22: Jak bojovat se suchem a vracet život do české krajiny – příklady dobré praxe
30. březen 2022, epizoda 22
Podmáčená louka je pro zadržování vody v krajině mnohem lepší než nově vybudovaná vodní nádrž. Při tvorbě adaptačních opatření na změny klimatu, a zejména na stále častější sucho, se toho dá i hodně pokazit. A to i přes nadšení nebo upřímnou snahu obcí či jednotlivců. Jak tedy na to?
Transkript epizody Sdílej! Tweetuj!Jihomoravský kraj nedávno vyhlásil vítěze letošního ročníku soutěže Cena za krajinu, která má za cíl zviditelňovat příklady dobré praxe a tím ukazovat, jaké zásahy naší krajině pomohou a jaké naopak ne. V rozhovoru se ptáme porotců soutěže na hodnoticí kritéria a projekty, které podle nich letos posuzovali. Právě z toho se totiž můžeme naučit, jaká adaptační opatření na našem venkově opravdu mají pozitivní dopad.
Podívejte se na epizodu včetně videa na YouTube.
Vznik této epizody finančně podpořil Jihomoravský kraj a Skautský institut.
Hosté
- Martin Smetana (Nadace Partnerství)
- Jiří Schneider (Mendelova univerzita v Brně)
Bonusové materiály
-
Explainer Jak v následujícím století hospodařit v českých lesích? (Fakta o klimatu) Klimatické podmínky se v Česku mění a dopady jsou zřetelně vidět. Chceme-li tu mít zdravé lesy, musíme v nich začít hospodařit jinak, než bylo v posledních dvou stoletích běžné: Potřebujeme lesy, které se dokáží měnícím se klimatickým podmínkám přizpůsobit.
-
Web Cena za krajinu (Jihomoravský kraj) Soutěž, která má za cíl zviditelnit příklady dobré praxe mezi adaptačními projekty na jižní Moravě.
-
Web Živá půda (Nadace Partnerství) Nadace Partnerství dlouhodobě poskytuje poradenství v oblasti nakládání s půdou jak zemědělcům, tak i drobným vlastníkům půdy.
Transkript epizody
Petr
Dobrý den, v naší dnešní epizodě podcastu 2050 zůstaneme tak trochu doma.
Hana
A to ne jen doma v Česku, ale i pro nás doma, tedy na Moravě. Nemusíte se ale bát, i když nejste z Brna tak jako my, stejně pro vás tahle epizoda bude relevantní.
Petr
Chceme se totiž bavit o adaptacích na změny klimatu. A to velice konkrétně, chceme se bavit o tom, co můžeme v naší krajině dělat, abychom byli v adaptacích úspěšní.
Hana
Navázali jsme spolupráci s jihomoravským krajem, který nedávno vyhlásil vítěze soutěže Cena za krajinu. Tato cena hodnotí právě úspěšná adaptační opatření.
Petr
Do podcastu jsme si pozvali dva hosty, kteří byli součástí odborné poroty, která adaptační projekty v soutěži hodnotila.
Hana
V rozhovoru se zaměřujeme na to, jaká opatření bychom v krajině měli dělat a naopak, jaká bychom neměli dělat, protože mohou být zbytečná nebo i kontraproduktivní.
Petr
Můžete se těšit na několik příkladů dobré praxe, tedy příkladů toho, jak můžou vypadat dobrá adaptační opatření třeba i ve vaší obci.
Hana
Pojďme si naše dnešní hosty představit.
Jiří
Jmenuji se Jiří Schneider. Jsem děkanem fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií na Mendelově univerzitě v Brně. Mou odborností jsou jednak lesy, ale potom taky právě ochrana krajiny a dlouhodobě jsem učil revitalizace, což s tím velmi úzce souvisí, právě tady s tou problematikou.
Já to ještě doplním, aby to nevypadalo, že jsem jenom čistý teoretik. Se ženou máme pozemkový spolek Zázvoníky, kde už vlastně 18 let pečujeme o stejnojmennou lokalitu nedaleko Bořetic, kde se snažíme udržovat sečením poměrně cennou stepku s řadou kriticky ohrožených druhů rostlin a živočichů. Takže jsem si také prošel tím jednáním s vlastníky, zemědělci, vysvětlováním, proč to má význam a jak je úžasné, že tam taková lokalita může být.
Martin
Volám sa Martin Smetana, usadil som sa na Hodonínsku na južnej Morave. Predtým som vyštudoval botaniku, zoológiu a ekológiu na Masarykovej univerzite v Brne. V mieste bydliska v Blatničke som sa začal venovať obnove krajiny. Začal som ako malý zemědělec a postupne mi to trošku prerástlo cez hlavu a začal som meniť krajinu vo veľkom. V roku 2019 som za to získal prvú cenu v kategorii Adapterra awards a už dva roky pomáham Nadaci Partnerství ako poradca vlastníkom zemědělských pozemkov a zároveň ako expert na adaptačné opatrenia v krajine.
Petr
Já bych se chtěl zeptat nebo začít otázkou, protože jsme vás pozvali jakožto porotce Ceny za krajinu, tak kdybyste mohli tuhle cenu v krátkosti představit. O co se jedná, pro koho, kde a jak dlouho se to koná a v čem spočívá tahleta událost?
