18: Klimatický summit COP26 s odstupem a v souvislostech – co přinesl?

časová známka: 00:09

Vendula

Dobrý den všem, kdo nás zrovna posloucháte. Moje jméno je Vendula Svobodová.

Petr

Mé jméno je Petr Holík.

Vendula

A tohle je podcast 2050, který vám přináší Fakta o klimatu.

Petr

Některé věci má smysl komentovat s odstupem. Ve chvíli, kdy můžeme zaměřit pozornost nejen aktuality a novinky, ale i na analýzu a souvislosti.

Vendula

Už dlouho vám slibujeme epizodu, ve které se ohlédneme za COP 26 Glasgow, který proběhl na začátku listopadu minulého roku.

Petr

Dnes se tím pádem dozvíte, jaké jsou ty podstatné výstupy z klimatického summitu a co to všechno vlastně znamená pro klima i pro společnost.

Vendula

Tuhle epizodu vezmeme tak trochu po kapitolách. Začneme od těch hlavních oficiálních dokumentů, podíváme se na konkrétní dohody, které se na konferenci uzavřely a taky se zeptáme našich hostů z druhé série podcastu, na co by oni rádi zaměřili pozornost, když na COPu byli osobně.

Petr

K epizodám našeho podcastu jsme nově začali přidávat i přepis do textu, který najdete na webu 2050podcast.cz. A můžete ho využít, když budete chtít nějaké informace z této epizody třeba zpětně dohledat, kousek si zkopírovat a dále použít nebo třeba poslat neslyšícímu kamarádovi.

Vendula

Ještě bychom vás chtěli připravit na to, že tahle epizoda je docela dlouhá, místy složitá a plná technických detailů.

Petr

Klidně si ji pusťte nadvakrát nebo si ji dávkujte postupně po cestě do práce. To necháváme samozřejmě na vás. Nechtěli jsme tu epizodu ale dělit na víc částí, protože takto s odstupem jsme prostě potřebovali udělat pořádné shrnutí, včetně všech souvislostí.

Vendula

Z úst různých účastníků podzimního COPu zaznívá, že tato konference byla něčím specifická. Dostala například přezdívku mediální COP kvůli obrovské mediální pozornosti, která byla oproti jiným konferencím rozhodně nadprůměrná, a to je dobrá zpráva.

Petr

Druhá věc, kterou často slyšíme, je, že na COPu byla vlastně taková normální, dobrá pracovní atmosféra. Delegáti nepředváděli žádné extrémní výstupy, ale prostě přijeli pracovat s takovou náladou…já bych řekl, let´s get the job done. Atmosféra byla relativně příjemná a říká se, že byla i konstruktivní.

Vendula

Pojďme se ponořit do toho, jaké měla konference výsledky.

časová známka: 02:34

Petr

Když se díváme na výsledky konference v Glasgow, tak vlastně tím hlavním a oficiálním výsledkem je ten dokument, který v Glasgow všechny smluvní strany podepsaly. Jmenuje se Glasgow Climate Pact a já bych si o něm chtěl popovídat s Ondrášem Přibylou, ředitelem Fakta o klimatu. Ahoj Ondráši.

Ondráš

Dobrý den, ahoj.

Petr

Když ten dokument teďka mám tady před sebou, on je normálně k dispozici, můžete si ho vytisknout, prohlídnout, jak vypadá, máme ho v bonusových materiálech této epizody. A já, když se na něho dívám, tak vidím, že to je nějakých jako 11 stránek textu, kde jsou různé odstavce členěny do kapitol a je to samozřejmě psáno anglicky, každý odstavec začíná nějakým slovesem… Ale to je jen jako zběžný obraz toho, co já vidím na těch papírech, ale co vlastně obsahuje tenhle ten dokument? Jak je psaný? Čím je specifický?

Ondráš

Probereme to pořádně do detailu, ale začněme tím, jak ten dokument vznikl. Jak ten dokument vlastně vzniká, když probíhá to jednání? Nějaká strana, většinou předsednictví, navrhne nějaké znění odstavce. Máme tady například o odstavec Recognizing the important role of indigenous peoples, local communities and civil society…. a ten odstavec nějak pokračuje. A teď všechny státy, všechny jednající entity, se podívají na ten navržený text a věci, které se jim tam nelíbí nebo které by chtěly změnit, dají do závorek.

Tím vznikne hustě ozávorkovaná verze textu. A v průběhu těch jednání v Glasgow, ať už v kuloárech, na chodbách nebo na nějakých oficiálních jednáních, všechny ty státy a strany jednají a snaží se vyřešit všechny ty závorky. Vlastně najít formulaci, na které se shodnou. Často tam něco doplnit a změnit slovo, změnit důraz. Tím vznikl tento dokument, na kterým teď asi nemůžeme říct, že se bezvýhradně shodli všichni, ale je to verze, která byla přijatá vlastně všemi těmi stranami. Tzn. je to nějaká verze, která… je to text…

Petr

Tohle je ten výsledek toho závorkování.

Ondráš

Je to výsledek toho závorkování. A co je podstatné, podařilo se k němu dojít, aniž by ho nějaká strana chtěla vetovat.

Petr

Co teda ten dokument obsahuje? Ten dokument je spíš takový, jako na pohled technicko-politicko právnický jazyk, takže já… Těžko se v tom úplně vyznat, něco si přeložím, ale zároveň asi to není psáno úplně pro mě. Co teda v tom dokumentu je zajímavého, co je to, co bysme měli vědět?

Ondráš

Možná přímo to, co komentuješ, je struktura. V těch sedmi kapitolách, které má, každý odstavec má číslo. Těch odstavců je dohromady, a teď se tady podívám, 97. Máme tady 97 odstavců, který každý začíná slovesem – recognizes, welcomes, recalls, notes with concern, urges… Ale každé z těch sloves, a to chci říct, každé z těch sloves a má definovaný význam.

