1: Přechod ke klimatické neutralitě

Petr

Vítejte u podcastu, který nese název 2050.

Vendula

Já jsem Vendula Svobodová.

Petr

Moje jméno je Petr Holík.

Vendula

Tohle klimatický podcast o budoucnosti, ve které nám nepoteče do bot.

Petr

Tohle je naše úplně první epizoda podcastu, který vám přináší projekt Fakta o klimatu.

Vendula

Chcete vědět, co můžete od tohoto podcastu čekat? Budeme se dívat na možná řešení změny klimatu. Nechceme jen podporovat klimatickou depresi ani prezentovat holá vědecká data.

Petr

Chceme se bavit o naší budoucnosti s důrazem na to, co uděláme teď.

Vendula

Téma změny klimatu není jednoduché ani černobílé. Některá řešení nám už teď leží pod rukama. Jiná musíme ještě hledat.

Petr

V tomto podcastu se dozvíte, co už se v tématu změny klimatu děje.

Vendula

Dozvíte se, co by se dít mohlo, a ještě jsme s tím nezačali.

Petr

Dozvíte se i o tom, kde se zatím nevíme rady.

Vendula

Hele, Petře, možná bychom teda mohli vysvětlit, proč se jmenuje 2050.

Petr

Možná, protože v roce 2050 nám bude přesně 2× tolik, co nám je teď.

Vendula

Teď je nám 29 a bude nám 58, budeme mít před důchodem. Začneme se pomalu ohlížet zatím, v jakém stavu jsme tu náš svět zanechali.

Petr

Co jsme pro to udělali.

Vendula

No, ale samozřejmě není ten hlavní důvod, proč se to jmenuje 2050.

časová známka: 01:19

Petr

Rok 2050 je totiž důležitým rokem pro klima. V rámci Pařížské dohody se totiž státy světa zavázaly zastavit růst globální teploty výrazně pod hranicí 2 stupně, no a k tomu, aby se tohle povedlo, je potřeba do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality.

Vendula

Ok, teď tady padlo už několik termínů. Změna klimatu, globální teplota, klimatická neutralita. Poprosili jsme našeho šéfa, aby nám v tom udělal pořádek.

Ondráš

Já jsem Ondráš Přibyla, založil jsem projekt Fakta o klimatu (faktaoklimatu.cz), kde se snažíme dávat k dispozici data, fakta o klimatu a klimatické změně, aby byla k dispozici srozumitelná pro všechny.

Klimatická změna, jedna z největších výzev, která nás jako lidstvo v následujících 30, 50, 100 letech čeká. Vlastně klimatická změna ovlivňuje prostředí, ve kterém žijeme, ať už se to týká dostupnosti vody a produkce potravin, ekosystémů, tedy například lesů, do kterých bychom rádi chodili po práci, anebo přímo té práce, kdy, když je venku tak velké vedro, že tam nejde pracovat, tak se vlastně nedá žít pořádně. Největší úkol, který nás čeká ve vztahu ke změně klimatu teď, potřebujeme dosáhnout klimatické neutrality tzn. přestat do atmosféry přidávat skleníkové plyny. Týká se to hlavně oxidu uhličitého, který vzniká spalováním fosilních paliv a některými dalšími procesy, který může za 3/4 celkového oteplení, které teďka máme.

Petr

Díky Ondráši za vysvětlení. Hlavním tématem naší doby a stejně tak našeho podcastu je tady přechod ke klimatické neutralitě. Jak to ale uděláme, jak přejdeme ke klimatické neutralitě?

časová známka: 03:08

Vendula

V naší společnosti máme několik sektorů, ve kterých se produkují skleníkové plyny, no a s tím je potřeba přestat. Pojďme si teď jednotlivé sektory projít a podívat se, za jaké procento emisí skleníkových plynů jsou zodpovědné.

Petr

Tím prvním sektorem je třeba energetika tzn. výroba elektrické energie výroba tepla. To je v České republice hodně velký téma, to je zhruba 40 % emisí skleníkových plynů. Energetika 40 % emisí skleníkových plynů.

Vendula

Další téma je zemědělství, tam máme 7 % emisí skleníkových plynů, a taky se pak podíváme na lesnictví a vůbec na celkové nakládání s naší krajinou. Zemědělství, 7 % emisí skleníkových plynů.

Petr

Asi už jste slyšeli o tom, jestli máme mít spalovací motory nebo elektroauta, takže další velký téma bude doprava. Doprava u nás dělá zhruba 16 % emisí skleníkových plynů. Doprava u nás dělá zhruba 16 % emisí skleníkových plynů.

Vendula

Další taková pecka je průmysl, tam máme 20 % emisí skleníkových plynů. Průmysl 20 % emisí skleníkových plynů.

Petr

Zbytek, nějakých 17 % tvoří hlavně spalování v domácnostech, odpadové hospodářství a pak nějaký další menší zdroje.

Vendula

Tohle jsou jednotlivý oblasti, který si v podcastu probereme a necháme k tomu vyjádřit i naše hosty a vybarvíme si postupně obrázek toho, co znamená přechod ke klimatické neutralitě.

Petr

Někdy tady taky uslyšíte slovo dekarbonizace ve smyslu hlavní skleníkový plyn je oxid uhličitý, takže uhlík dekarbonizace, takže oduhlíkování, chci tady jenom zavést ten termín, protože naši hosté ho používají, protože často uslyšíte, je dekarbonizace, je vlastně ekvivalent vlastně synonimum toho přechodu ke klimatické neutralitě.

Vendula

Říkali jsme, že se chce zaměřit na řešení, ty řešení nejsou jednoduchý, nejsou jednoznačný, nikdy nedostanete na všechno úplně jasnou odpověď. Spíš vám chceme ukázat celou tu plasticitu a komplexitu situace, že do toho mnohdy vstupují faktory, o kterých ještě nevíme nebo o nich nevíme všechno.

Petr

A chceme se podívat takový ty často diskutovaný řešení změny klimatu. Já když se podívám na to, o čem se často mluví, tak jsou to právě třeba ty elektroauta, tak má ta elektromobilita smysl, jaký má vlastně smysl, jo, těch individuálních akcí jsou to věci, co jíme, má teda smysl nejíst maso nebo nemá, jaký bude mít vliv na tu dekarbonizaci České republiky, jaký bude mít vliv to, jaký budovách žijeme, jak se chováme, jak třídíme odpad, to jsou taková ta oblast individuálních činů, individuální věci, co může každý z nás udělat a myslím prozkoumat to, jaký vlastně smysl má a jak moc přispívá našemu cíli.