Martin
Cieľom novej krajskej súťaže bolo zviditeľniť a oceniť ľudí, ktorí dlhodobo robia niečo v prospech krajiny, v prospech zadržania vody v krajine, pretože južná Morava patrí medzi najsuchšie regióny Českej republiky. Zároveň tie opatrenia, ktoré podporujú biodiverzitu a pomáhajú návratu ľudí do krajiny, pretože z tej našej krajiny sa v podstate stala priemyselná fabrika, ktorá slúži ako výrobný prostriedok úzkej skupine podnikateľov a cieľom toho projektu, ktorý vymyslel kraj, je práve zviditeľňovat a oceňovať tie príklady a motivovať ďalších ľudí, aby sa zaujímali o to, ako vyzerá ich okolie, v ktorom žijú a v rámci svojich možností sa snažili o obnovu tej krajiny.
Jiří
Já bych na to navázal, protože ty opatření se nedějí posledních pár let, vlastně od sametové revoluce, tak zásluhou lidí, kteří se o to zajímají, ať už na Agentuře ochrany přírody a krajiny, dříve na okresním úřadě či krajském úřadě a samozřejmě v obcích a jednotlivci, tak budovali ta opatření, ale postupem času se stávala systematičtějším a je dobře, že v rámci té Ceny za krajinu, tak jsme měli tu příležitost vidět a hodnotit výsledek dlouhodobé práce, ale koneckonců i krátkodobé, neznamená to, že když už to někdo dělá pár let, že už to není tak hodnotné jako to dlouhodobé, ale myslím si, že bylo potěšitelné všechny ty výsledky vidět.
Hana
Vy už tady mluvíte o výsledcích a já jsem teď napjatá, protože by mě zajímalo, v čem to tedy spočívá ta soutěž, kdo se mohl přihlásit, kolik projektů a jaké se vlastně sešly?
Martin
Do súťaže sa mohol prihlásiť každý, kto má nejaké aktivity v krajine. Takže kľudne to mohol byť občan, skupina občanov, obce, mohli to být farnosti alebo podnikatelia, zemědělci, korí proste v tej krajine niečo vyrábajú, niečo robia, niečo zmysluplné. Prihlásilo sa viac ako 40 projektov, čo prekvapilo aj organizátorov, v pozitívnom duchu (smích). Bolo to náročné potom, to hodnotenie, pretože sme nastavili tie kritériá veľmi prísne, pretože sme práve chceli oceniť a zviditeľniť tú komplexicitu. A ukázalo sa, že v Juhomoravskom kraji je strašne veľa subjektov, ktoré vlastne presne to, čo my sme si dali ako ideál, tak oni už dávno urobili.
Petr
Já jsem hrozně rád, že se to děje zejména z toho úhlu pohledu zviditelňování těch dobrých projektů, protože já se snažím poslední dobou studovat téma komunikace změny klimatu a jedna z těch velkých psychologických bariér je, že tan problém je takový velký, vzdálený a odpovědnost za řešení je taková rozptýlená, takže vlastně, kdo by s tím měl něco dělat, a kdy a možná je trochu jedno jestli teď nebo za rok. Tak mně přijde, že to, co hrozně pomáhá, je právě ukazovat ty příklady dobré praxe, což si myslím, že tahle soutěž je na to ideální nástroj.
Jiří
Ještě je potřeba říct, že ta krajina vlastně není úplně striktně rozdělená ve svém přírodním prostředí, že tady jsou naše hranice, tady je soused, tady je jiný soused, samozřejmě v katastru je známe a vidíme, ale všechny ty procesy fungují provázaně. Ať už v rámci povodí, v rámci jakýchkoliv jednotek a celků, to znamená, že i když bude více malých opatření, tak ona časem budou fungovat synergycky, to znamená společně. Takže dává smysl samozřejmě, i když je moje schopnost malá nebo možnosti malé, tak pořád je jde využít a něco v té krajině udělat. Ať už nějakou tůň, mokřad, alej a ono se to postupně všechno schází dohromady a pak to vypadá jako celek úžasně.
časová známka: 06:57
Petr
Já bych se možná rovnou šel zeptat na tu otázku, jak se teda pozná dobrý adaptační projekt? A trochu se ptám na kritéria, podle kterých jste hodnotili v té soutěži. Co jste si vlastně kladli za otázky a skrz jakou optiku jste se dívali na ty jednotlivé projekty nebo projektové návrhy, abyste pak řekli: “tohle má smysl v krajině dělat, tohle to je opravdu dobrý projekt”?
Martin
Hodne ľudí si myslí, keď sa povie zadržanie vody v krajine, tak ich automaticky napadne: dobre, tak ja urobím nejakú tůňku. V skutočnosti neurobia tůňku, ale urobia nejakú vodnú nádrž, technické dielo, ktoré má od skutočného zadržovania vody v krajine hrozne ďaleko a navyše to je veľmi nákladné opatrenie. Najjednoduchšie a najlacnejšie opatrenie je proste zmena hospodárenia na ornej pôde, pretože najlepším zadržovateľom vody v krajine je obyčajná pôda, ale iba zdravá a živá pôda. A to sa dá urobiť zmenou toho hospodárenia. Je potešujúce, že malí aj veľkí hospodári, zemědělci, dokážu hospodáriť udržateľne. V Nadaci Partnerství máme projekt Živá půda, v rámci ktorého navštevujeme rôznych zemědělcov v Juhomoravskom kraji a skutočne na veľkosti nezáleží. Sú tam zemědělci, ktorí hospodária na pár hektároch, hospodária udržateľne a hospodária tak, že tú pôdu vlastne regenerujú, oživujú a takáto pôda je schopná zadržiavať lepšie tú vodu a zároveň to nestojí ani korunu navyše oproti bežnému hospodáreniu. Takže je to to najlacnejšie, čo môže človek urobiť.
