23: Nefunkční elektrárny, nedostatek potravin nebo ztráta domova. I tak mohou vypadat dopady klimatických změn.

časová známka: 00:13

Hana

Druhá část šesté hodnotící zprávy IPCC, která vyšla na začátku března, popisuje dopady klimatické změny a možnosti adaptace.

Petr

My se dnes podíváme na konkrétní příklady těchto dopadů, ale taky na to, jak vůbec nad dopady klimatické změny přemýšlet.

Hana

Zprávy IPCC mají 3 části. 3 pracovní skupiny označené anglickou zkratkou WG1, WG2 a WG3. Na povídání o té aktuální – WG2 jsme si pozvali do studia Ondráše Přibylu, ředitele projektu Fakta o klimatu. Povídali si tentokrát s Petrem, takže já se ozvu jen tu a tam ze studia. Užijte si poslech.

Ondráš

3 zprávy, tedy 3 části zprávy WG1 – pracovní skupina jedna, pracovní skupina 2 a pracovní skupina 3 jsou charakterově velmi odlišný. Zatímco ta WG1 je vlastně o fyzice, modelech klimatu, ledovcích a takových věcech, tak dvojka je o dopadech a adaptacích. To je vlastně úplně jiný typ vědy a jiný typ zkoumání věcí a ta WG3 bude potom o cestách k mitigaci, cestách k zastavení klimatické změny a vlastně kolik nás to bude stát, jaké ekonomické dopady by to mohlo mít v jakých regionech a tak. A to jsou úplně různé typy, různě se čtou. Na to jsem narazil několikrát, že i vědci fyzici říkali: mně se ta WG2 čte hrozně těžko.

Petr

Já si pamatuju, jak jsme natáčeli epizodu o té WG1, což byla naše osmá epizoda, tak tam se vlastně dal docela udělat rychlý průlet takových jako datových informací, jako že hladiny oceánů stouply o nula celá tohle a tohle, teplota se zvedla za dekádu… je ten trend teďka takový… A vlastně se daly jako jmenovat konkrétní čísla a tím to bylo v něčem jednoduchý, protože se dá udělat přehled za minutu. WG2 – i to Summary for Policymakers je v tomhle divný pro mě, taky divný, že vlastně tam nejsou čísla žejo…

Ondráš

Nebo tam jsou čísla, který se nedaj představit. Já si myslím, že on ten přehled se dá vlastně udělá taky za minutu, akorát on ti toho moc neřekne. Když bysme si to vzali příkladem, co se objevuje v titulcích, tak například ve dvojce je napsáno: je pravděpodobné, že velká část živočichů na moři i na pevnině bude ve velkém risku vyhynutí a teď ta kvantifikace je a asi 9 % pro oteplení o 1,5 stupně, okolo 11-12 % pro oteplení 2 stupně a více pro oteplení 2-3 stupně. To, co z toho můžeš vidět, že v té zprávě je rozlišeno velikost oteplení a obecný princip – čím větší oteplení, tím větší dopady, ale vlastně to číslo neřekne, jestli těch 9 % je 9 % obojživelníků nebo savců a jak se to týká různě tropických lesů v Amazonii a jak se to týká Sibiře a vlastně udělat si o tom obrázek je najednou hrozně složitý.

Petr

A ještě tam chybí kontext pro mě hrozně moc, pokud nejsem vzdělanej. Jakože 9 % – je to něco, co se děje běžně nebo je to něco, co se tady nestalo další prostě 2 miliardy let nebo… Jak říkáš jako kterých druhů a je to problém? A kolik procent je problém? A jak je to strukturovaný vlastně? Jsem v tom takovej ztracenej v těch číslech.

Ondráš

Jiný příklad, když bychom takhle začali z toho co je problém si představit. Zpráva říká, že 3,3-3,6 miliard lidí, to znamená asi polovina populace, která je teď na zemi, žije v kontextech vysoce zranitelných klimatickou změnou, což je takové jako obecně vědecké tvrzení, ale ono tím neříká jasně, kolik těch lidí řeší pitnou vodu, kolik řeší bydlení, co vlastně znamená ten kontext ohrožení klimatickou změnou.

Petr

Říkám si jsem to i já, když budu mít možná dražší vodu a nebudu mít kam chodit do lesa?