Vendula

A pak taky, do, jaký míry jsou ty změny potřeba jinde, ať už se bavíme o uzavírání uhelných elektráren nebo budování infrastruktury pro obnovitelné zdroje energie, anebo úplně jednoduše o nějaký změně paradigmatu ve společnosti změně uvažování o tom, co nám teď přijde normální a zároveň za 10 let už to může být úplně jinak.

Petr

Když říkáme změna paradigmatu ve společnosti, tak si myslím, třeba takový věci, hele teďka jsme hodně zvyklí jezdí do práce autem a ono hodně pomůže, když třeba bude mezi polovinu vzdálenosti, nebo když bude jezdit MHD nebo takhle, a to není často společenských změnách o tom, jak jsme nastavení o tom, co je pro nás normální, a chceme se podívat i na tenhle ten balík, jak tady tyhlety změny můžou přispět k tomu, abychom tady měli v budoucnu klima, ve kterém se dá žít.

Vendula

Postupně si projdeme jednotlivé oblasti. Třeba tady ty individuální kroky to, co může udělat každý z nás, tak na to se můžete těšit v poslední epizodě téhle první série?

Petr

Ono se v téhleté oblasti, co uděláme se změnou klimatu, ono se toho už hodně děje a my se chceme podívat i na to, jsme zmiňovali nějakou Pařížskou dohodu jako velkou mezinárodní dohodu a my se chceme podívat na ten legislativní rámec toho, co se děje na politické úrovni, podíváme taky samostatně do hloubky, zároveň k roku 2050 přechodu ke klimatické neutralitě se nehlásí jenom státy světa a velký politický uskupení, ale třeba i nějaký soukromý firmy.

Vendula

Z těch, které určitě všichni známe, ta je to třeba společnost IKEA, která se zavázala ke klimatické neutralitě, stejně tak jako energetický gigant ČEZ, když se vrátím znovu k těm státům, tak například USA nebo taky Evropská unie se zavázali k roku 2050, Čína pak k roku 2060.

Petr

Co se tu snažíme tak trochu říct, že nás čeká fakt velká transformace, možná rychlejší, než jakou kdy lidstvo doteďka zažilo. A co je potřeba, je opravdu začít jednat hned.

časová známka: 07:57

Vendula

Zajímavou studii pro Českou republiku na tohle téma dělala i konzultační společnost McKinsey. Abychom získali celkový přehled o tom, co znamená přechod ke klimatické neutralitě, navštívili jsme jednoho z autorů této studie.

Viktor

Já jsem Vickor Hanzlík, jsem partnerem v pražské kanceláři firmy McKinsey Company a vedu dekarbonizaci a udržitelnost ve střední Evropě u McKinsey.

Vendula

Proč jste se vlastně rozhodli udělat studii na téma dekarbonizace Česka?

Viktor

Tak dekarbonizace z našeho pohledu je obří byznysový problém a zároveň to je obří společenský problém, protože McKinsey je firma, která pracuje na těch nejdůležitějších problémech, jak pro firmy, tak pro společnost jako celek, tak pro nás bylo celkem jasný, že k tomu tématu musíme toho hodně nastudovat. Zároveň nám přišlo užitečný tohle sdílet.

Petr

Jak, když jsem četl tu vaši studii, tak jsem vlastně z toho takový optimistický pocit, že ten váš výsledek je, že to jde, že je to možné.

Viktor

Myslím si, že to je možné. Na druhou stranu je to v podstatě kompletní změna toho, jak ta země funguje, jakým způsobem používáme energie, co konzumujeme, jak konzumujeme, takže na papíře nám to vychází, ale v realitě to bude extrémně složitá cesta, bude to určitě minimálně srovnatelné s tou cestou těch posledních 30 let, kdy česká ekonomika se dostala z centrálně plánované k té jsou současné převážně tržní, tak velká změna nejspíš ještě větší to bude. Tak velká změna nejspíš ještě větší to bude.

Petr

Myslíte, že byste mohl zkusit nastínit, co u nás bude jinak, když se ta změna povede?

časová známka: 09:30

Viktor

Jsou určitě věci, který budou viditelný na první pohled, jsou věci, který budou neviditelný a budou daleko víc strukturální. Určitě doufám, že bude čistší prostředí, když se projdete venku, tak ten vzduch bude čistší a celá ta věc bude těžší, což hodně souvisí se změnou dopravy, předpokládáme u osobních aut přechod ke kompletní elektromobilitě, takže to bude určitě ve městech, to bude mít velký význam, na vesnicích neuvidíte kouř z komínů, ani když bude únorový večer, tak tam neuvidíte mraky kouře, bude se tam dobře dýchat. To budou takový externí změny, které budou viditelný na první pohled. Zároveň si myslím, že pro spoustu lidí to bude znamenat změnu v tom, co dělají a tím se živí určitě se bude měnit struktura průmyslu, bude se měnit to, na čem lidi pracují.

Já si myslím, že na to, abychom dekarbonizovali úplně, tak se bude muset změnit chování lidí na spoustě dimenzí. Je to zároveň něco, s čím ta naše studie úplně nepracovala. Naše studie se koukala, pokud bychom zachovali průmyslu výrobu v tom rozsahu, v jakém jí máme dneska, pokud bychom zachovali spotřebu v tom rozsahu, jakou máme dneska, tak tohle jsou ty cesty, jak dekarbonizovat. Ve skutečnosti tam samozřejmě se bude měnit chování lidí a bude se zvětšovat úloha cirkulární ekonomiky tzn. že ty zdroje bude používat víckrát, budou se měnit spotřební návyky, částečně to asi bude způsobeno tím, že mladší generace o tom klimatu daleko víc přemýšlí, je ochotná daleko víc udělat pro to, aby to klima ochránila. A zároveň tam budou jasné cenové signály a dopadne to tak, že za veškeré emise, které budou zabudované v té naší spotřebě, tak určitě budeme nějakou formu platit, takže ty věci, které jsou emisně náročná zdraží.

Vendula

Často se setkávám s názorem, že běžný člověk stejně neovlivní, že změna musí přijít shora, jako záleží na chování běžného spotřebitele?