Druhý aspekt je, že na tej pôde častokrát, respektíve tú pôdu vlastnia konkrétne fyzické osoby – zemědělci. Až 75 % pozemkov zemědělských u nás je prepachtovaných nejakému zemědělcovi. Takže vlastne každý tretí občan, každý tretí z nás môže rozhodnúť o tom, čo sa v tej krajine deje a môže tým, že si zájde za svojím zemědělcom, za svojím pachtýřem, a bude sa s ním baviť o tom, ako si predstavuje, že by mal hospodáriť na tom jeho vlastnom pozemku, a tak môže ovplyvniť to, ako sa bude zadržovať voda v krajine. Takže ja by som začal, že to najdôležitejšie je, ako pristupujeme k tej pôde. A potom na to môžeme nadväzovať rôznymi ďalšími opatreniami. Z pohľadu obcí a občanov je veľmi jednoduché urobiť, napríklad obnoviť nejakú poľnú cestu. Tým rozdelíme nejaký veľký lán, tá cesta samozrejme aby nebola asfaltová, ale aby bola zatrávnená. Tie cesty v katastri sú väčšinou dosť široké na to, že sa tam zmestí minimálne z jednej, prípadne ideálne aj z dvoch strán nejaké stromoradie, takže vlastne už tá krajina nejak sa oživuje. Takže takýmto spôsobom dokáže každý z nás, aj keď nemusí vlastniť veľkú výměru pozemkov, tak dokáže ovplyvniť, ako tá krajina vyzerá. A presne ako pán docent hovoril, keď sa tie jednotlivé dielčie opatrenia spoja dohromady, tak dávajú veľmi veľký pozitívny efekt.
Hana
Jestli bych mohla okomentovat jednu drobnost, jak jste mluvil těch pachtýřích, tak já jsem poměrně nedávno zdědila ornou půdu a až teď mi došlo, že teď s tím můžu něco dělat. Já jsem se teď o to vůbec nestarala. A to je vlastně hrozně super, takže pokud je vás víc, kdo jste náhodou zdědili ornou půdu nebo ji vlastníte, tak to je super zpráva.
Martin
Je to tak a ja by som hneď doplnil, že veľa tých vlastníkov vlastne dostane tú pôdu a teraz nevie, čo s tým. A väčšinou to napríklad kvôli nejakým pracovným povinnostiam nemajú čas ani riešiť a v podstate ich to odradzuje to riešiť, pretože si uvedomujú, že to je veľmi zložité a práve preto sme v Nadaci Partnerství v rámci projektu Živá půda otvorili poradňu pre vlastníkov, kde nám môžete napísať.
Hana
Já se ozvu. (smích)
Martin
Stačí, aby ste nám napísali: mám pozemok a neviem, čo s ním, a my se vám ozveme a poradíme, ako motivovať toho pachtýře; skontrolujeme, či už teraz náhodou nehospodári správne a pokiaľ nehospodarí správně, tak vám poradíme, čo by sa dalo na tom pozemku vašom urobiť inak, aby to prospelo aj tej krajine ako celku.
Jiří
Já to doplním z hlediska těch kritérií. To, co jste zmínili, je zásadní i z jednoho hlediska, jednoho kritéria, které se dneska akcentuje nejenom z hlediska krajiny, ale koneckonců třeba i ve městech, v plánování, a to je zapojení veřejnosti, participativní plánování, které velmi pomáhá právě tomu, aby ty myšlenky, že ta nejjednodušší cesta je snažit se změnit, modifikovat svůj hospodářský přístup, že je to nejjednodušší, že nemusím ani budovat ty tůňky ani sázet aleje. Ale na druhé straně většinou přesně ti lidi, kteří k tomu mají ten vztah a to hospodaření změní, tak určitě se s tím nespokojí a snaží se dělat i ty další opatření. A právě to, že ty obce nebo ti vlastníci, zemědělci osloví souseda, zapojí další v té obci, tak to má strašně velký význam a i to bylo jedno z těch kritérií, které posuzovalo, které hodnotilo tu kvalitu těch projektů, protože ta osvěta je tam strašně důležitá, příklady táhnou, takže to bylo taky výborné.
časová známka: 12:12
Petr
Já z vás teďka chci vytáhnout co nejvíc příkladů těch dobrých opatření, protože vím, že tu padlo změna hospodaření, mluvíte o nějaké aleji, ale dokážu si představit, že betonová tůňka, nebo vodní nádrž, není úplně to, co chceme. Ale teda, co je to, co chceme? Jestli můžete klidně i na příkladech těch projektů, které jste hodnotili, dát takový přehled. Já si totiž tak trochu představuju, že tuhle epizodu by si třeba mohl poslechnout nějaký starosta obce, případně nějaká skupina vlastníků, někdo, kdo má třeba ornou půdu a mohl by si říct: aha, tak z těhle těch třeba 12 opatření, které kolegové vyjmenovali, mně by se třeba líbilo tohle. Tak ať lidem poskytneme inspiraci v tom, co to vlastně může reálně být.