Ondráš

Nebo vlastně, co se do toho počítá… A to jsou všecko příklady, kdy vlastně se ukazuje, že ten velký souhrn jednotlivých studií v jednotlivých regionech je hrozně těžko představitelný.

časová známka: 04:29

Petr

A zároveň ty dneska tady sedíš z té pozice, že jsi našel asi možná nějaký svůj osobní klíč, jak tu zprávu číst a co z ní jako vytahovat za důležitý informace, nebo co se dá sdělit, a to je asi to, kam chceme směřovat. Takže co z té zprávy se můžem naučit v kontextu toho, co se děje.

Ondráš

A nebo obecněji – jak se vyznat v dopadech, jak si to nějakým způsobem v hlavě poskládat a strukturovat a asi bych rovnou přiznal, že ten klíč není čistě můj. Je to inspirace z jednoho textu od McKinsey, kde jsem viděl podobné rozdělení a pak mi přišlo, hele tohle vlastně dává smysl přesně tady na tyhle dopady. Takže kdybysme šli na to, tak jedno dělení, který potřebujeme si v hlavě udělat je oddělit klimatické působení, tzn. například vlny veder, bouře a postupné zvyšování teploty, dezertifikaci…

Petr

To je to, co přímo dělá to počasí.

Ondráš

Přesně tak. Dělá to různě v různých regionech. Tak to je jedna kategorie, o které potřebuje přemýšlet. Druhá kategorie jsou přímé dopady – jak to dopadá na podmínky pro život a případně práci, jak to dopadá na potravinovou bezpečnost, jak to dopadá na budovy a infrastrukturu, jak to dopadá na přírodu a přírodní kapitál. A to už jsem vlastně řekl ty 4 kategorie, které mi přijdou vlastně klíčové tady pro to.

Ondráš

A tyto přímé dopady mají další sekundární dopady. Vytváří nějaké ekonomické napětí, vytváří sociální napětí, kdy někteří lidé si například nemůžou koupit potraviny v některých zemích. A to jsou další dopady, které máme a to si všecko můžeme ilustrovat a možná je potřeba vlastně všechny tyhlety kategorie ilustrovat na nějakých konkrétních představitelných příkladech, což je to, co je asi potřeba udělat.

Hana

Dopady klimatické změny jsme si rozdělili do tří kategorií. Klimatické působení, přímé dopady a sekundární dopady. Teď se pojďme blíže podívat na tu druhou kategorii, tedy jaké existují přímé dopady změny klimatu.

časová známka: 06:35

Ondráš

Jedna oblast jsou přímo podmínky pro život. Vlastně potřebujeme žít v prostředí, které má rozumné teploty, potřebujeme pitnou vodu a případně potřebujeme, aby to prostředí mělo rozumné teploty proto, abychom mohli pracovat. To je jedno z témat, které se objevuje ve studiích, že když je příliš velké vedro, tak klesá produktivita práce.

Druhou tou oblastí, která má vlastně ale úplně jiný charakter je potravinová bezpečnost. Kdy se to vůbec nemusí týkat nějakého extrému nebo podmínek, které by byly pro člověka nepříjemné, ale v okamžiku, kdy je to nepříjemné pro ryby a rybolov – prostě vlna veder v oceánu, tak najednou to znamená nedostatek ryb – to znamená cenové šoky právě v té oblasti.

Petr

Stejně tak asi pěstování obilí – přesně, ty plodiny prostě snesou určitý rozmezí a určitý ne…

Ondráš

A tady je právě rozdíl mezi suchem ve smyslu nemáme pitnou vodu pro člověka a suchem ve smyslu máme vyschlou půdu, takže nám neroste obilí, to jsou vlastně různý sucha. Třetí typ dopadů je na budovy a infrastrukturu. A v úplně klasický příklad takového dopadu je, že když je vlna veder, tak můžou roztát, dá se říct, runwaye na letišti.

Petr

Jako ten asfalt se roztaví?

Ondráš

Jde o to, že změkne a letadlo se do něj propadne. To je jeden z takových jako ikonických problémů, které potkávali v Texasu a nevím, jestli už se to spravilo nebo ne, ale tohle je obrázek, který se dá, například propojit s těma budovama a infrastrukturou. Samozřejmě další typ toho ohrožení budov a infrastruktury je, že když přijde hurikán a anebo prostě jenom stoupá hladina oceánů, no tak ty cesty a domy, když jsou zatopené, tak se tam nedá bydlet.

