3: Jak stavíme a bydlíme dnes a jaké to bude v roce 2050?

Petr

Kromě toho, že jsme se na energetiku dívali z pohledu, kde a jak se energie vyrábí, se na ni můžeme podívat taky tím způsobem, kde se vyrobená energie spotřebovává.

Vendula

Pokud totiž máme možnost snížit spotřebu energie, pak nebude potřeba tolik energie vyrobit a emise skleníkových plynů budou nižší.

Petr

Energie se spotřebovává prostě všude by se v průběhu této série ještě podíváme třeba na to, jaká je situace v průmyslu, ale v této epizodě se zaměříme na jednu velkou oblast, která spotřebu energie ovlivňuje.

Vendula

Podíváme se na sektor budov, jak stavíme a jak bydlíme.

Petr

A jakou to má souvislost s dosažením klimatické neutrality v roce 2050.

Vendula

A abyste nám věřili, že jsme se na toto téma bavili s opravdovými odborníky, rovnou vám představíme naše hosty.

časová známka: 00:50

Karel

Moje jméno Karel Fronk pracuju pro společnost Skanska. Jako vedoucí oddělení udržitelného rozvoje mám na starosti dlouhodobě záležitosti ochrany životního prostředí green byznysu a energetiky. Zároveň reprezentuju českou radu pro šetrné budovy z pozice představenstva společnosti.

Petr

Skanska je velká stavební společnost, která staví všechno od dálnic železnic až po rodinné domy.

Vendula

A navíc je to společnost, která si přechod ke klimatické neutralitě vzala za svůj.

Petr

Kdo bude naším druhým hostem?

Petr

Já jsem Petr Holub jsem ředitelem Budovy 21, což konzultační společnost a doposud jsem 11 let šéfoval profesnímu svazu energeticky úsporného stavebnictví Šance pro budovy. Předtím jsem působil na Ministerstvu životního prostředí a předtím v nevládních organizacích.

Vendula

Petr Holub má zkušenosti od ministerstva až po soukromé konzultace. Dnes se s ním budeme bavit zejména o spotřebě budov a možných úsporách.

Petr

Jaká je v současnosti emisní náročnost sektoru budov, odpovídá Petr Holub.

Petr

Pořád ještě v České republice nejvíce emisí produkuje provoz budov a zejména provoz zimních měsících prostě v našem klimatickém pásmu pořád vytápění je ta hlavní energická potřeba pro budovu, byť samozřejmě tím, jak nastupují tropické dny a tropické noci, otepluje se, tak začíná být důležitější i chlazení, to znamená stavět budovy chytře tak, aby se ideálně nemuseli vůbec chladit, ale pořád je to provoz. No ale tím, jak se budovy budou stávat úspornějšími, tak bude nabývat na důležitosti energie, která je do budovy vložená, energie stavebních materiálů, možnost jejich následné recyklace. znovu využití. Když jsme se dívali na nějaká základní čísla, tak energeticky neúsporná budova za svoji životnost, řekněme 40, 50 let, tak spotřebuje zhruba 40× více energie, než je ta energie vložená do její výstavby. U energeticky pasivního domu ten poměr už může být 1:1, 1:2 , proto ta vložená energie bude nabývat na důležitosti.

Vendula

Takže tu máme 2 oblasti, na které je potřeba se v sektoru budov a stavebnictví zaměřit.

Petr

Emise ze samotné stavby budov a výroby materiálů, ze kterých je budova postavena, jako například cement.

Vendula

A pak provozní emise. Emise z doby, kdy budova slouží svému účelu. Tady se bavíme zejména o spotřebě elektřiny a tepla.

Petr

Pojďme se nejdříve podívat na tu oblast provozních emisí, tedy během toho, co budovu užíváme, jaký je to potenciál v úsporách.

Petr

Je tam několik scénářů, které jdou až do roku 2080 nebo 2100, ale zejména se díváme na tu část do roku 2050 a na nich se ukazuje, že pokud půjdeme progresivním scénářem, který pořád považujeme za realistický, tak jsme schopný ty emise snížit ze současných 36, 37 megatun, které spotřebovávají budovy na provoz, na 5 nebo 7, aniž bychom měnili a emisní faktory vnější energie, která do těch budov vstupuje tzn. elektřiny a dálkového tepla zejména.