Martin
Je pravda, že tých možností, ktoré sa dajú robiť, je strašne veľa, ale každé to konkrétne opatrenie sa dá aj veľmi ľahko pokaziť, keď to človek robí nesprávne, a potom je to celé kontraproduktívne. Aby k tomu nedochádzalo, tak kraj práve pripravuje nejakú publikáciu príkladov dobrej praxe a zároveň špatnej praxe, kde ukážeme, tak takto by to malo vypadať a toto tam radšej nedávajte. Takže keď to mám vymenovať, tak je to od toho hospodárenia na ornej pôde, kde vlastne ten zemědělec môže, už len to, že obmedzí eróziu – začne siať a orať po vrstevniciach; na erózne najohrozenejších pôdach bude využívať najrôznejšie pôdoochranné technológie, to znamená, keď bude sadiť nejakú širokoriadkovú plodinu, ako je napríklad kukurica, tak ju nebude vysievať na veľké svahy a pokiaľ už nemá inú možnosť, tak využije na to podseví, takže pod tú kukuricu vyseje napríklad trávu, a vlastne tú kukuricu seje do tej trávy, takže ten povrch je celoročne chránený. Keď ten zemědělec sklidí tú hlavnú plodinu, tak tam môže vysiať medziplodinu a tá tam môže ostať až do výsevu ďalšej tržnej plodiny, kľudne do jari budúceho roku.
Z pohľadu obcí sa tam dajú realizovať, obnovovať poľné cesty, dajú sa urobiť obecné, komunitné sady na nejakých širších väčších pozemkoch, na plochách historických pastvín, čo sú nejaké väčšie súvislé plochy, častokrát zanedbané, tak tie sa dajú nejakým vyrezávaním a obnovou previesť do nejakého parku, ovocného sadu alebo niečoho podobného, čo zároveň otvára možnosti pre rekreačné využitie tej krajiny.
Jiří
Já na to s dovolením navážu. Bavili jsme se víc o zemědělství a teď se trošku zmíním třeba i o té vodě, o tůňkách, jak jste zmínil, protože tam obecně součástí těchto opatření je dá se říct změna nebo obnova, zlepšení vodního režimu v krajině. Úplně v té nejobecnější míře, ať už historicky v rámci meliorací byla řada orné půdy, nejenom orné půdy, ale koneckonců i lesů, odvodněná, v řadě případů prostě došlo k tomu, že se někde přerušily nějaké přirozené odtokové poměry, vysušily se rybníky a tak dál. Potom je dneska jedna z těch cest je v momentě, pokud mám třeba majetkový katastr a vidíme starý stav, tak jak to bylo, tak se to třeba snažit obnovovat.
Z hlediska toho, co tam nemusí vždycky dobře dopadnout, je pokud ten starosta nebo někdo, nebo ten vlastník se to snaží dělat po svým, bez toho aniž by se poradil třeba s odborníky, tak nemusí úplně přesně trefit třeba ty odpovídající vodní poměry v té krajině. Další variantou je, teda teď jsem zabrousil trošku do toho negativního, co se na tom dá zkazit, tak jak jste říkal, že se toho dá zkazit hodně, dá, tak samozřejmě všechno je i o penězích, to znamená, že v momentě, kdy se ten vlastník nebo ta obec snaží to zase udělat co nejlevnějc, tak občas používaj třeba nekvalitní výpěstky, to znamená ty stromy, které vysadí, pak to třeba uschne, nebo si myslí, že čím to bude pestřejší, čím větší diverzita, tím to bude lepší, to všechno takhle úplně není, vždycky je potřeba využívat těch přírodních podmínek, opravdu nejlépe se s někým poradit a potom pak ty výsledky na druhé straně stojí za to.
To znamená, že když se zase vrátím k té vodě, tak myslím si, že taky velmi časté opatření v momentě, kdy máme rybníky i třeba produkční rybníky, protože se se někdy úplně neschází, právě ta produkční funkce s těmi ostatními. Tak u takového rybníku je třeba možné udělat nějaký mokřad, takovým typickým příkladem, který mě rychle napadá, je Srpek v Kuřimi, který byl teď teda zrovna v té soutěži, tím chci říct, že pořád ještě zbývá hodně dalších projektů do dalších let, což je výborné, o kterých teda sám vím. Ale i v rámci té soutěže byly příklady, kdy na těch katastrech udělali nějakou menší vodní nádrž, ale pokračovali mokřadem, který právě zase pomohl té retenční kapacitě, pomohl z hlediska biodiverzity a to, co je velice důležitý, co není sice úplně prioritní, tak je opravdu i ta rekreace, protože já si myslím, že ta voda v krajině strašně pomáhá tomu, že se v ní cítíme dobře. Takže i pro někoho, kdo si bude říkat: já jsem z města, mě se vlastně nějaká orná půda, hospodaření až tak moc netýká prioritně, tak potom z hlediska té návštěvy, když jedem o víkendu na výlet, nebo i z těch lidí, co samozřejmě žijí na tom venkově, tak je to zpestření, zlepšení, zkvalitnění každodenních volnočasových aktivit.
