17: Klima 2021 – Extrémní projevy počasí, rostoucí ceny elektřiny a běh na dlouhou trať

časová známka: 00:11

Petr

Dobrý den všem, kdo nás posloucháte, vítejte v novém roce 2022. My jsme ve Faktech o klimatu, ani v podcastu 2050 na ty Vánoce a nový rok zatím moc nehráli tím, že bychom vám nějak posílali PFka a dělali nějakou jako velkou shrnující vánoční epizodu nebo nějakej speciál, i když jsme se o tom bavili, ale vlastně u příležitosti toho, že jeden rok skončil a začal nový, bychom se chtěli za tím posledním rokem trochu ohlédnout a na rovinu říkám, že tahleta událost vznikla tak, že jsem se dneska potkal s Ondrášem Přibylou ve studiu a řekli jsme si, že budeme nahrávat konečně nějaké ohlédnutí za COP26 v Glasgow. Ale Ondráš říkal, ty jsi říkal Ondráši… Sedí tu se mnou, tak možná můžeme pozdravit. Ahoj.

Ondráš

Čau, dobrý den. Hezký nový rok.

Petr

Ondráš vlastně říkal: Hele, mně by se o tom COPu dobře mluvilo, kdybychom se nejdřív ohlédli za tím posledním rokem. Že by to byl takovej dobrej jako odrazovej můstek, tak jsme si řekli, ono to možná vydá i na samostatnou epizodu a takový jako krátký ohlédnutí vzhledem k tomu, že je začátek ledna 2022, tak by mohlo být na místě.

Ondráš

No a ono toho vlastně za ten rok a je spousta, o čem stojí za to mluvit a zároveň možná jsou to jenom malé posuny vzhledem k tomu, co bychom potřebovali. Spoustu věcí stojí za to vyzdvihnout, ale zároveň nečekejte žádný velký průlom, protože žádný velký průlom nenastal a vůbec i to ohlédnutí za tím rokem tak, jak jsem se zatím na to díval a sepisoval si nějaké myšlenky, tak mě vlastně vede k tomu… Vede mě k tomu velkému uvědomění, že celá ta snaha zastavit klimatickou změnu už je tady možná nějakých 30 let a ještě tady minimálně dalších 30 let bude. Je to vlastně hrozně dlouhodobá věc, že to je v něčem hrozně podobné, jako bychom sázeli les, který budou sklízet příští generace…

Petr

Takové hezké navázání na minulou epizodu s Matějem Šaškem v tomhle.

Ondráš

Ano, je to trochu metaforicky, ale vlastně ano. To, co se snažíme udělat - ta transformace společnosti a vlastně dekarbonizace společnosti, je opravdu dlouhodobé úsilí a nemá smysl očekávat, že jedna nějaká konkrétní událost to celé změní a vyřeší. To máme z hollywoodských filmů tady tuhle představu, ale život se děje jinak než hollywoodské filmy, takže i v tomhle smyslu si myslím, že má smysl se dívat na… Co se během toho roku událo. Nějakým způsobem si to připomenout, zasadit do kontextu. A zároveň nečekejme od toho žádné průlomy.

Petr

A já si říkám, že je vlastně hezký… A vůbec, když se podíváme na to, jak funguje zpravodajství, tak často se dozvídáme, co se stalo teď, nebo co se stalo včera, nebo co se stalo v tomto týdnu, to už docela jako velký rozsah. A u takového tématu, jako je změna klimatu a dekarbonizace, jak říkáš, že to je dlouhodobá věc, zrovna u těchhle témat může být moc užitečný se podívat na to, co se stalo za poslední rok, co se stalo vlastně v těch delších časových intervalech, protože tady se bavíme o dlouhých časových intervalech, ať se jedná o nějakou jako fyziku za tím, nebo ať se jedná o potenciální řešení. Nic nebude ze dne na den, takže pojďme to.

časová známka: 03:18

Ondráš

Rovnou to můžeme zkusit strukturovat. Jedna část: co se dělo v klimatu. Události, trendy. A druhá část: co se dělo ve snaze nějakým způsobem tu změnu klimatu zastavit nebo zmírňovat, což je politika, lidské úsilí, společnost… A obě tyhlety oblasti se během toho minulého roku vlastně docela významně posunuly. Byly nějaké rekordy a nějaké věci, které v předchozích letech nebyly.