Petr

Možná, kdybych to měl rovnou překládat, tak jsou tam právě ta slovesa, která by se potom dala překládat jako něco vítá, o něco žádá, k něčemu vyzývá nebo naléhavě vyzývá. A to jsou pak teda, každý z těch sloves něco znamená, někde nějak je definované, co se konkrétně za tím skrývá?

Ondráš

Tedy ty státy, které se sešly, říkají, bereme na vědomí důležitost vědy pro efektivní policy making z hlediska klimatické změny. To je přímo ten odstavec 1. Vítáme příspěvek panelu IPCC a jeho poslední zprávu To je odstavec 2. A to je to, na čem se ty státy shodly a vzájemně se tedy tímto způsobem vyzývají k něčemu, k nějaké akci nebo konstatují, že berou na vědomí nějakou věc.

časová známka: 06:50

Petr

Trochu jsme se bavili o formě toho textu, jak je psaný, a vy se na něho můžete podívat v bonusových materiálech a podívat se vlastně na to, jak ten text vlastně vypadá, jak vypadá formát těch jednotlivých odstavců. Ale tebe bych se chtěl, Ondráši, zeptat na to, když se na to teďka podíváš, takovým jako odborným okem a trochu vydestiluješ teda, na čem se ty státy shodly v Glasgow, co je teda obsahem toho dokumentu? Máš vůbec nějaké příklady?

Ondráš

Z 97 odstavců zkusím vybrat nějaké, které jsou zajímavé.

Odstavce 21, 22. “Smluvní strany uznávají, že dopady klimatické změny budou mnohem menší, když oteplení udržíme na 1,5 °C, než když oteplení dosáhne 2°C a jsou odhodlány směřovat úsilí k omezení oteplení na 1,5 °C.”

Petr

To je takové trochu jako potvrzení Pařížské dohody nebo návrat k tomu.

Ondráš

To je potvrzení Pařížské dohody, ale zejména důraz na to, že ten cíl, ke kterému se strany odhodlávají směřovat, není 2 °C, tedy ten vyšší z Pařížské dohody, ale ten 1,5 °C. A z hlediska vědeckých výzkumů my víme, že oteplení menší než 1,5 °C prakticky není dosažitelné. A tím pádem to, co tady je, je vlastně vyslovení toho, že směřujeme na to nejnižší možné oteplení. Je tam nějaká vůle směřovat k tomu nejnižšímu možnému oteplení.

A články 23 a 24, tedy hned následující odstavce, a teď jsme v oblasti, v kapitole, která se týká mitigace. Říkají: “Smluvních strany vítají národní závazky států a dlouhodobé cíle snižování emisí. Uznávají nutnost zvýšeného úsilí během kritické dekády do roku 2030 a vyzývají země k urychlení přechodu k nízkoemisní energetice.” A zase, můžete cítit ten technický jazyk. Nevím, jestli v tom, jak jsem to přečetl a se dá pochytat všechny ty detaily. Přijde mi důležitý detail, a to, že text označuje následující dekádu za kritickou, klíčovou.

A vlastně je to nějaké potvrzení toho, co říkají vědci - teď, když se nám podaří ty emise snížit, tak pak máme další 2 desetiletí na to, dosáhnout uhlíkové neutrality, ale do roku 2030 bychom potřebovali snížit emise zhruba na polovinu.

Petr

Což je asi velkej kus práce.

Ondráš

To je velkej kus práce a musím říct, že tam zatím ty závazky nesměřují, ale zároveň i v tom textu je vyslovení tady toho uvědomění si, že ta dekáda bude kritická.

Petr

Co dalšího tam je, jestli chceš ještě nějakýho odstavec vypíchnout.

Ondráš

Odstavec 29. “Smluvní strany žádají státy, aby aktualizovaly svoje národní cíle a závazky do roku 2022 a sladily je s cíly Pařížské dohody.” Tohle je možná, ono to vypadá tak nevinně, ale tohle je možná jeden z největších posunů, kdy vlastně ta aktualizace národních cílů původně měla být jednou za 5 let. A tady se shodly státy, že bude jednou ročně. Že během té kritické dekády, o které jsme mluvili, nedává smysl mít dlouhou zpětnovazební smyčku. Prostě 5 let něco dělat a za 5 let si říct, tak vyhodnotíme, co se nám povedlo a zkusíme trošku navýšit to úsilí. Jestliže tohle je skutečně kritická dekáda, pak má smysl na každém z setkání těch smluvních stran -

Petr

Na každém COPu.

Ondráš

Na každém COPu, tedy v roce 2022 v Šarm aš-Šajch v Egyptě , má smysl se znovu podívat na národní závazky, národní cíle a podívat se na to, jak se daří dodržovat, vyhodnotit a pokud možno navýšit to úsilí. Tedy vlastně se nám zkracuje zpětnovazební smyčka, a to z hlediska jednání bych řekl, že může sehrát velmi významnou roli.

časová známka: 11:09

Ondráš

Další zajímavý článek, a ten byl velmi diskutován v médiích, čl. 36, který vyzývá k urychlení odklonu od výroby elektřiny z uhlí. A teď je tam taková zvláštní formulace, česky by se dalo říct “které není kompenzováno Carbon Capture and Storage”, tedy zachycování toho uhlíku. A ukončení dotací, které uhelnou energetiku podporují. Důvod, proč se tento článek tolik propíral v médiích je a za prvé ten, že se vlastně poprvé v těchto mezinárodních smlouvách - mezinárodních textech zřetelně objevuje konstatování, že musíme skončit spalovat fosilní paliva. Tady se prostě poprvé zcela jasně, říká uhlí bude končit.

