21: Proč roste cena elektřiny? Souvislosti a možné scénáře do budoucna.

Hana

Dneska se budeme bavit o tom, proč rostou ceny elektřiny. A taky o tom, jak vlastně celý ten systém výroby a dodávek elektřiny funguje.

Petr

Možná jste si všimli, že některé naše epizody se mezi sebou docela dost liší. My prostě rádi experimentujeme a pořád zkoušíme, které formáty budou nám i vám sedět nejvíc.

Hana

Ten dnešní je docela jednoduchý. Sedli jsme si ve čtyřech k mikrofonům a hodinu si do hloubky povídali.

Petr

Přinášíme vám proto rozhovor v celku, bez větších zásahů, abyste mohli mít nerušený zážitek. Tak, jako byste v té místnosti byli s námi.

Hana

A abychom ten zážitek ještě více podpořili, tak jsme k podcastu přidali i video.

Petr

Náš první pokusný videozáznam z našeho malého studia můžete vidět na YouTube kanálu 2050 podcast. Ale teď pojďme na to. Užijte si poslech.

Petr

Ahoj, vítejte u další epizody podcastu 2050. No a v dnešní epizodě se budeme věnovat něčemu, co zasáhlo spoustu z nás a zároveň něčemu, čemu se média v poslední době věnovala velmi intenzivně, a to sice rostoucí ceně elektřiny. No, a nejen o té rostoucí ceně elektřiny se dneska budeme bavit. Pozvali jsme si dneska dva skvělé hosty a s nimi se podíváme i trochu za jenom rostoucí cenu, ale i na to hele, kde se ta elektřina v našich zásuvkách vlastně bere? A budou ty ceny dál růst? A jak vlastně tady tenhle trh s elektřinou funguje?

Petr

My bysme trochu chtěli totiž tu otázku, ten problém, který teďka trápí spoustu domácností v České republice a který opravdu jako je docela průšvih, a sice ta jako skoková cena elektřiny nebo současný kolísání téhle té ceny, tak bychom chtěl jednak popsat, co jsou ty zdroje a co se s tím dá dělat. A jak říkáš, no. Jako vlastně využít tu otázku k tomu, abychom se mohli v tomhle tématu trochu víc vzdělat, abysme vlastně věděli, jaký vlivy na to ve světě jsou nebo v tom evropským prostoru minimálně. A jak vůbec funguje to, že tu elektřinu máme, kde se vyrábí, kde se bere a s čím vším to souvisí. Chtěl bych tímto přivítat Oldřicha Sklenáře z Asociace pro mezinárodní otázky. Ahoj, Oldo.

Oldřich

Ahoj. Zdravím vás i všechny posluchače.

Petr

Možná už si tenhleten hlas pamatujete z dřívějších epizod. Už v první sérii, když jsme se bavili o energetice, tak právě Olda byl jeden z našich hostů. A druhý host je z našeho kmenového týmu Fakta o klimatu a je to Jan Krčál, který se zabývá energetikou v našem týmu Fakt o klimatu. Je to tvoje hlavní téma, pokud to chápu správně, tak vítej taky tady v tom podcastu.

Jan

Ahoj, ano, je to tak, dobrý den všem přeju.

Hana

Jak jsme vlastně na tom s výrobou elektřiny, její spotřebou, případně zdroji?

časová známka: 03:00

Oldřich

V roce 2020, čili ten poslední rok, pro který jsou zpracována data, vlastně za celý rok na stránkách Energetického regulačního úřadu, tak v České republice nějakých 36 % výroby elektřiny, tak mělo na svědomí hnědé uhlí, což bylo - a tady se ta pozice změnila vůči minulým letům – o procento více vyrobily jaderné elektrárny. No a ten zbytek, tak tam ještě stojí za zmínku zemní plyn - 8 % a největší podíl teda z toho zbytku - 13 %, tak byly obnovitelné zdroje. To jsou čísla za Českou republiku. V rámci Evropy pokud si správně vzpomínám, tak mám dojem, že za loňský rok to bylo nějakých 39 % elektřiny pocházelo z obnovitelných zdrojů.

Petr

Takže jenom jestli z toho můžu destilovat nějaká hlavní sdělení, tak v České republice jsou hlavní zdroje elektřiny hnědé uhlí a jádro. V Evropské unii, v Evropě jako celku vlastně výraznou pozici zastávají obnovitelné zdroje.

Jan

Ale vlastně se to dá zjednodušit. V principu jako třetina těch zdrojů v Evropě jsou obnovitelný, třetina jsou fosilní (uhlí, zemní plyn) a třetina jsou jaderný zdroje. Většina funguje úplně zjednodušeně furt stejně jako ten parní stroj, který tady máme hrozně dlouho. Prostě jako zahříváme vodu, uděláme s ní horkou páru natlakovanou, a to potom něčím otáčí. To je jako furt ten stejný princip a my se tohle snažíme jako zčásti nahradit jinýma způsobama, a to jsou ty obnovitelný zdroje, kde například turbínou otáčí vítr, anebo solární panely, kde ten postup je ještě úplně jinačí, ale v principu pořád stejný princip a hledáme pro to jiný způsoby.

Petr

Jak funguje rozvodná síť s elektřinou?

Oldřich

Řekněme, že posledních nějakých 100 let to takto fungovalo, takže jsme tady měli nějaké spíše větší zdroje. Od přibližně poloviny minulého století, tak se začaly uplatňovat velké uhelné bloky, a tím vlastně byl dán částečně design té sítě, že byly prostě velké centrální zdroje elektřiny a od nich, tekla ta elektřina ke spotřebitelům. V poslední době se uplatňují i odlišné principy výroby elektřiny a nemusí se jednat vždycky o nějaké velké centralizované zdroje, takže, zatímco v minulosti ta síť byla tvořená menším množstvím výroben, odkud ta elektřina proudila k velkému množství spotřebitelů, tak teď se ta situace výrazně mění. Zatímco dřív domy, tak typicky byly pouze spotřebitelé, tak dnes, pokud dům je osazen střešní fotovoltaickou elektrárnou, tak dnes se ze spotřebitele stává i výrobcem. Ta soustava, se stává mnohem komplikovanější. Najednou do ní vstupují zdroje, které takzvaně nejsou řiditelné- nejsou dispečerské řiditelné, čili nějaký centrální dispečink, který dává pozor na to, aby se výroba rovnala spotřebě, aby udržoval určité síťové parametry sledované…

Jan

No ten dispečink na tebe nemá jako možnosti to vypnout, nebo jako s tím něco dělat. U těch ale opravdu malých zdrojů. U elektřiny je jako důležitý vnímat jednu důležitou odlišnost proti všem jiným komoditám, věcem, se kterými se obchoduje, a to, že ji neumíme skladovat. Když prostě dodávám zemní plyn, tak ho někde natěžím ze země nebo z čeho. A pošlu ho do nějakýho zásobníku.

Petr

A prostě mám nějaký zásobníky, prostě mám tanker. To je jasný.

Jan

Vlastně jsou oddělený složky výroby a spotřeby. Stejně tak, když vyrábím sardinky v plechovce, tak je prostě vyrobím, dovezu do nějakýho skladu a ten…

Petr

A v tom skladu můžou půl roku ležet, než je sním.