Petr

Já když si vezmu jako svůj dojem takový ohlédnutí, tak možná je to hodně tím, že jsem začal dělat podcast o klimatu, tak si toho víc všímám, ale mám dojem, že se mění i nějaký mediální obraz toho. Že vlastně teď jsme těch extrémů v posledním roce měli docela dost, ať už se jedná o nějaký povodně v Německu… I to tornádo na Moravě, které je složité z hlediska atribuce ke změně klimatu, ale je to něco, co se děje. Tak nějaké jako extrémní vlivy počasí, takže mám dojem, že ta změna klimatu je větší téma. Nějak se to v médiích častěji zmiňuje.

Petr

Pojďme klidně začít od té části, co se dělo v přírodě. Co se dělo s klimatem v posledním roce?

časová známka: 04:35

Ondráš

Jsou určité parametry, které se neměnily a od toho možná stojí za to začít. Lineární trend, tedy to, o kolik se nám zvyšuje teplota a na planetě je stále zhruba 0,2 °C za dekádu. V České republice je to 0,35 °C za dekádu, takže skoro dvojnásobně, a to je něco, co pokračuje, ale už je tady dlouho a to je jedna z těch věcí, o kterých jsi mluvil, že se nám nedostává do médií, protože to je tady dlouho, to je tady, řekněme, 20 30 60 let v případě České republiky. A nejde říct, kdy to dát do těch médií, kdy to dát do novin.

Petr

Je to trochu jako nudná zpráva, že za poslední rok… Opět…

Ondráš

Zároveň trendy je to, co určuje změnu, nikoliv jednotlivé události. Ty jednotlivé události ve zprávách byly a v České republice byl rok víceméně slabě nadprůměrný z hlediska teplot a bylo tady tornádo, to je to, co se do těch zpráv dostalo, a to je ta významná událost, která možná byla ve zprávách časově mnohem delší dobu než jakékoliv zprávy o trendech, že Česká republika pořád má ten trend oteplování asi 0,35 stupňů Celsia za dekádu.

Petr

A říkáš vlastně: z dlouhodobého hlediska, tohle je to, co potřebujeme sledovat. Jasně, bylo tady tornádo, byla to tragédie, je to nějaká událost, kterou je potřeba vyřešit, ale to, kam zaměřovat dlouhodobou strategickou pozornost je… Podívejte se na to, jaké jsou trendy. Mění se? Vyvíjí se? To je to, na co se pojďme dívat.

časová známka: 06:24

Ondráš

Ze světového pohledu asi nejvíc ve zprávách nebo tak, jak já jsem to zaznamenal, tak nejvíc ve zprávách byly vlny veder v Kanadě a v Americe, které byly v létě, kde teploty dosáhly nějakých téměř 50 °C a je potřeba dodat do kontextu: V Kanadě to bylo na stejné rovnoběžce, na které leží Česká republika. A ty teploty 50 °C byly o 25 °C více, než dlouhodobý průměr pro kanadské léto, takže tam skutečně byla vlna veder, která byla extrémní tou svou velikostí, extrémní tím, jak dlouho se tam držela. A celkem očekávaně, když někde je dlouho velké vedro a velké sucho, tak to tam začne po nějaké době hořet. Přijde požár. A to se tam také stalo, a to si myslím, že je jako z hlediska té síly opravdu velmi významná událost toho minulého roku. Daly by se dál doplňovat hurikány na Filipínách a povodně v Německu a požáry na Sibiři, ale to jsou všecko jako další extrémní události, které nastaly a které dokreslují to, že s vyšší teplotou bude těch extrémních událostí více. Momentálně máme teplotní anomálii zhruba 1,2 stupně Celsia. Tedy planeta je teplejší o 1,2 °C než v předindustriálním období. Směřujeme v lepších případech někam k 1,5, a to stále znamená, že extrémní události, jako například vlny veder, budou častější. Takže je to jakási ilustrace toho, že se ta změna děje a pořád svět, ke kterému směřujeme i z hlediska extrémních událostí je nepříjemnější než svět, ve kterém žijeme teďka.