Viktor

Já si myslím, že nakonec to, co bude rozhodující, je to, co ty lidi se budou kupovat, teď se nebavíme jenom těch elektroautech, nebavíme se jenom o nových kotlech a o izolacích, ale i o všech produktech běžné spotřeby, pokud prostě lidi budu začnou preferovat na začátku, případně i trošku si připlácet za produkty, které mají nižší uhlíkovou stopu napříč celým tím řetězcem, tak je to něco, co vidíme, že ty firmy extrémně vnímají. Nakonec přes ty firmy se to dostane do celého toho dodavatelského řetězce. A tím dosahujeme té dekarbonizace v podstatě v celé té ekonomice, takže určitě dobré, pokud lidi o tom mluví se svým senátorem nebo se svým poslancem je dobré, pokud apelují na šéfy velkých firem a nakonec možná nejúčinnější, pokud zase podle toho si začnou vybírat, co si koupí nebo co si nekoupí.

Petr

Takže vy si myslíte, že jenom skrze tu změnu ve spotřebitelském chování se vlastně v těch regálech začnou objevovat jiné věci a tím se celý řetězce změní?

Viktor

Jo, já jsem přesvědčen.

Petr

Skrze změnu ve spotřebitelském chování.

Viktor

Jo, já jsem přesvědčen.

Vendula

Mluvil jste o tom, že je důležité, co budou lidé kupovat, jak se mluví o dekarbonizaci ve velkém byznysu?

Viktor

Ta diskuze se za ty poslední 2 roky extrémně posunula. V tuhle chvíli je to pro velké společnosti jedno z dvou tří hlavních témat, které řeší a řeší to doslova všichni velký mechanismem. Je tam finanční sektor, který začal požadovat po firmách, kterým půjčuje, transparency, jednak na to, jakým rizikům v souvislosti se změnou klimatu čelí, jednak těm fyzickým rizikům tzn. která továrna nebo která část přenosové sítě nebo který asset reálně přestane fungovat, protože se změní venkovní podmínky a částečně jak jsou ty firmy připraveny na ta přechodová rizika, to znamená nové regulace, ale i ty změny ve spotřebitelském chování. Takže ten finanční sektor v tuhletu chvíli sleduje velmi bedlivě chce po těch společnostech, které financuje čím dál víc transparence a chce už konkrétní plány, jak tyhle ty firmy nastavují cíle pro snížení emisí, jak v tomhle tom 2030, tak po něm.

Petr

Jak se stalo, proč vlastně teď, protože vy říkáte, diskuze se hodně posunula za poslední 2 roky, a přitom ta věda ohledně změny klimatu tady už je dlouho. Tak, co se změnilo?

Viktor

Já to dávám do souvislosti s Pařížskou dohodou, kde prostě několik let trvalo, než se vybudovaly ty mechanismy, jak ta Pařížská dohoda se dostane do praxe, jak začne mít reálný účinek, ale například v Pařížské dohodě článek 2.1 c), který říká, že finance musí být konzistentní s přechodem k bezuhlíkové ekonomice.

Petr

Takže dalo by se říct, že ten impuls je legislativní, tím, že tu máme velkou mezinárodní dohodu, tak to je to, co má vliv na finanční trhy, na chování těchhle těch věcí?

Viktor

Částečně je to určitě legislativní, je tam je tam spousta nových regulací a obzvlášť v tom finančním sektoru, je to velké aktuální téma přes ten finanční sektor se to potom bude dostávat do těch sektorů jiných. Zároveň čím dál větší množství lidí si uvědomujeme nejenom, že změna klimatu je reálná a že ta změna klimatu už vlastně velmi pokročilá, ať jsou to sucha, která jsme tady měli několik let nebo spousta dalších jevů, které lidi pozorují. Tak čemu já věřím, je že lidi vlastně z pohledu těch firem spotřebitelé si toho daleko více všímají a dochází jim vážnost situace.

časová známka: 15:13

Vendula

V našem podcastu se zaměřujeme na jednotlivé sektory naší činnosti a mohl byste nám udělat krátký přehled, co tzn. dosažení klimatické neutrality v jednotlivých oblastech. Můžete začít třeba energetikou?

Viktor

V tom krátkém období je to hlavně odchod od uhlí jednak při výrobě elektřiny, ale i v centrální vytápění, velmi brzy. Je to také další významné navýšení obnovitelných zdrojů. V českém kontextu hlavně fotovoltaiky z pohledu toho, že nějakým způsobem chceme limitovat naši dovozní závislost, tak v českém kontextu se počítá s výstavbou jádra, což je způsob, jak vyrobit velká množství dekarbonizované elektřiny, a ta zajímavá otázka potom úplně na konci, jaký typ elektráren nám bude dodávat elektřinu, když nebude foukat, a když nebude svítit slunce a zrovna bude špičkový odběr a tam jsou 2 cesty. Ještě není úplně jasné, kterou se nakonec Česká republika se vydá, jedna je cesta vodíková, kde se spaluje zelený vodík ve velkých turbína a ta druhá je kombinace zemního plynu se zachytáváním a využíváním těch skleníkových plynů, toho kysličníku uhličitého.

Petr

Co znamená dekarbonizace v oblasti budov a vytápění?

Viktor

V oblasti budov a vytápění hlavně zvýšení energetické účinnosti těch budov, jednak zateplování, jednak nasazování inteligentních systémů, které s těmi energiemi pracují, potom také opět v tom horizontu 2030 je to odchod od vytápění uhlím a částečně ještě můžeme použít plyn jako přechodové palivo v tomhle tom horizontu těch třicátých let potom směrem k roku 2050 kombinace elektrifikace a pravděpodobně také vodíku.

časová známka: 17:04

Vendula

A jak to bude s našimi lesy?

Viktor

Lesnictví tzn. v tom krátkém období hlavně zastavení kůrovcové kalamity, Česká republika v tomhle tuhle chvíli je relativně unikátní v tom, že české lesy místo toho, aby svým růstem skleníkové plyny pohlcovaly, tak kvůli velkému nárůstu těžby kvůli kůrovci české lesy v tuhletu chvíli velmi netriviální množství CO2 emitují a no potom v tom horizontu po roce 2025, 2030 jde o to dostat ty lesy znovu do formy tak, aby v tom roce 2050 už nějakým způsobem přispívaly a kysličník uhličitý z ovzduší zachytávaly.

časová známka: 17:48

Petr

Co znamená v našem kontextu dekarbonizace dopravy.

Viktor

Dekarbonizace v dopravě znamená hlavně elektrifikaci, u osobních automobilů, to je elektrifikace, u větších nákladních je to potom přechod na pohon palivovými články, které jedou na vodík.

časová známka: 18:06

Petr

Já vždycky když slyším dekarbonizace průmyslu, tak slyším jenom průmysl bude asi těžké dekarbonizovat. Co vlastně znamená dekarbonizovat průmyslu u nás.