Vendula

Takže se bavíme o tom, že je možné v sektoru budov do budoucna ušetřit až nějakých 80 % spotřebované energie.

Petr

Buď se díváme ze strany spotřeby, tak mě najednou vyplyne, že můžu spoustu emisí snížit tím, že tu budou udělám energicky účinnou a tu energii do ní prostě nepotřebuju a i když ten poslední kousek přichází z elektřiny, která je třeba vyráběná i v plynové nebo uhelné elektrárně, tak to nedělá až takový rozdíl, jako ta úspornost budovy.

Petr

Můžete uvést na nějakém konkrétním příkladu, jak velkých úspor je možné dosáhnout, pokud bychom tedy budovy měly energeticky efektivní.

časová známka: 05:02

Petr

Příklad domu mých rodičů, dům zkolaudovaný v roce 1979 měl měrnou potřebu tepla na vytápění 297 kilowatthodin (kWh) na metr čtvereční. Po kompletní renovaci je na 31 kWh na metr čtvereční a tomu odpovídá skutečně ta reálná spotřeba tzn. s tou spotřebou a náklady na energie se šlo na minus 85, 90 %, a to je možné v řadě případů dosáhnou. Samozřejmě u památkově chráněných budov je to možná úspora třeba 30 nebo 40 %, ale taky není úplně jenom 5 %.

Petr

Navíc můžeme očekávat, že paralelně s renovacemi budeme zlepšovat celou energetiku, takže úspory, kterých dosáhneme, budou ještě větší.

Vendula

Takže renovace budov mají opravdu smysl minimálně v tom, že ušetříme náklady za energie. Projeví se to ale nějak na celostátní emisní bilanci, kdybychom opravdu všechny budovy pořádně renovovali?

Petr

Nehledě na to, že to asi nebude ani tak snadné. Přece jen každá budova má svého vlastníka, potřebuje vlastní projekt.

Petr

To je sice 2,5 milionu projektů, jo, není to 1 projekt, ale ta úspora může být ve výsledku třeba 5× větší než jako u výstavby jaderné elektrárny.

Vendula

Dobré srovnání, tak dobře. Věřím, že to smysl rozhodně má, kolik budov už takovou renovací prošlo.

Petr

Nějakou renovací a závisí to na segmentu budov, prošlo 25 % rodinných domů až naším odhadem 50 % veřejných budov.

Petr

A asi to není jen o tom všechno jednou zrenovovat, ale nastavit systém tak, aby renovace a modernizace probíhaly pravidelně a systematicky. Funguje tohle u nás?

Petr

Tak v tuto chvíli v Nové zelené úsporám se renovuje zhruba půl procenta rodinných domů ročně. My, abychom dosáhli toho potřebného tempa, tak musíme jít někde alespoň 2,5 procenta nebo ideálně 3%, aby ten se jeden dům zrenovoval jednou za 33 nebo 40 let, což je doba přirozené obnovy. Potřebujeme zrychlit, ale už tam toho půl procenta máme.

Vendula

Potřebujeme tedy zrychlit to, co nás brzdí, je, že to zkrátka závisí na rozhodnutí 4 000 000 vlastníků. Ti musí táhnout za jeden provaz.

Petr

Na druhou stranu to, že čas od času renovuješ svůj dům, není jenom oběť pro klima. Je to prostě nutnost, jinak se stav domu zhoršuje tak, že se v něm nedá bydlet.

Vendula

Velmi důležité je nastavit podmínky podpory, na které se dá dlouhodobě spolehnout, abych jako vlastník domu věděla, že když plánují v horizontu pěti let rekonstruovat, tak je to jasná podpora pro klimaticky příznivé řešení, abych nad svým projektem mohla už teď začít přemýšlet a taky se mohla spolehnout na to, že se podmínky nezmění.

Petr

Jak to můžeme podpořit, abychom zrychlili tempo renovací? Má stát nějaké nástroje?

Petr

Ty nástroje na úrovni státu může to být bič nebo cukřík, tak ten biče samozřejmě nějaký energetický standard, který by se měl povolit pro výstavbu nebo renovaci. U výstavby je to něco, co tady je od sedmdesátých, osmdesátých let. Za každých průměrně 5 let se zpřísňuje energický standard pro novou výstavbu. A teď tomu nebude jinak. V roce 2013 se zpřísnil jednou, v roce 2018-20 podle velikosti budovy a typu vlastnictví se zpřísnil podruhé, a teď v roce 2022 se pro novostavbou bude vyžadovat standard budovy s téměř nulovou spotřebou a tzv. druhý krok, protože ten stávající už tak jmenuje, ale jenom se tak jmenuje a ta spotřeba se nule neblíží. A u toho druhého kroku už to bude o něco lepší a už se to bude blížit třeba energeticky pasivním standardu.