V textu Pařížské dohody, když si vyhledáte, jestli je tam slovo uhlí, tak tam slovo uhlí není. Ropa, plyn taky ne, fosilní paliva taky ne. Vlastně ta Pařížská dohoda nějakým poměrně zvláštním způsobem celkem jasně říká, že je potřeba snížit emise. A kdo vidí trochu do té vědy za tím, tak má jasno v tom, že to znamená skončit se spalováním fosilních paliv. Minimálně v tom měřítku, v jakém je spalujeme teď, ale až v Glasgow se povedlo konstatovat, že ten konec uhlí by skutečně měl nastat a zaznělo tam to slovo “uhlí”.

Je to důsledek toho, že se na tom musí shodnout všechny státy. A samozřejmě to závorkovaly a to byl ten druhý důvod, proč se tento článek tolik diskutoval v médiích, protože skrze závorkování, zejména ty změny, které proběhly na poslední chvíli, se tam oslabilo slovo phase out, tedy ukončení spalování uhlí na slovo phase down, tedy odklon od uhlí. Zároveň se tam dostalo slovo unabated coal power, což by se dalo přeložit právě jako spalování uhlí, který není kompenzováno zachycováním… Zpětným zachycováním toho uhlíku. A taky je tam ukončení dotací na fosilní paliva, ale je tam slovo neefektivních dotací na fosilní paliva, takže zase trošku zjemnění.

Člověk by si mohl říkat, a tak jsou nějaké efektivní dotace na fosilní paliva? Těžko říct a asi státy, které jsou závislé na vývozu fosilních paliv, nebo lobby, které jsou závislé svými příjmy, závisí na tom, že se fosilní paliva budou dál spalovat, hodně tlačí na to, aby ta formulace byla co nejvágnější. Zároveň je to posun oproti předchozím všem předchozím jednáním.

V tomto kontextu se mluví o roli Indie, která vlastně byla ta, která veřejně tam chtěla tyhle zeslabení toho textu. A když se zase podíváme na to, v jaké situaci Indie je, jaké má závazky, kolik fosilních paliv spaluje, kolik chce budovat elektráren a kolik chce budovat obnovitelných zdrojů… V tomhle kontextu to možná nevypadá jako zas tak lemplovský přístup. Indie chce mít do roku 2030 polovinu elektřiny z obnovitelných zdrojů. O tom sei v Česku v žádném z těch plánů, které máme, zatím vůbec nemluví, takže Indie je mnohem ambicióznější, než jsme například my tady v tom.

Možná poslední zmínka, co tady stojí za to říci, se týkají vlastně nového tématu - škody a ztráty. Ve čl. 61 text uznává, že klimatická změna způsobuje škody ztráty, tedy vlastně nestačí nám budoucí adaptace, ale už teď se dějí takové události, které jsou pro ty národy vlastně významné a je potřeba nějakým způsobem se postarat o ty škody, které už extrémní události, právě typu vln veder nebo požáru nebo hurikánů… tak je potřeba se postarat o ty škody a ztráty, které tyto události způsobily.

časová známka: 15:31

Ondráš

Ve čl. 64 vyzývá text vyzývá rozvinuté země, vládní a nevládní organizace i další soukromé hráče k poskytování zvýšené podpory aktivitám, které se zaměřují na řešení škod a ztrát způsobených klimatickou změnu. A tady tento odstavec jsem vybral právě proto, že vlastně ta výzva není směřována jenom k zemím, ale i k nevládním organizacím a soukromým hráčům. Že vlastně se snaží postupně dostat k akci všechny, kteří můžou něco ovlivnit.

časová známka: 16:15

Petr

Ondráši, díky, že sis dal tuhletu práci, ten dokument nastudoval a tím pádem nám ho můžeš takhle přetlumočit. My všichni ostatní… Pojďme si teďka na chvíli nechat odpočinout mozek a pojďme si k tomu pustit kus naší písničky od kapely Professor Leopard. Na trubku hraje skvělý muzikant Vít Otáhal.

časová známka: 18:05

Vendula

Kromě toho, že oficiálním výstupem z konference je právě ten dokument, o kterém si povídali Petr s Ondrášem, tak v Glasgow se také uzavřelo několik dalších dohod. Na těchto dokumentech se neshodly všechny státy, ale typicky menší skupiny států.

Petr

Jaké jsou ty hlavní, vysvětluje znovu Ondráš Přibyla.

Ondráš

Ty hlavní, které zněly skrze média, byly dohoda o zastavení deforestace, závazek snižování emisí metanu a dohoda o odklonu od uhlí. Když se na ně podíváme podrobněji. Dohoda o zastavení deforestace spočívá v tom, že se státy… Více než 130 států dohodlo na zastavení odlesňování a urychlené obnově lesů. Zajímavé na té dohodě jsou 2 aspekty. Jeden je rozsah. Ty státy, které tu dohodu podepsali, pokrývají dohromady přes 90 % světových lesů a mezi nimi jsou takové jako Brazílie, Kanada nebo Rusko. Druhý významný aspekt, že ta dohoda není jenom nějaké prohlášení, které se třeba nemusí dodržet, a to se stalo v minulosti už několikrát, ale že je provázána s financováním tzn. že pokut a země nebudou svoje závazky plnit, tak nebudou dostávat finance z programu na podporu adaptace a mitigace klimatické změny. Tahleta provazba by mohla zaručit, že ty závazky skutečně budou plněny.