Viktor

Průmyslu bude těžké dekarbonizovat. Zároveň neexistuje nic jako jeden průmysl a je tam spousta odvětví a pododvětví, každé z nich se dá dekarbonizovat jinak. Poměrně jednoduché, to je u průmyslu, které potřebují jenom procesní teplo, obzvlášť teplo o nízké teplotě. Tam se můžeme bavit o tom, že použijeme biomasu nebo ty procesy elektrifikujeme. Tam, kde to je velmi složité je v těch průmyslech, které používají opravdu vysoké teploty. To vypadá, že tím hlavním kandidátem je vodík, který ovšem v potřebném rozsahu ten musí být zelený při výrobě vodíku, nemůžou vznikat emise, jinak by nedošlo k dekarbonizaci. A potom některá odvětví, kde to vypouštění skleníkových plynů je přímo následkem toho procesu, co je případ třeba cementu.

časová známka: 19:04

Vendula

Když se bavíme o téhle celé transformaci, tak to vypadá na poměrně komplexní změnu, jak to bude finančně fungovat?

Viktor

Tak ta naše studie říká, že to bude „net zero emissions at net zero cost“ to znamená čisté nulové emise s čistými nulovými náklady. To zní super, ale má to háček. Ta dobrá zpráva je, že opravdu, pokud uděláme všechny ty investice, které je potřeba udělat, tak ty provozní náklady spojené s provozováním těch technologií klesnou o tolik, že dohromady z pohledu společnosti ta transformace v kontextu Evropy se zaplatí. To co je ale horší, že zhruba polovina těch opatření nebo opatření, které jsou zodpovědné za polovinu snížení těch emisí, tak ty přinesou spolu vícenáklady, ať už z pohledu toho, že je potřeba další investice, nebo dokonce je potřeba i nová investice a potom na provozování ty technologie jsou dražší. Příklad můžou být například v průmyslu a jako celá společnost musíme přemýšlet o tom, jakým mechanismem vykompenzujeme těm lidem, kteří na té dekarbonizace ztratí, jakým způsobem jim to vykompenzujeme a zároveň i pro spoustu těch lidí, kteří by třeba z těch nových technologií benefitovali, ale nemůžou si dovolit je zafinancovat, jakým způsobem jim dáme přístup k tomu financování tak, aby ty věci, které na papíře jsou pro ně profitabilní, tak se taky skutečně staly.

Tohle bude asi největší výzva pro celou dekarbonizaci určitě v kontextu Evropy a pokud se nám to nepovede, tak ta dekarbonizace nás může začít štěpit a začne se společnost dělit na ty, kteří si můžou dovolit dekarbonizovat a potom ten systém je všemožně dál bude podporovat bude jim ten život dělat lehčí, a na ty, kteří si nemohou dovolit dekarbonizaci, hrozí tam, že bude dojde k nové, ani ne energetické chudobě ale dekarbonizační chudobě.

Petr

Když si to vztáhnu na jednu domácnost, tak tzn. nemůžu si dovolit elektroauto, takže mám spalovací motor z toho platím daň. Tím pádem ještě méně peněz zase si nemůže dovolit kupovat ty dekarbonizované technologie a tím se vlastně dostáváme téhle spirály a já čím dál víc ztrácím.

Viktor

Přesně, tak ta elektromobilita perfektní příklad, kdy nakonec to elektroauto je levnější na provoz, ale vyžaduje poměrně zásadní investici na začátek, takže přes celý ten životní cyklus, i když to elektroauto je dražší, tak mě nakonec vyjde levněji a můžu si ho koupit pouze pokud si můžu financovat první investici, takže pokud jsem relativně bohatší, takže ten mechanismus, který jste popsal, funguje poměrně přesně.

Vendula

Teď jsme si řekli něco o výzvách dekarbonizace, můžete nám říct, v čem dalším to bude ještě obtížné?

Viktor

Ta obtížnost se prudce zvyšuje po roce 2030. Je to tím, že Česká republika vyčerpá spoustu takových těch řešení, které i když nejsou třeba úplně jednoduchá, tak se dají vyřešit jedním velkým projektem.

Petr

Vypnu velkou uhelnou elektrárnu, například.

Viktor

Vypnete velkou uhelnou elektrárnu, předěláte velkou teplárnu z uhlí na plyn a touto jednou akcí se můžete zbavit poměrně velkého množství emisí skleníkových plynů. To, co musíme nastartovat už teď v těch dvacátých letech a co bude ještě důležitější po tom roce 2030, tak je ta decentralizovaná dekarbonizace, která se děje na úrovni domácností a týká se především dopravy a individuálního vytápění. Tam se bavíme o milionech domácností, které mezi těmi roky řekněme 2025-2050 budou muset nějakým způsobem změnit, jak vytápí, jak chladí, jak se přepravují.

Petr

Vlastně udělat všechny to stejné a zároveň se o tom musí rozhodnut každý sám.

Viktor

1000000×.

Petr

A to se znovu obloukem dostáváme k tomu, že je potřeba vymyslet chytrý finanční motivace. Jednak proto, aby si lidi mohli dovolit a jednak pro to, aby to opravdu udělali.

Viktor

A aby jim to přišlo fér.

Petr

Aby si lidi mohli dovolit a jednak pro to, aby to opravdu udělali..

Viktor

A aby jim to přišlo fér.

Vendula

Ale na co si musíme dát pozor, je financování celé té věci, musíme předejít nerovnostem ve společnosti, aby se nám tady pak nestalo za 30 let tu bude bublina chudých lidí, kteří si prostě dekarbonizaci nemohli dovolit, někdy se tomu říká klimatická chudoba. Klimatická chudoba.

Petr

Viktor Hanzlík nám udělat celkový přehled, jak může přechod ke klimatické neutralitě vypadat. Dejte si čas na vstřebání všech informací a klidně si část epizody pusťte znovu. Přece jen tu mluvíme o docela složitý věci. V další části této epizody se dozvíte, jak konkrétně plánuje přechod ke klimatické neutralitě jedna velká firma, jejíž výrobky určitě máte všichni doma. Vzpomeňme si před tím, že klimatická neutralita znamená, že to ovzduší vypouštíme jen takové množství skleníkových plynů, jaké jsme schopni zachytávat. Díky tomu zastavíme globální růst teploty, zmírníme tak změny klimatu. Pojďme si představit našeho dalšího hosta.

