat frekvence a intenzita. Kdybychom se na to podívali číselně, tak vlna veder, která přicházela v předindustriálním období jednou za 10 let, přichází dnes asi 3× za 10 let a je asi o 1-1,2 stupňů teplejší, než by byla v tom předindustriální období. Když bychom dosáhli oteplení dvou stupňů Celsia globálně, tak by taková vlna veder přicházela asi 6× za 10 let a byla by asi o 2,5 stupně Celsia teplejší, a když bychom dosáhli vyšších oteplení globálně, tak to znamená, že ty vlny veder by už se staly prakticky novým normálem a přicházely by 7× nebo 8× za 10 let, ale to jsou teploty, kterých bychom globálně velmi neradi dosáhli a budeme doufat, že se podaří snížit emise a zastavit globální oteplování pod tou hranicí 2 °C.

Petr

Kde vidím trochu naději, protože pokud budou dodrženy všechny aktuální sliby a plány, tak bychom se opravdu neměli moc přes tu hranici 2 °C dostat. Samozřejmě se snažíme ještě ubrat, abychom se zastavili dříve, ideálně na hranici 1,5 stupně. Můžeme diskutovat o tom, jak je to reálné, ale opravdu přes 2 stupně bychom se opravdu globálně dostat nechtěli.

Ondráš

Ale každopádně v následující dekádě dvou, budou emise a budou růst i teploty a tím pádem pořád ještě můžeme očekávat častější vlny veder, než jak je máme teď.

časová známka: 21:40

Petr

Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou fenomén, který nás určitě neopustí, ať už bude intenzivnější o hodně nebo jenom o trošku… Jak se na ně můžeme připravit? Přizpůsobit se na ně? A teď jak na té individuální úrovni nebo na té úrovni, jak adaptovat naše města, jak adaptovat naši krajinu, aby byla odolnější vůči těmhle těm vedrům?

Ondráš

Z té individuální úrovně jsou to takové ty běžné rady typu dostatečně pijte, schovejte se do stínu, případně pokud jste unavení, tak se moc nepohybujte, zejména ne v poledne v době, kdy je největší parno, protože vlna veder je nápor na tělo, ale vlastně my potřebujeme s vlnami veder nebo obecně s velmi horkým počasím být schopni fungovat dlouhodobě a nejenom jako lidé, ale jako příroda, zemědělství, vlastně celá civilizace, a to znamená adaptaci, jak na úrovni infrastruktury, například postavit železnici tak, aby zvládala i vlnu veder a nekroutili se jí koleje – takový jako bláznivý příklad, ale vlastně je taky potřeba.

A zejména ve městech se vlastně snažit o to, aby ta architektura měst nezhoršovala tu vlnu veder těmi efekty, které to město dělá. Obecně se tomu říká efekt tepelného ostrova města, ale jde o to, že prostě betonové plochy se extrémně vyhřejí, zároveň ulice se mohou špatně větrat, případně skleněné domy odrážejí světlo do té ulice atp., takže jde o to vlastně proměnit architekturu měst, posunout ji k tomu, abychom měli více zeleně, která obecně ochlazuje ten městský uliční prostor a případně lze uvažovat – ale to už je jako velká změna architektury – o tom, co třeba pouštní národy stavěly za města, kde to jsou takové ty úzké uličky, do kterých to slunko nesvítí, takže se nevyhřejou tolik, což si nemyslím, že by v České republice se dalo jako takhle přebudovat města, ale myslím si, že stojí za to přemýšlet nad tím, jakým způsobem ty budovy akumulují teplo a jestli nejsou nějaké jednoduché způsoby, jak přidat zeleň, jak omezit tu akumulaci, jak mít méně betonových ploch.

Petr

Myslím, že nemusíme jít ani do pouště. Já si pamatuju třeba, když jsem navštívil španělskou Granadu, tak je vidět, že to centrum města s těmi vysokými teplotami počítá prostě. Domy jsou vysoké, uličky úzké, všude jsou stromy, takže člověk, i když v poledne chodí v tom centru města, tak je vlastně pořád ve stínu a opravdu tam ty teploty kolem 35 stupňů pocitově byly mnohem příjemnější, než tady v Brně, když je 28, protože to město s tím nějakým způsobem počítalo.

Ondráš

Protože se nevypeče ta dlažba.

Hana

Ondráši, díky moc za rozhovor. Díky, že jste tady s námi byl navzdory teplotě.

Petr

Zároveň na rovinu přiznáme, že tak, jak teďka finanční situace a řekněme, začínající krize dopadá na spoustu firem, tak dopadá trochu i na nás a my se na podzim budeme muset hodně opřít o fundraisingu… Tak bychom vám chtěli, tentokrát nejenom pustit reklamu, ale osobně vás požádat – pokud nám můžete přispět, pokud chcete, aby tenhleten projekt pokračoval, pokud třeba máte kontakt na nějakou firmu, která si myslíte, že by chtěla podpořit projekt tohoto typu, ať už Fakta o klimatu nebo přímo podcast 2050, tak budeme hrozně rádi, když nám napíšete, když je s námi spojíte, protože to je to, co teďka opravdu potřebujeme.

Hana

Přátelé tohle byla třicátá epizoda, jak už tady ty třicítky dneska několikrát zazněly. A zároveň poslední epizoda předtím, než si dáme takovou letní pauzu a po ní už máme plány a o nich něco řekne Peťa.

Petr

Určitě, rád. My bychom na podzim… Teď přes srpen se neuvidíme a od září začneme zase pracovat na dalších epizodách a sériích tohohle podcastu a nápady, které máme, kam bychom se chtěli zaměřit… Tak zatím se tu trochu vyhýbáme tématu mobility a budoucnosti mobility, takže to je jedno téma, které bychom chtěli pokrýt v podzimní sérii, a to nejenom té často skloňované elektromobility nebo bavit se o vodíkových pohonech atp. ale vůbec jako komplexní pohled na to, jak by mohla vypadat doprava budoucnosti, jak by mohla vypadat mobilita budoucnosti, tak aby byla řekněme, pozitivní ve vztahu ke klimatickým změnám a k tomu, jaký svět tady můžeme očekávat.

Další plán, který máme a který nevíme, kdy se nám přesně podaří zrealizovat, ale kam bychom se chtěli podívat, je na takové jako scénářování budoucnosti. Podívat se vlastně na to, jakými cestami bychom se teda k té uhlíkové neutralitě do roku 2050 mohli vydat. Co by to znamenalo. Co by jaký subjekt, jaký člověk, kde měl udělat, aby se to opravdu stalo a podívat se opravdu na různé cesty, které před námi možná stojí a zmapovat je, protože když budeme mít nějaký výhled dopředu, tak se nad ním pak můžeme bavit a můžeme si říct, hele, tahleta cesta se nám líbí, tahle se nám nelíbí. Tyhlety dvě bychom zkombinovali, tak by to bylo super atp.

Hana

Já myslím, že můžeme slíbit ještě jednu věc, a to, že bysme dál chtěli uvádět příklady té praxe, která už funguje, která nám může ukázat, jak to doopravdy může vypadat a kde už se to děje. Tak to bychom chtěli určitě přinést, ať si to i dokážete lépe představit. Přátelé, to je za nás takhle před létem doopravdy všechno. My vám přejeme co nejméně extrémních vln veder a zároveň nádherné léto, pojďte si ho užít. Ahoj.

Petr

Těšíme se na vás zase na podzim. Ahoj.

Ondráš

Ahoj a na slyšenou.