Druhou takovou dohodou je závazek o snížení emisí metanu. Více než 100 zemí, které produkují zhruba polovinu emisí metanu, se zavázalo k jejich snížení o 30 % do roku 2030. Možná ještě důležitější na tom je, že se zavázaly k podrobnému sledování a reportování emisí metanu. Proč to je významný… Metan je silný skleníkový plyn, ale jeho emise a speciálně ty místa úniku nejsou dobře zmapovány. A proto, abychom je mohli snižovat ty emise metanu, tak potřebujeme vědět přesně, odkud pochází. A většinou máme metan spojený s říháním krav, říká se, že nemáme kupovat hovězí, protože jeho důsledkem je produkce metanu, ale přitom více než polovina emisí metanu pochází z těžby uhlí a ropy nebo zemního plynu jako úniky z těch z těch nalezišť, anebo netěsností v plynovodech zase jako úniky při při té přepravě.

Třetí je dohoda o odklonu od uhlí, která říká, že signatáři dohody nebudou vydávat povolení pro stavbu nových uhelných elektráren, že se budou snažit významně urychlit výstavbu obnovitelných zdrojů energie a co nejvíce tak urychlit přechod od uhlí do roku 2030.

Mezi signatáře této dohody patří některé významné státy, které uhlí velmi využívají jako Indonésie, Jižní Korea, Vietnam, kdybychom vzali ty asijské. A podepsala Evropská unie jako celek a v Evropě například Nizozemí, Makedonie nebo třeba Slovensko.

Zároveň další významný producent Jižní Afrika má samostatnou dohodu tzn. není součástí této dohody odklonu od uhlí, ale vznikla nějaká další dohoda odklonu od uhlí. Tak Jižní Afrika půjde pravděpodobně podobnou cestou. A co je tady pro mě zajímavé je, že Česká republika nepodepsala, ani se to u nás pokud vím nijak nediskutovalo no. A jaksi na velikosti nebo lesku téhle dohody ubírá to, že tam nejsou ti největší producenti emisí, tedy USA, Čína, Indie. I tak je to ale významný úspěch, kdy docela hodně států - 46, pokud beru ty čísla, která byly v Glasgow se dohodly na odklonu od uhlí.

časová známka: 22:04

Petr

Na některé konkrétní výstupy z Glasgow bychom se chtěli podívat ještě podrobněji, protože jsou podle nás prostě významné.

Vendula

Jedním z nich je dokončení jednání ohledně čl. 6 Pařížské dohody, který se týká obchodování s mitigačními výstupy. Jeho dořešení bylo podmínkou k tomu, aby mohl začít vznikat například mezinárodní uhlíkový trh.

Petr

Podrobnosti vysvětluje Tomáš Protivínský z Fakt o klimatu.

Tomáš

Ten čl. 6 se týká dobrovolné spolupráce států ohledně mitigačních opatření.

Petr

Pro připomenutí - slovo mitigace označuje aktivity, jejichž cílem je zmírňování nebo zastavení změny klimatu.

Tomáš

A ten čl. 6 se skládá ze tří samostatných mechanismů, kdy 2 mechanismy jsou tržní. Čl. 6.2 tak jsou tržní mechanismy nebo obchodování bilaterální, tedy mezi dvojicemi států. Čl. 6.4 pak upravuje podmínky nebo zavádí nový mezinárodní uhlíkový trh a pak je tam podstatný čl. 6.8, který se týká netržních přístupů, například formou nějaké rozvojové pomoci.

Petr

Takže, dá se říct, já vždycky slyším, že čl. 6 to je ten článek, který řeší obchodování s emisema. Dá se říct, že řeší obchodování s emisemi nebo je to ve skutečnosti širší?

Tomáš

Je to širší. Obchodování s emisemi je samozřejmě klasický příklad tržního mechanismu a jeden způsob, jak můžeme zavést zpoplatnění uhlíku. Ten čl. 6 je širší v tom, že on se týká všech mitigačních výstupů a tzn. že státy mohou na dobrovolné bázi spolupracovat nebo nějak obchodovat se svými mitigačními výstupy.

Petr

Mitigační výstup, to je takový balíček ušetřených emisí. Když já jako jedna země třeba vysázíme lesy a tím pádem pohltím určitý množství emisí, tak tyhle ty ušetřené emise můžu prodat někomu dalšímu.

Co se teda dořešilo na COPu? Jak to teďka, jak se ty mechanismy ustálily, protože mám dojem, že ten čl. 6, tak je po COP26 hotovej.

Tomáš

Je hotovej, máme už proto přesná pravidla. Ta pravidla jsou převážně technická a řešilo se tam hodně drobných detailů. Nejvýznamnější otázka byla, jak se vyhnout tzv. dvojímu započítávání emisí. Tzn. že pokud my nakoupíme třeba od nějakého jiného státu snížení emisí nebo nějaké emisní úspory, tak je potřeba, aby následně se ty emisní úspory započítali do národního inventáře pouze jednoho z těch států, nemůžeme si je započítat jak my, tak ta druhá strana, protože atmosféru nemůžeme takhle obelhat, tu nemůžeme podvést.

Petr

Já jsem myslím že uváděl příklad, že když firma Shell vysadí v nějaký africký zemi nový stromy, tak že vlastně si to započítá ta firma, pak si to započítá ta africká země, pak si to započítá ten stát, ve, kterým ta firma operuje, takže tohle je to co… co bylo potřeba dořešit.

Tomáš

Přesně tak. Tohle je příklad toho, co se stávalo v minulosti a právě proto byl takový důraz při rozpracování čl. 6 na to, abychom se tomu skutečně vyhli. Čl. 6 je jedním z nejsilnějších mitigačních nástrojů, který vlastně máme, protože ty tržní mechanismy, pokud se dobře nastaví, tak jsou opravdu velmi efektivní. Například v Evropské unii tím, že emisní povolenka je teď relativně drahá, tak při současných cenách emisních povolenek, například uhelné elektrárny nemohou být dlouhodobě profitabilní a tím pádem budou během několika následujících let odstaveny, pokud se něco zásadně nezmění, nehledě na jakékoliv závěry nebo diskuze na uhelné komisi. Takže ten trh je velmi silný nástroj a pokud my ho dobře nasměrujeme, tak dokáže snižovat emise účinně. Kdyby se ty podmínky nepovedlo nastavit a upřesnit ty technické detaily, tak na základě čl. 6 bychom ani nemohli obchodovat na mezinárodní úrovni. Teď to tím bylo umožněno. Povedlo se to dotáhnout, takže máme nový silný mechanismus, který nám umožní do budoucna snižovat emise.