časová známka: 24:23

Barbora

Mé jméno Barbora Geršlová a v IKEA Česká republika, Maďarsko a Slovensko jsem na pozici country sustainability manažera.

Petr

Jaké jsou vaše plány pro přechod na klimaticky neutrální byznys?

Barbora

My ty plány máme vlastně ještě ambicióznější, a to do roku 2030 se celá IKEA chce stát klimaticky pozitivní tzn. že se nebudeme soustředí pouze na ten uhlík, ale na všechny skleníkové plyny v rámci Kjótské dohody. Naší klimatickou stopu už sledujeme na globální bázi a vlastně se nějakým způsobem snažíme jí eliminovat právě do toho roku 2030, ale důležité si uvědomit, že samozřejmě nějaké země, například ve Skandinávii nebo v západní Evropě, tak jsou na tom dál s tou klimatickou neutralitou jsou nejlepší cestě, takže ten globální cíl do roku 2030 znamená, že celá IKEA bude klimaticky pozitivní, ale může to znamenat nějaké země budou hodně klimaticky pozitivní a nějaké třeba ještě klimaticky neutrální, anebo ještě pořád ten uhlík budou vylučovat, takže tím se to potom vyneutralizuje.

Vendula

Jenže některý ty rychlejší země vlastně budou, dá se říct, zachytávat ten uhlík těch pomalejších.

Barbora

Ano, přesně tak. Každopádně i na té naší lokální úrovni, tak my chceme být ambiciózní a doufáme, že to té klimatické pozitivity dosáhneme toho roku 2030.

Máme na to naplánované několik kroků, jak toho dosáhnout, chceme se věnovat jednak přímému snížení oxidu uhličitého té klimatické stopy. Tzn. že investujeme do obnovitelných zdrojů, které pohání právě naše obchodní domy tu operativu, jedná se zejména o tepelná čerpadla, fotovoltaiku a i se soustředíme na dodavatele elektřiny. Aktuálně teda máme elektřinu certifikovanou, protože samozřejmě v České republice na Slovensku i v Maďarsku je v síti pořád téměř polovina uhelné energie. Další dalším tím streamem, kterým se chceme vydat, tak je právě zachytávání oxidu uhličitého, a to zejména skrze lepší management našeho zemědělství a lesosprávy. Tam je hodně důležité se bavit o regeneraci, protože samozřejmě, když ten ekosystém na tom bude lépe, tak bude schopnější zachytávat více oxidu uhličitého a ten poslední stream, tak ten se týká potom té uhlíkové kompenzace, a to vlastně už navazuji na to, co jsem zmiňovala na začátku, že pokud nějaké země budou klimaticky pozitivní dříve, tak potom se to může vypočítat právě pro ty klimaticky negativní země.

Vendula

A když bych se zeptala na nějaký právě konkrétní kroky přímo, co už se třeba fakt děje, s čím se pracuje, protože jsme se bavili o nějakých vizích a máme už něco, co opravdu jakoby probíhá.

Barbora

Myslíte v rámci toho té uhlíkové kompenzace například? Tak naše taky mateřská společnost, tak skrze své investice, tak hodně investuje do obnovitelných zdrojů vlastníme přes 650 000 fotovoltaických panelů a přes 700 větrných turbín, takže ty větrné solární parky jsou už hodně, jsou už hodně schopné.

Barbora

Dokonce se nám podařilo dosáhnu našeho milníku pro 2020, kdy jsme si dali, že chceme vyrobit více obnovitelné energie než celý hodnotový řetězec IKEA spotřebuje, to se nám opravdu povedlo, takže už vlastně tuhle chvíli jdeme na ten pozitivní budget.

Vendula

Jo, takže tu energii pak někde prodáváte nebo …

Barbora

Ano, ono to vlastně funguje, velmi používáme i například ne ještě konkrétně v našem regionu, ale už v jiných zemích Evropy používáme evropský standard Guarantee of Origin tzn. že můžeme nakoupit si vlastně od té naší mateřské společnosti. Ten certifikát, že ta obnovitelné energie jde vlastně k nám, ale jak jsem říkala samozřejmě bereme energii ze sítě, pokud zrovna nemáme fotovoltaické panely, takže proto používáme tu certifikaci, protože lokálně ještě neumíme zaručit, že bysme měli 100 % obnovitelné zdroje.

Vendula

Kde třeba vidíte vlastně největší problém, klidně i pro ten náš region, co jsou vlastně ty hlavní stopky a brzdy.

Barbora

No, určitě ta obnovitelná energie nebo ty obnovitelné zdroje a potom je to elektromobilita, protože na té naší cestě ke klimatické pozitivitě jsme si vytyčili další cíle, to být do roku 2025 schopni dovážet veškeré naše objednávky a služby zákazníkům bezemisní dopravou, a ale opět našem regionu tam ten problém je dvojsečný. První je obecně ta infrastruktura.

časová známka: 28:51

Barbora

Když se podíváme na Českou republiky, tak my tady máme zhruba 730 dobíjecích stanic na elektromobily, ale přes 7000 čerpacích stanic, takže to procento je pořád hrozně malé a i co se týče podílu elektromobility na vozovce, tak je to pořád jedno procento a ten trend není jako markantní, takže ta infrastruktura a chybějící ta tendence těch zákazníků i samozřejmě těch firem do elektromobility jít je taky pořád takovou brzdou a samozřejmě ten druhý problém je opět ten zdroj energie, protože skvělý mi můžeme mít elektromobily, které nebudou vydávat emise, ale pokud ta energie, která bude dobíjet to auto, bude pořád pocházet z uhelného zdroje, tak se zas o tolik dále nedostaneme.

Vendula

Já právě jsem si přečetla v té strategii, že doprava do obchodních domů dělá vlastně 14 % emisí.

Barbora

Ano.

Vendula

Pracuje se třeba i nějak s tou myšlenkou, aby právě obyvatelé nemuseli do těch domů dojíždět autem, jestli nějaká záchytná parkoviště něco na tento způsob.