Petr

Pro naše prostředí asi povodně jsou úplně typický příklad.

Ondráš

Jasně povodně a zároveň ale i sucho, které když není voda v řekách, tak to vlastně znemožňuje dostatečnou výrobu elektřiny. Je dobrý si uvědomit, že elektrárna je parní stroj, proto potřebuje vodu, proto máme velké elektrárny na velkých řekách – Dukovany jsou na Jihlavě. Temelín je vlastně na řece Vltavě.

Petr

Chladící věže těch jaderných elektráren jako něco chrlí, a to něco je pára.

Ondráš

A když není voda v řece, tak parní stroj nemůže pracovat a je potřeba ho nějakým způsobem utlumit, takže to je dopad na infrastrukturu a budovy. A pak ta čtvrtá kategorie je příroda a přírodní kapitál. A jedna část toho dopadu je prostě na tu samotnou přírodu, takže můžeme přijít o nějaké druhy rostlin a živočichů, a to samo o sobě nemusí být fajn pro celý ten ekosystém, ale zároveň příroda nám poskytuje nějaké funkce a nějaké suroviny. A to, že nemáme smrkové lesy znamená, že ten přírodní kapitál, ty suroviny nemůžeme použít.

Hana

Přímé dopady změn klimatu se samozřejmě výrazně liší v závislosti na tom, na jakou část světa se díváme. České republiky se asi přímo nedotkne stoupání hladiny oceánů, ale zase se nás týkají stále intenzivnější sucha. V následující části se podíváme přímo na tato geografická specifika dopadů. A začneme právě zmíněným stoupáním hladiny oceánů.

časová známka: 10:40

Ondráš

Stoupání hladin oceánů jsi zmínila a ovlivňuje jak podmínky pro život – když je tam zatopená oblast, tak tam nejde bydlet, tak právě budovy a infrastrukturu. Kde to ovlivňuje? No především v těch pobřežních oblastech, což jsou ale často velká města a v Evropě si může představit Nizozemí, které je ohroženo stoupáním hladin oceánů a zásadně v Číně. Čína samotná ví, že bude potřebovat přesídlit asi 60 milionů lidí do roku 2050 čistě kvůli nárůstu hladin oceánů. Zároveň se stoupáním hladin souvisí zasolování zásobníků podzemní vody. To je trošku neintuitivní záležitost. Člověk prostě si nepředstaví hned že to, že stoupne hladina oceánů, nemusí vyřešit jenom tím, že postaví hráz.

A na malých ostrovech se pitná voda čerpá z těch zásobníků podzemní vody, které tam jsou a když stoupne mořská hladina, tak to zasoluje ten zásobník podzemní vody, tu studnu, což je ale destruktivní pro malé ostrovy, malé ostrovní státy.

Petr

Nemají pitnou vodu.

Ondráš

Přesně. A to není adaptovatelné riziko žádným způsobem. Ještě kdysi mě překvapil jeden kamarád, který říkal: můžeme postavit hráze, ale nemáme nadzemní kanalizace. Člověk chvíli přemýšlí, proč řeší nadzemní kanalizace, ale ono je to vlastně hrozně dobrej point. Že když přijde povodeň, nebo když se zvedá hladina oceánu, tak ta voda, která přijde, která se vyplaví do těch domů, není žádná čistá voda.

Petr

To jsou kanály…

Ondráš

To je vyplavený kanál. A když nemáme nadzemní kanalizaci, tak to je vlastně jako tak trochu infrastrukturní problém.

Petr

Rozumím. To mě nikdy nenapadlo takhle nad tím přemýšlet.

Ondráš

No zajímavý obraz toto… Takže stoupání hladin oceánů souvisí se zasolováním zásobníků podzemní vody a když zůstaneme u oceánů, co stojí za to si představit je oteplování oceánu, tedy mořské vlny veder. Ale i obecně ten pomalý trend oteplování oceánu, který ohrožuje potravinovou bezpečnost, rybolov, ale i úplně klasický příklad toho ohrožení přírody a přírodního kapitálu jsou je umírání korálových útesů. A zase tady můžeme ilustrovat – jde o přírodu ve smyslu tu biodiverzitu korálových útesů, barevné rybičky a hvězdice, barevné korály… Ale zároveň jde o přírodní kapitál, protože ty korálové útesy vytvářejí prostředí, které tlumí bouře, tlumí vlny. Vytvářejí prostředí, ve kterém ty ostrovy jsou chráněné před bouří.