časová známka: 17:38
Petr
Organizují se v současnosti nějaké vzdělávací akce a semináře právě pro starosty obcí? Protože to si představuju, že jsou osoby, který v tomhle tématu mají poměrně velkou moc a můžou vlastně rozhodovat o tom, co se v té jejich obci bude a nebude realizovat.
Martin
Áno, starostovia vlastne rozhodujú za to, čo sa v tej danej obci stane, na druhú stranu sú častokrát volení na štyri roky, sú častokrát mimo odbor, takže nemajú v tom úplne prehľad. Cítili sme, že tam je nedostatek informací pre nich, a preto sme pre nich pripravili v Nadaci Partnerství seminár Jak na zdravú a živú krajinu, kde veľmi v zjednodušenej forme, tak, aby to pochopil úplne každý, na názorných príkladoch z južnej Moravy ukazujeme, ako by sa malo postupovať pri obnove krajiny. Koho to potom zaujme, tak sme schopní mu pomôcť a odkázať ho na ďalších ľudí, ktorí mu kompetentne poradia dotiahnuť nejaký konkrétny projekt až do zdarného konca.
Jiří
Průběžně asi další instituce mívají semináře právě proto, aby podpořili to povědomí o tom, jak to dělat a koneckonců ať už Mendelova univerzita nebo jak už jsem zmiňoval Agenturu pro ochranu přírody a krajiny, tak přesně už po těch zkušenostech vědí, na co se zaměřit a že to není teda jenom o tom nadšení, ale potom i o tom pomoct třeba i s tou finanční stránkou, s tou sítí těch dotací a podobně.
časová známka: 19:10
Hana
Mě by zajímalo, jaká další kritéria byla hodnocena u projektů v soutěži? Možná si totiž na tom můžeme ukázat, co teda je vlastně dobré a na co si dát pozor.
Martin
Dôležité bolo, ako využívajú tie informačné zdroje, to znamená tie historické mapy, mapy, ktoré sa nachádzajú vo verejnom Registri půdy, čo je register primárne pre zemědělcov, ale je tam veľmi veľa rôznych informačných vrstiev, ako napríklad odtokové pomery, odtokové línie, to znamená kadiaľ tá voda, keď dôjde k presýteniu pôdneho horizontu, kadiaľ bude odtekať. A takto krásne nám napríklad tie odtokové pomery hovoria o tom, ktorá časť krajiny by sa radšej mala zatrávniť a radšej by nemala byť pre tú produkčnú funkciu, a zase na to môžu nadviazať nejakí zemědělci, ktorí v rámci svojho bežného hospodárenia nejaké tie údolnice napríklad zatrávnia. Na to môžu čerpat ešte k tomu špeciálne zemědělské dotácie, ktoré im vynahradzujú to vlastné zatrávnenie a rovnako znížený zisk, znížený príjem z tej danej plochy. Potom sa riešilo to, či to opatrenie, ktoré bolo navrhnuté, náhodou nepoškodilo ten už súčasný stav.
Pretože niekedy sa stáva, že napríklad nejakú zamáčanú lúku, podmáčanú lúku, keď v dobrej viere chcú tam urobiť nejaké opatrenie napríklad vodnú nádrž, technické dielo, tak vlastne to technické dielo paradoxne zadrží tej vody v krajine menej, veľká časť sa vyparí z otvorenej vodnej hladiny. Alebo iný príklad sme tam zase mali, kedy chceli urobiť nejaký remízek, ale než tam urobili ten remízek, tak tú plochu odvodnili, odviedli ju do rybníku nižšie a potom tam vysadili tie dreviny. Namiesto toho by bolo lepšie to urobiť tak, aby tam tú plochu nechali zamáčanú a vysadili tam vlhkomilnejšie druhy.
Jiří
Přesně tak. I z hlediska biodiverzity, tak vlastně mokřady jsou velice bohaté na biodiverzitu a v momentě, kdy budu mít podmáčenou louku, tak ta může být velmi zajímavá druhově ať už z hlediska rostlin nebo z hlediska živočichů. A v momentě, kdy z toho udělám v dobré víře vodní plochu, tak můžu poškodit něco, co bylo už do té doby velmi kvalitní.
Já s dovolením navážu s těmi kritérii, jedno z těch docela důležitých kritérií, co tam bylo, tak byl taky soulad s nějakou územně plánovací dokumentací a to nejenom s územními plány, což je samozřejmě v obecné rovině tím nejzásadnějším, ale s generálním ÚSES (Územní systém ekologické stability) a podobně, což je strašně důležité i z toho pohledu, že všechna tahle aktivita často záleží na nadšení a entuziasmu těch lidí a zejména pokud to dělají dlouhodobě, tak občas naráží i na limity, které máme - ať už dané legislativou nebo čímkoliv a potom to prostě, když to chtějí udělat rychle z hlediska nadšení, tak občas nehledí, někteří, na tu legislativu nebo na to, čím by se měli řídit. Takže vlastně tohle kritérium hlídalo, že to je všechno v souladu s tím, co má být.