Petr

Je to něco, na co si asi máme zvyknout nebo možná to nechci říkat takhle, ale je to něco, co asi neskončí s rokem 2021. Extrémní události tady byly, teďka byly hodně vidět, byly hodně v médiích, ale pravděpodobně je to něco, co můžeme čekat i do budoucna.

Ondráš

A pragmaticky, spíš než zvykat si na to a být vůči tomu odevzdaný, musíme řešit adaptaci. Musíme řešit, jestli v záplavových zónách máme postaveno hodně domů a hodně lidí, anebo jestli jsme se posunuli někam mimo záplavové zóny, jestli jsme schopni zvládat požáry v době, kdy jsou dostatečně malé, anebo máme tu reakční dobu pomalou, a to je adaptace, a to je věc, kterou bude potřeba řešit čím dál tím více.

Petr

Takže jedna kapitola - extrémní jevy, to je něco, co bylo vidět v posledním roce. Co dalšího se dělo v oblasti klimatu nebo vědy o změně klimatu?

časová známka: 09:28

Ondráš

Nejvýznamnější událost bylo vydání zprávy IPCC v srpnu.

Petr

Máme o ní osmou epizodu tohoto podcastu, takže můžu rovnou odkázat. Určitě se k ní můžete vrátit a připomenout si, co vlastně se v té zprávě píše.

Ondráš

A tím pádem já bych nešel až tak moc do detailů té zprávy. Ona v zásadě shrnula výzkum za posledních 7 let, takže v něčem je to shrnutí. Nejsou to vyloženě novinky. Ale to v čem se věda v posledním roce nebo v posledních několika letech skutečně významně posunula, ta klimatická věda, tak jsou atribuce těch extrémních událostí, tedy vlastně posouzení toho, jestli daná extrémní událost, řekněme, povodně v Benátkách, je něco, co souvisí s klimatickou změnou. Jako například, že bez klimatické změny by se vůbec nemohla udát, anebo jestli je to něco, co je součástí přirozené proměnlivosti toho klimatu. Když budeme mít v Brně v létě 35 stupňů, je to vlna veder, kterou jsme nečekali? Anebo je to vlna veder, která tak nějak občas přichází? Tahle otázka je vlastně důležitá a dlouho se na ni nedokázalo pořádně odpovědět, až v posledním roce. V posledních třech letech se to začalo objevovat a v posledním roce se to významně posunulo. A máme způsoby, které dokážou dobře posoudit, jestli daná událost je způsobena klimatickou změnou.

Petr

Jestli si dobře pamatuju, jak vypadaly ty výsledky, tak vlastně už teď máme modely, které dokážou velmi rychle - jako v řádu dnů až týdnů vlastně říct, hele tyhlety povodně, co se právě teďka odehrávají v tom Německu, tak se dějí s pravděpodobností 3× větší, než kdyby tady žádná změna klimatu nebyla.

Ondráš

Nebo je prakticky nemyslitelné, že by se staly bez klimatické změny.

Petr

Mě tam hrozně zaujala právě v posledním roce ta rychlost těch atribucí. Že už to není o tom, že bychom potřebovali 3 roky dělat výzkum, pak řekli “před čtyřmi lety, tady byl požár, který by se asi nestal bez změny klimatu”, ale že jsme to vlastně schopný dělat reálným čase, což si myslím, že pro širokou veřejnost… To je super výsledek vědy, že vlastně dokáže jako vědecky reportovat vztah ke změně klimatu v tom čase, kdy to ještě je ve zprávách, kdy to ještě zažíváme, že to není něco, na co si tak jako vzpomeneme, že někdy asi teda někdo to spočítal, ale hele… To, co se teď děje, tak tady tohle jsme schopni přiřadit ke mně klimatu, to mi přijde jako hrozně užitečná věc.

Ondráš

Já mám vzpomínku z roku 2019 těsně po tom, co jsme spustili Fakta o klimatu. Jsem byl na konferenci o atribuci a přijel tady profesor z Oxfordu mluvit právě o atribuci. A bylo to na podzim roku 2019 a on citoval některé události, kterým se jim čerstvě podařilo spočítat z roku 2017, a to bylo fakt 2 roky zpátky, když byl schopen nějakým způsobem dopočítat a vyhodnotit tu pravděpodobnost nebo ten rozdíl pravděpodobnosti s jakou by se ta událost mohla stát ve světě bez klimatické změny. A teď to máme skutečně v řádu dnů.