časová známka: 13:35

Petr

Dokážeš říct možná úplně v rychlosti, protože my už na to jsme párkrát narazili tady… Dokážu si představit, že spousta lidí jako to, že vymřou někde nějaký barevný rybičky, nevnímají jako problém. Tak budeme mít nižší biodiverzitu. No a co. No tak vím, že 20 % druhů… No a co. Tak co je to „no a co“ jako? Proč vlastně je to pro člověka problém a teďka já to cítím jako problém, protože já chci, aby ty druhy tady mohli žít na týhle planetě, ale jako má to nějaký přímý dopad na lidskou společnost, který tady můžeme pojmenovat, kromě toho, že ty druhy nebudou?

Ondráš

No asi na nás, kteří v tom prostředí nežijeme ne. Na lidi, kteří na těch korálových ostrovech žijí, to bude mít dopady zásadní. Protože jim se mění životní prostředí. Věci, které byli zvyklí dělat. Prostředí, které byli zvyklí mít kolem sebe. Přijdou o domov, ale v tom smyslu, že ten pocit domova možná neumíme ocenit penězi, ale je důležitý pro fungování společnosti.

Petr

Možná hezká paralela jsou zase ty naše lesy. Jako jsme s tím nějak identitárně spojení, že tady prostě v Česku máme lesy.

Ondráš

No, anebo uprchlíci, kteří přišli o domov. A teď vlastně hledají, jak žít v tom novém prostředí. Tím pádem nedělají spoustu jiných věcí, které by mohli dělat. Mohli by vytvářet tu společnost, stabilizovat společnost. Takže ale není to jednoduchá kvantifikovatelná otázka vlastně. Když vidím nějaké studie, které se snaží právě penězi vyjádřit hodnotu domova nebo penězi vyjádřit hodnotu přírody, tak si říkám, že to možná je zajímavý, ale nepostihuje to celý problém. Proto ta tvoje otázka… Jako… No týká se nás to? Jo, ale jak to vyjádřit?

Petr

Jak vysvětlit někomu, že se nás to týká, když mu nemůžeme říct: budeš mít o 5 Kč dražší benzín… Pojďme se klidně podívat na další dopady, na další klimatický působení…

časová známka: 16:15

Ondráš

Možná malá meta odbočka, ale ono se to teď nabízí. Vlastně se teď v celém světě docela silně ukazuje, že ne všechno má smysl měřit penězi a ne všechno může fungovat jenom v rámci byznysu. Měli jsme tady posledních, řekněme, 10, 20 let takové paradigma, že byznys je to důležité. Kupuju od toho, kdo prodává za nejlevnější cenu a je spolehlivý dodavatel. Momentálně Rusko prodává – je spolehlivý dodavatel – stále ještě dodává plyn. Ale jako zvažujeme, že od něj nechceme kupovat z důvodů, které nejsou vyjádřeny penězi. A stejný trend máme v té environmentální a ESG problematice, kdy vlastně začínáme zvažovat, že nebudeme kupovat jenom od toho, kdo prodává nejlevněji, ale začnem zvažovat důsledky toho, které nemusí být jednoduché vyjádřit jenom těmi penězi. Možná taková jako myšlenka související, že my sice nevíme, jak v tom prostředí postupovat, ale celkem jednoznačně se ukazuje, že peníze nám jako jednoduché rozhodovací kritérium nestačí.

Když přijdeme z oceánů do úplně jiné oblasti, tedy do hor. Jedním z velkých klíčových dopadů, o kterém se uvažuje, je tání horských ledovců. Spousta horských ledovců nám roztaje celkem nezávisle na tom, jestli tu klimatickou změnu zastavíme teď nebo za 60 let. Prostě to tání je nastartováno, a to sice trvá dlouho než ledovec roztaje, ale už víme, že roztaje. Člověk si při ledovci představí asi nejčastěji lyžování v Alpách, nevím, co je jako běžnější obraz, kdy se lidi běžně setkávají s ledovcem, ale vlastně ledovce zejména v Asii, v Himálajích napájejí řeky. Ta voda v řekách je z těch ledovců, tzn. když nám roztají ledovce, nebude voda v řekách. Změní vodní režim, když bychom to řekli trošku vědečtěji. Což ale znamená, že mnoho lidí nebude mít pitnou vodu a zase to jsou dopady na podmínky pro život. Znamená to, že nepůjde pěstovat nějaké plodiny, to jsou dopady na potravinovou bezpečnost. A znamená to, že některé elektrárny, které jsou chlazeny tou vodou, nebudou moct být chlazeny, nebudou moct produkovat.