A další takové kritérium, které si myslím, že je poměrně inovátorské, jsou ekosystémové služby. To je termín, který je poměrně nový, zejména v České republice, mezinárodně se to rozvíjí asi 30 let, ale velmi rychle, protože vlastně ty ekosystémové služby jsou veškeré přínosy, které jakýkoliv typ ekosystému včetně zemědělské půdy, parků ve městě, ale třeba právě i tady těch mokřadů a podobně, přináší lidské společnosti, ať už ta společnost je stavuje vědomě čerpat a upravovat nebo podvědomě. A ten význam toho pojmu spočívá v tom, že potom jsme ve stavu opravdu zhodnotit, že to, co jsme udělali, je takto přínosné. A nebo prostě striktně materialisticky, pokud například mám financované nějaké opatření z dotací, tak jsem schopen říct ten přínos těmi penězi, jak byl efektivní, či nikoli. Takže tohle bylo, myslím si, velmi inovátorské a právě to ukazuje přesně, že i ty projekty, co vyhrály, tak byly opravdu multifunkční a těch benefitů přinášely hodně, nejenom to, proč byly vytvořeny, navrženy, ale i všechny další možné přínosy, mohli bychom tady o nich diskutovat samostatně. Takže proto si myslím, že ta kritéria byla opravdu výborně nastavena.
časová známka: 24:09
Petr
Vy už jste se toho oba dotkli během toho, co jste povídali. Jaká vůbec existuje podpora pro lidi, kteří chtějí opatření budovat? Protože já vím, že třeba v zemědělství se řeší, že základní dotace je prostě plošně na hektar a velkému zemědělskému projektu se prostě nevyplatí řešit nějaká opatření, protože radši si vezme tu plošnou dotaci a nic nebude řešit a bude tam tím robotickým kombajnem jezdit tam a zpátky po těch rovných plochách. Tak jaké dotace jsou teďka aktuální nebo na koho se má člověk obrátit, kam má koukat, když třeba vlastní nějaký pozemek a potřeboval by ať už získat finance nebo vůbec podporu pro tenhle typ projektů?
Martin
Ja by som povedal, že tie zemědělské dotácie sa menia. Menia sa k lepšiemu. Uvidíme, ako to nakoniec dopadne, pretože diabol je ukrytý v detailoch. A od toho roku 2023 do roku 2027 tu máme nové dotačné obdobie, kedy zemědělci budú mať jasne nastavené pravidlá a rôzne typy podpory, na ktoré môžu čerpať. A práve už sa odkláňa od toho produkčného hľadiska a hodne sa hľadí na to, aký to má prínos pre biodiverzitu, pre krajinu, a tak ďalej. V tomto smere môže byť napríklad pre vlastníkov pozemkov zaujímavý dotačný titul Agrolesnictví, ktorý pomerne štedro nastavuje podporu na to, že na nejakej ornej pôde alebo na trvalom trávnom poraste zemědělec vysadí rady stromov a medzitým naďalej môže robiť tú klasicků zemědělskú výrobu. Takže tie možnosti sú.
Druhá možnosť je tá, že obec alebo nejaký vlastník sa rozhodne, že nejaký pozemok nebude využívat zemědělsky. Alebo v prípade obcí sú to tie pozemky, ktoré sú v pláne společných zařízení alebo v územnom pláne vyslovene určené na mimoprodukčné funkcie. Takže je veľa dotačných titulov národných aj európskych, kde môžu využiť dotačnú podporu. Niektorá tá dotačná podpora je až stopercentná, takže vlastne zaplatí všetky náklady z výsadby nejakého remízku, vetrolamu, aleje, stromoradia a podobne. Takže tých možností tu je, je ich veľa a pretože sú častokrát decentralizované, tak v Nadaci Partnerství sme pripravili prehľad tých dotačných podpôr a v dohľadnej dobe to nájdu záujemci na stránkach www.ziva-puda.cz v sekcii Dotace, tam si vyberú, čo by chceli realizovať a zároveň im to napíše aktuálne dotačné programy, ktoré sú vhodné na tento typ projektu.
Jiří
Já to doplním. Jak jste zmiňoval, ta škála je velice pestrá a dá se říct, že i na regionální úrovni, protože samozřejmě i Jihomoravský kraj má svoje dotační tituly, které to podporují. Spíš je opravdu složité, nebo ne složité, ale je potřeba se podívat na všechny možné stránky a oceňuji to, když Nadace Partnerství kupříkladu, přesně, jak jste zmiňoval, má nějaký rozcestník a přehled. A ono to vyplývá i z toho, že ta problematika spadá minimálně pod dvě ministerstva - zemědělství a životní prostředí - a obě mají svoje instituce na tu podporu a trošku jiné přístupy, takže je potřeba opravdu se podívat, zamyslet se, případně možná zajít na ten kraj na životní prostředí nebo na Agenturu ochrany přírody a krajiny na brněnské středisko, kde právě kraj má dlouhodobé a myslím, že velmi dobré zkušenosti právě s realizací a podporou všech těchto opatření, takže je to spíš o tom hledat a minimálně tyto dvě instituce, nebo tři s Nadací Partnerství, bych doporučil, kdyby se o to vlastníci nebo hospodáři zajímali.