časová známka: 27:07

Tomáš

Ten čl. 6.4, jak už jsme zmínili, tak zavádí nový mezinárodní uhlíkový trh, a co je podstatné, tak v tom mezinárodním uhlíkovém trhu nemusí obchodovat jenom státy, ale mohou tam obchodovat i soukromé subjekty.

Petr

Takže to je vlastně těžký to fakt nastavit, jako když máš velkou firmu v Česku, řekněme, která dělá, nevím, 2 % českých emisí. A ta firma skrz tenhleten trh nějakým způsobem jako uspoří ty svoje emise, tak tím vlastně trochu vezme jako možnost českému státu uspořit nějaký emise, protože pak už si je nemůže započíst, když si je započítá ta firma… nebo jak tohle… tohle jsou asi ty témata který se řeší, že?

Tomáš

To jsou přesně ty technický detaily, na kterých se tak dlouho pracovalo a které až teprve letos na COPu se povedlo konečně dotáhnout.

Při obchodování podle čl. 6.4, tedy na tom novém mezinárodním uhlíkovém trhu, tak část kreditů bude automaticky zrušena a to nás tlačí ještě větším mitigačním opatřením nebo vyšším úsporám. A zároveň nějaká malá částka z toho obchodu, tak bude půjde do adaptačního fondu. A tak ji následně mohou rozvojové státy používat na jejich adaptační opatření. Tzn. že ten mezinárodní uhlíkový trh nějakým dalším způsobem se snaží podporovat adaptaci a mitigaci především v těch chudších zemích tím, že jim poskytuje část prostředků, které oni potom můžou použít.

Petr

Můžeme si to představit tak, jak když my dva bychom spolu uzavřeli obchod, tak z toho zaplatíme daně, tak když spolu 2 státy uzavřou nějakej obchod s mitigačním opatřením, tak prostě z toho zaplatí, v uvozovkách jako příspěvek do toho adaptačního fondu, ze kterýho pak budou nějaký klima finance?

Tomáš

Je to vlastně podobný mechanismus jako daň. Část té transakce, tak jde do toho adaptačního fondu, jen pokud bychom se dohodli my jako 2 státy, tak se dohodneme podle čl. 6.2, kde tento příspěvek není povinný. Státy jsou k tomu vybízeny. Bylo by dobře, kdyby to dělali, ale podle čl. 6.2 to není povinné, je to povinné jenom podle toho čl. 6.4, který zavádí ten celý nový mezinárodní trh.

Petr

Tím nejdůležitějším výstupem z COPu, který se týká čl. 6 Pařížské dohody je, že tenhle článek se prostě dořešil a tím pádem máme nastavené mechanismy, jakým způsobem obchodovat s mitigačními výstupy jednotlivých zemí.

časová známka: 28:24

Vendula

Tak to bylo docela složité a možná dost technické téma, ale chtěli jsme o něm mluvit, protože ve výsledku je to opravdu zásadní výstup z COPu. A my se snažíme nemluvit nejen o tom, o čem mluví snadno, ale hlavně o tom, co je podstatné.

Petr

Na COPu v Glasgow se také řešili klimatické finance.

Tomáš

Když hovoříme o klimatických financích, tak tím myslíme závazek rozvinutých států finančně přispívat rozvojovým zemím tak, aby ony dokázaly lépe zvládnout klimatickou změnu a její dopady a také, aby dokázaly svůj hospodářský rozvoj přesměrovat na nízkoemisní technologie. Klimatické finance nejsou zároveň na COPu nové téma. Je to klasické téma v podstatě již od prvního COPu v polovině devadesátých let, kde se chudé zranitelné národy snaží přesvědčit bohaté státy, které zároveň také vypouštějí většinu emisí, aby poskytovaly klimatické finance na adaptaci a na přechod na čistší technologie ke snižování emisí skleníkových plynů.

Podpora rozvojových zemí je důležitá nejen pro ty země samotné, ale i pro nás jako rozvinuté země je klíčové, aby budoucí hospodářský růst těchto chudších zemí neprobíhal stejným stylem jako probíhal v minulosti u nás. Protože to by vedlo k takovému velkému množství emisí, které si dnes již nemůžeme dovolit, takže to, že my jim posíláme peníze na jejich mitigaci i adaptaci, tak je důležité pro nás a zároveň to posiluje jejich motivaci se také snažit o zmírňování klimatické změny. A budujete to důvěru v nějakou mezinárodní spolupráci.

Petr

Mně přijde důležitý, že to vlastně není nějaký čistý altruismus. Jako pojďme podpořit prostě chudší země, ale je to hodně i v našem zájmu, protože my tím chceme ovlivnit způsob, jakým oni se budou rozvíjet.

Tomáš

Přesně tak mi to potřebujeme stejně jako to potřebují oni.

Vendula

Když se mluví o klimatických financích, typicky je tím myšlen závazek z roku 2009, kdy se rozvinuté státy zavázaly, že budou od roku 2020 každoročně posílat 100 miliard amerických dolarů rozvojovým státům.

časová známka: 30:25

Petr

V jakém stavu je tento závazek teď?