Petr

Což je zase budovy a infrastruktura.

Ondráš

Takže tání horských ledovců má v tomhle docela nečekané dopady a není to jenom lyžování.

Sucho v důsledku úbytku srážek. Zase to je něco, co se týká České republiky, ale týká se ještě více oblasti Středozemního moře. A některých dalších oblastí v Indii, v Amazonii, a tak, ale vlastně to je pro Evropu možná nejpředstavitelnější… Podmínky pro život – nedostatek pitné vody zejména. Dopady na potravinovou bezpečnost – musíme řešit, jaké plodiny tady půjde pěstovat s nějakou pravděpodobností úspěchu do vypěstování a dopady na budovy a infrastrukturu. Ty elektrárny tedy opakujeme několikrát, ale jeto jeden a ten samý důsledek.

časová známka: 19:57

Ondráš

Tání permafrostu. Lidé čekali, že globální oteplování bude hlavně o těch vedrech, ale tání permafrostu se ukazuje jako významný dopad v oblasti Sibiře a Aljašky.

Petr

Možná jenom vysvětlím pro ty, kdo neznáte. Permafrost je trvale zmrzlá půda. Vlastně půda, která nerozmrzá běžně.

Ondráš

A která je důležitá pro to, aby na ní mohly stát budovy a silnice a ropovody. A na Sibiři jsou celé vesnice a města postaveny na permafrostu, který když začne tát, tak se začnou hroutit ty silnice, takže tohle je jedno z rizik, kterým bude vystaveno Rusko a části Kanady a Aljašky. A když se podíváme ještě na další klasické působení, tak víme, že klimatická změna zintenzivňuje bouře, hurikány a záplavy. Ono to tak jde všecko spolu, když přichází hurikán, tak většinou naprší spousta vody a zvedne se hladina… Celkem představitelné asi. Když si vezmete ty obrázky z televize, co se děje při hurikánu, tak je to poničení budov.Většinou nejde o to, že by přišlo o život mnoho lidí. Ono se to dá docela přežít, ale to poničení budov je tam zásadní.

Extrémní vlny veder. Když by ta vlna veder byla extrémní a byla spojená s vysokou vlhkostí, tak to znamená, že se a lidské tělo neumí ochlazovat pocením. Říká se tomu – té kombinaci vlhko a vedro – tak ta se měří něčím, čemu, říkáme wet bulb temperature. Asi nemá smysl, to překládá do češtiny.

Ale v okamžiku, kdy tahleta teplota jako teplota tělesa, které odpařuje vodu… To je možná ten princip, kterým se to dělá… Tak v okamžiku, kdy teplota tělesa, které odpařuje vodu, přesáhne 37 stupňů, tak to znamená, že se pocením neochladíte pod 37 stupňů. A když tohle trvá dlouho, tak organismus přestane být schopen fungovat. To je jak horečka. A tyhle vedra se už na zemi několikrát vyskytly, ale většinou na krátkou dobu, takže to ty populace přežily… Týká se to hlavně Indie. Ale zároveň víme, že s postupující klimatickou změnou takových situací bude nastávat více budou intenzivnější.

Petr

To je vlastně hodně přímý dopad na člověka – jako na fungování lidskýho těla. To je těžko adaptovatelný, jako… Hráz nepomůže… Můžu se schovat domů a zapnout klimatizaci samozřejmě.

Ondráš

Tak pokud ji máš a pokud na ni máš peníze a zároveň je tam velký dopad na přírodu, a to je něco, co jsme zaznamenali třeba v Austrálii, kdy je to podle mě 3-4 roky zpátky. Byly obrovská vedra ve Walesu. V tom australském. A umírali jednak netopýři – ono se jim říká kaloni, ale v zásadě netopýři. Umřeli. Nevím, jestli 3/4 populace těch netopýrů. Byla to země posetá mrtvými netopýry, kteří se vlastně dokázali uchladit v tom vedru. A stejně tak koaly. Jako medvídci – to je symbol, který máme rádi. Ono to pak přišly ještě požáry, takže to jsou ty dopady, které se dobře dostanou do zpráv. Protože vidíte ten požár a ty koaly zachraňované… Případně dobrovolníky, jak sbírají mrtvé netopýry ze země… To je obrazově vděčné. To, co nevidíme, co mnohem těžší vidět je dopad na potravinovou bezpečnost. Že je prostě dražší pšenice a je jí míň nejde jednoduše zobrazit. Uděláte graf, ale co s grafem, že…