A když bych si teď přihřál svoji akademickou polívčičku, tak je potřeba říct, že možná i nepřímá podpora je v tom, že máme Technologickou agenturu České republiky, která napomáhá propojení vědy a výzkumu na praxi, aby ty výsledky byly opravdu uplatnitelné a výzva prostředí pro život, která už teďka proběhla na podzim pátá, tak právě byla přesně zaměřená na vodu a na to, aby třeba i výzkumné instituce se zapojovaly ať už do vymýšlení nových postupů, technologií nebo hodnocení jejich dopadů. Takže vlastně není to jenom tahle přímá podpora, ale i tímto nějací zájemci o nějaké uplatnění svých myšlenek a svého nadšení, tak můžou najít podporu u výzkumných institucí a pak můžou podat společný projekt a zkoušet, jestli to vyjde.
časová známka: 28:44
Hana
Já bych se teď možná ráda vrátila k té soutěži. A ještě než se takhle napřímo zeptám: tak kdo teda vyhrál, tak bych se nejdřív chtěla zeptat, jestli se ty jednotlivé projekty, které se přihlásily, daly dát do nějakých škatulek, že to typově bylo několik určitých věcí nebo každý byl úplně jiný a bylo to celé velmi rozmanité? No, to je vlastně moje otázka: jaké typy projektů se tam sešly a jestli jich bylo jenom pár typů nebo jestli naopak to bylo velmi široké pole?
Petr
A na konci té odpovědi nám možná rovnou můžete prozradit, kdo teda vyhrál. Ať už se k tomu dostaneme.
Martin
Typovo tie projekty boli veľmi, veľmi rôznorodé. Boli tam aktivity vyslovene zemědělcov, ktorí v rámci svojho zemědělského hospodárenia, pretože im záležalo na tom, ako vypadá krajina, v ktorej žijú, v ktorej sa každý deň pohybujú, tak ju začali takpovediac upravovať k obrazu svojmu tak, aby sa tam cítili dobre. Potom tam samozrejme bol veľký podiel obcí, ktoré vlastne už z pozície toho, čo je to za inštitúciu, by mali nejak dbať o to, aby tí občani sa v tom katastri, kde bývajú, cítili dobre. Takže toto sú dve hlavné skupiny. Tak sa nám to aj prelínalo v tom hodnotení. A keď ideme k tým víťazom…
Petr
Pojďme do toho.
Martin
Úplným víťazom je pán docent Marada zo Šardíc, ktorý dlhé roky tam hospodári. Tým, že je zároveň akademik (pracuje na Mendelovej univerzite) a zároveň hospodári v tej krajine, tak ho dosť frustroval ten stav, že tá krajina nie je úplne taká, aká by mala byť, ako to učí na tej škole, a tak začal robiť niečo s tou krajinou. Bolo mu jasné, že práve pozemkové úpravy sú úplný základ, takže inicioval pozemkové úpravy, snažil sa do toho poštuchnúť trošku aj tú obec. Podarilo sa tam zrealizovať pozemkové úpravy a potom, keď skončili pozemkové úpravy, on tam začal hospodáriť.
Laická verejnosť ho asi najviac pozná s tými biopásmi, ktoré na Šardicku má, pretože tam chodia fotografi z celej republiky to fotiť. Sú to nádherné zábery, ako sú dlhé pásy naprieč tými veľkými lánmi – on to tam rozrušuje rôznymi pestrofarevnými prvkami. Takže pán Marada vyhral prvú cenu s projektom Zemědělské hospodárenie zamerané na obnovu vodného režimu, podporu biodiverzity a adaptáciu krajiny na klimatickú zmenu.
Petr
Složitý název. Co se pod tím skrývá?
Martin
Pod tým sa skrýva práve tá totálna premena krajiny z agrárnej púšte na krajinu pre život, pre život ľudí, pre život prírody, rastlín, zvierat a tak. A asi nikoho neprekvapí, že hneď na druhom mieste je obec Šardice. To je práve veľmi zaujímavé, že sama obec Šardice v tej prihláške spomína pána Maradu, ktorý pomáhal budovať rôzne tie biopásy, biokoridory a ďalšie interakčné prvky v tej krajine, takže oba tie projekty sa krásne doplňovali práve v tom, že pán Marada robil tie opatrenia na tých zemědělských pozemkoch, čím sa logicky trošku líšili od tých opatrení, ktoré robila obec na tých obecných pozemkoch. Tam sa obnovovali nejaké poľné cesty, nejaké tie biokoridory, biocentrá a podobne.
Takže za to sú na prvých dvoch miestach. A na treťom mieste je obec Vohančice, čo je obec na Tišnovsku vo veľmi členitej krajine, kde je veľké množstvo erózne ohrozených plôch, z ktorých keď hodne zaprší, tak tá voda aj s bahnom z polí (čiže s tou najkvalitnejšou ornicou, ktorej tam je málo, ako je to kopcovitá krajina), vyplavovala tú obec. Už mali toho plné zuby, jednoducho povedané, takže zatrávnili behom troch rokov 43 hektárov najohrozenejších plôch v okolí obce a postupne tú krajinu obnovujú tak, aby to práve nespôsobovalo škody na majetku a zároveň aby tí ľudia mali kam chodiť do tej krajiny na prechádzky a na trávenie voľného času.