Tomáš

Finance, které jsme slíbili posílat, částečně posíláme. Není to takové výši v jaké jsme slíbili a další velice problematická, nejasná oblast, tak je kvalita těch klimatických financí, nebo to, co všechno se do toho smí zahrnovat. Není nijak definované, co vlastně klimatické finance znamenají, a proto se do té výsledné sumy těch 80 miliard dolarů (které aktuálně posíláme), tak se tam často započítávají jak granty, tak půjčky. A dokonce z těch 80 miliard tak přibližně 21 % jsou granty z veřejných zdrojů, nějakých dalších 50-60 % jsou půjčky z veřejných zdrojů, které pak samozřejmě musí vrátit a někdy ty půjčky mohou být i s poměrně vysokými úroky a přibližně necelých 20 % tak jsou nějaké další soukromé zdroje. Původní plán byl, že zhruba polovina těch prostředků bude určena na mitigaci a zhruba polovina těch prostředků bude určena na adaptaci a pro rozvojové země je oboje důležité. Oni potřebují jak snižovat jejich emise skleníkových plynů, tak se ale zároveň potřebují připravovat na dopady klimatické změny tzn. předcházet nějakým záplavám v některých územích, připravit své zemědělství na to, že budoucnu bude počasí méně předvídatelné, mohou být větší sucha a podobně.

Petr

Mně teďka překvapilo, že jsi říkal, že takový velký procento jsou půjčky. To vlastně, to jim peněz moc nepošlem, když řekneme, že to mají za 50 let vrátit s úrokem, že…

Tomáš

Je to tak. Jeden z klíčových cílů rozvojových zemí na COPu bylo mít nějakou jasnou definici toho, co klimatické finance jsou, co přesně by se mělo počítat a za jakých podmínek. Bohaté státy, tak v této definici bránili, takže tato definice stejně nebyla stanovena.

Petr

Ani na COP26?

Tomáš

Ani na COP26.

Petr

Co se teda povedlo na COu posunout, jestli něco?

Tomáš

Na COP26, tak byly 2 hlavní oblasti, které se v rámci klimatických financí řešili. Jedna oblast, tak bylo co tedy s tím cílem, který jsme si stanovili a který jsme dosud nesplnili. Na COPu jsme se zavázali k tomu, že tento cíl posílat těch 100 miliard dolarů ročně, naplníme do roku 2023. Dál už se ale neřeší, jestli poskytneme nějaké dodatečné prostředky jako náhradu za ty, které vlastně chybí v těch předchozích letech. Je šance, že díky třeba navýšení prostředků od Japonska, tak že se toho cíle těch 100 miliard ročně podaří dosáhnout dříve než v roce 2023.

Petr

Posunuli jsme si deadline v zásadě.

Tomáš

Posunuli jsme si deadline a zároveň jsme pořád nepřinesli tu definici toho, co klimatické finance jsou. Japonsko sice přispívá poměrně výrazně rozvojovým zemím, ale většina prostředků od Japonska jde právě formou těch půjček. Na rozdíl třeba Německo, které to má půl napůl. Německo je také jedním z největších přispěvatelů, ale velkou část má granty a velkou část má půjčky.

Petr

Což rozvojové země by asi chtěly, aby všecko byly granty že jo…

Tomáš

Přesně tak. Rozvojové země měly naprosto konkrétní požadavek, že je nutné, aby klimatické finance byly jasně definované, předvídatelné, dobře dostupné a založené především na grantech a také, aby byly navýšeny. Klimatické finance v současnosti, tak přibližně ze dvou třetin jsou vynakládány na mitigaci a jenom nějaká menší část přibližně 20 % jde na adaptaci. U zbylých financí v tom často nemáme ani jasno nebo není to přesně jako vysledováno, na co byly vynaloženy. Snaha je, aby se to narovnalo, aby byla přibližně polovina prostředků na mitigaci a polovina prostředků na adaptaci.

časová známka: 34:00

Vendula

Já bych se chtěla doptat na ty finance určené na adaptace, jaké částky mají tedy aktuálně rozvinuté země posílat?

Tomáš

Finální text konference v Glasgow tak vybízí rozvinuté země, aby do roku 2025 alespoň zdvojnásobily klimatické finance, které jsou určené na adaptaci. To by tedy znamenalo, že rozvinuté země by měly poskytnout 40 miliard dolarů ročně přímo zaměřené na adaptaci. Abychom si toto číslo nějak srovnali s tím, kolik může být skutečně potřeba, tak program pro životní prostředí OSN odhaduje, že roční náklady na adaptaci rozvojových zemí jsou dnes přibližně 70 miliard ročně. V porovnání s 20 miliardama, které již teď dáváme a v porovnání se 40 miliardama, které jsme se zavázali dávat k roku 2025 ročně. A těch 70 miliard současných ročních nákladů rozvojových zemí, tak OSN očekává, že tato částka naroste až na čtyřnásobek, tedy téměř 300 miliard dotačních nákladů ročně. Do roku 2030.

Petr

Vážení přátelé, abyste si měli šanci na chvíli odpočinout a vstřebat všechny tyto důležité informace. Přinášíme vám exkluzivně 30 sekund zvuků velryb.

časová známka: 35:51

Vendula

Poměrně novým tématem je také otázka tzv. ztrát a škod nebo také v angličtině Loss and Damage.

Petr

Jak tohle téma souvisí s klimatickými financemi, Tome?

Tomáš

Jeden z hlavních cílů rozvojových zemí na COP26 bylo, aby byly k dispozici nějaké konkrétní finanční prostředky určené pro ztráty a škody, kde ztrátami a škodami, tak myslíme dopady klimatické změny, na které už není možné se adaptovat tzn. v okamžiku, kdy stoupající hladina moří zaplaví nějaké pobřežní oblasti nebo kdy povodně, které jsou více intenzivní v důsledku klimatické změny zaplaví nějaké vesnice. Velká častější sucha povedou k zemědělským ztrátám. Ty ztráty jsou již dnes ve světě hmatatelné a ony ty ztráty musí pokrýt z vlastních kapes nebo z vlastních prostředků, a proto jejich cílem je, aby existoval nějaký mezinárodní mechanismus, nějaký orgán, který by mohl pomoci pokrýt náklady na tyto škody a případně na nějako obnovu, ať už těch těch regionů nebo těch vesnic.