Petr

To ve zprávách v minutové reportáži to nevysvětlíš tak jednoduše no, jasně…

Ondráš

Možná stojí za to ještě oddělit a extrémní vlny veder a neobvykle teplé dny. Třeba 1. leden letošního roku, kdy bylo v Brně 15 stupňů, byl vlastně neobvykle teplý den. Oproti normálním teplotám to bylo téměř o 10 stupňů více, ale není to horký den žejo. Neřekli bysme „tohle je vlna veder“. Ale má to dopady na přírodu a například můžou vyletět včely a potom zmrznout, takže pro zemědělce jsou tyhlety neobvykle teplé dny téma.

Petr

Takže zase potravinová bezpečnost je tam… Může to mít tyhle vlivy.

Ondráš

Může to mít tyhlety vlivy.

časová známka: 25:35

Petr

Takže prošli jsme si tady nějaký konkrétní příklady dopadů. Jaké jsou ty hlavní závěry? Co říká ta druhá část šesté hodnotící zprávy IPCC, tedy zpráva právě o dopadech a adaptacích?

Ondráš

Jedno velké sdělení – dopady jsou už pozorovatelné a jsou velmi zřetelné. Často větší, než se očekávalo. Už teď. Druhé sdělení – čím větší bude oteplení, tím větší budou dopady. Vlastně se to týká jak častějších vln veder když by se svět oteplil o 2 stupně místo 1,5 stupně – budou častější vlny veder a intenzivnější vlny veder. Ale vlastně taky intenzivnější sucha a rychlejší tání permafrostu. Větší oteplení znamená větší dopady. Další část zprávy říká: adaptace nám pomáhá zmírňovat ztráty. Už teď. Tzn. kde se daří nějakým způsobem preventivně zareagovat, tak to zmenšuje ztráty a už je to pozorovatelné, už jsme to schopni dobře dokumentovat. Ale zároveň ta zpráva taky jednoznačně říká, že adaptace má své limity. Důsledkem je tedy, že je potřeba nejenom se adaptovat, ale zastavit klimatickou změnu.

Petr

A o tom bude ta třetí část zprávy, která vyjde.

Ondráš

A páté sdělení by se dalo zjednodušit do tvrzení, že Evropa a Severní Amerika pocítí změnu klimatu hlavně jako finanční dopady, kdežto Afrika a Asie budou počítat dopady na lidských životech. To téma, které je s tím spojeno se nazývá zranitelnost. Vlastně ukazuje, že lidé ve státech, které jsou rozvinuté, tak většinou mají nějaké prostředky a infrastrukturu pro to, aby se zachránili, aby přežili, kdežto lidé v Africe, Indii, ve státech, které nejsou rozvinuté nemají ani prostředky pro to, aby se mohli někam přestěhovat nebo aby se, když je sucho, vyřešila pitná voda atp.

Petr

Takže na různé lidi bude klimatická změna… nebo už teď – dopadá různě.

Ondráš

Kdybychom to ještě trošku proilustrovali, tak ty finanční dopady nejsou malé. Je to téma, které řeší například pojišťovny. Vlastně, když přijde hurikán – nebo když bylo tornádo u nás na jižní Moravě, tak je velká otázka, kdo to má pojistit, jakým způsobem? Pojišťovny už teď začínají řešit, jak upravovat pojistné podmínky, aby vlastně do toho zahrnuli nutnost adaptace těch obcí. Když se neadaptujete, proč bychom vás měly pojišťovat?

Petr

To dává smysl, takže vlastně jako chtějí nejenom platit za škody, ale podporovat tu prevenci proti těm škodám.

Ondráš

A zároveň pojišťovny celkem jednoznačně říkají, že některé události jsou nepojistitelné. Je to příliš velké, příliš velká událost, která kdyby se stala, tak vlastně není možné zaplatit škodu.

Petr

Tak jo, díky za tenhle ten přehled i za to shrnutí na závěr.