Jan

Jo, jo. Mně přijde jako nejjednodušší analogie, když peče rohlíky, tak ty taky jako si nemůžu napíct do zásoby a mít je půl roku uskladněný, ale vždycky jako každý den musím upéct tolik rohlíků, kolik se v Česku sní. Tak elektřina je to stejný, akorát ještě dohnat do největšího extrému, tohle musím dělat jako každou vteřinu nebo každou minutu.

Petr

Co to znamená? Nebo jak se to, jak se tohle řeší, když teda, jako chápu, že asi se dá elektrárna vypnout zapnout, čímž se ovlivní množství té vyrobené elektřiny, a spotřeba se asi nedá jako nějak centrálně vypnout, zapnout, zvýšit, nebo jak se to vlastně řeší, jak se s tím teda pracuje, pokud musíme mít výroba rovná se spotřeba.

Jan

Máš nějaký centrální dispečink, může vypínat zapínat, v principu jako dokážeme jednak tu spotřebu dobře předvídat, protože máme prostě historický údaje, a druhak to vidíme v reálným čase, jako jestli ta spotřeba stoupá klesá a v reálném čase můžeme jako vydávat povely nějakým elektrárnám nebo zálohám, aby jako zvýšili výrobu nebo snížili výrobu.

časová známka: 7:57

Oldřich

Jo, ono jde o to, že v minulosti a zase záleží na míře centralizace hospodářství, že v podmínkách komunistického Československa s centrálně plánovaným hospodářstvím, tak samozřejmě tady byly možnosti ovlivňovat tu spotřebu, byly tady nějaké regulační stupně, které v případě, že nebylo k dispozici dostatečné množství zdrojů sítě, tak byla tady určitá možnost ovlivnit spotřebu. Nicméně nebylo to na bázi nějakých tržních mechanismů.

Petr

A jenom teda, abych to uchopil, v minulosti to bylo děláno tak, že jsme teda řídili, že se měli pod kontrolou všechny zdroje, který vyrábí elektřinu, a tím pádem jsme jako velmi efektivně rychle vypínali a zapínali, a tím jsme to řídili.

Oldřich

Ono to bylo mnohem snazší, protože těch zdrojů bylo výrazně méně než dneska.

Jan

Ale jenom jako, má to, v principu, na starosti jedna firma nebo jeden úřad. Ten byl jeden subjekt, který tohle má na starosti, aby ta elektřina měla jako kvalitu.

Petr

Vlastně můžu si to představit, jako v jedné kanceláři u jednoho pultu sedí jeden dispečer, kterýmu tam prostě blikají světýlka a on jako pákou dává víc míň.

Jan

Může být spousta výrobců elektřiny, jako soukromý firmy, který prostě dodávají elektřinu do sítě, a je spousta dodavatelů elektřiny. To znamená, jakoby firem, který tu elektřinu nakupují od výrobců a dodávají zákazníkům. A tady vlastně ta zodpovědnost za to, aby to fungovalo, je určitý míry rozdělená. Já jsem trochu mluvil o analogii s rohlíkama, že jako každý den musíme dodat stejně rohlíků, kolik se spotřebuje, tak pro ty účely jako toho trhu je to zjednodušený trochu, že se neřeší, aby to každou vteřinu bylo stejný, ale ti dodavatelé elektřiny mají v Česku, konkrétně jakoby na starosti, aby každou hodinu nakoupili stejně elektřiny, jako jejich zákazníci potřebují. A cokoliv, co je jemnějšího, to znamená výkyvy, které jsou jemnější než jako tady to hodinový rozlišení, tak má na starosti jakoby ten centrální dispečink, ČEPS, který se stará o to, aby ten zbytek fungoval. To znamená jako na tý hodinový přesnosti to řídí trh. To znamená, jsou tady jako ty finanční incentivy na tom trhu. A ten zbytek prostě musí řešit jí jakoby jeden subjekt, což je správce přenosové soustavy v Česku.

časová známka: 10:15

Petr

Je nějaká elektrárna, kterou může být soukromá, může být velká, malá, cokoliv, pak je nějaký dodavatel elektřiny, který kupuje elektřinu z elektrárny a prodává ji dál, a to tam pak ten koncový uživatel, což je třeba moje domácnost nebo moje firma, kde vlastně se ta elektřina spotřebovává, jo. Takže jsou takové jako 3 stupně.

Jan

Tři základní, když to zjednodušíme.

Oldřich

Hodně zjednodušeno. Nad tím ještě by měli být zase nějaké dozorčí orgány, které by na to měli dávat pozor tak, aby ten systém fungoval, tak jak má.

Hana

Jak teda to vlastně souvisí, ty jednotlivé zdroje s tou cenou elektřiny?

Petr

Jjak si volí ten dodavatel, od koho teda zrovna tuhle tu hodinu nakoupí elektřinu, aby dodal dostatek to, co zrovna jeho klienti potřebují, když tu máme různé elektrárny, některá jaderná některá je solární a některou mám na střeše doma.

Jan

Já myslím, že na první úrovni zjednodušení si to nevolí. On prostě přijde na burzu s elektřinou. Řekne jenom: já chci na tuhle hodinu nakoupit elektřinu. Takový množství za takovou cenu. A stejně tak na burzu přijdou výrobci elektřiny, řeknou, i ta se třeba řeší jako dneska. Během dneška se řešil prodej elektřiny na zítřek. To znamená na každou hodinu ty výrobci můžou říct, já jsem schopný vyrobit tolik elektřiny za takovou cenu. No a tohle je jako moje hranice, pod kterou nejdu. Já mám nějaký náklady provozní prostě, když mám plynovou elektrárnu, kolem plynu asi tak budem hodně točit, tak já nějakou cenu nakupuju zemní plyn, nějakou cenu dám jako na údržbu elektrárny a takhle, nějakou cenu zaplatím za emisní povolenky, a tohle mi jako udává moji hranici, za kolik jako jsem ochotnej, ta elektrárna má nějakou efektivitu, to znamená, že možná konkurence vyrobí víc elektřiny ze stejné množství plynu, takže mají trochu nižší cenu, mi dává jako nějakou hranici tý ceny, za kterou jsem ochotnej vyrábět. A teď, když mám solární panely na střeše, tak řeknu: hm, tak já to klidně prodám za nula a čekám, co se stane na tom trhu. Protože já nemám žádný náklady. Já budu rád, když to prodám, protože když to vyrobím, samozřejmě už ten den dopředu se musím trochu dívat na předpověď počasí, abych jako prodal skutečně to, co vyrobím a neprodal víc, než vyrobím, protože to bych jako platil pokuty. Ale mám nulový náklady.

Jan

Potřebuju, za tu elektřinu dostávám dost peněz, abych jako zaplatil splátky na půjčku za ty panely atd., ale prostě mě to nic nestojí navíc, když zítra budu prodávat elektřinu. Když mám jadernou elektrárnu, tak dokonce jsem ochotný platit za to, že můžu dodávat elektřinu, protože tu elektrárnu jako nechci vypínat.