časová známka: 12:27

Petr

A já se možná zeptám… Možná ani ne tak na tu metodologii samotnou, to si klidně nechme na později, ale čím to je, že to dokážeme takhle zrychlit? Je to tím, že máme výkonnější počítače nebo lépe naprogramované modely nebo vědci přišli na novou metodologii nebo lépe rozumíme klimatickém systému… Co vlastně jsou ty faktory, které to zrychlují?

Ondráš

Jedna část toho je vůbec uchopení, co to vlastně je extrémní událost. To je samo o sobě docela problematická věc, jestli budeme posuzovat teplotu jednoho dne nebo teplotu více dní… A takže je potřeba si v tom vytvořit nějaký cit pro tu klasifikaci a dívat se na toho, které klimatické modely nebo modely počasí, které se proto právě začaly využívat, to dokáží předpovědět, protože nejsme schopni vyhodnocovat pravděpodobnost bouřky, když ten klimatický model nemá rozlišení, ve kterém by popisoval jednotlivé bouřkové cely. Vlastně velká část toho zrychlení je v poznání, v nabrání zkušeností, které věci lze, kdy, čím modelovat, jakým způsobem to má smysl klasifikovat, které klasifikace jsou slepé cesty.

Petr

Takže se dá říct, jsme v tom rychlejší, protože jsme v tom prostě lepší? Už to nějakou dobu děláme?

Ondráš

To je jedna důležitá věc, a to souvisí s tím výzkumem. A ta druhá věc je, že v okamžiku, kdy jsou jasné metody, kdy už to není takový ten průzkum neznámého prostoru, ale kdy je jasný, jak to udělat, tak se dají stavět určené programy přímo na tu otázku. A zároveň, to jsem zmínil teď, v té předposlední větě… A začínají se používat modely počasí, nikoliv klimatu, což je úplně jiný typ modelování. A které mohou pomoci nasimulovat… Vlastně poznat, jestli daná událost (vlna veder, sucho, povodně) by mohly nastat bez klimatické změny a ty modely počasí jsou vyladěné na to, aby běžely rychle, protože počasí potřebujem předpovídat rychle, takže to je to zrychlení, které s tím souvisí.

Petr

Tak se budu těšit až na to napíšem ten explainer nebo nějaký články. Ponoříme se té metodiky hlouběji…

Ondráš

Snad v únoru.

časová známka: 14:53

Petr

Ještě něco, co se týká klimatické vědy nebo nějakého nového poznání nebo se přesune pomalu ke společenským otázkám?

Ondráš

Já bych vyzdvihl jednu věc, která se týká našeho českého kontextu. Projektu Intersucho, který dlouho fungoval tady v České republice a asi znáte, vybavíte si, ty žluto červené, někdy modré mapy půdního sucha. A intersucho se jako projekt rozšířil na celý svět. Můžete ho najít na windy.com.

Petr

Kdybychom se měli přesunout k těm více společenským otázkám, co se dělo ohledně klimatu v posledním roce, tak co by to bylo? Co jsou ty hlavní body?

časová známka: 15:47

Ondráš

V Česku růst ceny emisních povolenek a zároveň, pro spoustu lidí pocitově související, ale ve skutečnosti spíše nesouvisející, růst cen elektřiny, který souvisí s růstem cen plynu. Ale vlastně je to téma, které se nás dotklo a bude se nás dotýkat a vlastně lidi to museli řešit, protože najednou zkrachovaly dodavatelé elektřiny. Tak tohle je podle mě jedno téma, které nelze pominout a které s klimatem nějakým způsobem souvisí, protože souvisí s transformací, o kterou se jako svět snažíme.