Barbora

Třeba aktuálně tenhle rok, tak jsme otevírali pickup pointy, které jsou blíž těm zákazníkům, takže zákazníci nemusí cestovat do IKEAy třeba z regionu, ale můžu samozřejmě zajet do toho města, buď je to přímo pickup point nebo během koronavirové krizi, která teda pořád pokračuje, tak jsme spustili službu i kamionů, které vlastně do těch regionálních měst na parkoviště Tesca rozváželi nábytek. Lidé tam taky mohl pro to přijet vyzvednout si to, takže určitě se snažíme zamyslet nad tím způsobem zároveň, co se týče těch distribučních center, od kterých vlastně putujete nábytek buď do obchodních domů nebo přímo zákazníkům, tak, jak jste zmiňovala tak to je zhruba těch 14 % té klimatické stopy, ale tam hodně se snažíme pracovat s daty, abysme dokázali optimalizovat právě tu nabídku, co jsou ty produkty, které by měly být stále na skladě, které jako často putují, abysme vždycky naplnily ty kamiony i vlastně proto máme ten flatpack, což je skvělý, že nám to hodně šetří celkový počet kamionů, které jsou vypravovány, takže i vlastně zatím jsou nějaká konkrétní řešení.

Vendula

Také jsme se ještě dozvěděli, že do roku 2030 chtějí aplikovat principy cirkulární ekonomiky nebo taky plně přejít na obnovitelné a recyklované materiály, které využívají už teď z nějakých 70 %.

Vendula

Zajímavá informace pro mladé rodiny může být ta, že nabízí odkup starého dětského nábytku, když vám dítě vyroste tak jeho postýlku nebo stoleček, můžete poslat dál a ten stůl se pak nemusí znovu vyrábět a IKEA ho dál přeprodá za nějakou nišší cenu, takže takhle se ten nábytek stává dostupnější pro další a další rodiny.

Petr

Jejich plány jsou docela ambiciózní a zároveň jsou tam nějaký brzdy, že jo, jak sami říkají, tak některý data o uhlíkové stopě se zatím docela těžko měří, například taková situace, kdy si zákazník přijede vlastním autem pro zboží a pak si ho odveze, tak samozřejmě vykonává nějakou uhlíkovou stopu v celém řetězci toho působení IKEA a zároveň tohle je zrovna akce, která se samotné IKEA těžko kontroluje, prostě to si každý bude dělat sám, oni můžou nějakým kusem přispívat, ale nemají úplně pod kontrolou. Přesto však IKEA dobrým příkladem toho, že i takhle velká firma může snížit svoji klimatickou stopu a zároveň ve stejném období byznysově růst.

Vendula

To jak přesně bude vypadat přechod ke klimatické neutralitě si můžeme zatím jenom představovat. K přesnějšímu obrazu nám slouží různé modely na jejichž základě jsme schopni stanovovat možné scénáře.

Petr

A co tím myslíš, když říkáš slovo scénáře.

Vendula

Prostě, jedna z možných verzí budoucnosti. Na základě toho, jaké věci se stanout, co se změní, co zůstane stejné se změní i výsledek. V tomto případě konkrétní podoba světa v budoucnosti.

Petr

My jsme vlastně mluvili o jednom takovým konkrétním scénáři od firmy McKinsey. Jaké další scénáře vlastně máme?

časová známka: 33:16

Tomáš

Bohužel jsme situaci, kdy nemáme žádný oficiální dekarbonizační scénář, kdy by skutečně vláda přišla s tím, že by naznačila, spočítala to, jak se dostat k té pomyslné nule klimatické neutralitě do roku 2050, takže musí musíme pracovat s tím, co nám tady nabízí, řekněme, komerční subjekty, konzultačky, jako například McKinsey, anebo například také my ve spolupráci s belgickou konzultančkou Climact máme scénářový model, který se jmenuje EUCALC, je to vlastně kalkulačka a každý si v něm může při zachování nebo naopak změně určitých kritérií nastavit vlastně, jak mu vychází ty scénáře uhlíkové emisní budoucností podle jeho preferencí nebo potřeb.

Vendula

Moment, moment, Petře, zadrž, ještě jsme se nepředstavili hosta.

Petr

No tak já ho poprosím, ať se představí sám stejně jako všichni ostatní.

Tomáš

Tak já se jmenuju Tomáš Jungwirth a jsem zakladatel a vedoucí klimatického týmu Asociace pro mezinárodní otázky.

Vendula

Díky moc, tak teď může vrátit k tomu scénáři.

Tomáš

Ten scénář samozřejmě ukazuje podobné věci jako McKinsey, jako i koneckonců i řada strategických dokumentů na národní evropské úrovni tzn. největší emisní stopa České republiky je v energetice, největší potenciál úspory tamtéž, ale myslím si, že také ukazuje, že ten problém není jenom technologický tzn. můžeme se na to dívat právě pohledem nahrazování špinavých technologií čistými a podobně, ale můžeme se na to dívat také jiným prizmatem a to je optika toho, jak lidé budou fungovat, spotřebovávat, žít, jezdit a podobně, anebo nebudou, takže vlastně bude vypadat ta struktura té ekonomiky z hlediska toho spotřebitele a tam ta potenciální změna je stejně dramatická jako v případě těch technologických změn.

Petr

Takže když vlastně pracuješ se scénářování, když modeluješ nějaký možný budoucnosti, tak jedna část, kterou počítáš, jsou nějaký technologický změny a vývoj a druhá část je chování lidí, spotřebitelské chování.

časová známka: 35:22

Tomáš

Přesně tak, přesně tak v podstatě řada těch scénářů se hodně zaměřuje na ty technologie a čeká různé průlomy, případně řeší tu makroekonomickou dimenzi tzn. co se dá zaplatit, co je tržně výhodné nebo není tržně výhodné a co bude výhodné, jak třeba s těmi scénáři energetickými zamává cena emisní povolenky, která nahoru mnohem rychleji, než kdo kdy čekal. Ale můžeme se na to skutečně dívat z té druhé stránky a my to v tom našem modelu máme, a to je, co s těmi scénáři udělá třeba, když lidé přestanou jíst maso, co s těmi scénáři udělá, když najednou lidé budou třeba mít méně aut, třeba 2× méně aut na obyvatele nebo s nimi najezdí více kilometrů, budou je spíše užívat, než aby je vlastnili, co s těmi scénáři udělá, když lidé třeba nebudou potřebovat tolik plochy podlahové k žití nebo naopak chce s nimi udělá, když lidé se naučí žít třeba v zimě v teplotě 19 stupňů a ne 22 a zjistíme, že ty rozdíly můžou být poměrně dramatické. Samozřejmě otázka je, jak takovýhle změn docílit, jestli politici nebo kdokoliv jiný má vlastně nástroj, jak motivovat, ale myslím si, že je to důležitá část té rovnice, abychom se nekoukali pouze na ty technologické průlomy, které navíc často jsou nejisté a zaměřili se i na to, jak žijeme, jak chceme žít.

Petr

Máš nějaký ty scénáře v hlavě teďka, nějakých, se kterými jsi třeba pracoval, který bys mohl uvést jako příklady?