Petr

To už jsme se toho trochu dotkli, vím, že ve druhé epizodě podcastů už jsme říkali, že jaderky mají snad na týhle tý burze přednost nebo něco takovýho padlo, protože je náročný dlouhý složitý vypnout zapnout je to hrozně drahý.

časová známka: 12:55

Oldřich

Takhle, ano. Mají omezenou schopnost regulace. Já bych možná ještě vsunul poměrně důležitou informaci, že ta burza, která byla zmíněna, tak vlastně elektřina, která se obchoduje a spotřebovává v České republice, tak to obchodování probíhá na energetické burze v Lipsku. A ty ceny, nebo ta cenová hladina, tak je v podstatě to do jisté míry společná pro celou nějakou rozsáhlou oblast středoevropskou, takže ta cena se netvoří v podstatě u nás, a tím pádem jako není a nemusí nutně záviset na té skladbě zdrojů, jak je pouze v České republice. Není to omezeno čistě hranicemi, tedy dochází, probíhají tady nějaké přeshraniční toky té elektřiny.

Takže v Německu vlastně se cena určuje a ta cena je určená vždycky takzvaným závěrným zdrojem, což je vlastně poslední zdroj, který vstupuje do toho procesu výroby, tak jak byl nasmlouvaný nějaký objem vlastně poptávané elektřiny. Tak ona se vždycky skládá z těch nejlevnějších zdrojů, nebo těch zdrojů, které mají nejnižší provozní náklady, což jsou jaderné elektrárny, což jsou fotovoltaické elektrárny. Pak jsou to zdroje, které musí platit za palivo, musí platit za emisní povolenky, což jsou tedy typicky uhelné elektrárny, no a pak záleží na tom, jaká je vlastně poptávka, jaká je ta spotřeba. No a v případě, že, ta spotřeba, dejme tomu, hypoteticky, situace, kdy ta spotřeba by byla velmi nízká a jsou schopné ji pokrýt pouze obnovitelné zdroje a jaderné elektrárny, tak i ta cena bude relativně nižší. Když je spotřeba vyšší už nestačí součet objemu výroby obnovitelných zdrojů a jádra, tak se musí zapojit do toho procesu zapojit ty uhelné elektrárny, a ty tu cenu posouvají výš. No a pak ty vlastně poslední zdroje, které, mají výrazně vyšší náklady na výrobu, tak to jsou už zmíněné plynové elektrárny, případně elektrony na mazut, kterých moc není, je to taková spíš zvláštnost a ty náklady provozní mají potom velmi vysoké. A když už dochází ke slovu tady tyhle ty zdroje, tak to znamená, že už je vysoká poptávka a malá nabídka, a tím pádem i ta cena výsledná je výrazně, výrazně vyšší než je obvykle.

časová známka: 15:27

Petr

To znamená vlastně cenu určuje ta nejdražší elektrárna, kterou je potřeba zapnout.

Oldřich

Přesně tak, přesně tak.

Jan

Jako v principu se spárují ty nabídky, který podají ty firmy, který vyrábějí elektřinu, s poptávkou těch zákazníků nebo těch dodavatelů, který zastupuju zákazníky. A tyhle dvě věci jako někde protnou. Kolik vlastně potřebujeme elektřiny, za kterou je ještě někdo ochotný platit. A tady to je vlastně možná velmi důležitá věc, na kterou je potřeba poukázat. Tyhle dvě věci se protnou, jak říkal Olda, tu cenu určujou nejdražší zdroje, který jsou ještě potřeba. Ale tu cenu platí všichni stejnou. Všichni zákazníci a všechny elektrárny, který zrovna jsou potřeba, tak dostanou stejnou cenu. To znamená, já, jako i když já jako jsem ochoten vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů za 0 a ta cena na burze, kterou se to zavře je 200 EUR za megawatthodinu, tak dostanu 200 EUR za to, co vyrobím.

Petr

A tohle je dáno nějakou regulí, nebo je to prostě, protože, proč já bych si bral míň? Je to trhem nebo?

Jan

Tak je to nastavený, to jsou jako pravidla toho trhu. A vlastně to dává smysl, protože elektřina je jako komodita, kterou nerozliším. Všechno to, co jako vyrobíme je stejný a jako není důvod, proč by se za to mělo platit různě. Tak jako filozofickej aspekt, ale druhej je praktickej, že takhle to jako vlastně motivuje ten trh k posunu k tomu, aby bylo dost levných zdrojů.

Hana

To, že ten zdroj zrovna potřebujeme doplnit, často může být zapříčiněn tím, že zrovna potřebujeme víc energie. Jeden z těchhle důvodů zdražení bylo, že jsme najednou potřebovali víc energie i skrz toho, že byla jako po-covidová doba. A teď jako mě zastavte, vyvraťte, že ten ekonomický nárůst najednou byl zase vyšší.

Oldřich

Ano, je to tak vlastně možná jedna z těch hlavních příčin těch vysokých cen nejenom elektřiny, tak je vlastně to nebývalé ekonomické oživení, které bylo vlastně po té druhé covidové vlně, tak ten relativní nárůst výkonu ekonomiky v čase, tak tady je nutné si uvědomit, že tady dlouhé roky předtím tak prudký růst nebyl. No a ekonomika závislá na dodávce energie- a bavíme se, to je důležité si uvědomit, ta situace není pouze v Evropě. Ta situace je globální, a byť se z určitých důvodů liší ty dopady, tak vlastně díky oživení globální ekonomiky, tak tady vlastně najednou nastal globální hlad po energii a po energii obecně. Nejdřív vyletěla nahoru cena zemního plynu a následně uhlí. Protože samozřejmě, když vyrábíte elektřinu, tak ono ty zdroje jsou jakoby zaměnitelné, takže, pak se to začalo týkat i zkapalněného zemního plynu a zase, bavíme se o globalizovaném prostředí, kde jednak- ještě důležité, bylo tady tedy obrovské oživení, no a na druhé straně tady byla infrastruktura, která současně trpěla, řekněme, dopady covidu, což znamená, že nebyly vždy prováděny nějaké pravidelné údržbové práce, protože se odkládaly.

Petr

Někde se prostě udělala díra do plynovodu, je potřeba ho prostě opravit, a to se nestíhalo. Nebo teda jako, řekněme, že teda tohle jako asi není ono, ale tohle třeba.

Oldřich

Ano. Byly to jak nějaké nehody, tady došlo k vlastně přímo haváriím na infrastruktuře a byly to požáry na závodech na zpracování zemního plynu v Rusku, v Norsku, tam už je to myslím že víc než rok a zatím stále nedošlo ke spuštění toho terminálu. S tím, jak je rozkolísaný jet stream, tak tady byly výkyvy, a najednou byly extrémně nízké teploty v oblastech Spojených států, kde na to nebyli zvyklí, nebyli připraveni, takže tam zase došlo k nějakým výpadkům dodávek plynu a ropy, a když se to složí ten obrázek, tak najednou tady byla situace, kdy byla velká poptávka a současně loni ta fosilní infrastruktura najednou byl obrovský problém s tím to uspokojit tu poptávku, dodat dané množství energie nebo energetických nosičů na trh. A ono byť ten rozdíl byl velmi malý, bylo to v řádu jednotek procent, tak to znamenalo v tom tržním prostředí, kde jednotlivé subjekty jsou propojené, docházelo k situacím, že například lodě, které vypluly se zkapalněným zemním plynem, tak v průběhu plavby měnily cílovou destinaci s tím, jak je přeplatil jiný zákazník. A to potom vede k tomu, že, ta cena, byť ta poptávka se lišila pouze o jednotky procent, tak ta cena najednou vyskočilo násobně, no a jak bylo řečeno, protože elektřina vyrábí i z uhlí a zemního plynu, tak ta elektřina potom v závěsu také došlo k výraznému zvýšení. A to je takový stručný popis té situace.