Petr

Posunulo se to nějak na COP26?

Tomáš

Co se povedlo, tak je, že se ze ztrát a škod, tak se stalo téma. Doteďka to bylo považováno za třetí pilíř Pařížské dohody, o kterém se v podstatě nemluvilo, ani se o něm moc nevyjednávalo. Během COP26 se o ztrátách a škodách velice vyjednávalo, sice se nepovedlo posunout k nějakým hmatatelným konkrétním výsledkům, ale je plán v těch jednáních pokračovat a to je minimálně dobrým krokem, že to bylo skutečně povýšeno na úroveň tématu, o kterém se bude jednat dále a tím pádem se to aspoň trošku blíží tomu, jak vážně je braná třeba mitigace nebo adaptace.

Vendula

Jak se vlastně určuje, která země má kolik přispívat celkově do klimatických fondů?

Tomáš

Ono ten cíl těch 100 miliard, které jsme se zavázali poskytovat, tak můžeme zkusit rozpočítat nějak třeba velmi primitivně mezi ty vyspělé státy, například na základě výše HDP a některé státy přispívají více, než kolik by odpovídalo takto spočítanému férovému podílu. Například to zmíněné Německo nebo Japonsko nebo Francie. Některé státy přispívají výrazně méně, například Spojené státy přispívají přibližně 6× méně, než kolik by odpovídalo jejich férovém podílu podle výše HDP. Česká republika je ale na tom ještě mnohem hůře. Ta přispívá asi 30× méně, než kolik by odpovídalo jejímu férovém podílu. Podle výše našeho HDP bychom měli přispívat v korunách třeba nějakých 6-8 miliard korun. Reálně přispíváme nízké stovky milionů. Korun, ne dolarů.

Petr

Kdybychom si to měli shrnout, tak je tady hlavních 5 věcí, které se dojednaly nebo nedojednaly právě v oblasti klimatických financí.

Vendula

Dojednal se deadline pro závazek 100 miliard pro rozvojové státy, který se posunul na rok 2023.

Petr

Máme závazek navýšení financí na adaptace.

Vendula

To, co dojednáno nebylo, je definice, co přesně klimatické finance jsou.

Petr

Státy se taky začaly víc bavit o tom, jak to bude s klimatickými financemi dál po roce 2025.

Vendula

A otevřelo se důležité téma ztrát škod.

Vendula

Chceme, aby se lidé v tématu změny klimatu lépe orientovali.

Petr

Aby věděli o řešeních, která máme k dispozici a můžeme použít.

Vendula

Chcete si na tom taky podílet?

Petr

Podpořte nás, prosím, finančně.

Vendula

Darovat můžete na našem webu 2050podcast.cz.

časová známka: 39:41

Vendula

Ve vztahu ke COPu se hodně mluvilo o pozicích Číny a Indie jako významných světových hráčích. Pojďme se blíže podívat na to, jaká jejich pozice, protože politiku EU máme denně ve zprávách, ale o asijských státech se třeba zas tak nemluví.

Petr

Na tohle téma jsem si povídal zase s Ondrášem Přibylou.

Ondráš

Média mají tendenci hledat si hrdiny a antihrdiny a možná právě Čína a Indie sehrávají roli antihrdinů, kdy si říkáme, že nejdřív Čína a Indie musí něco dělat. A myslím si, že to vůbec není takto jednoduché.

Z hlediska Indie by se skoro dalo říct, že Indie byla velkým překvapením celého summitu v Glasgow, kdy asi první nebo druhý den se přihlásila k cíli klimatické neutrality, což se nečekalo, protože Indie je velmi zaostalý stát. Ta energetická chudoba, kterou tam mají, ty emise na obyvatele, které mají jsou velmi nízké, takže se vlastně nečekalo, že by se Indie mohla přihlásit k uhlíkové neutralitě. Přihlásila se k uhlíkové neutralitě do roku 2070, což je sice daleko, ale zároveň zveřejnila ambice do roku 2030 dosáhnout poloviny elektřiny z obnovitelných zdrojů, do roku 2030 zastavit postupně stavbu uhelných elektráren a v tom indickém kontextu, kde vlastně se ta země rozvíjí, roste spotřeba elektřiny, a to velmi silně, je vlastně velkej závazek.

Porovnejme to s Českou republikou. Česká republika nesměřuje ani zdaleka ve svých nejambicióznějších cílech k 50 procentům elektřiny z obnovitelných zdrojů. Indie si dala tento závazek do roku 2030. Jsem zvědavý, jak se jim to podaří naplnit, ale je to vlastně strašně ambiciózní plán.

Čína hraje dost jinou roli než Indie a to zejména protože je výrazně rozvinutější. Životní úroveň v Číně je mnohem vyšší, než v Indii a stejně tak emise na osobu v Číně jsou mnohem vyšší než v Indii. Čína se zavázala k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060, očekává se, že do roku 2030 by měla dosáhnout vrcholu emisí, takže pak by mohly klesat. A Čína oznámila závazek uhlíkové neutrality loni. Při jednání v Glasgow uzavřela dohodu s USA o spolupráci. Myslím, že nelze říct, že by Čína byla pasivní, nebo že by hrála roli nějakého antihrdiny.

časová známka: 42:34

Petr

V kontextu celého COPu sledujeme také roli mladých lidí. Komentář k tomuto tématu přidává Bára Kvasničková, která se COPu účastnila v rámci české delegace. Právě jako zástupkyně mladší generace.