časová známka: 08:55

Petr

U renovací je taky nějaký požadavek, ale není to požadavek na to renovovat, když mám nějakou budovu, není požadavek té vlastní investice, tam nastupují motivační nástroje. Máme tady programy a musím říct úspěšné Nová zelená úsporám pro rodinné domy od roku 2022 do něj spadnou i podpora renovací bytových domů, všech i v Praze i mimo Prahu. Doteď to bylo rozděleno, protože z evropských fondů byly financovány ty bytové domy mimo Prahu a z Nové zelené úsporám pouze v Praze, tak teď se to sjednotí, protože to je důležité, aby ty programy byly jednoduché, přehledné. Pro veřejné budovy budeme mít evropské fondy, strukturální fondy, operační program životní prostředí a do něj budou vstupovat další peníze z dalších dvou fondů, modernizační fond a fond obnovy, tak o oba dva také jako evropské facility pro financování energetické účinnosti a pro komerční sektor máme v tuto chvíli operační program podnikání inovace pro konkurenceschopnost a to bude nahrazeno operačním programem technologie aplikace pro konkurenceschopnost, který začne někdy na začátku roku toho roku 2022 opět do něj budou vstupovat peníze z fondu obnovy a z modernizačního fondu.

Vendula

Takže cukr a bič. Bič je zvyšující se energetický standard a cukr jsou dotační programy?

Petr

Co podle vás Petře ještě můžeme udělat pro to, abychom tento trend podpořili.

Petr

Co ještě potřeba, je podpora kvalitní projektové přípravy bez přímého závazku té investice pro každé segmenty budov, a to může být trošku jinou podobu.

Vendula

Tzn. že vám stát přispěje na tvorbu projektu renovace, který vám klidně může pár let ležet v šuplíku a vy se teprve rozhodnete, jestli do projektu půjdete nebo ne.

Petr

Druhý z těch nástrojů je komunikační kampaň tak, aby tady, jak na politické úrovni, tak na té praktické se vědělo, co lidé mohou se svými budovami dělat, takže to má smysl. A třetí nástroj ještě doplnit ty dotační nástroje, které v tuto chvíli máme nějakými tzv. finančními nástroji tzn. zvýhodněnými renovačními úvěry pro jednotlivé typy budov.

Vendula

Jak říkal Petr Holub, když budeme mít budovy energeticky efektivní, tak minimalizujeme provozní emise a tím nabývá na důležitosti to, z čeho je dům vyrobený, protože výroba materiálu pak produkuje víc emisí než provoz domu.

časová známka: 11:55

Petr

A tady přichází na řadu sektor stavebnictví. Jak ten se staví k dekarbonizaci, odpovídá Karel Fronk ze společnosti Skanska.

Karel

Ve stavebnictví nakládáme s obrovským množstvím materiálů, ve kterém je obsaženo zabudované množství uhlíku, které je opravdu nepředstavitelně veliké. A my v současnosti v podstatě skládáme data a teprve budujeme vztahy v subdodavatelském řetězci, no a k tomu, abychom mohli vůbec začít ovlivňovat ten „scope 3“, tzn. zabudovaný uhlík.

Vendula

Mluvíte o zabudovaném uhlíku, kde se vůbec uhlík ve stavebnictví nachází?

Karel

Největší podíl uhlíku ve stavebnictví znamená zabudování tzn. v podobě betonových směsí v podobě asfaltových směsí a v dalších souvisejících vlastně stavebních činností a materiálu, tam je největší „gró“ toho našeho uhlíku, se kterým se v současnosti potýkáme, snažíme se co nejvíce mapovat.

Petr

Jedna z nejdůležitějších surovin ve stavebnictví je například cement a jeho výroba je zrovna hodně emisně náročná. Zabírá skoro 3 % emisí skleníkových plynů v Česku, a to je pořád jenom jedna surovina.