časová známka: 20:31

Jan

Mně ještě přijde důležitý dodat jednu věc, že to, co vidíme, když se díváme jako na burzu a na grafy vývoje cen, tak jsou jako vlastně nový obchody- A často se díváme na spotovej trhu tzn. jako aktuální nákupy. Teď potřebuju přikoupit trochu zemního plynu navíc, protože jsem zjistil, že potřebuju vyrobit víc elektřiny, než jsem plánoval. A vlastně se bavíme o relativně malým objemu obchodů, kdy se jako….

Petr

Když velká část byla předkoupená třeba z minulého roku.

Jan

Velká část byla předkoupená v dlouhodobých kontraktech. To znamená, jako vlastně většina toho systému zatím ještě běží za starý ceny. A tady se jako pereme o malou kapacitu, co se jako někde dá sehnat navíc. Pereme se o malý množství třeba zkapalněného zemního plynu, a proto se jako přeplácí obrovský peníze. To znamená, když jako vidíme takhle vysoký ceny, tak to je z důvodu, že se pereme o malou část toho trhu, která jako k dispozici vlastně volně.

Petr

A zase možná pro připomenutí, protože cenu, výslednou cenu elektřiny určuje nejdražší zdroj. Který je ještě potřeba zapnout, nebo které je potřeba zapojit, tak pokud je ten nejdražší zdroj plyn, a ten plyn je zrovna drahej, jak jsi říkal, třeba kvůli nim jako vadám na infrastruktuře, tak vlastně veškerá elektřina je drahá. Kromě teda té, co je nasmlouvaná dlouhodobě v těch dlouhodobejch kontraktech.

Jan

Jo, jo, a tady, tady možná ještě mně to přijde dobrý vztáhnout na to, jak se to dotýká těch zákazníků, protože tady se vlastně lidi narážejí na to, že každý platí za elektřinu úplně jiný ceny, kdo spadl do režimu dodavatele poslední instance, tak najednou platí jako trojnásobek oproti tomu, co platil předtím. Je to jako, proto, že někdo se snaží zneužít jeho situace? Nebo proč to je? Vlastně ten jako jeden z důvodu je, že zkrachovali dodavatelé, který nenakupovali dlouhodobě dopředu. To znamená, oni neměli jako pojištěný ty ceny na tom trhu dlouhodobých kontraktů…

Petr

Takže když řeknu jako úplně konkrétně, Bohemia Energy zkrachovali proto, že spoléhali na to, že nakoupí levně na poslední chvíli a ono se to na poslední chvíli zdražilo.

Jan

Ono to mnoho let fungovalo ten tržní model a můžeme se bavit o tom, že byla nedostatečná regulace. Ale mně teď přijde spíš důležitý pojmenovat, to co se děje, protože vlastně zkrachuje obrovský množství…zkrachují dodavatelé, který dodávají elektřinu a zemní plyn, obrovskýmu množství zákazníků a jako vlastně nikde nejsou nasmlouvaný dlouhodobý kontrakty pro tyhle zákazníky. To znamená, každý dodavatel, který ty zákazníky přijme znovu, přijde jako nově k sobě, anebo ten dodavatel poslední instance, tak…

Petr

Musí přikoupit pro ně novou elektřinu.

Jan

…vlastně musí přikoupit novou elektřinu, nebo novej plyn, a tudíž nakupuje za ty aktuální ceny, který, jak jsme se bavili, prostě se trh…jak na trhu se pereme o ten zbytek, který je volně k dispozici, proto je to tak drahý. A ať je to vlastně hrozný, protože jako lidi… My jsme jako zvyklí, že stát nastaví pravidla tak, aby se nám nic nestalo v principu a nikdo nikomu neřekl, hele na trhu s elektřinou jako pozor pozor, když nakupujete levně, tak může se stát, že vám zkrachuje dodavatel a pak to nezaplatíte.

Petr

Že jako ptejte se svého dodavatele, že má pojištěný dlouhodobý kontrakty.

Jan

Ano, ano, jsme zvyklí na to, že bankovní úspory prostě ze zákona jsou, co má člověk na běžném kontě, tak jsou pojištěný do výše 100 000 EUR. Takže 2,5 milionu. A teď otázka, jak tomu člověk důvěřuje tomu systému. Ale v principu každá banka musí být pojištěna proti krachu, aby to někdo jiný zaplatil. A na tom trhu s elektřinou vlastně žádný takový mechanismus není a nebyl. Je tam jenom mechanismus dodavatele poslední instance, tzn., že nikoho tady systém neodpojí od elektřiny, prostě vždycky dostaneš elektřinu, ale…

Petr

Ale tu nejdražší, co je, teda tu spotovou.

Jan

Ano, tu cenu vlastně nikdo negarantuje. A ten důvod je jako jednoduchý, nikdo tady tohle nečekal, nebo i to není jako jenom Česko. Je to jako celoevropský problém, protože prostě se učíme reagovat na situace, který jsme nedokázali předpovídat.

časová známka: 24:33

Petr

Děkuju, já jsem teď konečně pochopila, jak i z těch malých kousků, který byly potřeba nakoupit, to vlastně narostlo do těch obřích rozměrů, skrz to, že jsem nevěděla, že ti dodavatelé, kteří měli nakoupeno za ty staré ceny, teď museli přibírat právě ty lidi od těch, kteří neměli nakoupeno dopředu. To pak jako dává smysl, že se to celé jako diametrálně zvyšuje.

Petr

To znamená, tím pádem, že i jako vlastně teďka se v Česku asi existují domácnosti, které u stejného dodavatele mají jako hodně rozdílnou cenu, protože oni mají na smluvené už 2 roky, takže mají nějakou, která je jako kontinuální a některý teďka přibyly, bylo potřeba pro ně přikoupit tu aktuální drahou elektřinu, a tím pádem mají vysokou cenu.

Jan

A současně narůstá frustrace u lidí. Jako jednak platí takový účty a že tomu nerozumějí, proč. Vždyť to nedává smysl vlastně, proč to tak je. A dává to smysl jenom jako z nějakýho detailního technického pohledu. Ale těžko se to vysvětluje, proč je to takhle spravedlivý, nebo proč to tak musí být.

Petr

A vlastně dokážu si představit, když zjistím, že támhle soused má prostě takovouhle cenu elektřiny a já mám dvojnásobnou…proč proboha? Vždyť je to ta stejná elektřina, ta stejná zásuvka.