Petr

Možná nechci teďka zabíhat přímo do toho, proč se zdražovaly energie, ale možná se toho přece jenom můžeme dotknout, když už jsme se dotkli. Podle toho, co jsem četl já, nebo co jsem viděl, tak různě, že koluje, tak ta cena emisní povolenky má vliv nějakých 10-20 %, zbytek je částečně nějaké celkové zdražování nebo růst trhů ve světě. Část je spojená s dodávkami plynu, který jsou prostě dražší.

Ondráš

Možná to můžeme říct jednou stručně a pořádně. To, co se Čechů dotklo možná nejvíce, je růst ceny elektřiny a zároveň pro nás z hlediska klimatu s tím souvisí růst cen emisních povolenek. Růst cen elektřiny byl z nějakých 80 % způsobených růstem cen plynu na světové burze. Ty ceny plynu rostly v Číně… Evropě… Částečně je to kvůli výpadkům některých ropovodů, opravám a taky částečně kvůli velké poptávce, která se po covidu vlastně rychle zvedla, a to způsobilo velký růst cen plynu, a protože plynové elektrárny jsou ty, které nakonec určují cenu elektřiny… V současné době… Tak to způsobilo růst cen elektřiny a tím pádem krachy některých dodavatelů elektřiny, kteří nebyli připraveni, a to je to, co se dotklo domácností, a to je v zásadě taková velká věc, možná souvisící s geopolitikou a s ropovody a napojením na Rusko a možná souvisí se spoustou nějakých, řekněme, náhod, kdy se zároveň opravovali některé elektrárny ve Francii, zároveň nefoukal vítr a na větrných farmách v Severním moři… Ale každopádně ceny elektřiny vyšplhaly do takových výšin, jako jsme nečekali, že by mohly, což mimo jiné způsobuje to, že se investice do obnovitelných zdrojů o to rychleji splácí. O to rychleji se vyplatí mít svůj vlastní solár.

Petr

Protože pak nejsem závislý na tom, jak se hýbe trh s plynem, ale prostě mám vlastní elektrárnu na střeše.

časová známka: 18:37

Ondráš

Anebo alespoň částečně máš vlastní elektrárnu na střeše a tím pádem v některých částech dne si můžeš dodat elektřinu sám. Tu vysokou cenu platíš jenom část dne. No a to je ještě celé komplikované tím, že vlastně ceny elektřiny jsou dlouhodobě nasmlouvané, takže ta cena elektřiny, kterou platíš, je pravděpodobně cena, kterou sis zafixoval se svým dodavatelem před rokem, možná před třemi, takže celé je to vlastně komplikované.

Petr

Vlastně možná jediný, co bych jako chtěl takhle v rychlosti komunikovat je, protože se objevily takový jako populistický zprávy hnedka, že prostě Evropská unie a Green New Deal a emisní povolenky a obnovitelné zdroje za to všechno můžou. Za to, že se zvedá cena elektřiny. Vlastně je to spíš naopak, vlastně obnovitelné zdroje jsou spíše řešením, než něco co způsobuje problém.

Ondráš

To ano, ale zároveň je to jakýsi signál, že se dostáváme… Že v té transformaci energetiky se dostáváme do oblasti, kde… a ten trh, který fungoval dříve, který byl nějakým způsobem předvídatelný, a stabilní pro všechny hráče… Tak přestává být tak předvídatelný a stabilní a je to něco, co je potřeba řešit a obecně, ano svět se dostává k tomu, že budou dražší energie. Zejména ty energie, které souvisí s emisemi. A že budou levnější nebo například méně daněné práce nebo výroba, která neprodukuje emise, takže je to vlastně nějaká součást transformace, možná je potřeba si to zasadit do tohohle celku. Zároveň ty jsi zmínil, a v souvislosti s cenou elektřiny se mluví o ceně emisních povolenek, která se ale na tom růstu ceny elektřiny podílí asi jenom z 10 nebo 20 %, takže relativně málo. Z druhé strany cena emisních povolenek se dostala velmi blízko hranici 100 EUR za tunu, což podle některých odhadů už je hranice, která by umožňovala čistě tržními mechanismy dostatečně rychlou dekarbonizace někam mezi 1,5-2 stupně.

Petr

Znamená to, hele, prostě mít uhelnou elektrárnu je… produkovat emise už je tak drahý, že s tím prostě sám chci přestat. Mít tuhletu firmu už se mi prostě nevyplatí.