Tomáš

Máme scénář, který je vyloženě technologický, který říká, takže předpokládáme, že průmysl a energetika budou schopny zachycovat emise, že dojde k velmi zásadní rychlé proměně té energetiky z té uhelné fosilní na čisté zdroje, že v dopravě dojde k silné elektrifikaci a stejně tak i v průmyslu a tento scénář nám vlastně dává poměrně dobrou perspektivu dosáhnout nuly nebo téměř nuly emisí v roce 2050 bez toho, abychom museli zásadním způsobem hýbat s těmi behaviorálními částmi.

časová známka: 37:31

Naopak, ale i změnou těch behaviorálních, vlastně zaměřením na tyto na tyto aspekty tzn. přesně tím, že lidé budou méně létat letadlem, méně užívat auta nebo více sdílet, zejména budou třeba sdílet podlahovou plochu prostě budovy větším počtem lidí, budou jíst méně masa, budou třeba spotřebovávat méně produktů, které se dováží přes půlku světa. Více se zaměří na tu lokální produkci, tak můžeme dosáhnout, nikoliv snížení k nule samozřejmě, ale podstatné podpory právě takovýchto snížení a v souladu s nějakými optimistickými prognózami technologií, ale třeba ne nutně průlomovými, tak se můžeme dostat opět na nějaké nulové scénáře, ale je potřeba říct je, že ta pomyslná nul je skutečně jako hrozně ambiciózní. Je to vlastně hrozně těžký cíl, protože ono jedna věc je snižovat o procento nebo 2 % ročně, ale samozřejmě ten základ se nám snižuje tzn. ta poslední míle, v uvozovkách, ty závěrečné části, tak se dekarbonizují skutečně těžko a myslím si, že to v té praxi uvidíme dost jasně.

Petr

To, mi co z toho vyplývá, je že říkáš, že ta cesta je vlastně v propojení těch dvou přístupů, jednak té cesty legislativní a jednak té cesty spotřebitelského chování, chování lidí.

Tomáš

Určitě ano a myslím si, že nezanedbatelná část jsou i ty ekonomické nebo makroekonomické aspekty, a to je to co řada modelů právě také zpracovává, doufám, že i v České republice budeme jich mít v blízké době více, které se prostě dívají na to, co se velkému byznysu vyplatí nebo nevyplatí a tam samozřejmě najednou zjišťujeme, že ta realita se proměňuje a že to, co před třemi lety bylo považováno za technologie, které jsou nenávratné nebo prostě ztracené investice, tak dneska naopak je prozíravá investici. No a to co bylo považováno za investicí jistou, typicky právě nějaké fosilní projekty, tak je najednou investicí vysoce rizikovou a tohle všechno dohromady samozřejmě může dát dohromady tu potřebnou rovnici, která nás té dekarbonizaci přivede.

časová známka: 39:42

Vendula

Chceme, aby se lidé v tématu změny klimatu lépe orientovali.

Petr

Aby věděli o řešeních, která máme k dispozici a můžeme je použít.

Vendula

Chcete se na tom taky podílet?

Petr

Podpořte nás, prosím, finančně. Tvořit podcast můžeme i díky vašim darům.

Vendula

Darovat můžete na našem webu 2050podcast.cz.

Petr

Co jsou vlastně ty klíčový proměnný, který měříš, který sleduješ, na který se díváš a říkáš si, hele na základě toho, jak tahle věc se vyvine, jak se změní budoucnost?

časová známka: 40:14

Tomáš

Jejich opět vícero. Můžeme se na to podívat třeba z hlediska rozpadu emisí na počet obyvatel, který předpokládáme, bude víceméně stabilní, poté je to energetická náročnost ekonomiky tzn. kolik energie potřebuju na to, abych vyprodukoval nějakou pomyslnou jednotku HDP, a poté je to samozřejmě emisní náročnost té energetiky tzn. kolik emisí CO2 nebo ekvivalentu potřebuju vypustit, abych vytvořil nějaký joul pomyslný energie, kterou poté spotřebováváme. No a to, co tam zůstává a co není často v té diskuzi zmiňováno, ale co je stejně důležité, tak je to HDP jako takové tzn. je to ten obrat, je to ten domácí produkt. V tu chvíli samozřejmě my vidíme, že ve chvíli, kdy má docházet k nějakému průběžnému výraznému růstu HDP, tak prostě ta dekarbonizace se stává složitou, protože potřebujeme najednou dosahovat zvýšení těch efektivit, ať už energetických nebo emisních, nikolivo 2 nebo 3 % ročně na to, abychom se dostali na ty Pařížské trajektorie, ale třeba o 7, což je něco, co zatím jako nemáme zmapováno vlastně nevíme, jak bychom se měli k tomu dostat. Tzn. podle mě je důležité si uvědomit, že nemůžou ty scénáře být založené pouze na nějaké bezmezné víře, že to tady roztočíme ještě rychleji jenom lépe. Prostě asi bychom měli se zamýšlet nad tím, jestli to umíme roztáčet pomaleji, nebo aspoň nezrychlovat tak moc.

Petr

Jak si to mám představit, teďka mluvíme o nějakém konceptu nerůstu a podobných myšlenkách, co to vlastně znamená pro mě jako pro člověka, pro byznys, pro Česko?

Tomáš

Pro člověka to může znamenat, například to, že bude pracovat ne 5, ale třeba 4 dny v týdnu může lépe nakládat se svým volným časem. Pro ten byznys to samozřejmě znamená nějakou kvalitativní změnu uvažování, kdy najednou by ten důraz neměl být pouze na ten obrat jako takový za každou cenu, na tu kvantitu, ale na nějaké hlubší kvalitativní přesahy, ale my už to vlastně vidíme, že i třeba spotřebitelé vlastně ten byznys tlačí do toho, aby uvažoval nad těmi vnějšími dopady, nad těmi externalitami a aby nějakým způsobem do těch strategií zapracovával třeba sociální přesahy. Takže já myslím, že v nějakém smyslu to tam začíná probublávat, ale i zároveň, pokud by ekonomika měla skutečně začít fungovat v nerůstovém módu nebo módu pouze velmi omezeného růstu, tak by to znamenalo přehodnocení nějakých základních premis, na kterých tady celý ten systém stojí. Na já nemám tady teďka pro vás připravenou odpověď, jak to celé poběží, ale minimálně máme příklady řady třeba komunitních projektů komunitních modelů, kde vlastně lidé více fungují samozásobitelství, více třeba si cení vlastně nějaké pečovatelské ekonomiky, která třeba není vyjádřena tím HDP. Stejně tak tím HDP není vyjádřen bartr, protože poskytnu někomu nějakou služba, a on mi dá protislužbu, která není vyjádřena v penězích. No a stejně tak tam není vyjádřena ta starost o ekosystémy, tu biodiverzitu a vůbec to životní prostředí, kde vlastně zjišťujeme, že v tom HDP se nám otáčí naopak to, když ho zničíme a potom se snažíme opravit, takže tohle všechno je myslím něco, co je potřeba do té debaty vnést a že skutečně ta jednotka HDP má omezenou vypovídající hodnotu. No, ale jak ta budoucnost bude vypadat, to je na nás všech, myslím si, že není namístě, abych, abych to tady říkal nějak preskriptivně, jak to má být, ale spíše můžeme se zamýšlet společně nad tím, jak toho docílit, aniž bychom vlastně se cítili, že máme život horší nebo nekvalitnější.