časová známka: 25:44

Petr

Vztahu ke změnám klimatu prochází celý svět aktuálně obrovskou transformací.

Petr

V projektu Fakta o klimatu a podcastu 2050 přispíváme k tomu, abychom touto transformací prošli jako společnost úspěšně.

Petr

Dává vám naše práce smysl? Podpořte nás, prosím, finančně. Zrovna letos máme navíc dohodnutý tzv. matching s firmou Miton. To znamená, že když nám teď pošlete stovku, my dostaneme rovnou dvě.

Hana

Darovat můžete na našem webu 2050podcast.cz.

časová známka: 26:22

Petr

Co stálo za růstem cen elektřiny na podzim, které jsme zažili. Jaký byly ty faktory?

Oldřich

Bylo toto zmíněné, to výrazné ekonomické oživení a růst poptávky po energii obecně. Současně se na tom to podílela poměrně…podílelo se na tom i klima, respektive ta předchozí zimní sezóna byla nebývale dlouhá a studená, což vedlo k, do určité míry, čerpání zásobníků se zemním plynem.

Petr

Jakože spotřebovali jsme víc z těch zásob, které jsme měli našetřené?

Oldřich

Ano, ano. Jednak, no a jednak, když se podíváme na nějaké statistiky, tak se ukazuje, že zásobníky, které vlastně ovládají ti dodavatelé plynu do Evropy… Největším dodavatelem zemního plynu do Evropské unie, tak je stále Rusko, je to státní firma Gazprom…, tak ty zásobníky jsou vlastně v podstavu. Jak proti loňskému roku, tak proti nějakému dlouhodobému průměru, a to samozřejmě vytváří určitý tlak, protože bavíme se tady o nějakém tržním prostředí a ve chvíli, kdy zase obchodníci očekávají nebo vnímají tu situaci, že plyn, který teďka je, tak brzy být nemusí, i s ohledem třeba na nějaké mezinárodní a geopolitický vývoj, tak je to jeden z faktorů, který přispívá k tomu, že ta cena je následně nad nějakým dlouhodobým průměrem.

Petr

Protože najednou je to riziková surovina, možná jí bude málo, vlastně už jí je málo, míň než obvykle…

Oldřich

Přesně tak. Ono je taky dobré se dívat nejenom z našeho úhlu pohledu- na nějaké obecné řešení energetiky, ale i dívat se na to optikou těch států, které nám vlastně dodávají ta fosilní paliva. Pro mnohé z těch států, tak je to významná příjmová položka v jejich rozpočtech. A ty státy nějakým způsobem vnímají, že se tady snažíme o nějaký přechod k obnovitelným zdrojům, o nějakou větší energetickou soběstačnost, no, ale to je situace, za které oni následně v nějaké vzdálené vzdálenější budoucnosti nebudou schopni prodávat tolik těch komodit tak, jak prodávají dneska.

Petr

Jenom, co je ta pointa? Že vlastně pro ty státy, který mají svoji ekonomiku postavenou na tom, že vyváží fosilní paliva, je vlastně to, jak se teď Evropa nebo svět chová, že říká: hele fosilní paliva už nechceme, tak je to vlastně pro ně nežádoucí, rizikové, nepříjemné…

Oldřich

No, pro ty státy je výhodná situace, kdy cena těch komodit vyšší, protože oni jich prodají stejný objem. No a teď je otázka, kolik teda ty příjmy budou, což je odvislé od té ceny. Takže když to řeknu otevřeně, tak některým státům skutečně vyhovuje současná vysoká cena komodit, protože z toho plynou velké zisky pro ně.

časová známka: 29:01

Petr

Možná to jenom za sebe teda shrnu… oživení, velký ekonomický růst po covidu, nějaký problémy na infrastruktuře a vlastně docela tuhá zima, která byla v tom předchozím období. Hodně se v médiích skloňuje emisní povolenka. Jaký na tohle to zdražení, reálně, měla vliv evropská emisní povolenka?

Jan

Tady se vrátím k tomu, jak se definuje cena elektřiny na burze a vlastně tu cenu určuje nejdražší zdroj, který je zrovna potřeba. Což pokud teď, vlastně tuhle zimu, většinu času nebo aspoň ve špičkových hodinách je zemní plyn, tak to znamená, že se musíme dívat na to, jakou část nákladů tvoří povolenky pro elektrárny na zemní plyn.

Petr

Protože když mám elektrárnu na zemní plyn, tak mám nějaký provozní náklady, platím za tu surovinu- za ten plyn a platím emisní povolenku za to, že spaluju fosilní palivo.

Jan

Jo, jo. A když nakoupím megawatthodin plynu asi 90 EUR, teď třeba na trhu s plynem…samozřejmě ta elektrárna nemá dokonalou účinnost, tzn. potřebuje skoro 2 MWh plynu na to, aby vyrobila jednu megawatthodinu elektřiny, to znamená na náklady je to skoro dvojnásobek. Pardon, v nákladech je to skoro dvojnásobek, takže asi 180 EUR zaplatí za plyn…160 180, ta cena kolísá na tom spotovém trhu. Povolenky…tam potřebuje asi třetinu tuny na jednu megawatthodinu. Tuna stojí asi 90 EUR, takže asi 30 EUR se zaplatí za povolenky. Takže je to asi 160 EUR náklad za plyn versus 30 EUR náklad za povolenku. To znamená, nějakou roli to tam hraje, ale je to relativně malá role oproti ceně suroviny zemního plynu. Pak se samozřejmě můžeme podívat na to, kdo, nejvíc proti povolenkám křičí, a to jsou typicky provozovatelé hnědouhelných elektráren, kteří ale jako mají pravdu v tom, že oni za tu povolenku platí mnohem víc, protože hnědý uhlí je mnohem emisně náročnější. To znamená, oni za megawatthodinu elektřiny vyrobené zaplatí přibližně… za povolenku na jednu tonu oxidu uhličitého oni nezaplatí 30 EUR, ale 90 EUR.

Petr

Pro uhelnou elektrárnu jsou povolenky za stejné množství energie 3× dražší než pro plynovou?

Jan

Ano, ano, což v týhle situaci je něco, co těm elektrárnám vlastně ukusuje zisk. Oni stejně tu elektřinu prodávají nad tou svou nákladovou cenou, protože tu cenu tlačí nahoru zemní plyn. Ale vlastně jim to ukusuje ve velkým zisk. A současně ve chvíli, kdy tady ta momentální krize se zemním plynem pomine, tak oni budou ti, co budou jako poslední na řadě v tom pořadí, kdo se dostane k tomu vyrábět elektřinu.

Petr

Oni budou ten nejdražší zdroj.

Jan

Ano, oni budou ten nejdražší nutnej zdroj. Takže pro ně je to jako riziko.

časová známka: 31:50

Petr

Takže kdybych to měl shrnout, jestli to chápu dobře, emisní povolenka nějaký vliv má, není tak významný a je různě významný u různých zdrojů energie. Typicky v uhelné elektrárně ta emisní povolenka má na cenu větší vliv než v plynové elektrárně, v jaderné…

Jan

Tedy ještě jako dodám, že jsem říkal, že zaplatí asi 90 EUR za povolenku a pro ně palivo, jako to hnědé uhlí, stojí třeba 20 EUR za tunu, takže jako jo, takže…Pro ně je to jako obrovská součást těch nákladů. Ve chvíli, kdy produkujete hodně emisí oxidu uhličitého, tak za to hodně platíte. A pokud tedy jako tahle páka nebude, tak jako nebudeme dekarbonizovat.