Karel

Myslím si, že my jako stavaři, který vlastně cement používáme pro výroby našich materiálů, tedy betonových směsí už jsme takoví trošku druhý v řadě, protože cementáři nebo vůbec jako ten průmysl cementu už tímhle směrem dlouhodobě uvažuje, je zejména teda nucen EU ETS neboli vlastně emisními povolenkami, takže na trhu se v posledních letech jako rapidně zvýšila nabídka tzv. směsí cementu, které jsou kombinovány s popílky, se struskami, s dalšími vlastně jakoby nějakými aditivy nebo náhradními minerálními příměsemi. My už vlastně odebíráme od těch cementářů víc těch směsí cementu než kdykoliv dřív.

Vendula

To se ale nemůže dít donekonečna při současném stavu technologií je pořád potřeba, aby ve stavebních materiálech nějaký ten podíl cementů byl?

Karel

A my se v určitém bodě náhrady těch jednoduchých cementových směsí dostáváme do bodu nebo do situace, kdy už nebudeme moct dále jakoby vynahrazovat a musí přijít nějaký skok, který překoná vlastně tu závislost na tom cementu. Zatím jsme třeba na náhradě, dejme tomu, 50, 60 % toho klasického, ale opravdu tam od kolegů z inovací nebo z vývoje zaznívá, je tady technologická bariéra, která nám neumožní nahradit stoprocentně cement.

Petr

Pro úplnou dekarbonizace máme tedy 2 možnosti. Buď přijdou nové technologie nebo budeme muset zbylý uhlík nějakým způsobem pohlcovat, ať už třeba v lesích a půdě nebo pomocí systému CCS (carbon capture and storage).

Vendula

Pojďme se podívat do budoucnosti, jak by mohla vypadat nově postavená budova v roce 2050?

časová známka: 14:30

Karel

Já si myslím, že ty budovy v roce 2050 budou mít aspekty daleko bližší původnímu směru stavitelství tzn. bude se soustředit na to, aby byly složené z co nejméně kompozitů, protože kompozitní materiály jsou v podstatě jako nerecyklovatelné. To je jedna záležitost. Budou mít pochopitelně dobře prověřený životní cyklus. Bude se hodně dbát na to, aby po skončení životního cyklu mohly být znovu recyklovány a vráceny do oběhu. Jedna z nejdůležitějších věcí, budou to v podstatě samostatné jakoby banky, které budou mít podobu energetických bank, vodních bank a případně třeba i uhlíkových bank. A jak to myslím, budou aktivními prvky energetických soustav, protože budou si vyrábět energii, už se to děje, není to nic nového jako aktivní budovy známe, ale tímhle směrem si myslím, že určitě stavebnictví půjde, co se týče vodního hospodářství, tak znovu se vlastně vrací zpátky do diskuze využívání šedých vod, dešťových vod. Já si myslím, že do budoucna to bude vlastně taková banka vodní, kde budeme shromažďovat vodu v budovách, Co se týče toho uhlíku tak je možné, že bude nějakým způsobem ukládán vlastně je i vlastně vcelku nebo v nějakém širším okolí té budovy budou třeba nějaké úložiště uhlíku, které budou zamezovat jeho šíření.

Petr

Velkým trendem ve stavebnictví je cirkulární ekonomika. Náhrada primárních materiálů a čím dál větší využití materiálů recyklovaných.

Vendula

Jak bude řešena energetika budov?

Karel

Já už jsem tady zmiňoval energetické banky, tzn. úložiště v podobě baterií. To je jedna záležitost. Určitě se tam bude uvažovat o nějakém směru jako využívání vodíku, jinak obecně budovy budou v režimu off grid, tzn. nebudou napojeny úplně na jakoby základní bych řekl úplně přenosovou soustavu, budou spíš jakoby nějaký jako větší ostrovní systémy, které budou vykrývat právě špičky v podobě jakoby náběhu těch budov, zároveň budou napojené na elektromobilitu a zároveň teda budou, případně předávat nějaké nadvýroby své energie do sítě.

časová známka: 17:00

Petr

Máme na cestě ke stavebnictví budoucnosti nějaké bariéry? Co nás brzdí?