časová známka: 21:05

Ondráš

Nedokážu říct, kdy už se to nevyplatí. Ani například v těch špičkových výkonech. Každopádně už jsme dávno za bodem, kdy se nevyplatí stavět další uhelné elektrárny na evropském trhu. Zároveň, a to se částečně týká toho, co se posunulo v Glasgow a povedlo se vyjednat čl. 6 Pařížské dohody, což znamená, že cesta k celosvětovému uhlíkového trhu začíná být otevřená, takže časem a je otázka, jak rychle, ale časem povede to dění ve světě k tomu, že budeme mít celosvětový trh s uhlíkovými povolenkami. A tím pádem to, co se děje v Evropě, už nebude jenom v Evropě nebo jenom v Evropě a těch dalších místech, kterých vlastně docela hodně, které mají trh s emisníma povolenkama, ale vlastně se trh stane celosvětovým.

Petr

Já to možná využiju jako takovou malou reklamu na další epizodu, ve které chceme právě shrnout, co se událo na COPu v Glasgow a s Tomášem Protivínským z Fakt o klimatu jsem si povídal právě o tom, co to vlastně znamená čl. 6, jak se projevuje jeho dořešení a co se vlastně na tom COPu domluvilo, protože to byl docela velký průlom, tak to bych si nechal taky na další epizodu, až se budem ohlížet za tím samotným COPem.

časová známka: 22:27

Ondráš

Tedy z hlediska dění pro Českou republiku asi nejvíc viditelné byly emise. Z hlediska dění ve světě, myslím si, že je tam spousta posunů některých drobných, některých vlastně docela podstatných. Ještě před rokem, a teď natáčíme 3. ledna, tak 3. ledna před rokem, tedy v roce 2021 byl stále ještě prezidentem USA Donald Trump. A teprve po nástupu Bidena, se USA znovu připojily k Pařížské dohodě. Vlastně to byla asi první, jedna z prvních věcí, které Biden po nástupu do svého prezidentského úřadu udělal, a to je z hlediska světa velmi významný signál, protože USA je druhý největší emitent skleníkových plynů.

Petr

Pamatuješ si z hlavy, za kolik procent světových emisí vlastně USA zodpovědné? Teďka asi ne historicky. Spíš aktuálně.

Ondráš

Aktuálně si myslím, že to je někde kolem 20, 15 %… Něco takovýho. Ale po Číně je to druhý největší emitent. A z hlediska emisí na hlavu jsou na tom ještě významně výše, než kolik mají na hlavu v přepočtu Číňané.

Petr

Ještě si říkám, že je to důležitý signál nejenom, protože teda 15, 20 % emisí něco… Ale jako co udělá USA, tím se bude řídit svět. Je to přece jenom velmoc, je to ten signál i politicky, je to obrovská jako věc, že když něco dělá USA, tak to znamená, že nějaká část světa asi bude následovat.

Ondráš

A minimálně to znamená, že to ovlivní trhy, že to ovlivní nějakým způsobem politiku tak, jak se dělá, a to je to, co vidíme, že se děje. A možná abychom to hned postavili do kontrastu s tím, co se v USA reálně daří, tak se ukazuje, že politika, tentokrát stranická politika mezi republikány a demokraty v USA dokáže tu reálnou legislativu, reálnou transformaci docela účinně blokovat, takže na jedné straně tady máme silný závazek hlavy státu, na druhé straně jakési pochyby v tom do jaké míry a jak rychle se to v USA skutečně podaří prosadit, jak rychlá transformace v USA bude. Každopádně závazek USA se vrátit k Pařížské dohodě i dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 tu je, a to je signál, který nastal během minulého roku, takže je to nějaká změna po čtyřech letech vlády Donalda Trumpa a kterou si stojí za to uvědomit, že se udála. Zároveň s tím v Glasgow proběhla dohoda mezi USA a Čínou o spolupráci, takže jakkoliv USA a Čína zůstávají rivalové ve spoustě oblastí, tak se dohodli, že v oblasti klimatu budou spolupracovat a budou ochotni dělat nějaký společný postup. Můžeme si říkal, že to je vágní, ale i zde to, že je deklarovaná vůle spolupracovat je vlastně dobrý signál.