Petr

Nikdy nepřestaneme používat uhelné elektrárny, protože budou hodně levný.

Petr

Co se bude dít na evropské úrovni ve výhledu jako výroby elektřiny v dalších X letech?

Jan

No, tak to jako podle mě nejvíc budem vidět teďka v Česku, to je transformace teplárenství. Teplárny současně vyrábí elektřinu i teplo. A z velké části závisí na uhlí. A jak už jsem mluvil o těch nákladech pro uhelné elektrárny, ale i teplárny, tak tam ty povolenky tvoří velmi výraznou část. Takže tohle je něco, co určitě se bude dít jako v nejbližších letech- přestavba tepláren na plynové zdroje. Dokonce stát vypsal nějaký aukce jako na dotaci tady tohohle.

Oldřich

V podstatě, jenom doplním, nejenom přestavba na plynové zdroje, ale obecně v případě České republiky, tak se tak se uvažuje o přestavbě na plyn, případně spalování biomasy. A to jenom odkážu na díl, který se věnoval energetickým zdrojům, kde bylo řečeno, že není biomasa jako biomasa. Záleží na té vzdálenosti, odkud se dopravuje, na té výsledné uhlíkové stopě. A případně se uvažuje o spalování nějakých tuhých tříděných odpadů, což je ale zase…osobně to vnímám hodně problematicky, a to se můžeme dostat do situace jako některé skandinávské státy, které postavili část vlastně té teplárenské sítě na spalování odpadů, no ale se zvyšující se mírou zapojení nějakého cirkulární hospodářství, zvyšující se mírou recyklace, tak se dostali do pozice, že najednou neměli čím…neměli co spalovat.

Petr

Neměli dost odpadu. To si pamatuji, tos vlastně ve druhé epizodě tohohle podcastu už jednou říkal.

Oldřich

No, a to my se můžeme poučit. My to nemusíme ty chyby opakovat. A takže to jsou, řekněme, ty tradiční cesty, kterými se teplárny…řekněme cesta nejmenšího odporu, když to řeknu zjednodušeně…

Jan

Nahradit jedno palivo druhým.

Oldřich

Ano. Ano.

časová známka: 34:22

Petr

Že zůstane stejná fabrika, ale vymění kotel.

Hana

Vymění se palivo.

Oldřich

Já bych…nerad bych to jako nějak hodně rozváděl, jenom bych naznačil, že do budoucna…doposud teplárny prodávali teplo ve formě nějaké energie, kterou si kupovali koncoví zákazníci. A tím pádem vlastně v zájmu těch tepláren bylo, aby se prodalo co nejvíce tepla, protože od toho potom byl odvislý zisk. No ale tenhle ten model není úplně udržitelný, v budoucnu je, řekněme, žádoucí jakýsi posun k obchodním modelu, kdy bude teplo jako služba. A následně ta teplárna se může vlastně podílet nejenom na dodávce tepla, ale i na snížení té spotřeby. A cílem je, aby pro toho uživatele koncového byl zachován ten tepelný komfort, aby měl pořád nějakou příjemnou teplotu v místech, kde si to přeje, a pak je na té teplárně, jakým způsobem to zajistí, nakolik to bude řešit to dodávku tepla a nakolik to bude řešit snížením spotřeby, což je podle mě doposud zatím taková opomíjená stránka.

Petr

To znamená, že když já chci mít v zimě v obýváku 22 °C, tak to nebude…teď je to založený na tom, že si nakoupím ty tuny toho zemního plynu, ale vlastně teplárnami muže, v uvozovkách, zateplit dům a bude mi dodávat méně toho zemního plynu, ale dá mi stejnou službu.

Oldřich

Jo, přesně tak.

Jan

Ale přijde mi jako férový poukázat na to, že součástí tady tý transformace do velký míry bude zemní plyn. To znamená jako v dalších 10 letech i v delším výhledu se toho zemního plynu nemůžeme zbavit úplně, protože ho například budeme používat na jeden důležitý segment, a to je topení…do určité míry.

Oldřich

Teďka jde o to, aby ho bylo co nejméně, protože…

Jan

…A to se možná dostáváme k té energetice. Co se vlastně bude dít s tou energetikou. A tady jako je nepochybný, že v Česku…ale hlavně za hranicemi Česka, třeba v Německu bude probíhat jako k dalšímu nárůstu obnovitelných zdrojů. A co to v důsledku znamená je, že ten zemní plyn bude potřeba menší počet hodin ve dne v roce.

časová známka: 36:30

Petr

Jakože bude potřeba zapínat méně často ty plynový elektrárny, to znamená že…?

Jan

Jo, my tady ty plynový elektrárny pořád potřebujeme nebo různý formy zálohy a jako to, co tady určitě bude v dalších 10 letech, tak jsou zálohy ve formě plynových elektráren. To znamená, ve chvíli, kdy nefouká vítr, nebo nesvítí slunce, tak my potřebujem s tím něco udělat. A jedna část je zvýšit výrobu, to znamená, zapnu tady ty zálohy. A ty budou jako typicky hodně drahý, protože se používají málo, jo, jakože tohle jako vlastně není levný. Ale protože se používá málo hodin v roce, tak to na tu důslednou na tu celkovou cenu elektřiny nemá takový vliv a jako celkově toho plynu spálíme míň ve chvíli, kdy budeme mít víc obnovitelných zdrojů.

Oldřich

Já když to úplně zjednoduším, tak my se dostáváme do situace, kde, zatímco v minulosti, tak ta cena v průběhu roku, tak byla relativně konstantní, protože tady byl velký podíl těch dispečersky řiditelných zdrojů, které se dají provozovat s vysokým koeficientem využití a běží a po většinu času vyrábí na svůj nominální výkon uhelné, jaderné elektrárny, a tím pádem ta cena byla relativně konstantní. Plus minus. No a teď se budeme dostávat do období, kde ta cena bude výrazně kolísat, budou období- typicky v létě, když bude světě hodně sluníčka, tak ta elektřina bude nulová nebo záporná- její cena. Naopak v zimě bude-li nějaká inverze současně bude větrné sucho a nebudeme moci zapojit obnovitelné zdroje, tak budeme vyrábět naopak za velmi vysoké ceny. A teďka je právě otázka, jak ten model nastavit tak, aby to nebylo likvidační pro toho koncového zákazníka, abychom využívali těch výhod obnovitelných zdrojů, což je to, že ten průměr se může tlačit vlastně k té nižší cenové hladině.

Jan

Mně ještě přijde důležitý dodat, že tady ten systém, kdy spoustu času bude elektřina hodně levná a v podstatě jí budou třeba přebytky, jako vytváří nový obchodní příležitosti na tom trhu…jako jednak možnost řízení spotřeby, že jako firmy, který si můžou vybrat, kdy ve dne…nebo můžou posunout tu spotřebu, znamená mají velkou chladírnu, no tak vy to budete jako chladit trochu víc do zásoby ve chvíli, kdy je levná elektřina. A když je potom jako špička, nefouká nebo nesvítí slunko a elektřina hodně drahá tak vás to nezasáhne, protože vy v tu chvíli nebudete spotřebovávat.