Jiří
Ještě bych doplnil cenu veřejnosti, kterou vyhrála obec Ořechov ve veřejném hlasování, kdy nedaleko obce vybudovali mokřad, navázali na to, tuším, i se stromořadím, takže se jednalo o nějaké komplexnější úpravy. A myslím si, že to ocenili úplně stejně jako pan docent Marada, obec Šardice, bylo zjevné, že z toho mají velkou radost. Ale je potřeba říct, že napřed zasedla odborná porota, která zvolila, vybrala deset nejkvalitnějších projektů a tyto projekty šly do toho veřejného hlasování a myslím si, že všech těch deset projektů, kdyby to šlo, si zasloužilo vyhrát.
Myslím si, že poděkování nás všech, teďka myslím kohokoliv, ne jenom v Jihomoravském kraji, patří všem, co se zúčastnili a doufám,že i těm, co se zúčastní v příštích letech, protože pořád ještě vím o opatřeních, které bude skvělé, když uvidíme a budeme je hodnotit a je to opravdu napříč celým Jihomoravským krajem. Ještě z těch zbylých deseti, tak vím, že tam byla například obec Šakvice, která tam šla taky s dlouhodobějším opatřením a myslím, že v tom už byly bodíkové rozdíly a tím, že nás bylo dost, tak ty bodíky nějak udělaly to pořadí, ale bylo úžasný, že to byly všechno zajímavý dlouhodobý projekty.
A jak jste se prali právě na tu kategorizaci nebo členění na nějaké kategorie, tak věřím tomu, že o to se budeme snažit v příštích letech, protože na druhé straně i to, že tam někdo šel jenom s nějakou alejí, obnovou historické aleje, obnovou cesty, která nebyla takové komplexní opatření, ale neslo to s sebou přesně to, že to byla ta obnova té krajiny, zapojení té veřejnosti, rozvoj nějakého společenského života v té obci a ty přínosy jsou tam samozřejmě taky, takže v momentě, kdy pro to budou jednotlivé kategorie, tak si myslím, že to bude výborně oceněné na těch dalších úrovních.
Petr
Já bych se chtěl na závěr zeptat, jestli máte něco, co byste chtěli vzkázat ať už soutěžícím, kteří se zúčastnili nebo těm projektům, které se třeba budou chtít účastnit, nebo i třeba široké veřejnosti, vlastníkům půdy. Co byste jim řekli, když už se tady o tom bavíme hodinku, tak ať máme nějaké slovo závěrem pro vás, co nás posloucháte.
Martin
Ja by som povedal, že každý môže začať obnovovať krajinu a tým “každý” myslím úplne každého. Môže to byť človek, ktorý vlastní pozemok a skúsi sa pobaviť so svojím pachtýřem na nejakom lepšom hospodárení, prípadne na tom, či by nebolo vhodné na časti pozemku vybudovať niečo pre krajinu, pre biodiverzitu, pre zvieratá. Ale aj ten, kto nevlastní pozemok, pretože je občanom nejakej konkrétnej dediny a veľmi pekný príklad z tej kategórie začiatočníkov, ale profesionálov je združenie Boleradické cesty k lesu, ktoré sa prihlásili. Je to vlastne najmladší projekt v tej súťaži, začali len minulý rok a dali si skromný cieľ – obnoviť jednu historickú poľnú cestu k lesu. Je to na prvý pohľad ako nič, ale vlastne je to začiatok niečoho veľkého.
Treba si uvedomiť, že aj tí víťazi, čo to robia desať rokov a viac rokov, tak museli začať s niečím malým. Každý začínal s niečím malým a v prípade tých obcí mnohé obce začínali práve s obnovou jednej konkrétnej cesty. Takže práve na tých Boleradiciach je krásne vidieť, že keď sa chce, všetko ide. A ten cieľ nemusí být úplne megalomanský, pretože ho nikdy nedosiahnete. Je dobré si to rozčleniť a povedať: tak teraz urobím cestu k lesu, na budúci rok urobím cestu opačným smerom a postupne budem nabaľovať a nabaľovať ďalšie aktivity. Časom prídeme k tomu, že zistíme, že by to chcelo pozemkové úpravy, urobíme pozemkové úpravy a na to už môžeme naviazať s totálnou premenou krajiny.
Jiří
Já už to doplním jen opravdu tím, co jsem zmiňoval. Děkuji, děkuji všem, co se zúčastnili, děkuji všem, co svůj volný čas, svoje nadšení věnují právě těmto úpravám a samozřejmě díky patří i Jihomoravskému kraji za to, že touto soutěží podpořil to úsilí a ocenil a zviditelnil ten význam, který tato opatření mají.
Petr
My vám moc děkujeme za rozhovor, pánové.
Hana
Mockrát děkujeme.
Jiří
Děkujem.
Martin
Ďakujem za pozvání.
Hana
Adaptace na změnu klimatu budeme potřebovat víc a víc.
Petr
Dnes jsme si ukázali pár dobrých příkladů z Jihomoravského kraje, které ale doufáme, inspirují lidi v celém Česku.
Hana
O dopadech změny klimatu a potřebě adaptace se v tomhle podcastu budeme bavit ještě mnohokrát, tak se určitě můžete těšit na další epizody.
Petr
Mějte se krásně a nashledanou.