Barbora

Tak, kromě toho, že letošní byl nazvaný, říká se, že mediální COP, že byl hlavně jako úspěšný tím, jaký mediální ohlas získal, což si myslím, že z velké části pravda, tak byl úspěšný vlastně tím, kolik mladých lidí dostalo příležitost, se do něj zapojit a podílet se vlastně opravdu na všech aspektech toho COPu. Jednak na COPu bylo spoustu mladých novinářů, kteří dělali skvělou práci, do toho tam bylo spoustu mladých aktivistů, kteří zase tím, že tam byli budili ten zájem novinářů o ta témata a zároveň dělali různé happeningy před jednáními v chodbách. Myslím, že asi v poslední den COPu nebo den po tom, co se COP natáhl, tak uspořádali vlastně velký průvod. Při něm vyšli delegáti většiny států ven vlastně symbolicky COP opouštěli kvůli tomu, že se jim zdál, myslím ten text, není dostatečně ambiciózní, což jako objektivně pravda, vzhledem k tomu, když se podíváme, jaké emise dnes vypouštíme a k tomu vlastně co ten dokument říká, že máme dělat tak, tak vlastně dostatečně ambiciózní není.

Zároveň byli mladí lidé úspěšní v těch samotných vyjednáváních, kde se také dost mluví o ACE, což je zkratka Action for Climate Empowerment a tady ta zkratka ACE vlastně zahrnuje všechny činnosti, které souvisí s tím jako, jak mobilizovat společnost k tomu, aby vůbec ji to téma klimatu zajímalo, aby třeba měla nějakou šanci se zapojit do snižování emisí, nad nějaký klasický rámec a jak vzdělávat o klimatu a jak šířit informace o klimatu, a tak, takže fakt strašně důležité. V ní vyjednávalo spoustu mladých lidí a ti co nevyjednávali, tak tam byli z pozice zástupců občanského sektoru, takže jako nějaké neziskovky a ty skutečně denně sledovaly jednání a lobbovaly za to, aby tam byly prosazeny jako různá řešení, které znají z praxe, takže v těch technických věcech se skutečně mladí lidé tento rok dost podepsali, a to zejména díky organizaci YOUNGO, což je - organizace říkám špatně, jmenuje se to voličstvo a je to vlastně jedno jakoby z osmi devíti základních skupin, které tvoří UNFCCC, tedy tu rámcovou smlouvu o změně klimatu YOUNGO je vlastně zkratka pro Youth NGOs, takže nějaké mládežnické neziskové organizace z celého světa. Ty jako v rámci jednání můžou mluvit, nemůžou přímo hlasovat, protože je to nezisk, není to stát, ale můžou ty jednání z velké míry ovlivňovat, no, a to se i podařilo.

No, my jsme vlastně dostali poprvé možnost být v české delegaci, což taky zase znamená, že se ten proces zapojení mladých lidí posouvá dál, protože víc národních delegací má mezi sebou zástupce mladé společnosti, což u tohohle tématu je… Myslím, že to je velmi velmi přínosné. Krom toho, co se podařilo v rámci zapojování mladých lidí do procesu té konference, tak se, myslím, podařilo ven dostat jasnou zprávu, že skutečně problém změny klimatu bez mladých lidí řešit nejde.

časová známka: 46:32

Vendula

Krátký komentář nám poslala i Romana Březovská z Asociace pro mezinárodní otázky, která na kopu také byla.

Petr

Romana zmiňuje, že jí přijde důležité kultivovat diskuzi o naší budoucnosti nejen na politické úrovni, ale že je důležité zapojit širokou veřejnost.

Romana

Právě teď například probíhá tzv. Konference o budoucnosti Evropy, což je asi rok dlouhý projekt, ve kterém mimo jiné náhodně vybraní lidé reprezentující sociodemografickou pestrost Evropské unie v rámci tzv. občanských panelů po úvodním proškolení diskutují o vybraných tématech, vymýšlí doporučení, co v dané oblasti dělat, nebo jak se má Evropská unie v dané oblasti do budoucna vyvíjet. Jeden ze čtyř panelů se věnuje změně klimatu, životnímu prostředí a zdraví. A i když tento proces není v českých médií zrovna moc oblíbený, tak mně přijde zajímavé to, že sami občani, občanky navrhují doporučení na základě vlastních životních zkušeností a instituce, které proces zastřešují, tedy Rada, Evropská komise a Evropský parlament na tato doporučení budou muset nějak reagovat.

Petr

Sečteno podtrženo na výsledky COPu se můžeme dívat různou optikou. Jak už to bývá, převažují dva pohledy. Jeden takový opatrně optimistický, druhý spíše pesimistický.

Vendula

Optimismus je na místě v tom, že se podařilo po covidové pauze zase nastartovat mezinárodní jednací proces. Dále dokončit technické detaily z Pařížské dohody, které čekaly na dořešení a také to, že se dobrým směrem posunul jazyk, který se objevuje ve výsledném dokumentu, který je v současnosti výrazně naléhavější a přímočařejší.

Petr

Pesimismus se objevuje zejména v tom, že se potřebné změny nedějí dost rychle a také, místy v nedůvěře, že se politické sliby opravdu podaří včas přetavit v konkrétní kroky a konkrétní legislativu.

Vendula

No, názor si můžete udělat sami. My jsme se snažili s odstupem popsat nejdůležitější závěry, které COP měl a dát výsledky do souvislostí.

Petr

Budeme na vás těšit zase u další epizody našeho podcastu.

Vendula

Mějte se dobře a přejeme vám příjemné dny.

Petr

Mě dobrý.

Vendula

A na konci můžeš zazpívat něco ty.