Petr

Máme předchlazeno.

Jan

Máš předchlazeno. A stejně tak ve chvíli, kdy je jako nadbytek elektřiny, tak se jako to může nabíjet do elektroaut, do baterií… Jo, jsou různý technologie, různý způsoby, jak využít velmi levnou elektřinu, aby člověk vlastně ji potřeboval míň vyrábět ve chvíli, kdy jsou nedostatky tady těch přírodních zdrojů.

Petr

Takže když je vlastně elektřina drahá, tak ji vlastně co nejmíň používat. Víc využít ty chvíle, kdy je levná.

časová známka: 39:34

Jan

Já si myslím jako velký téma je vlastně jádro. Zatím kolem něho chodíme a nezmiňujeme… Německo teď jako odstavuje reaktory, to znamená jako snižuje výrobu z jádra.

Petr

Česko staví reaktory.

Jan

Česko nestaví, mluví o stavbě.

Hana

Česko mluví o jednom bloku zatím.

Jan

No, tady jako potřeba jako říct: ano, je to jedna z politických možností, jak vyrábět elektřinu. Když teď se rozhodnem, že budem stavět jaderný reaktor, nebo víc jaderných reaktorů, tak za 20 let můžeme očekávat, že to bude hotový. Možná trochu dřív, ale…

Oldřich

Nemyslím si…

Hana

Když to půjde dobře.

Jan

Tak jako mně přijde dobrý na to poukázat. Ono je to nějak jako legitimní řešení. Možná je drahý, možná je nebezpečný, možná je bezpečný, možná levný, to se můžem tady o tom dlouho přít. Ale hlavně je to jako řešení pro roky 2040 a dále. A je to jako legitimní součást diskuze o tom, co dělat pro rok 2050, ale není to součást diskuze o tom, jak postavíme energetiku v roce 2030 nebo 35.

časová známka: 40:35

Oldřich

Určitě. Já bych to rozjel jakoby na dvě fáze o toho procesu vývoje energetiky v budoucnu. Za prvé je to proces dekarbonizace, čili náhrady stávajících fosilních zdrojů, a tam víme, že tak, abychom splnili závazky, ke kterým jsme se zavázali, tak je nutné odstavit uhelné elektrárny co nejdříve, ideálně někde v horizontu roku 2030. No a pak ta další výzva, tak bude otázka, čím nahradíme stávající jaderné zdroje. Protože budeme se bavit o České republice, tak máme tady 4 bloky v Dukovanech. Ale tam se počítá s životností do roku 2035 teoreticky lze prodloužit o 10 let do roku 2045…

Petr

Já možná to chci okomentovat, aby to bylo jasný pro lidi, co jim to třeba jasný není. Jakože odstavit jaderné zdroje teďka, za to nemůže ani Green Deal ani dekarbonizace, ale prostě protože oni mají určitou životnost.

Oldřich

Přesně tak, jo, děkuju. A v případě Temelína, tak provozovatel počítá s provozem někdy za horizont roku 2050, ale jde o to, že ty zdroje stárnou a jak bylo zmíněno, není lehké stavět jejich náhradu. A stačí se podívat do Francie, která řeší to, že tam vyrábí o myslím, že kolem 80 % výroby… Kolem 80 % plus minus je tam podíl jádra výroby elektřiny. No a oni se potýkají s tím, že samozřejmě ta jejich flotila daných elektráren stárne. A teď, mám dojem, že průměrné stáří je už víc než 35 let- těch elektráren- a současně se ukazuje, že ta výstavba nových zdrojů je velmi komplikovaná, velmi zdlouhavá a je otázka, co bude větší výzva. Když to řeknu tak jako zjednodušeně. Tak já si možná dokážu představit snáz to, že Německo nahradí uhlí, než že Francie nahradí jádro. No a teď otázka, jak to udělat, když vidíme, že klasické reaktory jsou drahé a jejich výstavba zdlouhavá, tak spousta lidí tady vkládá velká očekávání do nějakých malých modulárních reaktorů…a to je ale pořád jakýsi holub na střeše. To je něco, co zatím nikde na komerční bázi nefunguje, možná s výjimkou plovoucí ruské jaderné elektrárny akademik Lomonosov, ale není to něco, co by bylo běžně dostupné na trhu. Takže všechno, co o těchto zdrojích víme, tak jsou zatím pouze předpoklady a není to nic, na co lze spoléhat. Za mě klíčové do budoucna, tak budou dostupné metody dlouhodobého ukládání energie vyrobené z obnovitelných zdrojů. To bude absolutně klíčové.

Jan

Ale já si myslím, že jako na úplně vysoký úrovni jako nějaký formy ukládání energie nebo jako ukládání elektřiny, je jedno z možných řešení pro ten horizont 2050, kdybysme si řekli: tak co budeme dělat hlavně bez toho plynu? Jako jak to můžeme postavit, aniž bychom používali zemní plyn? A jsou v principu jako dvě základní technologie, kde ani jedna zatím není dost naškálovaná, dost levná, takže my jako upřímně jako nevíme, co se prosadí. Jedna z těch technologií je jako nějaká dlouhodobá úschova energie, elektřiny. A druhá z těch technologií je spalování zemního plynu s tzv. carbon capture and storage (zpětné zachytávání uhlíku), kdy vlastně zachytáváme ten uhlík z toho plynu nebo nějakého bioplynu. Ale to jsou jako v principu základní směry. Každý mají svoje mouchy, své problémy a teď jako je těžký předvídat, co bude v roce 2050, která ta technologie bude levnější. My zatím můžeme používat zemní plyn jako zálohu, ale z dlouhodobýho hlediska se stejně od toho potřebujeme vzdalovat.

časová známka: 44:15

Oldřich

U zemního plynu, a některé scénáře s tím opravdu počítají- s technologií carbon capture storage and utilisation, případně. To je jedna z cest. A další je je výroba buďto syntetického plynu, nebo syntetických kapalných paliv, která už jsme schopni mnohem lépe skladovat než elektřinu, kde jsme si řekli, že ty možnosti jsou velmi omezené.

Petr

A to je třeba vodík.

Oldřich

To je například vodík a nemusí to být vodík. To může být čpavek, to může být syntetický metan, to můžou být, jak bylo zmíněno, nějaké syntetické kapalné uhlovodíky. A těch metod je víc a teďka asi opravdu těžko říct. Jako my nevíme, která z nich převáží. Protože záleží na tom, jak rychle bude do budoucna klesat její cena. A jak rychle se nám podaří vyřešit některé praktické problémy, kterých není málo. To si musíme přiznat, že je to velká výzva a určitě tady budou poměrně velké náklady spojené s transformací té energetiky. Čili jakési, v uvozovkách, jednorázové náklady, které musíme věnovat do přestavby toho systému. A říkám to s vědomím toho, že my ještě nevíme, jako, jaký je ten…

Petr

Jaký je ten cílový stav.