časová známka: 44:00

Petr

Já jsem se před chvílí ptal na to, jaké jsou klíčový proměnný na cestě k dekarbonizaci, co jsou ty věci, který naopak nevíme.

Tomáš

Myslím si, že v té energetice, konkrétně nevíme, jestli umíme zachycovat a ukládat energii v dostatečné míře, abychom potom ji využívali. Pokud budeme mluvit o těch obnovitelných zdrojích, které jsou převážně takzvaně intermitentní tzn. ne vždy dodávají stejně. Třeba v případě české emisní bilance je velkou neznámou stav českých lesů, a to jakým způsobem bude nebo naopak nebude přispívat k emisím za 10, 20, nebo 30 let a hodně záleží na tom, co tam budeme dělat dneska nebo nebudeme. Pak je to samozřejmě otázka celých těch jako spotřebitelských rozhodnutí toho, jak lidé budou naladění, jestli je to prostě klima bude zajímat bude z toho politická priorita, bude to něco, kvůli čemu třeba budou připraveni se nějak uskrovnit nebo přehodnotit nějaké své priority, což ale si myslím, že už se třeba v řadě západních zemí děje, kde máme vlastně takové trochu postkonzumní modely, kdy, ta společnost je už najednou chápe, že to není jenom o tom víc a víc a víc, ale začíná nad tím přemýšlet trochu, jak fungovat a žít vlastně kvalitněji, protože třeba zjišťují, že jenom z toho víc taky nemají větší radost, tak to si myslím, že jsou některé z těch neznámých, no a pak je celá řada dalších technologických jako průlomů, které se očekávají, ať už je to průmyslové zachycování uhlíku přímo na zdroji nebo teda dokonce atmosféry, ať už je to elektrifikace. Tam si myslím, že ten potenciál velký.

A ještě jsem vlastně vůbec nezmínil úspory. Úspory jsou strašně důležitá část rovnice, ačkoliv není zase příliš populární, je poměrně drahé dělat energetické úspory, jak v sektoru budov, tak sektoru průmyslu, ale zároveň je to nezbytná součást té rovnice, no a jestli se nám podaří třeba, řekněme, renovovat zateplovat budovy tempem 2 % ročně, než nyní je to jedno procento, tak najednou nás to tím trajektorií zase mnohem rychleji přiblíží a je to vlastně nějaká vytyčená politická trajektorie, ale ta realita tomu neodpovídá a teď vlastně otázka i pro Českou republiku, jestli je připravena do toho jít a dát tomu tu politickou prioritu, dát tomuto investiční prioritu, anebo jestli zatím jenom plníme to, co se po nás chce, protože prostě jsou na to navázané nějaké prostředky, protože to nějaká evropská legislativa, ale děláme to spíš natruc a spíše z nevůle a myslím si, že tohle ve skutečnosti bude rozhodující a myslím si, že jako není s čím otálet, protože buď budeme vepředu, buď budeme prostě s tím evropským mainstreamem a budeme to táhnout celosvětově, anebo budeme na chvostu a stejně se tomu nevyhneme, ale bude to mnohem bolestivější.

časová známka: 47:03

Petr

Možná když jste poslouchali tuhle tu epizodu, tak si říkáte, jo, já bych tomu chtěl nějak přispět, čím můžete přispět zrovna vy, tomuhle tématu se bude podrobně věnovat v poslední epizodě první série, ale dáme vám už dneska jeden příklad všechny. V České republice je největší problém výroba elektřiny z uhlí, no to co můžete udělat je začít doma odebírat energii z obnovitelných zdrojů.

Vendula

Jo, ale jak na to, jde to vůbec?

Petr

Podrobněji se na to podíváme jiné epizodě, ale tady máš aspoň krátký tip od Heleny Továrkové, ředitelky brněnské environmentální nadace Veronica.

Helena

Já třeba už nějakou dobu odebírám energii, konkrétně od jedný firma, která nabízí zelenou elektřinu tzn. elektřina vlastně z obnovitelných zdrojů. Když to člověk řekne, že vlastně to je úplně stejně, jako když měníte operátora, a vy prostě od nějakýho data už neplatíte, neposíláte prostě své peníze na elektřinu uhlí.

Vendula

S nabídkou obnovitelné elektřiny je to trošku složitější, ale na to se podíváme hned v další epizodě, která se bude věnovat energetice.

Petr

No, jak je vidět, tak některý z těch věcí, který máme před sebou a čekají nás, tak už víme, jak udělat, a dokonce už se dějí jako třeba ten přechod od uhlí.

Vendula

Zároveň je tady řada věcí, které nevíme, jak udělat nebo už víme, že budou náročnější, například u výroby cementu.

Petr

Je velmi zajímavý se zamýšlet nad tím, jaké ingredience jsou vlastně potřeba, aby se celá tahle změna celá transformace mohlo stát. Technologie vlastně větší části máme v tom není ten hlavní problém. Finanční zdroje budou, když bude jasný, že hele tímhle směrem jako lidstvo nebo společnost jdeme.

Vendula

To, co zatím ale nemáme nějaká společenská politická vůle se touto cestou vůbec vydat, to je ten hlavní blok a na ten se snažíme působit třeba i tímto podcastem.

Vendula

Zároveň určitě navštivte náš web 2050podcast.cz, kde najdete bonusové materiály k této epizodě. Dále tam máme infografiky a odkazy na články a zdroje, ale i nesestříhané rozhovory s některými hosty, do kterých se můžete zaposlouchat do hloubky.

Petr

Tak u další epizody na shledanou.