časová známka: 25:40

Ondráš

Čína sama o sobě je snad největší producent fotovoltaických panelů. Ta transformace, která probíhá v Číně, probíhá strašně rychle. Rychlost, s jakou dokázali a postavit síť rychlovlaků, to je něco, co se žádné jiné zemi předtím nepovedlo a jsou schopni vlastně velmi rychle alokovat obrovské prostředky do nějakých změn, takže Čína na nějaké transformaci velmi pracuje. Čína se zavázala, že dosáhne vrcholu emisí někdy do roku 2030. Očekává se, že by to mohlo být kolem roku 2028, takže tam bychom mohli začít vidět pokles nebo minimálně stagnaci těch velkých emisí. Ta spolupráce je významný signál a možná jako praktické dokreslení… Tuším, že Carl Sagan je autor výroku, že oxid uhličitý je velmi blbá molekula. Hloupá molekula, protože vůbec není schopna vidět hranice.

Ondráš

Prakticky to znamená, že pokud chceme zastavit změnu klimatu, zastavit ten růst koncentrací skleníkových plynů v atmosféře, tak to musí být celosvětové úsilí. Že to není oddělitelné do nějakých jednotlivých hranic. A zmínil jsem USA, Čínu, ale stojí za to přidat další země. Vlastně 90 % emisí momentálně pochází ze zemí, které se zavázaly k uhlíkové neutralitě.

Petr

Což je taky událost posledního roku, že tyhlety závazky tady předtím nebyly.

Ondráš

Posledního roku až dvou. Evropská unie a Japonsko, Korea ty závazky uhlíkové neutrality přijali o něco dříve, ale v zásadě se to událo v posledních dvou letech ta změna.

Ondráš

Když bychom si z toho měli něco vzít, tak to, že svět je přesvědčen… Vlastně téměř nikdo nezpochybňuje, že je potřeba transformovat to, jak fungujeme. A dosáhnout toho, že nebudeme vypouštět emise skleníkových plynů. Nebudeme dál zvyšovat koncentrace.

Petr

To je možná něco, co bych si přál, aby i vy, co posloucháte tenhleten podcast, tak si to můžete odnést jako argument do nějakých diskuzí, které možná povedete v rodinách nebo s přáteli a tak… Ohledně změny klimatu… Protože jeden z argumentů, který často slýchám, je právě ten, že ve světě se nic neděje, že my tady prostě jsme šílenci, co mají tady Evropskou unii, myslí si, že něco změní, ale ten svět a ta Čína, že vlastně nic nedělají a já už jsem to tady v podcastu několikrát říkal, tak jenom chci zdůraznit, hele, tohle se jako hodně mění za poslední roky. Tak pojďte to vědět. Pojďme to vědět, že 90 % emisí světových je ze států, které se zavázaly k uhlíkové neutralitě. Což znamená, že opravdu jako, dá se říct, celý svět říká hele ta transformace je potřeba, jdeme do ní, už se děje, zavazujeme se k tomu, že se to stane. Samozřejmě můžeme mít pochybnosti, jak se to stane rychle, jak efektivně, jestli ty sliby budou dodržené a tak dál, ale ty signály tady jsou, ty spolupráce vznikají a ten trend, když jsme se tady bavili o tom, že vlastně trendy jsou to, co je potřeba sledovat, tak minimálně ten politický společenský trend si myslím, že je na dobré cestě. Možná by bylo potřeba zrychlit, ale děje se to.

časová známka: 29:05

Ondráš

Přemýšlím, co jsou další významné události, které by stály za to vyzdvihnout. Mezinárodním jednáním a zejména tomu jednání v Glasgow budeme věnovat celou epizodu, tak to asi necháme detaily do ní. Možná jednu věc, kterou si Glasgow vzít. To, že update nebo navýšení závazků (NDCs) a vyhodnocení navýšení závazků jednotlivých států, má být tentokrát už ne za 5 let, ale příští rok, a protože v Glasgow se ukázalo, že skutečně všechny země vnímají, že ta nejbližší dekáda bude rozhodující pro transformaci, tak se v Glasgow povedlo dohodnout, že updaty a vyhodnocení těch závazků budou jednou ročně.