Oldřich

Přesně tak, no. Jenom víme, že to bude něco stát, protože zase obecná vlastnost energetiky je, že je to odvětví, kde se plánuje na hodně dlouho dopředu. Jsou to spíš jakoby delší období- až desítky let. A my teď jsme v podstatě pod takovým časovým tlakem, kde my se snažíme dekarbonizovat, snažíme se zachovat bezpečné dodávky spotřebitelům při očekávaném růstu spotřeby. Což je další věc, nevím, jestli to tu už padlo, že lze očekávat, že poptávka po elektřině spíše poroste. A je to v souvislosti s dekarbonizací sektoru dopravy a průmyslu a podobně.

časová známka: 46:04

Petr

Budem potřebovat velké jednorázové investice do toho, abychom ten systém transformovali, a zároveň v tuhle chvíli ještě není jasný. Máme možnosti, ale ještě nevíme, jaký bude vlastně ten cílový stav toho systému.

Jan

A možná to, co jako můžeme teď udělat pro to, aby se ta budoucnost jako dala aktivně hledat, je vlastně vytvořit ty tržní příležitosti. Jak už jsem mluvil o tom…jako dlouhý období během dne, během roku, kdy cena elektřiny je velmi nízká, což vytváří tu příležitost pro tady tyhle byznysový modely, a to jako vlastně potřebujem hodně rychle, protože ty technologie…jako s nima se musí experimentovat, stavět různý jako pokusný zařízení atd. A to nikdo neudělá, dokud jako nebude mít levnou elektřinu, kterou tam může…

Petr

Což by znamenalo první krok: pojďme postavit hodně obnovitelných zdrojů, ať máme po dlouhé období v roce velmi levnou elektřinu a pojďme hledat, co s tím dál.

Oldřich

No to už je v podstatě cesta, kterou se ubírá nejenom Česká republika, ale i v podstatě všechny okolní země. Takže, zatímco dnes těch hodin, kdy ta elektřina je velmi levná, nebo má dokonce zápornou cenu, tak je velmi málo. Ale v budoucnu, za několik málo let ta realita může být úplně jiná. A my bychom na to měli být připraveni. A zase my bychom měli a rozumně využívat těch stávajících zdrojů…zase, když si vezmeme, že, pokud se shodneme na tom, že jádro je dobrý nízkoemisní zdroj, to fungující postavené jádro, tak je samozřejmě potom žádoucí, například, naplánovat odstávky a výměnu paliva, pokud je to možné, na letní období, kdy se předpokládá, že bude přebytek výroby z fotovoltaiky.

Petr

Co já jakožto odběratel elektřiny jednak můžu dělat výhledově, anebo naopak, co se pro mě bude dít, to znamená, můžu teď očekávat další výkyvy cen v budoucnosti, nebo naopak teď nějakou chvíli to bude klidné?

časová známka: 48:00

Jan

Nás čekají náročné roky v tom, že ta elektřina nebude tak levná, jak bývala-jako pro koncové zákazníky, že to není snadný čekat, že by to hned spadlo dolů. A myslím si, že to, co jako lidi by měli dělat, je požadovat od státu jako lepší garanci a lepší systém. Protože jako jo, já můžu jít za nějakým, řekněme, ověřeným dodavatelem elektřiny a můžu se ho ptát, nebo dívat se na webový stránky, jakým způsobem nakupujou. Ale jako vlastně stejně do toho nikdy nevidím, co ten dodavatel dělá. To znamená, my se musíme bavit o tom, co s tím systémem udělat, případně chtít po politicích, aby…

Hana

Tlačili na regulaci.

Jan

Tlačili na regulace a současně jako se starali…a to oni to dělají, jako vedou diskuze, jakým způsobem zmírnit ty dopady na nejvíc ohrožený, tedy spoluobčany, kteří mají nejvyšší náklady, nebo mají jako chudobu energetickou.

Hana

S tím možná můžou jít jako nějaký dotační programy ruku v ruce…

časová známka: 48:58

Jan

Dotační…na zelenou úsporám nebo na zateplování, samozřejmě na to nedosáhne každej. Nebo jako není to jednoduchý, není jako řešení, který funguje pro všechny. Člověk pokud nemá vlastní nemovitost, tak nemůže zateplovat. Tak.

Oldřich

Je to tak, ono je to často problém. Právě spousta lidí, co bydlí v nějakém nájemním bydlení, tak oni nemůžou ovlivnit, jestli na tom domě se bude řešit nějaké zateplení, nějaká instalace střešní fotovoltaiky, fototermiky. To by měl řešit ten majitel. Současně majitel k tomu není motivován, protože má prostě příjmy z toho nájmu a není tam tlak, který by ho nutil k tomu, aby zvyšoval energetickou efektivitu těch budov. Takže bylo zmíněno Nová zelená úsporám…je samozřejmě dobrá věc. Pokud někdo ty prostředky má, tak je to vhodný čas na investice do nějaké modernizace, do případně pořízení nějaké střešní fotovoltaiky, protože teď se na to poskytují peníze a v budoucnu tomu tak být nemusí. Na druhou stranu, pravdou je, že to není úplně nízkoprahový mechanismus, ne každý na to dosáhne. A takže souhlasím s tím, co bylo řečeno, tady by stát měl, řekněme, minimálně tak, jak hlídá bankovní sektor, tak by měl hlídat ten sektor energetiky nebo obchodování s elektřinou.

Jan

Vlastně jako potřebujeme společně chtít dost důrazně požadovat od státu, aby nás transformací energetiky provedl nějakým jako bezpečným způsobem. To znamená jako aby stát řekl, tohle je jako priorita. Aby jako lidi měli naplněný základní potřeby v tomhle, aby se cítili bezpečně v tomhle státu a v tomhle systému. Aby nevnímali zelenou dohodu jako ohrožení jejich vlastního života, ale jako něco, čím je stát nebo Evropská unie provede nějakým jako důstojným způsobem.

Petr

To mně skoro přijde jako hrozně hezký přirozený závěr. Pánové, já bych vám chtěl hrozně moc poděkovat za to, že jste přijali pozvání a že jsme mohli tuhle tu konverzaci tady vyvést. Pro mě to bylo obohacující. A doufám, že se nám podařilo tu srozumitelnost, nebo ty poskládaný myšlenky, který já teďka v hlavě mám, tak doufám, že se je podařilo přenést přes ty mikrofony k vám všem, co nás budete poslouchat.

Hana

Já si určitě odnáším, jak teď funguje kupování elektřiny. Úplně najednou mám před sebou obraz toho, co se děje. Tak děkuju za to vysvětlení, připadám si teď jako po epizodě Byl jednou jeden vynálezce, nebo život, když jsem si to hezky vizualizovala.

Petr

Tak já vám děkuju ještě jednou. To byl Jan Krčál z Fakt o klimatu a Oldřich Sklenář z Asociace pro mezinárodní otázky. My se na vás budeme zase těšit u nějaké další epizody, mějte se krásně, ahoj.

Hana

Ahoj.

Jan

Děkuji za ten prostor.

Oldřich

Taky díky, nashle.