Karel

V současnosti stavebnictví se stále a stále potýká s nejmenší cenou tzn. soutěžení na nejmenší cenu. Hodně firem, které jsou inovativnějšího ražení, tak už s tím začíná mít opravdu problém, protože tu svoji přidanou hodnotu těžko můžou navázat na nejmenší cenu. Oni mají prostě svojí přidanou hodnotu v inovacích, nových technologiích, nových materiálech, environmentálním pojetí, ve snižování uhlíkové stopy, v hospodaření s vodou a dalšími. A některé vyhlašované tendry jsou jako bohapustě v České republice zaměřené pořád na snižování, tedy na nejnižší možnou cenu.

Vendula

Levné materiály jsou nekvalitní, často emisně náročnější a přinesou nám v průběhu života budovy víc škody než užitku a taky víc nákladů na opravy. Řeší se to nějak, máme nějaké dobré příklady?

Karel

Dobrý posun v celém tomhle schématu hraje tzv. hodnocení „lifecycle costingu“, neboli ekonomické životnosti. A tam si myslím, že pokud investor si zažádal o to, aby uchazeč mu spočítal „lifecycle costing“, tzn. jak se bude chovat ta budova nebo ta stavba v začátku, v provozu nebo ve výstavbě, v provozu a potom po skončení životního cyklu, tak tam vidím velkou příležitost pro to vlastně se odklonit od té nejmenší ceny a zaměřit se na celý životní cyklus.

Petr

A tím nás budova ve výsledku nejen vyjde levněji po celou dobu svého provozu, ale bude mít i menší emisní stopu. Není to jen o materiálech a vymýšlení nových směsí. Tady je potřeba změnit způsob, jakým děláme výběrová řízení ve stavebnictví.

Robot

Přesně tak? Ano.

časová známka: 18:53

Vendula

Bude se nějak měnit nejenom, jak stavíme, ale i to, co stavíme? Třeba že budou firmy odmítat stavit uhelné elektrárny čistě proto, že jsou eticky proti?

Karel

Ty firmy, které jsou opravdu založený na hodnotách, které mají velmi pevně zakořeněny, tak jako zvažují, do jakých, do jakých výběrových řízení vstupují. Tzn. pokud budeme uvažovat o tom, že se tady bude stavět další jaderná elektrárna, nejenom Dukovany, ale třeba další, tak jsem přesvědčen o tom, že třeba se budou některé firmy zdráhat do toho výběrového řízení jít, pokud se tady bude stavět další letiště atd. tak možná taky budou jakoby zvažovat.

Karel

Ale to jsou také hodně obecné věci. Myslím, že třeba dobrý příklad byl, co se nám stalo ve Skanska, kdy v Anglii se měly stavět veliké laboratoře na testování nějakého zboží, kde měly být laboratoře na testování zvířat. A tam jsme vlastně byly i okolím jako nuceni do toho vůbec se toho tendru nezúčastnit, protože bylo apelováno na naše jako etické hodnoty a to vlastně bylo vnímáno, jako že bychom vlastně ty naše hodnoty porušili.

časová známka: 20:17

Petr

Sektor budov a stavebnictví se dá ve vztahu k dekarbonizaci rozdělit na 2 části.

Vendula

Na část emisí, která vzniká při výstavbě a na část, která vzniká při užívání budov.

Petr

V současné době je mnohem významnější ta provozní část, ale jak budeme postupně budovy renovovat a ty se budou stávat energeticky efektivnějšími, začne být důležitější právě to, z čeho a jak je budova postavená.

Vendula

V budoucnu můžeme očekávat budovy, které nebudou jen pasivně přijímat energii, ale budou aktivní součástí energetické soustavy a budou také aktivně pracovat s vodou, odpadem a uhlíkem.

Petr

Děkujeme vám za poslech této epizody a nezapomeňte, pokud se chystáte renovovat svůj dům, mrkněte se na možnost dotací, abyste si mohli dovolit udělat rekonstrukci pořádně a pomohli tak dosažení klimatické neutrality.

Vendula

Nesestříhané rozhovory s oběma našimi hosty a taky další bonusové materiály najdete na našem webu 2050podcast.cz, tak se tam zastavte.

Petr

Mějte se krásně, na shledanou příště.

Vendula

Chceme, aby se lidé v tématu změny klimatu lépe orientovali.

Petr

Aby věděli o řešeních, která máme k dispozici a můžeme je použít.

Vendula

Chcete se na tom taky podílet?

Petr

Podpořte nás, prosím, finančně.

Vendula

Darovat můžete na našem webu 2050podcast.cz.