Petr

To znamená, že každý rok se podíváme na to, jaký máte plány na další rok, jak se vám povedlo splnit plány z toho posledního roku. U každého státu, který je součástí téhleté dohody.

Ondráš

Ten výhled je tam delší ale…

Petr

Každý rok na to bude zaměřena pozornost.

Ondráš

Přesně tak. Každý rok bude zaměřena pozornost, a to je vlastně důležitý mít tu krátkou zpětnovazební smyčku, neříkat si máme tady nějaké úsilí tak za 5 let se podíváme na to, jak se nám daří. Potřebujeme se na to dívat znovu a znovu a tím pádem, co můžeme čekat na podzim v roce 2022, v Egyptě proběhne další konference. A tam dojde k nějakému vyhodnocení toho světového úsilí.

Ondráš

Takže Glasgow je ta další věc, kterou má smysl zmiňovat a co se týče emisí, to je další parametr, který bychom měli sledovat. Emise v roce 2021 byly vyšší než v roce 2020. Rok 2020 byl velký propad kvůli covidu. A dosáhly téměř, ale ne zcela hodnot roku 2019. V roce 2022 očekáváme další nárůst, takže asi se budem pohybovat znovu někde kolem 42 miliard tun emisí CO2. Další miliardy tun dalších skleníkových plynů metanu a oxidu dusného. Takže emise nám zatím porostou, ale zároveň zase stojí za to zmínit, že ty jednání, které proběhly v posledních letech od Pařížské dohody, tak ukazují, že ten vrchol emisí by mohl nastat, řekněme, snad v nejbližší dekádě. A tím pádem bychom se mohli dostat do stavu, kdy my, když si tady budem povídat někdy v roce 2030, tak si budem říkat, o kolik klesly emise, ne o kolik se zvýšily emise…

Petr

Myslím, že klidně tady můžem zastavit, ukončit… To je hezký závěr týhletý epizody, tohohle povídání, že snad nejbližší dekádě a ono se o ní hodně mluví, že ta dekáda, která nás teď čeká je vlastně důležitá, je rozhodující. A velká věc, která k ní přispěla, byla právě konference v Glasgow, o které se budeme podrobně bavit příští epizodě, takže tam se podíváme ještě podrobněji na to, co se vlastně stalo na té politické vyjednávací úrovni.

časová známka: 32:34

Ondráš

Přece jenom bych měl jeden tip na uzavření této epizody. Výhled na rok 2022. On je vlastně docela bohatý. V únoru a březnu nás čeká IPCC zpráva WG2 a WG3, což znamená… WG 2 je část zprávy, která se týká adaptací a dopadů, takže vlastně zpráva, která nám bude vyhodnocovat, jak velké dopady, v jakých oblastech můžeme očekávat. V něčem to bude nepřekvapivé, protože sucho v oblasti Středozemního moře je něco, co víme dlouho, že tam bude. Ale v něčem čekáme updaty. WG3 je zpráva, která se týká mitigace, tedy možnosti zastavit klimatickou změnu. Měla by být v březnu. V dubnu se odehrává velká konference o biodiverzitě, se kterou budou souviset nějaké updaty vědeckých materiálů, no a celá druhá půlka roku… Nás čeká, tedy nás Čechy, čeká předsednictví Evropské unie, a to je v době, kdy se bude vyjednávat balíček Fit for 55, tedy vlastně balíček legislativy, jejímž cílem je snižovat emise. A tedy celý ten rok 2022 i z pohledu Česka a klimatu bude asi dost co sledovat.

Petr

Díky za tenhle přehled a já možná za podcast 2050 můžu slíbit jenom to, že se můžete těšit na samostatné epizody, ať už na IPCC zprávy nebo Fit for 55 nebo vlastně všechno, co jsi teďka vyjmenoval, že nás v tom následujícím roce čeká. Ondráši děkuju moc, že sis takhle se mnou byl ochoten popovídat o tom, co se poslední rok událo, a co může čekat v tomhletom roce.

Ondráš

No a já přeju pohodový rok 2022.

Petr

I vám, co nás posloucháte. Mějte se krásně a zatím ahoj.